Tramping a ochrana přírody v Česku: Kokořínsko – Máchův kraj v hledáčku

V CHKO Kokořínsko - Máchův kraj se v posledních letech diskutuje a řeší problematika trampingu. Ten má v této oblasti dlouhou historii, která sahá desítky let před vznik CHKO v roce 1976. Tramping je dlouhodobě vnímán ochranou přírody jako jedna z šetrných forem poznávání přírody a krajiny, zejména pokud jde o pobyt v přírodě.

Pokud tramping začíná přerůstat do podoby, která připomíná chataření, dostává se do rozporu s obecně platnou legislativou (zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o lesích, zákon o odpadech, zákon stavební, oblast vlastnických práv apod.).

Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR identifikovala více než 120 míst opakovaně či trvale využívaných jako trampské kempy. Ta byla rozdělena do tří kategorií podle závažnosti jejich dopadů na přírodu. V posledních dvou letech bylo 30 nejvíce problematických tábořišť odstraněno.

Dlouhodobě je otázka existence trampských osad v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj diskutována na sociálních sítích. AOPK ČR je často terčem kritiky těch, kdo chtějí zlikvidovat všechna tábořiště, ale i těch, kterým vadí odstranění těch nejproblematičtějších.

K hledání dalšího postupu s cílem uchovat tradiční tramping v území při dodržování základních pravidel nepoškozování přírody se z podnětu AOPK ČR a MŽP 7. 1. 2025 uskutečnilo jednání. Zúčastnilo se 35 zástupců samospráv, státních, obecních i privátních vlastníků, myslivců, státní správy v oblasti stavebního řádu, státní správy lesa a předních vědeckých odborníků v oblasti geologie, archeologie a obecné ekologie, neziskových organizací (KČT a ČSOP).

Čtěte také: Turistické trasy Posázaví

Z podnětu ministra životního prostředí Petra Hladíka byla vytvořena pracovní expertní skupina složená ze zástupců výše uvedených subjektů. Cílem je navrhnout do půl roku další postup a spolupráci při odstraňování problematických tábořišť, možnost dalšího využívání zbývajících a to za podmínek platné legislativy.

Ředitel AOPK ČR pověřil vedením a koordinací výše uvedené pracovní expertní skupiny Ing. Jiřího Huška, ředitele regionálního pracoviště AOPK ČR Liberecko a předsedu odborné skupiny komise AOPK ČR pro rekreaci, sport a turistiku. Ředitel Hušek byl zároveň zmocněn na dobu nezbytně nutnou k řešení další problematiky v oblasti trampingu pro CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Zároveň je dočasně pověřen řízením Regionálního pracoviště správy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj RNDr. 15. 7.

Zanalyzovat dosavadní stav trampských tábořišť na Kokořínsku i dopady trampingu a souvisejících aktivit a navrhnout, jak je uvést do souladu s platnou legislativou. To měla z pověření ministra životního prostředí Petra Hladíka za úkol odborná pracovní skupina složená ze všech klíčových partnerů - ochránců přírody, vlastníků pozemků, hospodářů, vědců i samospráv. Nyní představili řešení.

Území CHKO Kokořínsko - Máchův kraj je už zhruba sto let využíváno k trampingovým aktivitám. Vlivem sociálních sítí, trendů chování společnosti a některých dalších faktorů, jako je například aplikace přesně lokalizující jednotlivá trampská nocoviště nebo v důsledku pandemie COVID-19, se zvýšil počet lidí, kteří zdejší krajinu navštěvují. Historická nocoviště tak začali využívat i další návštěvníci, kteří nemají vazbu na trampskou kulturu.

Odborná skupina proto hledala způsoby, jak za těchto okolností umožnit návštěvníkům poznávání přírody a zároveň minimalizovat dopady jejich aktivit a zachovat v území prostor pro tramping.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) vysvětluje: „To, že lidé do přírody chodí, poznávají ji a na některých místech i nocují, považuji za velmi důležité. Zároveň ale tyto aktivity nesmí být v rozporu s naším právním řádem, nemohou mít negativní dopad na přírodu a neměly by být v konfliktu s vlastníky pozemků. Není to ale jen otázka státní ochrany přírody. Chtěl jsem proto, aby se všichni, kterých se to týká, posadili za jeden stůl a navrhli, jak postupovat, aby trampská tradice byla na Kokořínsku zachována navzdory měnícím se okolnostem. Jsem rád, že se během půlroční práce skupiny podařilo najít společný pohled na řešení problému a že je výsledkem konkrétní postup. Práce tímto ale nekončí, situace bude vždy jednou za půl roku vyhodnocována, a to dlouhodobě.“

Jiří Hušek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí odborné skupiny uvádí: „Klíčové bylo, že jsme do naší práce zapojili vlastníky, hospodáře, samosprávy a vědce různých oborů. Shodli jsme se, že tramping je v určitém ohledu veřejný zájem. Zabývali jsme se nejrůznějšími právními aspekty, stanovili jsme, která nocoviště jsou přijatelná a která nikoli. Ta čtyři, která nejvíc vadí přírodě, vlastníkům a archeologům, budou prioritně odstraněna v následujících měsících, skupina 64 nocovišť, která je nepřijatelná jen pro některé aktéry, bude postupně likvidována především v jejich režii. U dalších 28 nocovišť budou stanoveny podmínky, kdy je možné je zachovat. Zároveň jsme se shodli, že dosavadní postup Správy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj byl přiměřený situaci v dané době, v několika posledních letech bylo odstraněno různými aktéry 39 nocovišť.“

Vojtěch Fučík ze společnosti Mardub s.r.o. konstatuje: „Vnímáme, že na Kokořínsku má turistika i nocování v přírodě dlouhou tradici. Mění se ale složení a zvyky lidí, kteří ven vyrážejí, a mění se také klima. Pro nás, jako vlastníky lesa a lesní hospodáře, je asi tím největším problémem oheň a rizika s ním spojená.“

Několik nocovišť leží i na pozemcích AOPK ČR. Tři z nich mají na přírodu minimální dopady, AOPK ČR proto zahájí kroky k jejich úplné legalizaci. Zároveň plánuje uzavření dohody s místní neziskovou organizací, která se bude podílet na jejich správě. Prozatím půjde o zkušební projekt na jeden rok. Zároveň AOPK ČR zajistí namátkové kontroly v celé oblasti.

Obdobná situace jako na Kokořínsku je i v národním parku Saské Švýcarsko. Mezi kulturní hodnoty tohoto území patří i horolezectví. Při vzniku parku proto bylo vymezeno 58 nocovišť, která mohli horolezci využívat. Ta čelila vzrůstajícímu počtu návštěvníků nejen z řad horolezecké komunity, ale i široké veřejnosti. Správa parku proto kvůli dopadům na přírodu jejich využívání zásadně omezila a další postup bude vyhodnocovat.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Ředitel AOPK ČR, František Pelc dodává: „Odborná skupina zkoumala různé aspekty celé problematiky, která často vzbuzuje emoce. Jsem si vědom, že s navrženým postupem nemusí být všichni spokojeni, ale je to cesta, jak tramping a jeho hodnoty na Kokořínsku v souladu s platnou legislativou alespoň částečně zachovat. Skupina také konstatovala, že přístup Správy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj odpovídal dané době a situaci.“

„Problematika trampingu na Kokořínsku víří emoce a pohybovat se v této někdy až vyhrocené atmosféře není jednoduché. Dosavadní výborné spolupráce se správou CHKO i s vlastníky lesů si považujeme. Pro nás je důležitá kontinuita, vzájemná důvěra i ochota nacházet společná řešení.

Tramping je hnutí, jehož historie sahá do konce desátých let dvacátého století, tedy přibližně do doby vzniku československého státu. Je to dodnes živý kulturní fenomén, jehož obdobu bychom marně hledali za hranicemi českých zemí a Slovenska. Specifický způsob trávení volného času byl původně vlastní nezávislé mládeži z velkých měst. Vycházel z filozofie Woodcraftu, americké ligy lesní moudrosti, nedlouho předtím založené E. T. Setonem. Tramping se odkazuje k historii Divokého západu, jehož svébytná estetika se stává součástí trampské kulturní identity. Základním atributem trampingu je svobodné putování a volné táboření v přírodě.

Tramping je v zásadě neorganizovaný a z podstaty nekonformní a jako takový byl od samého počátku na hraně společenské akceptace, někdy pronásledován, jindy shovívavě tolerován. Spontánně zakládaná tábořiště, kempy byly mnohdy trnem v oku vlastníkům pozemků, lesníkům i úřadům. Se vznikem velkoplošné územní ochrany přírody v polovině 50. let 20. století se tramping stal realitou v nově vyhlašovaných chráněných krajinných oblastech a později i v národních parcích.

Vliv tradičního trampingu na předměty ochrany nebyl dramatický, kontrolní a sankční kapacity správ CHKO naopak velmi omezené. Křehká rovnováha mezi zájmy ochrany přírody a potřebami trampingu tak byla udržována převážně eliminací vybraných kempů fakticky poškozujících chráněné přírodní fenomény. Dlužno zdůraznit, že zákonná úprava zakazuje v CHKO mimo zastavěná území táboření a rozdělávání ohňů, což jsou víceméně obligatorní znaky českého trampingu. Většina tábořišť se tak objektivně ocitla mimo legální rámec.

CHKO Kokořínsko - Máchův kraj jako modelové území

Modelovým územím, ve kterém se veřejně manifestoval (reálný či fiktivní) konflikt trampingu s ochranou přírody, se stala CHKO Kokořínsko - Máchův kraj (CHKO K - MK). Kokořínsko a severní část CHKO zvaná Roverské hory jsou tradiční trampskou „destinací“ a stejně jako v ostatních českých pískovcových oblastech zde vyrůstala více či méně kultivovaná tábořiště, kempy, většinou pod skalními převisy. Na rozdíl od klasických trampských lokalit v okolí velkých řek tady bylo budování srubů pouze ojedinělé, zcela pak chybějí trampské chatové osady s jednou výjimkou, Harakoko mezi Harasovem a Kokořínským dolem.

Po roce 2000 došlo k útlumu trampských aktivit v tradičních lokalitách Českého ráje a Labských pískovců. Důvodem kromě ztráty klidu vlivem narůstajícího overturismu bylo zejména snížení tolerance ze strany ochrany přírody, zvláště pak se vznikem NP České Švýcarsko. Kokořínsko se tak stalo jakýmsi azylem trampských samotářů a drobných komunit a v uplynulých desetiletích zde významně narostla jejich aktivita včetně intenzivnějšího užívání tradičních kempových míst a vytváření nových nocovišť. Ani na Kokořínsku nebyl zaznamenáván výrazně negativní vliv trampingu na předměty ochrany CHKO, jakkoli se s růstem intenzity přirozeně zvyšoval. Tramping nebyl významnou prioritou a jeho regulace spočívala především v řešení excesů.

V roce 2024 vyvrcholily na sociálních sítích, v podcastech nebo úředními podáními prezentované námitky poukazující na nezákonný stav a poškozování předmětů ochrany na Kokořínsku zřizováním a provozem trampských nocovišť, včetně dvou silně tendenčních reportáží v České televizi. Téma trampingu v CHKO K - MK se stalo aktuální agendou vedení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Ministerstva životního prostředí. Právě za účasti tehdejšího ministra na setkání s odborníky, vlastníky pozemků, zástupci veřejné správy a regionálními stakeholdery 7. ledna 2025 padlo rozhodnutí ustavit k systémovému řešení problematiky trampingu na Kokořínsku odbornou skupinu (OS). Vedením OS byl ředitelem AOPK ČR jmenován ředitel RP AOPK ČR Liberecko, členy pak zástupci všech relevantních zájmů v území. Kromě ochrany přírody na úrovni AOPK ČR a Ministerstva ŽP byli účastni reprezentanti akademické obce, státních i nestátních vlastníků lesních pozemků, regionálních municipalit, památkové péče a archeologie, provozovatelů honiteb nebo nevládních organizací (Klub českých turistů, Český svaz ochránců přírody).

Inventarizace a definice trampingu

Základní otázkou byla definice trampingu, respektive jeho materiálních projevů v krajině Kokořínska a jejich inventarizace. Oněmi materiálními projevy jsou takřka výhradně nocoviště různých typů a standardů vybavení. Převažují plochy pod skalními převisy upravené pro nocleh a pobyt, obyčejně se stabilním ohništěm a jednoduchým mobiliářem nebo konstrukcemi z přírodních materiálů. Celkem bylo identifikováno a zdokumentováno 138 aktuálně nebo historicky nedávno užívaných nocovišť. V jednotkách případů se jednalo o vybavené přístřešky, částečně s využitím cizorodých materiálů, čtyři z nich byly stavebními úřady klasifikovány jako (nepovolené) stavby. Nocoviště jsou volně přístupná a s různou intenzitou užívaná i návštěvníky mimo trampskou subkulturu.

Pro porovnání váhy konfliktu se zájmy ochrany přírody a ostatními veřejnými zájmy bylo třeba zhodnotit společenskou legitimitu trampingu. Z odborných stanovisek Etnologického ústavu AV ČR a Národního památkového ústavu jednoznačně vyplynulo, že tramping jako svébytný a unikátní kulturní fenomén je součástí nehmotného kulturního dědictví.

Podstatnou částí práce OS bylo stanovení limitů legality trampingu ve vztahu k omezením plynoucím ze zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) a ostatních obecně závazných předpisů. Formální mezí v ZOPK je přitom zákaz táboření a rozdělávání ohňů (obdobně platí i podle zákona o lesích). Součástí zadání pro odbornou skupinu bylo také zhodnocení dosavadního postupu Správy CHKO K - MK při řešení problematiky trampských kempů a jejich užívání.

Je naprosto zřejmé, že Kokořínsko a Roverské skály jsou z důvodů výše popsaných ve vztahu k trampingu oblastí extrémně exponovanou a v posledních letech nadmíru zatěžovanou negativními projevy nocování. Správa CHKO průběžně konala, probíhala komunikace s vlastníky pozemků, orgány státní správy, obcemi i uživateli nocovišť, konfliktní kempy ve vlastní režii odstraňovala. Efektivita práce byla do značné míry limitována vlažnou spoluprací partnerů, finančními možnostmi a zejména kritickou personální nedostatečností v rozhodovací a kontrolní oblasti. Principiálně však lze konstatovat, že aktivita Správy CHKO K - MK byla srovnatelná s aktivitou jiných správ CHKO a národních parků v ČR.

Hodnocení vlivu trampských nocovišť

S využitím databáze nocovišť byl příslušnými experty zhodnocen potenciální nebo reálný negativní vliv na přírodní fenomény, předměty ochrany CHKO a ostatní veřejné zájmy. Posouzení se týkala ovlivnění flóry a fauny, vlivu ohně na geologické a geomorfologické charakteristiky pískovcových skal, ochrany archeologické situace, krajinného rázu, zájmů vlastníků pozemků a lesních hospodářů nebo uživatelů honiteb.

Obecně lze shrnout, že negativní vliv trampských nocovišť na zmíněné zájmy je realitou, jeho míra se ovšem v jednotlivých případech řádově liší v závislosti na umístění kempu, jeho vybavení, intenzitě a způsobu užívání nebo podobě terénních úprav. Zatímco se zájmy ochrany přírody jsou některé kempy neslučitelné (lokality s omezeným vstupem, biotopy kriticky ohrožených druhů apod.), podstatnou část nocovišť je naopak stanovením jasných podmínek možné akceptovat. Podobný princip platí i ve vztahu k ostatním veřejným zájmům.

Návrh na další postup

Z této klasifikace pak vyplývá návrh na další postup při uvedení trampských nocovišť do souladu s platnou legislativou. V zásadě jsou na výběr pouze dvě legální možnosti. Tou první je odstranění tábořiště a uvedení lokality do původního stavu. Druhou možností pak je legalizace - ze strany vlastníka pozemku vyjádřená prostým souhlasem bez předepsané formy, ovšem ze strany orgánu ochrany přírody výhradně souhlasem ve smyslu správního řádu, individuálním správním rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, které je s ohledem na veřejné užívání kempů způsobem preferovaným. Naopak stávající praxe neformální tolerance není v souladu s právem a neobstojí ani v probíhající společenské diskusi.

Ke dni ukončení práce OS bylo z evidovaných 138 případů již odstraněno 39 kempů, dílem v režii Správy CHKO K - MK, dílem z iniciativy vlastníků pozemků. K bezprostřední likvidaci bylo navrženo dalších 5 kempů, naopak u 31 případů přichází v úvahu legalizace, se kterou vyslovily souhlas všechny tři zúčastněné autority. U zbývajících 64 nocovišť alespoň jedna z nich vyslovila nesouhlas, jsou tedy navrhována k podmíněnému odstranění, pokud se uživatelům nepodaří vyjednat změnu stanoviska například dohodou o podmínkách provozu kempu. Dlužno zdůraznit, že v těchto případech se jedná majoritně o nesouhlasy vlastníka pozemku nebo památkové péče, věcné konflikty s ochranou přírody byly vesměs vypořádány již proběhlou likvidací.

Na tomto místě je také třeba zdůraznit klíčovou úlohu vlastníka pozemku a jeho lesního hospodáře, jejichž zájem je v řadě případů silnější než zájmy ochrany přírody, stejně tak možnosti regulace. Návrhy předložené odbornou skupinou jsou podkladem pro další postup místně příslušného orgánu ochrany přírody, tedy AOPK ČR, Správy CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Kromě aktivního odstranění kolizních kempů a možné související finanční podpory vlastníků pozemků je to především následné řízení o legalizaci kempů zbývajících. Iniciátorem řízení a partnerem pro komunikaci v území musejí být reální uživatelé (budovatelé) kempů, k jejichž zastupování se hlásí za tím účelem založený zapsaný spolek Táborový kruh.

Souhrn navržených opatření pro trampská nocoviště

Níže uvedená tabulka shrnuje navržený postup pro jednotlivé kategorie trampských nocovišť v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj.

tags: #tramping #a #ochrana #prirody #v #Česku

Oblíbené příspěvky:

• Velkoobchodní prodej kompostu
• Proč jsou houby důležité?
• Program pro děti v Baldovci
• Kniha o pozorování přírody
• Likvidace infekčního odpadu