Dívat se kolem sebe a sledovat systémy třídění se může snadno stát zajímavým cestovatelským dobrodružstvím, a dokonce zábavou! Co země, to jiný systém třídění odpadu. Se Samosebou.cz tentokrát nakoukneme do Evropy, Peru a USA, kde už lidem pomáhá s tříděním umělá inteligence. Zavítáme do Chorvatska, Itálie a dalších evropských zemí, ale také za oceán do New Yorku a do Peru.
Pokud holdujeme cestování po Evropě, určitě nám nějaké ty třídicí návyky neunikly. Setkat se s tím, jak se třídí u našich sousedů, můžeme na frekventovaných místech, jako jsou benzínové pumpy nebo dálniční odpočívadla.
Například ve Francii se právě zde můžeme setkat se speciální třídicí nádobou na odpad, která umožňuje oddělený sběr skla, plastů a směsného odpadu.
Třídit odpad bychom měli vždy a všude - i na cestách.
TIP: Pokud narazíme v zahraničí na kontejner bez obrázkové nápovědy, ale na samolepce budou vyjmenované suroviny, které do něj patří, můžeme zkusit zapojit překladač. Mnoho jich dnes už totiž funguje tak, že stačí nápis naskenovat pomocí aplikace a zobrazí se nám překlad!
Čtěte také: JPMorgan investuje 10 miliard USD
V Itálii se můžeme setkat s tříděním do sběrných nádob dle jednotlivých tříděných komodit, ale také s multikomoditním sběrem odpadu, podobně jako u nás. A stejně jako u nás je třeba dávat pozor na informace uvedené na sběrných nádobách na tříděný odpad.
Na samolepkách, kterými jsou nádoby označeny, se dozvíme, jaký odpad můžeme do konkrétního kontejneru třídit. Ve větších městech, jako je Řím, najdeme obyčejně větší i menší kontejnery, které jsou určeny pro společné třídění plastového a kovového odpadu. Kontejner má sice modré víko, popisek ale říká, že se do něj třídí kovy a plasty. Pro správné třídění je třeba řídit se informacemi uvedenými na samolepkách.
Papír a sklo se v Římě sbírají také do příslušných kontejnerů, ty na sklo bývají podobně jako u nás označeny zeleně, ale pravidlem to být nemusí! Na frekventovaných místech můžeme najít i menší koše na třídění.
Za rok 2022 poslal díky třídění do recyklačního procesu průměrně na hlavu každý Ital 42,6 kg skla. V Česku jsme za uplynulý rok průměrně vytřídili na obyvatele 15,2 kg skla.
V Itálii je třídění odpadu legislativně povinné od roku 2015 - ovšem systém třídění se může lišit region od regionu, ačkoli i mezi nimi lze najít podobná pravidla: to platí třeba pro mastné papírové krabice od pizzy, které patří do směsného odpadu a netřídí se (stejně jako u nás), ale i pro jiné druhy odpadu. Lišit se ovšem mohou barvy pytlů či barevných kontejnerů na jednotlivé komodity - v tom mají příslušné obce v regionech volné ruce.
Čtěte také: Rak a jeho klepeta
Zapamatujte si: Co se týče třídění skla, v Itálii by se do nádob na jeho sběr neměla na rozdíl od ČR třídit víčka (kovová ani plastová) a sklenice by se před tříděním měly vymývat. Ale stejně jako u nás platí, že do skla nikdy netřídíme keramiku, porcelán ani zrcadla.
Oblíbenou destinací u moře, kam se hojně vydávají čeští turisté v létě, je Chorvatsko. I tam se samosebou třídí odpad! Jak? Záleží na tom, kde zrovna jsme - v přímořských letoviscích bývá turistická zkušenost s tříděním odpadu individuální a velmi se různí.
V ubytovacích zařízeních soukromého typu (jako jsou apartmány či ubytování typu Airbnb) bývají koše či pytle na třídění odpadu standardem (na nás tak je dle instrukcí ubytovatelů pouze příslušný odpad třídit, dále se o něj stará pronajímatel).
Dobré vědět: V Chorvatsku najdeme jak žluté kontejnery na plasty, tak žlutě značené multikomoditní kontejnery, kam lze třídit společně plasty i kovy.
Systém se i zde liší místo od místa - některé obce, například na ostrovech, umožňují třídění odpadu pouze rezidentům a kontejnery na třídění jsou dostupné pouze na speciální kartu, stejně jako možnost vytřídit odpad v malých sběrných dvorech (tak to funguje například ve vesnici Martinštica na ostrově Cres).
Čtěte také: Trash-picker vs. LEVIOR: Který sběrač je lepší?
Už několik let v Chorvatsku také funguje systém vratných zálohovaných PET láhví a plechovek. V některých obchodech napříč Chorvatskem tak najdeme speciální okénka, kam lze tyto komodity vracet. Povinnost takové místo zavést platí jen pro pro obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních.
Obaly, které lze vracet do zpětného odběru, poznáme podle označení „povratna naknada“, a jde především o lahve od vod, minerálek a plechovek od sycených nápojů. Tyto obaly se vykupují za 7 eurocentů.
Chorvatsko se snaží naplňovat povinné evropské normy v odpadovém hospodářství, které mají definované povinné cíle, jako například zvýšení míry recyklace a vhodného využití odpadu. Ovšem proto, že míra recyklace byla v Chorvatsku dlouhodobě nízká, funguje zde systém pokut (např. za míchání komunálního odpadu s organickým).
Třídění odpadu ve Vietnamu má specifický historický i kulturní kontext, který odráží sociální i ekonomické poměry země. Jednou z klíčových postav jsou sběračky, které obchází ulice s vozíky nebo jízdními koly a sbírají či vykupují papír, plastové lahve, kovové předměty a další suroviny, které mají zbytkovou hodnotu. Pro mnoho starších žen, často bez důchodového zabezpečení, je sběr odpadu způsobem, jak zůstat ekonomicky nezávislé ale často i jak přežít.
Vietnam se s rostoucími problémy spojenými s odpady (například plasty v oceánech) snaží implementovat programy na podporu třídění odpadu a recyklace. Podle zákona o ochraně životního prostředí by od roku 2025 mělo být povinné třídění odpadu na úrovni domácností a jednotlivců. Tento krok je součástí širší snahy vlády o zavedení systému „plať, kolik vyhodíš“, přičemž odpad, který nebude vhodně vytříděn (zejména nerecyklovatelné položky), se bude zpoplatňovat podle množství. Od 1. ledna 2025 by měl být tento systém plně účinný a domácnosti tedy budou mít ekonomickou motivaci pro pečlivější třídění.
Přestože právní rámec je již z velké části v platnosti, úplné zavedení a efektivní vymáhání těchto předpisů v praxi může ještě chvíli trvat. Vietnam spolupracuje s mezinárodními organizacemi (např. OSN, Světová banka), ale i se zeměmi jako Japonsko či Jižní Korea, aby získal know-how pro moderní odpadové hospodářství. Staví se zde pokročilé spalovny s energetickým využitím odpadu, recyklační závody a zlepšuje se logistika svozu i zpracování separovaného odpadu.
Vedle toho Vietnam klade čím dál větší důraz na environmentální vzdělávání. Vláda, neziskové organizace i média se snaží vzdělávat obyvatele, aby lépe chápali význam třídění a omezování jednorázových plastů. Mezi technologiemi, které Vietnam potřebuje, jsou automatizované systémy třídění odpadu, technologie na recyklaci plastů, zařízení na energetické využití odpadu či digitální platformy pro řízení odpadového procesu.
Spolupráce se zahraničními partnery je klíčová nejen pro zavedení moderních technologií, ale i pro přenos know-how, vzdělávací programy a příklady osvědčených postupů, které by Vietnamu umožnily transformovat jeho odpadové hospodářství směrem k udržitelnosti a cirkulární ekonomice.
České firmy mohou využít rostoucí poptávky po udržitelných řešeních a nabídnout Vietnamu své know-how a technologie. Česko je mezi lídry ve vývoji zařízení na třídění odpadu, recyklaci a energetické využití odpadu. České firmy mohou dodávat automatizované třídící linky, bioplynové stanice a spalovny. Příležitosti jsou zde však i pro české univerzity a instituce, které mohou nabízet odborné programy pro vietnamské specialisty, což podpoří technologickou výměnu a rozvoj místní infrastruktury.
Česko by mohla sehrát důležitou roli i v podpoře sběraček nejen prostřednictvím projektů rozvojové spolupráce. České know-how v oblasti cirkulární ekonomiky může pomoci vytvořit modely, které propojí neformální sběračky a sběrače s moderními recyklačními technologiemi. Například by mohla vzniknout komunitní centra na třídění odpadu, kde by sběračky měly zajištěnou spravedlivou odměnu a lepší pracovní podmínky. Česko má díky svým zkušenostem v odpadovém hospodářství velký potenciál pomoci Vietnamu nejen zlepšit nakládání s odpady, ale také zvýšit životní úroveň těch, kteří jsou na jeho sběru závislí.
Příkladem může být nedávná cesta delegace Ministerstva životního prostředí s několika podnikateli a Univerzitou Tomáše Bati, kteří ve Vietnamu odkrývali příležitosti v sektoru odpadového hospodářství. Na networkingové prezentaci měli členové delegace možnost setkat se s řadou vietnamských partnerů, kteří vítají výhledy spolupráce s českými subjekty, které mohou adresovat místní potřeby.
Na druhé straně zeměkoule, konkrétně v jihoamerických státech, je to s tříděním trošku složitější. Systémy jsou tu daleko rozmanitější než v EU a v některých zemích je třídění odpadu stále ještě v plenkách.
V Peru najdeme na ulici ve větších městech dostupné koše na různé typy tříděného odpadu. Většina kontejnerů a košů je tu vybavena kromě španělských také anglickými nápisy, a tak není těžké zjistit, co kam patří.
Orientovat se jen a pouze dle barev kontejnerů ovšem není nejlepším řešením - barevné značení mají nastaveno jinak, než jak jsme zvyklí u nás. Například na plasty můžeme najít kontejnery bílé barvy. Obecně se plasty třídí zvlášť a na některých místech je shromažďují v kovových klecích, které mají tvar láhve - docela zábavný způsob, co?
Pro třídění kontaminovaného odpadu, jako jsou roušky a rukavice, používají speciální kontejnery.
V New Yorku jsme narazili na technologickou novinku: systém košů na třídění odpadu se scannerem, který umí rozlišit nejčastější typy odpadu a podle toho určí, kam je vyhodit. Narazili jsme také na koše na třídění, které shromažďovaly společně různé typy recyklovatelných obalů a odpadů.
Jde o nádoby určené na multikomoditní sběr odpadu, kam se v podstatě hází vše kromě směsného odpadu! Na těchto koších najdeme nápis „mixed recycling“ a znamená to „recyklovatelná směs“, tedy vše, co lze dále využít v recyklačním procesu. Do „recyklační směsi“ patří petky, nápojové kartony, skleněné láhve i čistý papír.
Pokud chceme třídit odpad i v zemi, kterou navštívíme při svých cestách, pak je na místě se informovat, ať už na ubytování, nebo v turistickém infocentru, o tom, jak se v příslušné zemi, regionu či obci s odpady nakládá a jak funguje systém třídění.
Že není radno orientovat se podle barev kontejnerů, to víme i ze zkušeností u nás, vždy bychom se měli řídit informacemi na samolepkách - ty si v zahraničí můžeme případně přeložit pomocí překladače.
Důvodů, proč neházet odpad do jednoho koše, je mnoho, proto je důležité najít způsoby, jak umožnit efektivní využití odpadu, který jsme vyprodukovali.
Má to smysl, třiďme odpad i na cestách!
tags: #cestování #a #třídění #odpadu