V Baku začala klimatická konference COP29. Donald Trump deklaroval, že znovu vyváže Spojené státy z Pařížské dohody, která má zajistit uhlíkovou neutralitu do roku 2050.
„Nástup Trumpa znamená ze strany Spojených států méně aktivismu v této věci,“ chválí v pořadu Pro a proti europoslanec a bývalý velvyslanec v USA Alexandr Vondra (ODS). Nástup Donalda Trumpa znamená ze strany Spojených států méně aktivismu, méně ideologie v této věci a daleko více politického realismu. Každopádně nástup Donalda Trumpa znamená ze strany Spojených států méně aktivismu, méně ideologie v této věci a daleko více politického realismu. Myslím si, že to by měla být cesta i pro Evropu.
Měla by Evropa pod vlivem nástupu Donalda Trumpa a jím avizovaného odchodu Spojených států od Pařížské dohody přepsat své klimatické cíle? Ostatně o té revizi se uvažuje i po červnových volbách do europarlamentu. Jestli se k tomu odhodlá, je samozřejmě jiná otázka. Myslím si, že to by měla být cesta i pro Evropu.
Luděk Niedermayer (TOP 09): To by bylo hrozně špatné, protože planeta a její klima se nedívá na to, kdo kde byl zvolený. Procesy pokračují, jak koneckonců dokládají panely vědců. Některé věci se pravděpodobně zpomalí, ale směr bude podle mě bezesporu pokračovat. My si v Evropě musíme uvědomit, co je náš zájem, a podle toho zájmu bychom měli pokračovat.
Politika Donalda Trumpa hodně vychází jednak z tradičních kořenů republikánských prezidentů, ale hlavně z toho, že Amerika disponuje velkými zásobami fosilních paliv, zejména zemního plynu. Evropa žádné takové zdroje prakticky nemá, v relevantní části. Evropa nemá tu stejnou volbu, jak si teoreticky myslí, jako americký prezident. To znamená vsadit ještě na další desetiletí na zemní plyn.
Čtěte také: Výhody bio pěstování
Evropa se musí starat také o svoji energetickou bezpečnost. A to nás vede k tomu, že musíme sázet hlavně na zdroje, které máme pod kontrolou. To jsou zdroje, kterým říkáme obnovitelné - tedy elektřina z větru a slunce. Kdyby Evropa měla obrovské zásoby zemního plynu jako Amerika, byla by ta diskuse určitě výrazně komplikovanější. Ale to není situace, ve které jsme.
Z druhé strany Evropa poté, co výrazně omezila svou závislost na ruském plynu, dnes získává plyn jednak z Norska a jednak dovozem ze Spojených států. Myslím si, že bez plynu se stejně neobejdeme. Protože když nebude svítit a nebude foukat - což je v Evropě poměrně častý jev, jak jsme viděli někdy před týdnem, kdy Německo bylo znovu ve velkých problémech - tak plyn je jako vyrovnávací médium zatím absolutně nenahraditelný. Nehledě na to, že pokud bychom šli cestou frakování, tak v Evropě v některých oblastech jsou zásoby také.
Donald Trump nevěří, že klimatické změny budou mít na hospodářství Spojených států ničivý dopad. Americký prezident to v pondělí řekl novinářům v Bílém domě poté, co jim sdělil, že četl část aktuálního klimatického hodnocení vypracovaného Americkým výzkumným programem globálních změn.
Nová zpráva, ke které mimo jiné poskytoval data Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA), přináší důrazné varování o změně klimatu a jeho ničivých dopadech na zdraví, zemědělství a ekonomiku USA. Ta by podle odhadů mohla do konce století přijít o stovky miliard dolarů a v nejhorším scénáři o více než 10 procent svého HDP. Text podle CNN dále připomíná, že USA v posledních několika letech čelily řadě přírodních katastrof, které jen od roku 2015 způsobily škody za 400 miliard dolarů (asi 9,2 bilionu korun).
David Easterling, ředitel oddělení technické podpory v NOAA zdůraznil, že změna klimatu, kterou Země zažívá, je jiná. Celosvětová průměrná teplota je mnohem vyšší a stoupá rychleji, než co kdy moderní civilizace zažila. Tento čtvrtý národní posudek o klimatu byl sestaven s pomocí přibližně tisícovky lidí, z toho tří stovek špičkových vědců. Asi polovina expertů pocházela z vládních agentur, druhá mimo ně.
Čtěte také: Postoj Trumpa ke klimatu
Vydaná zpráva je druhá ze dvou svazků. Ten první byl zveřejněn vloni v listopadu a dospěl k závěru, že neexistuje „žádné přesvědčivé alternativní vysvětlení“ pro měnící se klima než „lidská aktivita, zejména emise skleníkových plynů“.
Zpráva vysvětluje, že změna klimatu bude mít dopady nejen na ekonomiku, ale i na lidské zdraví. Vyšší teploty také připraví o život více lidí, uvádí zpráva. Jen samotný Středozápad USA, u kterého se předpokládá největší nárůst extrémní teploty, do roku 2090 zaznamená oproti současnému stavu 2000 předčasných úmrtí ročně navíc. Také bude více nemocí, jako je například virus Zika nebo třeba západonilská horečka. Podle odhadů se kvůli rostoucím teplotám do roku 2050 počet onemocnění těmito chorobami pravděpodobně více než zdvojnásobí.
Stejně tak bude více alergií. Zpráva uvádí, že lidé budou častěji čelit chorobám spojeným s potravinami a vodou. Obzvláště citlivé na vyšší teploty v létě budou děti nebo starší lidé.
Výsledky zprávy zcela odporují vzkazu Donalda Trumpa, že změna klimatu je podvod. Šéf Bílého domu ale nevěří, že klimatické změny budou mít vliv na hospodářství USA, jak varují vědci. V dokumentu se mimo jiné uvádí, že extrémy vlivem oteplování planety se stávají častějšími, intenzivnějšími a plošně rozsáhlejšími. USA na Trumpův popud loni odstoupily od Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Smlouva má prostřednictvím omezení emisí skleníkových plynů udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období.
Klimatická změna je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa největší podvod na světě. "Říkali, že globální oteplování zabije svět. Ale pak začalo být chladněji," uvedl americký prezident na adresu vědců. Trump v projevu také apeloval na evropské země, aby se vzdaly iniciativ podporujících zelenou energii. Spojené státy pod Trumpovým vedením opustily světové snahy o zpomalení globálního oteplování, jehož existenci dlouhodobě potvrzuje drtivá většina vědců napříč celým světem.
Čtěte také: Názory Trumpa na klima
V roce 2017 Trump oznámil odstoupení od Pařížské dohody o klimatu, které jeho země dokončila v roce 2020. Následující vláda Joea Bidena se k dohodě připojila, na začátku svého druhého prezidentského období ale Trump od dohody znovu odstoupil. Za Trumpa USA omezují ekologická opatření zavedená předchozí vládou. Současný šéf Bílého domu nadále projevuje skepsi také vůči globálním environmentálním iniciativám a multilaterálním institucím.
Klimatičtí vědci spouštějí koordinovanou reakci na zprávu Trumpovy administrativy, která zpochybňuje klimatickou změnu. Zprávu připravilo pět výzkumníků známých svou opozicí vůči klimatickému konsenzu a zlehčováním dopadů klimatické změny. V reakci na tuto zprávu vědci plánují vydat veřejné prohlášení. Dokument byl vypracován lidmi z Trumpova okruhu zhruba za dva měsíce a někteří vědci, kteří jsou v něm citováni, tvrdí, že jejich výzkum je nesprávně interpretován či nepochopen.
Součástí Trumpovy agendy jsou rozsáhlé škrty ve školství a vědě, přičemž klimatická věda se zdá být obzvlášť na mušce jeho administrativy. Například už na začátku roku zmizelo mnoho zmínek o klimatické změně z webových stránek různých vládních agentur, od ministerstva energetiky až po EPA.
Minulý týden se například objevila zpráva, že administrativa plánuje ukončit projekt NASA, který slouží k monitorování skleníkových plynů a zdravotního stavu rostlin. Projektu administrativa jednoduše nedala další financování pro fiskální rok 2026. Vědci a výzkumníci NASA údajně komunikují s partnery z Evropy a Japonska či se soukromým sektorem o možných cestách, jak projekt udržet při životě. Administrativa rovněž na konci července oznámila plány na zrušení zákona prezidenta Obamy z roku 2009, který umožnil právě EPA regulovat uhlíkové emise. Jeho zrušení by podkopalo autoritu orgánů regulovat emise a další "negativní externality".
Ve Spojených státech se ale také objevují poznámky, že Trumpova politika je v některých ohledech vlastně radikálně ekologická. Například klimatický web Heatmap sarkasticky poznamenává, že některé Trumpovy kroky by si nedovolili zavést ani politici s tím nejekologičtějším programem. Je to narážka na Trumpova cla, která mají potenciál zvýšit ceny a snížit spotřebitelský konzum, což je podle vědců potřeba. Také lokalizace výroby je klimatické opatření. Trumpova politika vůči cizincům a spojencům vede k omezení cestování do USA, některé aerolinky už omezují počet letů, což povede k nižším emisím v letectví. Také tlak na zvýšení těžby ropy a plynu a snížení cen paliv může být pro americké producenty nakonec spíš problém, protože se těžba ekonomicky nemusí vyplácet. Právě fosilní paliva jsou hlavní příčinou člověkem způsobené změny klimatu.
Delegace Spojených států, zastupující historicky největšího znečišťovatele na světě, přijela na klimatickou konferenci COP29. Trumpova budoucí administrativa proto už chystá změny v zákonech, jak informoval americký deník New York Times. USA podle listu za jeho vlády odstoupí od některých klimatických zákonů zavedených za Bidena nebo překreslí národní parky, aby se mohlo těžit i v dosud chráněných oblastech. Zároveň se mluví o tom, že Trump bude chtít opustit veškerá klimatická jednání COP, která formují celosvětové snahy o boj se změnou klimatu a na kterých se podílejí téměř všechny státy světa - 195.
Trump vyhrál volby v roce, který bude podle předpovědí nejteplejším v historii. Nebude to poprvé, co Trump vyjme Spojené státy z Pařížské dohody, stejná situace nastala i za jeho předchozího mandátu. Poté co jej v úřadu vystřídal Biden, se USA k dohodě opět připojily.
tags: #trump #názor #na #změnu #klimatu