Skladka Hostivice, rozsudek Frydl a potřebné informace

V Olomouci dne 2. 5.

Tento článek se nejdříve obecně podívá na problematiku terénních úprav a poté zmíní stavební dozor a s ním spojený kontrolní řád. Následně se zaměří na možnosti odstraňování terénních úprav. Bude čerpat ze zákonné úpravy a komentářů k zákonům, které jsou dobrým vodítkem pro pochopení jednotlivých ustanovení. V neposlední řadě bude využita judikatura, která je neopominutelná, neboť jde o aplikaci práva v konkrétních případech. Strany tak mohou za pomoci judikatury předvídat rozhodnutí ve své věci. Při psaní bakalářské práce se vychází z právního stavu k 1. 4.

Definice terénních úprav

Terénní úpravy jsou vymezeny pozitivně i negativně. Je nutné si ujasnit, co je to "podstatná změna". Užitý právní pojem musí v konkrétních případech vymezit stavební úřad. Rozhodne se, zda je nutné ohlášení, nebo bude potřeba provést správní řízení a vydat konkrétní správní rozhodnutí.

Zákonodárce dává tímto prostor ke zhodnocení situace v konkrétním stavu, aby mohli správní orgány efektivně rozhodnout. Pro rozhodnutí je vyžadována odbornost pověřené úřední osoby.

Závěr o tom, zda se jedná o terénní úpravy ve smyslu § 3 odst. 1 stavebního zákona, či nikoli. Užitý právní pojem, je zásadní pro následné rozhodování a nesmíme si jej proto plést se správním uvážením. Stejný význam má toto odlišení také na přezkoumatelnost správních aktů soudem.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

K přezkoumatelnosti se vyjádřil Nejvyšší správní soud, který rozhodl, že: "Na rozdíl od omezeného soudního přezkumu správního uvážení (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) je výklad neurčitého právního pojmu plně a meritorně přezkoumatelný soudem."

Správní orgán činí správní orgán vždy v souvislosti s konkrétními okolnostmi případu. Je důležité zdůraznit, že jednou z podmínek, jimiž se dá definovat podstatná změna prostředí, je její trvalost. Pokud jsou na cizích pozemcích upraveny okolní terény definitivním způsobem, může stavební úřad nařídit odstranění nepovolených terénních úprav.

Do účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) nebyly terénní úpravy zákonem vůbec definovány. Do účinnosti tohoto stavebního zákona vymezení terénních úprav v legislativě neexistovalo a je to zřejmé také v judikatuře soudů, kde se hovoří vždy o navážce i přes to, že podle dnešní úpravy by šlo o terénní úpravu.

Po účinnosti stavebního zákona tak, jak ho známe nyní s vymezením terénních úprav, hovoří o navážce, přestože je zřejmé, že by podle dnešní formy zákona šlo o terénní úpravy. Žalovaný provedl na svém pozemku navážku při pokládání kabelu. V důsledku toho uhynuly na jeho pozemku stromy. Protože v době tohoto sporu nebyly definovány terénní úpravy, nebylo možné nařídit odstranění terénních úprav, tak jak by tomu s největší pravděpodobností bylo dnes.

Soud rozhodl v neprospěch žalobce, který žádal, aby žalovaný odstranil navážku na svém pozemku, a napravil tak zásah a znehodnocení odvodňovacího systému. Podle rozhodnutí odvolacího soudu není možné zasáhnout do práv žalovaného nařízením povinnosti něco konat (odstranit navážku), ale je pouze možné nařídit, aby se zdržel dalšího znehodnocování a působení škody na pozemku žalobce.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Na tomto judikátu je jasně viditelný přínos vymezení terénních úprav v zákoně a rozšíření možností stavebních úřadů ke korigování nepříznivých stavů, které jsou způsobeny terénními úpravami, jež nejsou řádně kontrolovány. Je velmi pravděpodobné, že podle dnešní úpravy by bylo nařízeno odstranění terénních úprav, které nebyly řádně povoleny stavebním úřadem.

Je nutné rozlišit, zda v konkrétním případě jde o terénní úpravy, nebo pouze o úpravy terénu, které nejsou upraveny § 3 odstavci 1 stavebního zákona. Stavební úřad nevydává rozhodnutí, které zakládá práva či povinnosti (deklaratorní rozhodnutí), ale pouze stanovuje, zda navážka je terénní úpravou, nebo není. Pro posouzení právního vztahu, většinou potřebuje rozhodnout o této otázce pro umožnění dalšího postupu, a to právě k uplatnění svých práv. Je proto opravdu nezbytné, aby tato otázka byla řádně uvážena.

Velmi podstatné je pro osobu, v jejíž věci má být rozhodnuto, jestli se může domáhat rozhodnutí o věci u soudu. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) obsahuje strohé vymezení terénních úprav. Kromě jejich povolování upravuje také jejich odstraňování.

Povolování terénních úprav

Při povolování terénních úprav se setkáváme se třemi procesními režimy, kterými mohou být terénní úpravy povoleny. Prvním z nich je vydání územního souhlasu, který je uplatňován u terénních úprav menšího rozsahu a terénních úprav zanedbatelného vlivu na okolí a životní prostředí. Dalším procesním režimem je vydání rozhodnutí o změně využití území, které je vyžadováno u rozsáhlejších terénních úprav a úprav v důsledku jejichž provedení je ovlivněno životní prostředí. Třetí možností je, že stavebník nebude pro realizaci terénních úprav potřebovat ani územní souhlas, ani rozhodnutí o změně využití území. Tento volný režim se týká malých terénních úprav, které jsou zmíněny ve stavebním zákoně v § 80 odst. 3, písm. a). Podle tohoto ustanovení je zásadní, jestli pozemek, na kterém má být provedena terénní úprava sousedí s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím.

Vydání rozhodnutí o změně využití území předchází nekrátký proces. Stavební úřad v průběhu řízení posuzuje soulad mezi záměrem žadatele a příslušnými podklady a požadavky.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Tabulka: Procesní režimy povolování terénních úprav

Ohlášení terénní úpravy, u kterých to stavební úřad podle § 78 odst. 3 stanoví.

Stavební dozor a kontrolní řád

Stavební dozor je důležitý nejen při povolování terénních úprav nebo jejich odstranění, ale také v případě, kdy je podán stavebnímu úřadu podnět k provedení stavebního dozoru. Podněty jsou většinou podávány vlastníky sousedních pozemků, kterých se terénní úpravy nějakým způsobem dotkly. Stavební úřad je povinen v první řadě zjistit, zda je stížnost důvodná. Podle § 172 odst. 1 stavebního zákona je oprávněna úřední osoba v souvislosti s plněním úkolů, které jsou stanoveny v zákoně, vstoupit na pozemek po předchozím informování vlastníka stavby.

Zjišťování stavu stavby a opatřování podkladů, které je nutné obstarat k vydání správního rozhodnutí nebo opatření, je jasně prvním úkonem v řízení. Před samotným zahájením řízení o odstranění stavby je nutné, aby stavební úřad zjistil, v jakém stavu se nachází stavba, kterou má v úmyslu odstranit.

Dále může stavební úřad nařídit udržovací práce, vyklizení stavby nebo uložit opatření na sousedním pozemku nebo stavbě. Všechny pravomoci, které jsou stavebnímu úřadu svěřeny, může použít jen, opravňuje-li ho k tomu veřejný zájem. Protože je velmi složité nebo spíše nemožné definovat veřejný zájem, upřesňuje některé znaky stavební zákon v § 132 odstavci 3, aby zamezil jakési libovůli ze strany stavebního úřadu.

Při kontrole se stavební úřad řídí ověřenou projektovou dokumentací. Stavební úřad kontroluje provádění stavby v souladu s rozhodnutím, jiným opatřením stavebního úřadu, zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě.

Co se týká okolí stavby je kontrolována míra obtěžování okolí prováděním stavby a jejím provozem. Tato data získává stavební úřad prostřednictvím zkoušek a měření. Dále je zjišťováno, jestli stavebník plní povinnosti, které pro něj plynou z § 152.

Stavební úřad je povinen vést si evidenci o provedených kontrolách. V evidenci je zaznamenáno, kdy byla stavba či pozemek kontrolována, kdy byla provedena prohlídka a jaký byl výsledek zjišťování. Dále je nezbytné zapsat, která osoba kontrolu provedla (konkrétní oprávněná úřední osoba), kdo byl přizván k prováděné kontrole a kdo se dostavil. Úkony, které provádí stavební úřad (konkrétní oprávněná úřední osoba) jsou vymezeny v § 134.

V případě, že oprávněná úřední osoba zjistí při kontrole nedostatky, může vyzvat stavebníka k zastavení provádění stavby nebo odstraňování stavby, jestliže je tak prováděno bez potřebných rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu. Samotná kontrola je v § 2 kontrolního řádu definována následovně: "Kontrolní orgán při kontrole zjišťuje, jak kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají z jiných právních předpisů nebo které jí byly uloženy na základě těchto předpisů."

Kontrolní řád nám upravuje pouze procesní záležitosti, které se týkají kontroly, a není v něm vymezen ani předmět kontroly a není zde stanovena ani kompetence kontrolního orgánu, kterou by měl tento orgán. Kontrolní orgán musí vycházet z činnosti vymezených v jiném právním předpisu, který kontrolnímu orgánu svěřuje kontrolní kompetence (pravomoc). Stavební úřad musí postupovat zákonně a v souladu s veřejným zájmem a zákony.

Předběžné opatření

Možnost žádat soud o vydání předběžného opatření je upravena zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Proto, aby bylo vůbec možné usilovat o vydání předběžného opatření, musí být splněny tři základní podmínky. Žadatel musí podat návrh na zahájení řízení ve věci samé, dál musí podat návrh na vydání předběžného opatření.

O vydání předběžného opatření k provádění terénních úprav usiloval také žalobce u Nejvyššího správního soudu. Cílem bylo vybudovat zde motokrosovou dráhu se zázemím pro pořádání závodů. Pro tuto činnost měli souhlas stavebního úřadu ve Slavkově u Brna. Žalobce chtěl navážet (především výkopové zeminy s příměsí stavebního odpadu) a zasypávat poldr, který v minulosti vybudovala obec Vážany nad Litavou jako protipovodňové opatření. V roce 2014 vydal stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídil stavebníkovi, aby do tří let odstranil veškeré dosud provedené terénní úpravy a uvedl pozemek do původního stavu před úpravami, které byly provedeny v rozporu s vydaným opatřením. Proti tomuto rozhodnutí podala obec Vážany nad Litavou kasační stížnost a navrhla vydání předběžného opatření.

Podle stavebního úřadu stavebník nemůže ukládat na jeho pozemcích materiál potřebný pro provádění terénních úprav, což není samo o sobě terénní úprava. Soud se nezabýval důvodností stížnosti. Předběžným opatřením se ukládá povinnost něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Cílem je zamezení správní nezákonnosti, došlo-li k ní.

Soud neshledal důvodné obavy, že by stavebník vytvářel nové nepovolené terénní úpravy. Nebylo pravděpodobné, že by nepovolené terénní úpravy na dotčených pozemcích odstraněny. Pozemky dotčené terénními úpravami byly předmětem nuceného prodeje v exekuci. Bylo tedy pravděpodobné, že by v budoucnu musel stavební úřad provést exekuci náhradním výkonem svého rozhodnutí o odstranění terénních úprav bez toho, že by náklady na správní exekuci vymohl zpět na povinném subjektu.

Odstranění terénních úprav

Stavební zákon uvádí dvě možné cesty, na jejichž konci je rozhodnuto o odstranění terénních úprav, a to na žádost vlastníka pozemku, na němž se nachází terénní úprava, a z moci úřední. Přesněji, zákon se vyjadřuje k odstraňování staveb a na terénní úpravy se používají tato ustanovení přiměřeně. I terénní úprava, kterou zamýšlí vlastník stavby odstranit, musí požádat o povolení k odstranění příslušný stavební úřad. Tím je stavební úřad podle katastrálního území, ve kterém se stavba nachází a kde tedy byla její stavba ohlášena, popřípadě povolena.

Případ Hostivice a skládka Chýně

Jedenáct let byl Vojtěch Budil vedoucím stavebního úřadu v Hostivici. Teď mu soud udělil tříletou podmínku a na sedm let zakázal působit ve státní správě, protože ignoroval rozsudky soudů. Přestože mu to soud pravomocně zakázal, nechal vedoucí stavebního úřadu v Hostivici Vojtěch Budil roky zavážet nelegální skládku u obce Chýně nedaleko západního okraje Prahy. Vrchní soud jej v úterý za zneužití pravomoci veřejné osoby potrestal třemi lety vězení s podmíněným odkladem. Nesmí také sedm let působit ve státní správě. Skládku na základě Budilových povolení zavážel podnikatel Jindřich Frýdl. Obří skládka přitom rostla plných třicet let. A to i přes protesty majitelů pozemků, kteří k tomu nikdy nedali souhlas.

Případ má počátek v roce 1988, kdy úřady vydaly tehdejšímu JZD Chýně povolení k rekultivaci a srovnání svahu. Podle všeho to byla jen záminka, aby bylo kam dávat odpad z velkých dopravních staveb, třeba Strahovského tunelu. Pšenici tak nahradily hromady suti, železa a kabelů.

tags: #skladka #Hostivice #rozsudek #Frydl #informace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce použitím glyfů
• Ekologické aspekty kabelových systémů
• Nejmladší skanzen na Moravě
• Relaxace v přírodě
• Tipy na pobyty pro dva v přírodě