Příroda Třebíčska a Významní Přírodovědci

26.03.2026

Tento soupis zahrnuje významné přírodovědce a popularizátory přírodních věd, kteří působili v rámci dnešního třebíčského okresu. Mnozí z nich jsou rodáci a často i absolventi třebíčského gymnázia. Byli sem zařazeni i čtyři ještě žijící přírodovědci, jejichž přínos je pro Třebíčsko, a nejen pro něj, mimořádně významný. Lékaři a veterináři jsou uváděni jen v případě, že se mimo svoji profesi ještě zabývali přírodními vědami.

Na tomto místě je vhodné připomenout i olomouckého gymnaziálního profesora Františka Polívku (1860-1923), který sice v našem kraji pobýval vzácně, ale svým dílem zásadně ovlivnil výuku botaniky na všech českých školách. Od roku 1896, kdy vyšel jeho Rostlinopis pro nižší třídy škol středních, měli budoucí mladí badatelé fundovaný přístup k botanickým informacím. V letech 1899-1904 vydal rozsáhlou čtyřdílnou Názornou květenu zemí Koruny české a v roce 1912 Klíč k úplné květeně. Ten byl vydán posmrtně v roce 1928 upravený Karlem Dominem a Josefem Podpěrou a rozšířený na celou republiku s názvem Klíč k úplné květeně republiky Československé, označovaný v odborných kruzích jako klíč PDP (tj. Polívka, Domin, Podpěra).

Práce jednotlivých autorů jsou uváděny pouze jako příklady, především se vztahem k našemu kraji, na kompletní bibliografii by tato publikace nestačila.

Významní přírodovědci Třebíčska

prof. PhDr. J. K. Baby (Josef Kratochvil ml.), *1. 1. 1915 v Pozořicích u Brna, †11. 5. V roce 1934 vystudoval brněnský učitelský ústav. Učil přírodovědu a již od mládí psal do časopisů popularizační články o zvířatech. Jako skaut jezdil na Náměšťsko, odkud publikoval knížky Lovík - bystré oko (káně lesní, 1942), Káča z obory (ze života kavek, 1943), Příhody našich zpěváčků (1943), Kuhúk - chvojnický výr (1943) aj. Od roku 1948 se na Vysoké škole zemědělské zaměřil na výzkum vodního ptactva, roku 1949 obhájil na Masarykově univerzitě v Brně doktorát. V roce 1951 odešel do exilu, kde se začal věnovat i vědeckým výzkumům. Od roku 1954 působil na Ukrajinské svobodné univerzitě v Mnichově, kde se stal profesorem zoosociologie a zoopsychologie. Se svými posluchači podnikal vědecké expedice na poušť Kalahari, do Norska, na Island aj. V roce 1955 získal docenturu, v letech 1961-66 přednášel na SUU v Mnichově už jako profesor, v roce 1975 zastával funkci děkana. Přednášel také na univerzitách ve Stuttgartu, Mnichově aj. Publikoval značné množství odborných prací, zejména z oboru ornitologie a entomologie. Mimo to vydal pro děti českých exulantů publikace Ptačí melodie (1954), Kniha o životě zvířat (1957) a pro Československou dálkovou školu Ptactvo nebeské (Stuttgart 1973).
prof. RNDr. František Čech, DrSc., *17. 8. 1929 v Měříně, †4. 9. Významný mineralog a děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, autor mineralogických kapitol v publikaci Příroda Třebíčska (1980). Prováděl mineralogický rozbor pro potřeby rekonstrukce kostela sv.
Alois Bedřich Dichtl, *7. 9. 1882 v Blatné, †21. 10. Studoval přírodní vědy na Filozofické fakultě UK v Praze. Od roku 1908 působil jako učitel v Brně, v letech 1909-1928 v Třebíči, pak v Prostějově a znovu v Brně. Ve své knize Živočišná oekologie, která vyšla v Brně u A. Píši roku 1924 jako první svého druhu v české vědecké literatuře, soustředil poznatky z tohoto oboru.
prof. RTDr. Ing. Bohumil Doležal, DrSc., Dr. h. c., *2. 9. 1911 v Krnčicích u Moravských Budějovic,†3. 8. Profesor hospodářské úpravy lesů na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské, dnešní Mendelovy univerzity v Brně, studenty láskyplně přezdívaný „Drdol“. Působil jako odborník v tehdejší NDR, Jugoslávii nebo Íránu. Rozsáhlá je i jeho publikační činnost.
PhDr. František Dvorský, *25. 9. 1846 ve Strážnici, †3. 11. Přírodovědec a vlastivědný pracovník. Vysokoškolské vzdělání získal na vídeňské univerzitě. Jako učitel působil v několika gymnáziích na Moravě, v letech 1875-1886 v Třebíči. Zajímal se zejména o mineralogii a vlastivědu. Na základě studia moravských lokalit prokázal přírodní původ vltavínů, unikátních přírodních skel. Na Moravě bylo jeho zásluhou otevřeno několik menších ložisek tuhy a železa a objeveno několik nových nalezišť minerálů. Později působil ve Františkově muzeu (tj. Moravském zemském muzeu) v Brně. Dnes jeho sbírky spravuje Moravské zemské muzeum.
Rudolf Dvořák, *9. 4. 1878 v Třebíči, †10. 11. Učitel na obecné škole v Třebíči na Nových Dvorech, později na měšťance v Mohelně, zvaný „strážce mohelenské hadcové stepi“. Věnoval se především algologii (řásám) a výzkumu rostlinstva jihozápadní Moravy. O významu Dvořákovy osoby svědčí označení některých druhů rostlin jeho jménem. Podílel se i na propagaci rodného kraje v turistických a vlastivědných časopisech. Napsal řadu odborných, popularizačních a turistických publikací a článků, např.: Turistické obrázky Pojihlaví a Pooslaví, Třebíč 1922; Průvodce Pojihlavím a Pooslavím, Třebíč 1924; Zajímavé meandry řeky Jihlavky a Oslavy, Příroda 1926; Nanismy hadcové stepi u Mohelna I.-III., Sborník přírodovědného klubu v Brně roč. X. 1927/28, roč. XI. 1928, roč. XVII. 1934; Výzkum hub na hadcové stepi u Mohelna, Od Horácka k Podyjí 1930; Květena politického okresu třebíčského. Geologické poměry politického okresu Třebíčského.
Ing. Vladimír Fiala, *27. 1. 1922 v Novém Městě na Moravě, †5. 4. Politik, významný stavební odborník, ornitolog, autor několika desítek článků o ptactvu na náměšťských a studeneckých rybnících. Je autorem knihy Náměšťské rybníky a jejich ptactvo 1885-2008, která představuje souhrn výsledků za půl století jeho působení na nejvýznamnější rybniční soustavě Českomoravské vrchoviny.
Josef Fišer, *13. 1. 1878 v Klenčí pod Čerchovem, †18. 12. Byl přijat jako ředitel nově založeného Gymnázia v Moravských Budějovicích, které zahájilo výuku v září roku 1911, a vybudoval z něj vynikající ústav. Za pobytu v Budějovicích byl především historikem, ale také mineralogem, geologem, správcem přírodovědných sbírek gymnázia i autorem vlastivědných článků. Než přišel do Moravských Budějovic, byl asistentem na geologickém ústavu české techniky v Brně a pak působil na Gymnáziu v Zábřehu. Přírodním vědám, především geologii a mineralogii, se věnoval za pobytů na Berounsku. Spolupracoval zde s Dr.
Ing. Čestmír Folk, *1. 9. 1931 v Třebíči, †21. 2. V roce 1950 maturoval na třebíčském gymnáziu, byl spolužákem Zdeňka Kvíze. V letech 1967-2003 probíhalo na území České republiky mezinárodní sčítání vodních ptáků v rozsahu 50-176 lokalit. Tento monitorovací program byl koordinován Ústavem pro výzkum obratlovců ČSAV, Agenturou ochrany přírody ČR a od roku 2003 pak Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Ing. Folk působil jako koordinátor sčítání. Na výroční členské schůzi Moravského ornitologického spolku byl 27. 2. 1999 čestným členem. Je mj. spoluautorem monumentální čtyřsvazkové publikace Ptáci, která vyšla v letech 1972-1983 v nakladatelství Academia, autorem článku K sedmdesátinám MUDr. Vladimíra Šilhavého, CSc., který vyšel v Živě v č. 1/1984 nebo Významné životní jubileum akademika Josefa Kratochvíla tamtéž č. 1/1989.
PhDr. Eduard Formánek, *7. 4. 1845 v Klatovech, †9. 8. Působil na Gymnáziu v Litomyšli a pak ve Vidnavě. V roce 1873 byl jmenován profesorem na českém gymnáziu v Brně, kde vyučoval přírodopis, matematiku a fyziku. Zabýval se v neobvyklé míře botanikou, především květenou Moravy a rakouské části Slezska. Jeho dílem, pro Moravu mimořádně významným, je dvoudílná Květena Moravy a rakouského Slezska, kterou vydal vlastním nákladem v Brně v letech 1887 a 1892. Byl jedním z prvních česky píšících odborníků.
Emerich Güttler, *1. 11. 1893 v Hradci Králové, †31. 8. V letech 1925-1928 učil na Gymnáziu v Moravských Budějovicích latinu a češtinu. Zabýval se botanikou a i přes krátký pobyt zanechal po sobě na Budějovicku významné dílo. Mimo články v časopisech Od Horácka k Podyjí, Příroda a Věda přírodní uložil své poznatky do dvoudílné publikace Příspěvek ke květeně okresu moravskobudějovického a západní části okresu znojemského (I., 1927; II., 1928), které vydal vlastním nákladem a nechal vytisknout v M. Budějovicích u Viktora Dvořáka.
Arnošt Hanisch, *1. 8. 1839, †10. 2. Úspěšný ředitel třebíčského valdštejnského velkostatku, zakládající člen Přírodovědného klubu v Prostějově, člen vídeňské geografické společnosti aj. „Jeho c.k. apoštolské veličenstvo ráčil nejvyšším rozhodnutím ze dne 1. 9. 1908 hospodářskému radovi na hraběcím Waldstein-Wartenbergském panství svěřenském v Třebíči panu Arnoštu Hanischovi propůjčit rytířský kříž řádu Františka Josefa.“ Hanisch byl členem okrašlovacího spolku, který se zabýval vysazováním stromů a křovin i estetickým zhodnocením příměstských lesů a parků. Z jeho popudu se v Třebíči utvořil kroužek sportovních rybářů a koncem osmdesátých let vznikl Rybářský spolek politického okresu třebíčského, jehož se stal prvním předsedou. Mezi odborníky a sběrateli byly pověstné jeho přírodovědné sbírky. Hojně je např. využíval jeden z nejvýznamnějších evropských geologů F. E. Suess a řada významných českých geologů. V r. 1922 se sbírka stala vlastnictvím Městského muzea v Třebíči, ale bohužel se nepodařilo tuto sbírku udržet. Byla rozdrobena nejen do několika muzeí, ale i mezi sběratele a větší část byla dokonce zničena. Podílel se na založení Muzejního spolku a zasloužil se o rekonstrukci baziliky sv. Prokopa. Byl duší tzv. zámeckého kasina, kde se scházeli čeští intelektuálové.
RNDr. Stanislav Houzar, PhD., *2. 3. Absolvoval Střední zemědělsko-technickou školu v Třebíči, v roce 1981 ukončil studium na Přírodovědecké fakultě UJEP v Brně. Jako geolog mineralog působil v Západomoravském muzeu v Třebíči, v roce 1995 odešel do mineralogicko-petrografického oddělení Moravského zemského muzea a v letech 1999-2013 byl jeho představeným. Je autorem mnoha odborných i popularizačních článků o mineralogii a geologii Třebíčska a objevitelem několika zde dosud neznámých minerálů. Zabývá se také historií dolování na jihozápadní Moravě. Je spoluautorem publikace Geologické vycházky Českou republikou (2002), s Dr. M. Trnkou napsal publikaci Moravské vltavíny (1991), je autorem mnoha článků v českých i zahraničních mineralogických, přírodovědných a vlastivědných časopisech. Jeden z dlouhé řady svých článků, Třebíčské nerosty, publikoval r. 1992 v Třebíčském zpravodaji. K popularizačním článkům náleží např.
doc. RNDr. Bohumil Hrudička, *19. 11. 1904 v Třešti, †13. 4. Docent meteorologie na Přírodovědecké fakultě MU v Brně, meteorolog a klimatolog. Od roku 1923 působil jako odborný učitel v Hrotovicích a v Brně. V letech 1931-1936 studoval na Masarykově univerzitě v Brně a roku 1937 na univerzitě ve Vídni. Od 1938 honorovaný docent na české technice, od 1939 na PřF MU v Brně. Je zakladatelem čs. technické meteorologie. Zabýval se využitím meteorologických a klimatologických poznatků v technické praxi, dynamickou a regionální klimatologií Moravy a Československa a dějinami české meteorologie. Byl účastníkem domácího odboje; na podzim 1941 byl zatčen gestapem a odvezen do Mauthausenu, kde zahynul. Je mj.
Adam Huber z Riesenpachu (též Rysenpach; Adam Huber Meziříčský; Huberus), *3. 1. 1545 ve Velkém Meziříčí, † 23. 6. V roce 1587 přeložil knihu dánského lékaře Ranzovia Regiment zdraví. V letech 1588, 1589 a 1590 sepsal i Kalendář hvězdářský, pro Petra Voka z Rožmberka pak ještě v roce 1589 Minucy, speciální středověký kalendář, který obsahoval soupis dnů vhodných pro pouštění žilou a pranostiky. Svým novým překladem Matthioliho herbáře do češtiny a jeho úpravou. Vydal ho v roce 1596 Daniel Adam z Veleslavína. Huberovo vydání Herbáře je v porovnání s prvním Hájkovým vydáním mnohem rozsáhlejší. Do knihy byly přiřazeny nové druhy rostlin a Huber se tak stal zakladatelem soustavného zájmu o botaniku.
Jindřich Chylík, *25. 1. 1882 v Křižanově, †16. 12. Ekonom, historik těžeb průmyslových surovin, mj. i na jihozápadní Moravě. Zabýval se např. skelnými hutěmi na západní Moravě, což úzce souvisí s výskytem vhodného křemene nebo těžbou železa v Moravském krasu. Obdobně se věnoval těžební činnosti, cihelnám a kamenolomům při studiích o činnosti velkostatku Křižanova.
František Jičínský, *26. 11. 1884 v Ptáčově u Třebíče, †12. 3. Hospodářský správce valdštejnských statků v Třebíči a Čechtíně. Byl vynikajícím znalcem květeny Třebíčska, přestože své poznatky nepublikoval. Spolupracoval ale na botanických výzkumech s Jindřichem Suzou a vytvořil významný herbář přibližně s patnácti tisíci položkami.
RNDr. Jan Kalášek, *27. 12. 1903 v Jaroměřicích nad Rokytnou, †28. 7. Na reálném gymnáziu v Moravských Budějovicích maturoval roku 1924 a v roce 1946 vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. V letech 1950-1960 byl ředitelem brněnské pobočky České geologické služby. Do odborných i vlastivědných časopisů napsal řadu článků týkajících se geologie a mineralogie třebíčského okresu. Byl výborným mapérem. V roce 1950 uzavřel Zprávu o podrobném mapování východní poloviny listu Jaroměřice nad Rokytnou, publikovanou ve Věstníku SGÚ. Byl redaktorem geologické mapy 1 : 200 000 list M-33-XXIX Brno a Vysvětlivek k ní (1963). Je autorem kapitoly o geologii našeho kraje v publikaci Příroda Třebíčska (1980). Městskému muzeu v Moravských Budějovicích věnoval řadu vzorků hornin z oblasti a regionální geologickou literaturu a svůj herbář z okolí Jaroměřic s cennými historickými odkazy na E.
RNDr. Emanuel Komínek, *28. 11. 1929 ve Vladislavi, †29. 5. Roku 1970 úspěšně absolvoval Přírodovědeckou fakultu. Patří k legendárním českým geologům, mj. objevil světové ložisko mědi Erdenet v Mongolsku. Jako geolog pracoval na vyhledávání, případně na revizi rudních i nerudních ložisek a byl i vynikajícím mapérem. V roce 1960 publikoval spolu s D. Němcem ve Vlastivědném sborníku Vysočiny článek Magnetitové ložisko skarnového typu u Županovic. Zúčastnil se s J. Samkem a J.
prof. RNDr. Jaromír Koutek, *1. 4. 1902 v Třebíči, †5. 2. Zakladatel a první vedoucí katedry nerostných surovin (později ložiskové geologie) Univerzity Karlovy. Vynikající odborník a jedna z nejvýznamnějších osobností našeho státu. Autor četných prací z ložiskové geologie, prozkoumal zejména ložiska na Českomoravské vrchovině a v oblasti Kutné Hory. Přispěl k modernímu pohledu na stavbu Západních Karpat. Zasáhl také do oblasti hydrogeologie a balneologie. Již v roce 1919 publikoval v gymnazijním časopisu Svítání závažný článek O vltavínu a pak desítky dalších v odborných i popularizačních časopisech. Je také autorem významných článků Třebíč přírodovědecká ve Sborníku Přírodovědeckého klubu při Západomoravském muzeu v Třebíči (7/1969) a Co dalo třebíčské gymnasium české přírodovědě, publikovaném r.
Matěj Koutek, *12. 12. 1869 v Třebíči, †4. 4. Učitel přírodopisu na obecné škole, později ředitel obecné a měšťanské školy v Třebíči na Podklášteří. Byl hudebníkem, sbormistrem, ale také zakladatelem a dlouholetým předsedou Okrašlovacího spolku v Třebíči. Roku 1887 založil rybářský spolek, jemuž předsedal. Spolu s prof. Janem Zavřelem shromažďoval na zahradě svého otce zahradníka všechny rostliny z Třebíčska a ...