Ekologické aspekty vytápění plynem

Zajímá vás, zda je výhodnější topit doma plynem nebo elektřinou? Nutno předeslat, že jednoznačná odpověď neexistuje. Nelze zjednodušeně prohlásit, že ti, kteří topí elektřinou, musejí okamžitě začít budovat plynovou přípojku. Každému také vyhovuje něco jiného. To, co funguje pro starší dům, nemusí být ideální pro novostavbu v nízkoenergetickém standardu. Nenechte si vnutit subjektivní názory jednotlivců.

Ekonomické srovnání: plyn vs. elektřina

Ekonomické porovnání plyn vs. Vytápění plynem se podle nezávislých odborníků jeví jako nejlepší řešení především z hlediska porovnání vstupní investice, ceny za teplo a uživatelského pohodlí. Rozdíl mezi plynem a elektřinou je ve spotřebované megawatthodině a účinnosti samotných topidel. Rozdíly v ročním vyúčtování se mohou pohybovat v tisícikorunách. Kolik za vytápění ročně utratíte bude z velké části ovlivňovat dodavatel plynu.

Výhody a nevýhody vytápění plynem

Jelikož jsou ceny zemního plynu velmi příznivé není překvapením, že spousta lidí volí pro vytápění právě plyn. Kromě všeho výše uvedeného je velkou výhodou vytápění plynem jeho komfortnost, protože vytápění s ním je velmi jednoduché, protože má čistý a plně automatický provoz, navíc je možné velmi dobře regulovat výkon zdroje, díky čemuž dosáhnete skvělé efektivity. Ti, kteří vsadili na plyn, určitě neprohloupili.

Samozřejmě, že jsou zde i aspekty, které společnost vnímá jako nevýhody tohoto vytápění, řadí se sem především povinné revize a zejména pak náklady na ně či potřeba vhodného komínu. Tím pak narážíme na to, že se lidé často obávají exploze v případě poruchy v případě závažné poruchy.

• Vysoké počáteční náklady: Instalace plynového vytápění může být dražší ve srovnání s jinými typy vytápění, jako jsou elektrické topidla nebo tepelná čerpadla.
• Vyšší provozní náklady v některých regionech: Ačkoli plyn může být v některých oblastech levnější, v jiných může být cena plynu vysoká, což zvyšuje měsíční náklady na vytápění.
• Riziko úniku plynu a otravy oxidem uhelnatým: Plynové vytápění přináší riziko úniku plynu a expozice oxidu uhelnatému, což může mít za následek zdravotní komplikace nebo dokonce smrt.
• Závislost na dodávkách plynu: V případě výpadku dodávek plynu nebo problémů s plynovou infrastrukturou může dojít k výpadku vytápění, což není ideální zejména v chladných zimních měsících. Stejné platí v případě, že se plynový kotel rozbije.
• Větší dopad na životní prostředí: Spalování plynu produkuje emise skleníkových plynů, které přispívají k globálnímu oteplování.

Typy plynových kotlů

Plynový kotel může být standardní, nízkoteplotní či kondenzační. Nízkoteplotní plynový kotel je oproti tomu možné používat i s dodávanou vodou o teplotě okolo 35-40 °C. V kotli docházet ke kondenzaci, proto bývá teplosměnná plocha vyrobena z materiálu odolnějšího proti korozi. Velmi oblíbený je pak i kondenzační kotel, který má nejnižší spotřebu plynu, díky zpracovávanému teplu z kondenzátu. Ano plynový kondenzační kotel je navržen tak, aby přímo odváděl kondenzát vzniklý při spalování a nejčastěji je tak vyráběn z nerezu.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a vytápění

Aby byl plynový kotel využit opravdu efektivně je vhodné zvolit především jeho správný výkon. Obecně však platí, že plynové kotle jsou vhodné pro středně velké až velké prostory. Aby bylo vytápění za pomoci plynového kotle, co nejefektivnější, je vhodné jej využívat i pro ohřev vody.

Lokální plynová topidla asi znáte především z domů vašich babiček. Lidově se tomuto typu topidla říká WAW nebo wawky. Wawky jsou vhodné především pro vytápění malých prostor. Pro malý dvoupokojový domek nebo byt je lokální plynové topidlo vhodnou volbou, i tak je však nutné počítat s řadou nevýhod. Na rozdíl od plynového kotle není možné regulovat jeho výkon.

V případě, že nemáte možnost se nikde poblíž napojit na plynovou distribuční síť, nemusíte to hned vzdávat. Využít totiž můžete pronájmu zásobníku plynu, v tomto případě totiž můžete topit propanem. Vytápění propanem se nijak výrazně neliší od vytápění zemním plynem, náklady jsou pak zvýšeny o pronájem zásobníku plynu a dopravu plynu do zásobníku.

Kampaň Českého plynárenského svazu

Pod hlavičkou Českého plynárenského svazu od září 2018 startuje dlouhodobá kampaň, jejímž cílem je ukázat, že zemní plyn patří ke zdrojům energií s nejmenším negativním vlivem na životní prostředí, že je pro vytápění komfortní, bezpečný a s dlouhodobou perspektivou. Jan Valenta ke kampani pro TZB-info doplnil, že cílem kampaně není se vymezovat vůči jiným ekologickým zdrojům energií. Jde o to, že zemní plyn má řadu předností a dokud bude nutné energii vyrábět spalováním paliva, tak je zemní plyn tím palivem, které životní prostředí zatěžuje nejméně. Proto je smysluplná podpora jeho využití například v rámci kotlíkových dotací.

„Téměř 90 procent celkových emisí karcinogenního benzo(a)pyrenu a bezmála 40 procent celkových emisí prachových částic PM10 pochází z lokálního vytápění domácnostmi. Do našeho bezprostředního okolí tak jdou tisíce tun prachu, které zbytečně otravují naše ovzduší. Připravili jsme proto kampaň, jejímž prostřednictvím chceme upozornit na fakt, že přejít na zemní plyn je výhodné, ekologické a odpovědné řešení,“ doplnil J. Valenta. Zástupce společnosti Innogy ČR, Martin Chalupský zdůraznil, že základním cílem kampaně je ukázat lidem, kteří provozují kotle na pevná paliva, že v řadě případů mají velmi blízko k mnohem komfortnější, ekologičtější a cenově příznivé variantě vytápění zemním plynem v kondenzačních kotlech. V České republice je dosud v provozu přes 300 tisíc zastaralých a neekologických kotlů na tuhá paliva 1. a 2. třídy. Každý ročně vypustí do ovzduší až 300 kg prachu.

Čtěte také: Instalace vody, odpadů a topení: Časový rámec

„I když je zemní plyn v tuzemsku nejvyužívanějším palivem pro vytápění rodinných domů, stále registrujeme také téměř tři sta tisíc neaktivních plynových přípojek. Podle průzkumů však ani plynárenské společnosti nepočítají s tím, že by se zaktivovaly všechny zřízené přípojky. Jde o přípojky, které končí jen uzávěrem a nejsou osazeny plynoměrem. Některé z nich dnes končí u objektů, které jsou zásobeny jinými zdroji energií, některé domy dnes již neexistují. Pokud se tedy hovoří o reálném potenciálu, tak lze odhadnout tento počet na úrovni okolo 100 tisíc přípojek.

Výraznému zlepšení stavu ovzduší u nás v současnosti napomáhají tzv. kotlíkové dotace, jejichž druhá vlna aktuálně probíhá. V celém programu by měly být do roku 2020 vyhlášeny tři výzvy, stát plánuje přerozdělit ze zdrojů Evropské unie celkem devět miliard korun. „Kotlíkové dotace jsou pro lidi jedinečnou příležitostí, jak ušetřit. Přesto, že mezi obyvateli České republiky výrazně narůstá zájem o plynové kondenzační kotle, stále je hodně těch, kteří při vytápění svých domovů vůbec neřeší, čím topí a co vypouštějí do okolí. V kampani pod hlavičkou ČPS spojují své síly mj.

Kampaň ČPS startuje v médiích od 1. září 2018. Její první vlna je naplánovaná na podzim letošního roku, druhá na jaro 2019. S rodinou, jejíž denní rutinou je přikládání do kotle, se veřejnost setká nejen v televizní reklamně, ale také na internetu, včetně sociálních sítí. Třetí část kampaně v létě 2019 představí pozitivní dopady využívání stlačeného zemního plynu (CNG) v dopravě.

„Lidé by měli vědět, že na CNG lze jezdit za polovinu. Pro každý rodinný rozpočet je to výrazná úspora a pro nás všechny každé auto na CNG znamená méně škodlivin v ovzduší. Navíc současná vláda poskytla dlouhodobé garance úspor, a to díky snížené sazbě spotřební daně na CNG. Zemní plyn představuje ekonomické i ekologické řešení také pro nákladní dopravu, a to nejen ve formě CNG, ale také v podobě zkapalněného zemního plynu (LNG). O potenciálu zemního plynu pro snížení emisí CO2 a NOx hovoří i skutečnost, že začalo období, kdy se mění staré méně energeticky efektivní plynové kotle na kondenzační. V republice se jedná o počet okolo 1 miliónu kotlů v rodinných a bytových domech, které budou vyměněny během následujících cca deseti let. Pouhým přechodem na kondenzační kotel, který má optimalizované řízení spalovacího procesu s využitím kondenzačního režimu i jen po část roku lze ušetřit v průměru okolo 20 % spotřeby zemního plynu, ale i více a ve stejné míře lze snížit produkci emisí CO2.

Budoucnost vytápění plynem v EU a ČR

Nedávno se objevila zpráva, že Evropská unie chce zakázat vytápění plynem v České republice, na Slovensku a v dalších evropských zemích, které jsou členy EU. Jak je možný zákaz vytápění plynem, když se před několika lety ještě propagoval plyn jako čistší alternativa k tradičním kotlům a největší hráč v Evropské unii, Německo, investoval obrovské prostředky do přenosové infrastruktury a realizoval světové investice do Nord Stream 2? Jak je možné, že by byl zaveden úplný zákaz vytápění plynem, když mnoho lidí nedávno ještě vsadilo na plyn a provedlo velké investice a stát stále investuje do nových plynovodů, připojujících do přenosové sítě další ulice nebo dokonce vesnice.

Čtěte také: Studie o topení

Podívejme se, co skutečně říká směrnice Evropské komise o zákazu instalace plynových kotlů, zákazu vytápění plynem - a zda je to skutečně tak, jak se to představuje. Směrnice o energetické náročnosti budov - tedy směrnice EPBD je nešťastný dokument, který vyvolává nervozitu mezi uživateli plynových kotlů. Ukládá státům EU povinnost připravit legislativu směřující k dosažení tzv. klimatických cílů, zaměřením energetického systému dané země směrem k tzv. klimatické neutralitě, kterou bychom měli dosáhnout (podle dokumentu nejpozději v roce 2050). Směrnice o energetické náročnosti budov EPBD je stejná směrnice, která má přinutit domácnosti ke zvýšení energetické účinnosti budov - tak aby se staly bezemisními nebo nízkoemisními.

Zákaz vytápění plynem a směrnice EPBD

Zákaz vytápění plynem nevyplývá přímo z obsahu směrnice o energetické náročnosti budov. Obecně bude však instalace plynového vytápění obtížnější, zejména pokud jde o novostavby. Rok 2025 ve směrnici o energetické náročnosti budov znamená, že státy EU obdrží zákaz provádění dotačních programů na plynové kotle. Pokud jste doufali v dotaci na plynový kotel, tato možnost v roce 2025 skončí, protože EU náhle uznala, že plyn není ekologickým palivem, ačkoli jej dlouhá léta propagovala a dotovala. To však ještě neznamená absolutní zákaz instalace plynových kotlů, jen nebudou dostupné dotace. Kromě toho text směrnice o energetické náročnosti budov předpokládá řadu výjimek pro budovy, ve kterých nelze instalovat alternativní zdroje tepla využívající OZE (obnovitelné zdroje energie). Samozřejmě každý takový případ bude muset být posouzen.

Očekávaný výsledek? V roce 2028 vstoupí v platnost ustanovení směrnice o energetické náročnosti budov týkající se zákazu instalace nových plynových kotlů ve veřejných budovách. Jde samozřejmě o státní a obecní budovy, což znamená, že nové plynové kotle již nebudou instalovány v úřadech, poštách, školách, plaveckých bazénech apod. V roce 2030 by vstoupilo v platnost ustanovení směrnice o energetické náročnosti budov týkající se soukromých budov, což by znamenalo zákaz instalace plynových kotlů v domech.

Tady uvádíme na pravou míru - v roce 2030 nebude zákaz vytápění plynem v České republice, na Slovensku ani v jiných zemích EU. V roce 2030 by podle směrnice o energetické náročnosti budov měly členské státy EU přijmout zákon zakazující instalaci nových plynových kotlů v soukromých budovách, stejně jako dva roky předtím by měl vstoupit v platnost zákaz instalace plynových kotlů v státních objektech. Kdo si nainstaloval plynový kotel dříve, bude jej moci nadále používat. Zákaz instalace neznamená povinnost demontáže dříve instalovaných kotlů. Pravděpodobně bude možné instalovat plynové kotle jako doplněk k tepelným čerpadlům nebo elektrickým kotlům (tj. ke zdrojům využívajícím OZE). Hybridní systémy kombinující plynové vytápění např. s tepelným čerpadlem by tak mohly být stále možné.

Směrnice stanoví směr pro legislativní orgány v České republice, ale konečnou podobu zákona, který tuto směrnici implementuje, přijme parlament. Podle politické praxe jednotlivé země zahájí jednání s Evropskou komisí s cílem vyjednat tzv. V roce 2040 by mělo skončit postupné odstraňování kotlů na fosilní paliva z domácností v EU. Začíná to být tedy nebezpečné. Mezi kotle na fosilní paliva se řadí také plynové kotle, ale pouze za předpokladu, že používají zemní plyn. Tak říká text směrnice, což znamená, že všechny budovy by do té doby měly být bezemisní, tj. měly by projít hlubokou renovací. Tato bezemisnost zní jako heslo velmi dobře, nikdo však nevyčíslil, kolik to bude stát běžného občana. Bezpochyby je to stanoveno lehkovážně osobami, které nemají kontakt s normálním životem.

Zákaz plynových kotlů - lze jej obejít? Je velmi pravděpodobné, že zákaz plynových kotlů se bude týkat pouze kotlů napájených čistě zemním plynem, který je právem považován za fosilní palivo. Existuje však pravděpodobnost, že dodavatelé najdou způsob, jak tento zákaz obejít, protože směsi zemního plynu a biokomponentů nebudou považovány za fosilní palivo. Pokud EU neztvrdí svůj postoj v této záležitosti, pravděpodobně již malá příměs biokomponentů (např. 5-10%) způsobí, že takové plynové vytápění bude považováno za ekologické. Obava z nutnosti likvidace nebo demontáže plynového kotle je rozhodně předčasná.

Alternativy k vytápění plynem

S rostoucími cenami energií a narůstajícími obavami o životní prostředí se stále více lidí zamýšlí nad změnou způsobu vytápění svých domovů. Přechod na jiný způsob vytápění může nabídnout výrazné úspory a přispět k ochraně životního prostředí. Mezi nejpopulárnější alternativní způsoby vytápění patří tepelná čerpadla, solární vytápění a biomasa (např. dřevěné brikety, pelety nebo zbytky jiného rostlinného materiálu).

Elektrická tepelná čerpadla jsou pro spotřebitele nejlevnější ekologickou variantou vytápění.

Vytápění klimatizací

Rok 2025 přinesl zásadní změny na energetickém trhu, které dramaticky ovlivňují ekonomiku vytápění domácností. Srovnání vytápění plynem a klimatizací vás nemine; přinášíme vám exkluzivní pohled na to, jak se v dnešní době můžete vypořádat s výzvami, které přináší rostoucí ceny energií a nejistota na trhu. Dotace pomohou například nahradit právě ty Atmosférické kotle s vyšší spotřebou a systémem ON-OFF. Profesionálové z Klimatizace Hustopeče® poskytnou komplexní řešení včetně návrhu klimatizačního systému a vyřízení dotace. Více informací najdete v sekci Dotace na pořízení klimatizace. Dotace na pořízení klimatizace Dotace na pořízení klimatizace k topení lze získat opět i roce 2025/2026 a to v programech Zelená úsporám a také v podprogramu Oprav dům po babičce a NZÚ Light.

Klimatizace topí o 50 % s nižšími náklady než plyn. Pokud se podíváme na efektivitu účinnosti jen zařízení, pak prémiové modely klimatizací dosahují účinnosti při topení až 96-98 %, což je vyšší účinnost než dokáže většina plynových kotlů. Na rozdíl od plynových kotlů, které potřebují čas na nahřátí vody a následné rozvod tepla systémem, klimatizace dokáže poskytnout teplo téměř okamžitě. Klimatizace topí o 50 % s nižšími náklady než plyn.

Pomocí speciálního topného systému z klimatizací a bojleru vody o objemu např. 120l (lze i 90l) můžeme za 2 hodiny a 15 minut, při spotřebě 0,9225 kW, celkem vyrobit 15,30 až 18,66 kW tepla a současně ohřát 120 litrů teplé vody na 53 °C a to s náklady pouhých 7 Kč při drahé ceně elektřiny 7,60 Kč (zdroj ČSÚ 9/2023). Narozdíl od plynových kotlů, nabízí klimatizace také chlazení v horkých dnech. Tato multifunkčnost činí z klimatizace ideální řešení pro celoroční klimatický komfort v domácnostech a u komerčních prostor.

Optimalizace vytápění prostřednictvím klimatizace spolu s ohřevem vody je efektivním řešením pro moderní domácnosti. Příkladem takového efektivního využití klimatizace pro vytápění může být systém složený z venkovní jednotky klimatizace, která je napojena na tři nástěnné vnitřní jednotky a zásobník na ohřev vody. Tento systém nejenže poskytuje komfortní teplotu v celém domě, ale také efektivně řeší potřebu ohřevu vody.

Při srovnání nákladů na vytápění plynem a klimatizací na základě poskytnutých údajů a zkušeností zákazníka z Brněnska, je zřejmé, že vytápění klimatizací může nabídnout výrazné úspory jak v ekonomickém, tak v ekologickém smyslu. Domácnost 4kk/3+1 o rozloze cca 150 m2 může za rok zaplatit za vytápění plynem od 65 700 Kč, v závislosti na ceně plynu a průměrném denním využití systému. Na druhé straně, při využití klimatizace pro vytápění s průměrným denním provozem 5 hodin, mohou roční náklady klesnout na rozmezí od 5 630,64 Kč do 17 647,20 Kč, což je výrazně nižší než u plynového vytápění.

přechod na vytápění klimatizací nejenže přinesl úspory v nákladech na energie, ale také výrazně snížil spotřebu plynu o více než 50 %. Vzhledem k těmto faktorům se zdá, že využití klimatizace pro vytápění představuje nejen ekonomicky efektivní, ale také ekologicky šetrnější alternativu k tradičnímu vytápění plynem. Ačkoliv počáteční investice do systému klimatizace může být vyšší, dlouhodobé úspory na provozních nákladech a přínosy pro životní prostředí tuto investici ospravedlňují a zajišťují, že tato investice díky úspoře rychle vrátí.

Klimatické podmínky v oblasti, kde se nemovitost nachází, jsou klíčové pro určení vhodné metody vytápění. V oblastech s mírnými zimami (do - 15 stupňů celsia) může být vytápění klimatizací efektivnější a ekonomičtější. Kvalita izolace domu hraje zásadní roli v efektivitě vytápění. Domy s dobrou izolací udrží teplo uvnitř efektivněji, což znamená, že vytápění klimatizací může být dostatečné a ekonomicky výhodné. Vytápění klimatizací je nejen levnější, ale také efektivnější, bezpečnější a ekologičtější než vytápění plynem. Moderní klimatizace navíc nabízí i možnost chlazení v létě a ohřev vody.

Tepelná čerpadla

Tepelná čerpadla využívají energii získanou z vnějšího prostředí - země, vody nebo vzduchu - k vytápění domů. Tato technologie je efektivní i v chladnějším počasí a může poskytovat vytápění, chlazení a teplou vodu. Tepelná čerpadla mají vysoký koeficient výkonu, což znamená, že produkují více tepla, než kolik energie spotřebují. Po počáteční investici jsou náklady na provoz obvykle nižší ve srovnání s tradičními systémy. Tepelná čerpadla snižují emise skleníkových plynů a jsou šetrnější k životnímu prostředí.

Tepelná čerpadla jsou ideálním řešením pro novostavby, protože majitelé mohou celý systém vytápění a chlazení navrhnout od začátku tak, aby byl co nejefektivnější. Tepelná čerpadla nejsou pouhým módním trendem, ale skutečnou investicí do budoucnosti. Zvažte, že se bavíme o investici, která bude sloužit 20 až 30 let. Pokud dům postavíte tak, aby měl nízkou spotřebu energie a využíval technologie jako tepelná čerpadla, budete mít nejen nižší účty, ale i vyšší hodnotu nemovitosti.

Starší domy představují výzvu, protože tam nemůžete vždy měnit topný systém od základů. Nicméně i v těchto případech mohou být tepelná čerpadla dobrým řešením, pokud se vše správně navrhne a optimalizuje. Musíme si uvědomit, že tepelná čerpadla jsou skvělá technologie, ale mají svá omezení. Pokud máte starou otopnou soustavu s radiátory nastavenými na 80 až 90 °C, tepelná čerpadla zde nebudou fungovat efektivně.

Solární vytápění

Solární vytápění využívá solární panely k zachycení energie slunce a promění ji na teplo, které je následně provedeno po domě. Solární energie je nevyčerpatelným zdrojem, který je dostupný téměř všude. Solární systémy vyžadují významnou počáteční investici. Po instalaci jsou náklady na solární vytápění minimální. Nevytváří přímé emise a pomáhá snižovat závislost na fosilních palivech. Výkon může být nižší během oblačných dní nebo v oblastech s nižší intenzitou slunečního svitu.

Vytápění biomasou

Jako alternativní způsob vytápění, využívá organické materiály, jako jsou dřevěné pelety, štěpky, zemědělský odpad nebo dokonce i speciálně pěstované rychle rostoucí rostliny. Tyto materiály jsou spalovány v kotlích nebo kamnech na biomasu k výrobě tepla, které se pak využívá pro vytápění budov a ohřev vody.

Výhody vytápění biomasou:

• Využití odpadu: Biomasa efektivně transformuje zbytky rostlinného materiálu, které by jinak byly zpracovávány jako odpad, na užitečné teplo.
• Cenová dostupnost: Biomasa může být v mnoha případech cenově dostupnější alternativou k fosilním palivům.
• Udržitelnost: Biomasa je považována za uhlíkově neutrální zdroj energie.

Nevýhody vytápění biomasou:

• Potřeba úložného prostoru: Na rozdíl od plynu nebo elektřiny vyžaduje biomasa prostor pro skladování.
• Pravidelná údržba: Systémy na biomasu obvykle vyžadují pravidelnější a náročnější údržbu než jiné typy vytápění.

Vybrat vhodný alternativní způsob vytápění závisí na mnoha faktorech. Je důležité zvážit místní dostupnost paliva, náklady na instalaci a údržbu, stejně jako osobní a regionální preference a potřeby. V některých oblastech může být biomasa ideálním řešením, zatímco v jiných mohou být vhodnější jiné alternativy.

Ekonomické a ekologické aspekty

Při rozhodování, zda se změna způsobu vytápění vyplatí, je důležité vzít v úvahu nejen počáteční investici, ale také dlouhodobé úspory a ekologický dopad.

Investice do nového vytápěcího systému může být výhodná, pokud:

• žijete v oblasti s vysokými cenami tradičních zdrojů energie
• máte možnost získat dotace nebo jiné finanční podpory
• očekáváte zvýšení hodnoty vaší nemovitosti díky modernějšímu a efektivnějšímu vytápění
• chcete aktivně přispět k ochraně životního prostředí snížením emisí.

Změna způsobu vytápění Přechod na jiný způsob vytápění může nabídnout výrazné úspory a přispět k ochraně životního prostředí. Před změnou je však zásadní důkladně zvážit všechny faktory - od finančních a technických po osobní preference - aby bylo vaše rozhodnutí co možná nejvíce výhodné.

Závěr

Jak ekologický plyn, tak elektřina patří stále mezi nejčastěji volené způsoby vytápění. Na rozdíl od jiných alternativních způsobů vytápění vyžadují přiměřenou a v rozumném časovém horizontu návratnou vstupní investici a zaručují uživatelský komfort. Investice do topné soustavy je dlouhodobá a v některých případech nemalá. A přesto nevydrží věčnost. To jsou hlavní důvody, proč je třeba opravdu vše řádně zvážit. Na elektrickou síť je v současnosti připojena takřka každá nemovitost. U plynu už to taková samozřejmost není. Ani vytápění elektřinou není bez výhod. Protože se obejdete bez rozvodů, vstupní investice bude nižší než u plynu. Uspořit můžete, i když legendární „noční proud“ sice dnes už neexistuje, ale snížené tarify lze využít v různých nočních, ale i denních hodinách. Zařízení pro elektrické vytápění bývají snadná na obsluhu i nastavení a dostane se vám maximálního komfortu. Ačkoli jsou stále nejrozšířenějším zdrojem energie pro vytápění tuhá paliva jejich poměr pomaličku, ale jistě klesá a jsou nahrazovány vytápěním plynem, elektřinou či obnovitelnými zdroji. Tento trend nastupuje zejména s regulacemi ohledně emisních tříd kotlů na tuhá paliva a limity pro jejich užívání. Jinými slovy: jak ekologický plyn, tak elektřina patří stále mezi nejčastěji volené způsoby vytápění.

tags: #topení #plynem #ekologické #aspekty

Oblíbené příspěvky:

• Skládky odpadu a následná péče
• Informace o odpadech Příbram
• Klimatické změny v Arktidě
• Životní prostředí a odpadky v oceánu
• Aktuality Kostelec u H. M.