Trvalky zdobí téměř každou zahradu. Možností, jak trvalky na zahradě využít, je opravdu mnoho. Liší se výškou, barvami, dobou kvetení i tím, jaké stanoviště jim nejlépe vyhovuje - některé milují plné slunce, jiné naopak prospívají ve stínu nebo polostínu. Najdete mezi nimi půdopokryvné druhy do skalek, výrazné dominanty do záhonů i nenáročné rostliny vhodné do květináčů či truhlíků. Aby se jim dařilo co nejlépe, stačí je správně umístit.
Máte záhon orientovaný na jih nebo místo, kam po celý den svítí slunce? Hledáte trvalky na terasu, balkon nebo k ozdobení hrobu? Trvalky na zahradu vybírejte podle světla, vlhkosti a typu půdy.
Trvalky nejsou jen krásné, ale také prospěšné pro přírodu. Mnoho druhů láká včely, motýly a další opylovače, kteří hrají klíčovou roli v ekosystému. Díky hlubším kořenům pomáhají trvalky zadržovat vláhu v půdě, snižují potřebu časté zálivky a na rozdíl od trávníku nevyžadují pravidelné sečení. Ideální řešení pro severní část zahrady nebo místo pod vzrostlými dřevinami. Pro sušší místa, svahy nebo štěrkové plochy.
Skalničky jsou naprosto dokonalou volbou, pokud hledáte nejen rostliny s minimálním nárokem na prostor, ale také naprosto nenáročné. Sortiment skalniček je sice velmi rozmanitý a vybere si mezi nimi každý, jedno je ale jisté, ve většině případů vyžadují plné slunce.
Pokud se ve skalničkách příliš neorientujete, poradíme vám, které druhy patří mezi ty nejkrásnější a s kterými nikdy neuděláte pěstitelskou chybu. Možná jste si až doposud mysleli, že skalničky nebo také alpinky, můžete pěstovat pouze na skalce, a pokud si tuto běžnou zahradní stavbu nemůžete dovolit, nechali jste si na pěstování těchto druhů rostlin zajít chuť. Ale to není vůbec nutné, skalničky totiž můžete pěstovat jen v nádobě nebo v truhlíku klidně jen na terase či balkoně, klasická skalka není vůbec nutná, nehledě na to, že skalce musíte věnovat dostatek péče.
Čtěte také: Jaké půdopokryvné trvalky vybrat na slunce?
Vyberte si tedy svého favorita mezi těmito skalničkami, které již léta patří mezi stálice našich zahrad.
Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) je nejčastěji pěstovaným druhem netřesku, který se v dřívějších dobách vyskytoval na každé střeše většiny stavení, kdy údajně odpuzoval blesky. Netřesky jsou nenáročné sukulentní skalničky, které se spokojí s naprostým minimem, často se uchytí i v různých spárách s trochou zeminy. Listy netřesků jsou uspořádány do růžic v různých barvách. V době květu dorůstá do výšky kolem 10 cm, kvete během června až července, milují ho včely a poroste jak na slunci, tak v mírném polostínu. Chcete-li si netřesk rozmnožit, je to velmi snadné, rozdělíte jen jednotlivé růžičky od sebe, každou alespoň s jedním kořínkem, a vmáčknete ho na požadované místo, kde je trochu zeminy.
Lomikámen Arendsův (Saxifraga arendsii) je okrasný především svými květy, kdy pětičetná kvítka různých barev doslova rozzáří místo, kde rostlina roste. Lomikámen, pokud se mu u vás líbí a má tu možnost, se dokáže rychle rozrůstat. V době květu dorůstá do výšky 10-30 cm, dle kultivaru, kvete od dubna do května a stejně jako netřesk poroste na slunci i v mírném polostínu.
Levísie květnatá (Lewisia cotyledon) může připomínat kaktus, protože má opět listy sukulentního charakteru. Levísie má dužnaté listy a květy jsou na vzpřímených stoncích. Kvete od května do července, dorůstá do výšky 20-30 cm a vyžaduje pouze slunné polohy.
Plaménka šídlovitá (Phlox subulata) je klasická venkovská, kobercová trvalka, která nikdy nechyběla na zahradě našich babiček. Potřebujete-li tedy vytvořit podrost mezi vyššími trvalkami nebo chcete, aby jeden druh vyplnil celou nádobu, pak plaménka je vhodnou volbou. Kvete od dubna od května a svými drobnými květy vytváří na jaře husté koberce. Plaménky vysazujte vždy na slunce. Dorůstá do výšky 20-30 cm.
Čtěte také: Suchomilné trvalky
Rozchodník (Sedum sp.) je rod rostlin, který je rozmanitý a obsahuje celou řadu druhů a kultivarů. Rozchodníky se často vysazují na střešní zahrady, protože jsou naprosto nenáročné trvalky, které nevyžadují ani pravidelnou zálivku, a i tak dokážou kvést nádhernými květy. Většina rozchodníků poměrně obstojně snáší sešlap, takže potřebujete-li osázet nějaký kout zahrady, kde se pohybují malé děti nebo psí miláčci, na rozchodník se můžete spolehnout. Dorůstají do výšky 10 cm, kvetou od června do července a vyžadují plné slunce. Jakmile začnou kvést, začnou se o ně zajímat opylovači, především včely a čmeláci.
Trávnička přímořská (Armeria maritima) je trsovitě rostoucí trvalka s kulovitým květenstvím na delších stoncích. Trávnička dorůstá do výšky 10-30 cm, kvete růžovými nebo bílými květy od května do června a vyžaduje plné slunce.
Malé trvalky a skalničky se hodí do skalek, trvalkových lemů, mezi kameny, do sesazených koryt a nádob, speciální podmínky vyžadují alpinky. Osázet skalku můžete i skalničkami okrasnými listem, bude tak pěkná i v době, kdy rostliny odkvetou.
Na slunečná stanoviště vysazujeme lomikámen, mateřídoušky, netřesky, nízké kosatce, nízké kobercové floxy, pochybek plazivý, pupalka, rozchodník, rozrazil, rožec, tařice horská. Do polostínu patří dymnivka žlutá, dlužicha krvavá, dřípatka horská a karpatská, hosta, kandíky, prvosenky, trávnička přímořská, zběhovec výběžkatý.
Půdu kolem trvalek pravidelně mělce kypříme a odplevelujeme. Dodržujeme nároky na osvětlení jednotlivých druhů, obecně lze říci, že nejlepší je vysazovat rostliny tam, kde nehrozí, že budou vystaveny polednímu slunečnímu úpalu. V době velkého sucha je nutné trvalky zalévat. Trvalky s vyššími a slabšími květními stonky vyvazujeme ke kolíkům. Odkvetlá květenství ihned odstřihneme. Na podzim odřízneme uschlou nadzemní část a druhy, které špatně přezimují, přikryjeme chvojím. Na jaře chvojí po ukončení trvalých mrazů odstraníme.
Čtěte také: Trvalky pro slunná místa
Výsev provádíme u většiny trvalek do volné půdy na kvalitně připravený záhon. Pouze druhy choulostivé nebo vzácné vyséváme do pařeniště či skleníku, případně i v bytě "za okno". Záhon pečlivě prokypříme do hloubky 10 -15 cm a s maximální pečlivostí zbavíme plevele, zvláště vytrvalého, který se později mezi vzcházejícími semenáčky velmi těžko potlačuje. Vlastní výsev provádíme u drobných semen na široko - osivo rozhodíme rovnoměrně po povrchu záhonu, pokud bylo stratifikováno pak jej vysejeme i s pískem či rašelinou, ve které bylo založeno.
Výsev do pařeniště provádíme u druhů citlivých k namrzání a předčasnému rašení. Výsev ve skleníku nebo "za okno" děláme u rostlin citlivých k namrzání s dlouhou dobou vegetace, které musíme vysévat co nejdříve únor-březen, aby do podzimu stihly co nejvíce narůst. Vyséváme do květináčů nebo výsevních misek, které naplníme zahradnickým substrátem pro výsevy. Hloubka výsevu záleží na velikosti semene, obvykle je 1 -2 cm, při výsevu ve volné půdě 2 - 6 cm. Překrytí výsevu provedeme směsí substrátu s drceným pískem (1:1) nebo přímo vrstvou čistého písku. Vyjímkou jsou rostliny klíčící na světle, jejichž semena jen lehce přitlačíme.
Půda by měla být vzdušná a měla by zadržovat vlhkost. Písčitou půdu můžeme vylepšit tak, že do její vrchní vrstvy přimícháme kompost. Půda tak bude soudržnější a bude schopna nasát více vody. Přidáme-li do kompostu trochu kravského hnoje, zajistíme rostlinám dostatečnou výživu. Na jaře přihnojujeme kompostem a Cereritem. Od srpna trvalky nehnojíme. Skalkové trvalky není nutné přihnojovat.
Mšice a jiný savý hmyz postřikujeme Pirimorem nebo Metationem, proti housenkám, housenicím, broukům a jejich larvám bojujeme Metationem. Všechna háďátka se šíří půdou a napadenými částmi rostlin. Proto je nutné takto postižené rostliny opatrně odstranit ze záhonu i s kořeny a půdou kolem kořenů a rostlinu zlikvidovat spálením.
Houbové choroby, tj. černě, rzi, padlí a plísně, lze potlačovat chemickými postřiky, např. Fundazolem. Vhodnější je napadené části rostlin seříznout a spálit. Silně poškozené rostliny musíme zlikvidovat celé i s kořeny.
Ve skalce, štěrkových výsadbách, mezi kameny nebo jako obruba záhonů.
Dobře propustnou, často chudší, s příměsí štěrku nebo písku.
Ne, většina druhů prospívá i s minimem vody.
tags: #trvalky #skalnicky #na #slunne #stanoviste #druhy