Olše lepkavá (Alnus glutinosa): Léčivá bylina v přírodě

19.03.2026

Olše lepkavá (latinsky Alnus glutinosa, slovensky jelša lepkavá, anglicky Alder) je středně velký strom s kuželovitou korunou z tenkých, téměř vodorovně odstávajících větví.

Olše je vlhkomilnou dřevinou. Nacházíme ji nejčastěji na středních a dolních tocích potoků a řek, spolu s vrbami a topoly. Je typickým představitelem lužních lesů.

Roste všude tam, kde je vlhko, dokonce mu nevadí ani mokřiny, je nenáročný a označovaný jako pionýrská dřevina, bez problémů snáší průmyslové zplodiny.

Popis a charakteristika

Olše lepkavá je středně velký strom s kuželovitou korunou z tenkých, téměř vodorovně odstávajících větví. Mladé větvičky jsou oblé až trojhranné a raší v dubnu. Listy jsou střídavé, jednoduché, dvakrát pilovité, v mládí lepkavé a opadávají zelené pozdě na podzim. Kvete v březnu a dubnu před vyrašením listů. Jednodomé, různopohlavní květy se od sebe výrazně liší. Samčí květ vytváří podlouhlé, větroprašné jehnědy, květy samičí pak představují zkrácené šištice s jedním pestíkem a dvěma bliznami. Plodem jsou oválné nažky umístěné po dvou v šišticích, které při dozrávání dřevnatí.

Sběr a využití

K léčebným účelům slouží zjara sbíraný list, kůra a pupeny, případně nedozrálé šištice. Sbírá se list, pupeny, kůra, všechno nejlépe časně z jara. Pupeny se používají v gemmoterapii na přípravu tinktury. Usušené listy pomáhají při průjmovitých onemocnění.

Čtěte také: Optimalizace travního porostu na Sídlišti Skalka

Léčebné účinky a použití

Z nich se připravuje vynikající čaj užívaný při úporných průjmech.
Dále podáváme při střevních zánětech, při nachlazení, angíně a při horečkách.
Čerstvými drcenými listy můžeme obkládat rozpraskané prsní bradavky kojících žen.
Korová tinktura působí baktericidně.
Šištice se mohou využívat jako podpora nemocí provázených zimnicí.
Pro revmatiky je vhodné spaní na olšovém listí, kterým můžeme například částečně naplnit polštáře.
Tinktura se podává i při ischemické chorobě srdeční a při osteoporóze.

Olše není určena k dlouhodobé terapii, navíc může způsobit zácpu.

Recepty a použití v lidovém léčitelství

Obden si připravíme odvar z olistěných olšových větévek, tak teplý, jak sneseme, a koupeme v něm ruce a nohy po dobu 10 až 15 minut.
Na podzim či v zimě sloupneme kůru z mladých olšových větví, pokrájíme ji nadrobno a důkladně usušíme. Zalijeme 1 vrchovatou čajovou lžičku kůry šálkem studené vody a S minut povaříme.
Smícháme po jednom dílu listů olše, šalvěje a ořešáku královského. Do šálku nasypeme 2 čajové lžičky směsi, přelijeme vroucí vodou, zakryjeme a 5 minut vyluhujeme. Pijeme 2 až 3 šálky denně.
Hrst olšového listí dáme do 1litru studené vody a pomalu zahříváme k bodu varu. Po zavaření odstavíme a necháme 15 minut vyluhovat, přecedíme a vlijeme do teplé koupele.

Zajímavosti

Staré pořekadlo, že pokácené stromy krvácejí, vzniklo zřejmě díky olši, neboť z řeznéplochy opravdu vytéká načervenalá tekutina. Dříve se z olšového dřeva vyráběly drobné domácí předměty. Olšovou kůrou se vydělávaly a barvily kůže. Kůly, na nichž stojí Benátky, jsou většinou z vodě odolného olšového dřeva. Olšové dřevo není dobré na zátop, avšak výborně se hodí k hvozdění sladu při výrobě piva.

Jelikož roste na vlhkých, bažinatých a neschůdných místech, byla olše stromem krajně podezřelým, jemuž bylo radno se vyhnout. Nikdo nestál o setkání s olšovou žínkou, která lákala zbloudilé pocestné do bažin. Zvláštní význam měla olše v Lex Salica, kmenovém zákoníku sálských Franků ze 6. století: nad provinilcovou hlavou byly zlámány olšové větve a jejich třísky rozhozeny do všech stran. Dodnes užívané úsloví "zlomit nad někým hůl" má původ v tomto obyčeji.

Čtěte také: Travní porosty ČR

Čtěte také: Co s posekanou trávou a bioodpadem?

tags: #lepkavá #bylina #v #přírodě