Tuleň: Rozmnožování, ohrožení a predátoři

Tuleň je mořský savec s rozmanitými druhy. Tuleň obývá různá stanoviště a jeho potrava se liší podle druhu a lokality.

Rozmnožování tuleňů

Rozmnožování mořských živočichů je velmi rozmanité a zahrnuje kladení vajíček, vývoj larev v planktonu i živorodost.

Tuleň kuželozubý (Halichoerus grypus)

Tuleň kuželozubý (Halichoerus grypus) je mořský savec z čeledi tuleňovití, jediný zástupce monotypického rodu Halichoerus.

Ohrožení tuleňů

Mořští živočichové jsou ohroženi znečištěním moří, nadměrným rybolovem, ničením přirozených stanovišť a změnou klimatu. Na jedné straně ohrožujeme biologickou rozmanitost na Zemi a na druhé ji využíváme jako zdroj potravin i surovin pro průmysl.

Další příčinou je především nekontrolovaný lov. Dále za úbytek zvířat může ničení a změna přirozeného místa výskytu. Pro zvířata jsou prostředí, kde žijí nepostradatelná a jsou na ně úzce vázaná. To vše má vliv na biologickou rozmanitost a narušuje přirozenou produktivitu naší planety.

Čtěte také: Tuleni ohrožení plasty

V sítích však zahynou i „necílové druhy“, například: mořské želvy, tuleni, delfíni a mnoho dalších. Mrtvá nebo umírající zvířata jsou poté vyhazována do moře.

Mezi hlavní ohrožení tuleňů patří:

• Znečištění moří: Plasty, ropné skvrny a další znečišťující látky ohrožují zdraví tuleňů a jejich potravu.
• Nadměrný rybolov: Snižuje množství potravy dostupné pro tuleně.
• Ztráta přirozených stanovišť: Způsobená lidskou činností, jako je výstavba pobřežních oblastí.
• Změna klimatu: Způsobuje tání ledovců a změny v mořských ekosystémech, což ovlivňuje dostupnost potravy a vhodných míst pro rozmnožování.

Predátoři tuleňů

Mezi přirozené predátory tuleňů patří:

• Žraloci
• Kosatky

Ochrana tuleňů

Chvályhodné snahy o nápravu situace existují v celém světě, ale zatím jsou nedostačující. Nesmíme však opomenout to, že všude kolem nás máme džungli plnou hmyzu, savců, ptactva a jiných živočichů na dosah.

Moderní vědní obor biologie ochrany přírody je založen na několika etických dogmatech, jež jsou všeobecně přijímána lidmi pracujícími v tomto oboru (Soule, 1985). Tyto etické principy inspirují vědecké přístupy a praktické aplikace.

Čtěte také: Hrozba plastů pro život v oceánech

1. Rozmanitost druhú a společenstev by měla být zachována.
2. Včasné monitorování chovných kolonií je jedním z nejpodstatnějších kroků.
3. Je třeba nadále sledovat možnou hrozbu ze strany turismu, případně omezovat jeho výší v období chovu.
4. Návštěvníkům Antarktického poloostrova je přímo nařízeno, že lze k tučňákům přistoupit nejblíže na vzdálenost pět metrů.

Dále je třeba počítat s případnou predací ze strany invazivních druhů, jež by mohla nastat především na lidmi osídlených Falklandských ostrovech. Některé ostrovy smí obývat pouze výzkumníci, protože se jedná o mezinárodně chráněné oblasti nebo jsou označeny za přírodní rezervaci (například ostrov Maquaire nebo ostrov Marion).

Mezinárodní úmluvy a organizace hrají klíčovou roli v ochraně tuleňů a jejich stanovišť:

• CITES: Cílem CITES je ochrana volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin. Jsou ohroženy z nadměrného využívání pro komerční účely.
• IUCN: Posláním IUCN je podporovat a pomáhat společnostem po celém světě v ochraně přírody.
• Světový fond ochrany přírody (WWF): Nezisková organizace podporující ochranu divoké přírody. Hlavním cílem je budování světa, ve kterém by lidé žili v harmonii s přírodou.

Čtěte také: Ekosystém a znečištění vody

tags: #tuleň #rozmnožování #ohrožení #predátoři

Oblíbené příspěvky:

• Sluštice: FCC a Odpady
• Izraelská flora a fauna
• Příroda a mechanický svět
• Česká legislativa pitné vody
• Jak třídit papír