V posledních letech se objevují spekulace a diskuze o tom, zda a jak jsou emise amerického dolaru kryté ropou, a jaké to má důsledky pro globální ekonomiku. Následující text se zaměřuje na historický kontext a současné události, které ovlivňují tuto problematiku.
Dění na Blízkém východě hraje klíčovou roli v cenách ropy, což má přímý dopad na hodnotu dolaru. Krize okolo Íránu opakovaně ukazuje, že geopolitika je pro českou ekonomiku nejčastěji „vidět“ skrze ceny ropy.
Konflikt nad Íránem bude i nadále primárně diktovat dění, ale nelze zapomínat na důležitá americká data a komunikaci Fedu.
V případě uzavření Hormuzského průlivu mohou ceny ropy dosáhnout až 100 dolarů za barel. Americký prezident Donald Trump dal Íránu ultimátum 10 až 15 dní na dosažení dohody, jinak hrozí vojenská akce.
Americko-izraelský útok na Írán začal narušovat dodávky ropy do několika asijských zemí závislých na Blízkém východě. Lodní doprava klíčovým Hormuzským průlivem ustala a tankery se tam staly terčem ostřelování, k němuž v odvetě přistoupily íránské revoluční gardy.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Zařízení na zpracování ropy ve více blízkovýchodních zemích byla nucena omezit činnost, týká se to i rozsáhlého rafinerského komplexu Ras Tanura v Saúdské Arábii, uvedla agentura Reuters.
Ceny ropy se prudce zvýšily kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořská ropa Brent si připisovala přes devět procent a pohybovala se v blízkosti 79,50 dolaru za barel.
Podle nové prognózy Institutu pro ekonomiku společnosti Mastercard vzroste český hrubý domácí produkt v roce 2026 o 2,2 procenta. To je více než v případě Německa či Rakouska a zhruba na úrovni dalších zemí střední a východní Evropy.
Prognóza pro eurozónu jako celek počítá s růstem o 1,2 procenta, ke kterému by měly přispět nižší úrokové sazby, klesající inflace, stabilní spotřebitelská poptávka a podpůrná fiskální politika.
Průměrná inflace v Evropě by měla v roce 2026 zpomalit na 1,8 procenta, a to zejména v důsledku poklesu cen energií, posílení eura a levnějších dovozů z pevninské Číny.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Podle posledních údajů ČSÚ meziroční růst HDP podpořila jak domácí, tak zahraniční poptávka. Nejvýrazněji k růstu přispěly výdaje domácností, podpořila ho také tvorba hrubého kapitálu a přebytek v zahraničním obchodu.
Meziroční růst byl nejvyšší od druhého čtvrtletí 2022. Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 2,8 procenta.
Analytici upozornili, že přetrvává zvýšená míra úspor českých domácností. I když míra úspor domácností oproti předchozímu čtvrtletí klesla o 0,1 procentního bodu a za poslední rok o 1,9 procentního bodu, její aktuální hodnota ve výši 18,4 procenta stále zůstává v historickém kontextu výrazně zvýšená.
Americký prezident Donald Trump se netají tím, že by uvítal, kdyby Fed razantně snížil úrokové sazby. Ten ovšem politickým tlakům dosud odolává, když na svém lednovém zasedání ponechal cílový koridor pro klíčovou sazbu beze změny na 3,50-3,75 procentech.
Trhy jako by odmítaly uvěřit americkému Fedu, že úrokové sazby skutečně ponechá v postpandemickém světě dlouhou dobu beze změny.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Zpráva naopak posílila americký dolar. Akcie ve Spojených státech oslabily poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že nominuje do čela centrální banky (Fed) bývalého člena Rady guvernérů Kevina Warshe.
Čínské regulační úřady vyzvaly domácí banky, aby omezily nákupy amerických státních dluhopisů. Ty finanční instituce, které jich drží až příliš mnoho, by jich část měly odprodat.
Evropské indexy zaznamenaly výrazný nárůst po výsledcích prvního kola parlamentních voleb ve Francii, protože investoři jsou přesvědčeni, že radikální pravice nezíská absolutní většinu.
Americké akcie výrazně oslabily v čele s technologickými společnostmi. Dow Jonesův index ztratil 1,34 procenta a uzavřel na 49.451,98 bodu.
tags: #emise #dolaru #krytych #ropou #historie