Organizační klima a jeho vliv na spokojenost zaměstnanců ve zdravotnictví

Spokojenost zaměstnanců je významným faktorem ovlivňujícím dosahování cílů většiny organizací.

Článek se zaměřuje na vliv organizačního klimatu a jeho faktorů na psychickou a fyzickou kondici zaměstnanců v prostředí zdravotnického zařízení.

Přináší výsledky kvantitativního výzkumu popisujícího souvislost mezi mírou vyhoření zdravotních sester a mírou jejich spokojenosti s aspekty práce a pracovního prostředí a identifikuje problémové oblasti vyplývající z nespokojenosti.

Kromě názorového spektra na aktuální situaci zkoumá preference zaměstnanců a hledá divergence mezi realitou a přáním respondentů.

Analýzou responzí bylo potvrzeno, že existuje statistická závislost mezi parametry organizačního klimatu a vyhořením, zejména v emocionální a tělesné rovině.

Čtěte také: Ochrana ještěrek

Nedostatek zdravotnického personálu a pracovní podmínky

Nedostatek zdravotnického personálu je již několik let předmětem diskuzí v médiích i v odborných kruzích.

V nelékařských oborech jsou to především sestry, které na řadě pracovišť chybí, případně z nich odcházejí.

Tato situace má vliv na chod zdravotnických zařízení s dopadem na poskytovanou péči.

Kromě úsilí zatraktivnit povolání sestry je bezpodmínečně nutné udržet si v provozech stávající zaměstnance.

Pokud chceme zamezit jejich prohlubujícímu deficitu ve zdravotnictví, je žádoucí se pravidelně zamýšlet i nad pracovními podmínkami, které sestry mají, a pokládat si otázku, zda jsou tyto podmínky optimálně nastaveny a zda jsou v nich sestry spokojeny, případně jaký dopad mohou mít nevyhovující pracovní podmínky na jejich spokojenost.

Čtěte také: Klimatické typy ve třídě

Povolání zdravotní sestry je mimořádně náročné a lze oprávněně předpokládat, že sestry jsou denně vystavovány řadě stresorů, čímž u nich vznikají vlivem chronického stresu vyšší dispozice k profesnímu vyhoření.

Není překvapivé, že podmínky, za kterých sestry svoji práci vykonávají, hrají v této situaci významnou roli, a ačkoli výzkumů na téma vyhoření u sester bylo realizováno v minulosti více a některé s podobnými závěry, je problém stále aktuální.

Článek se z těchto důvodů zaměřuje na souvislost vyhoření sester v kontextu podmínek organizačního klimatu.

Předkládáme výsledky výzkumu, který kvantitativní metodou řeší vztah mezi mírou spokojenosti respondentů s aktuální situací na pracovišti a mírou jejich vyhoření.

Dále jsme určovali divergence mezi spokojeností se současným stavem a prioritami.

Čtěte také: Česká ochrana přírody

Hodnotové preference respondenti vyjádřili na stupnici důležitosti.

Cílem výzkumu bylo zmapovat výskyt symptomů vyhoření v profesi sester a získat jejich subjektivní hodnocení organizačního klimatu spolu se zjištěním osobních priorit.

Na základě uvedených údajů byly vyvozovány souvislosti mezi hodnocením organizačního klimatu a mírou vyhoření.

Metodologie výzkumu

Pro sběr empirických údajů v oblasti vyhoření byla využita kvantitativní výzkumná metoda MBI dotazník (Maslach Burnout Inventory), varianta BO.

Principem hodnocení organizačního klimatu bylo respondentovo vyjádření spokojenosti s nabídnutými faktory pracovního klimatu.

Podkladem pro tuto část dotazníku se stal diagnostický nástroj Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV) v Praze „Spokojenost zaměstnaců - Manuál pro měření a vyhodnocení úrovně spokojenosti zaměstnanců“, dostupný na internetu.

K hodnocení byla využita pětistupňová škála, na níž respondent vyjádřil svůj stupeň spokojenosti.

Analogicky postupoval při hodnocení důležitosti faktorů organizačního klimatu, kde byla využita rovněž pětibodová škála.

Použitím dvou analogických stupnic byla umožněna jejich vzájemná komparace a stanovení divergencí.

Výběr respondentů do vzorku byl záměrný.

Dotazníková baterie byla vytvořena podle výše uvedených standardizovaných nástrojů v elektronické podobě na webových stránkách společnosti Survio a pro účely vyplnění byla zpřístupněna od 1. července do 31. července 2022.

Účast na výzkumu byla dobrovolná se zachováním anonymity.

Do výzkumného šetření bylo zařazeno 201 úplně vyplněných dotazníků (návratnost dotazníku 10 %).

Z profesního hlediska reprezentuje výzkumný vzorek naprostou většinou profesi vše-obecných (n = 143) a dětských sester (n = 40).

Zbývající část vzorku představují ostatní nelékařské zdravotnické profese (n = 18).

Všechny zařazené profese mají v personálním systému nemocnice přidělený status sestra.

Hodnocení dotazníku vyhoření

Při hodnocení dotazníku vyhoření MBI (varianta BO) jsme využili doporučený hodnoticí klíč (Křivohlavý, 1998).

Bodové skóre pro jednotlivé roviny jsou dány součtem dílčích skóre otázek.

Celkové skóre v každé rovině může nabývat hodnoty 0-24 bodů.

Vyhoření je orientačně identifikováno u respondenta, který v příslušné rovině dosahuje poloviční a vyšší hodnoty celkového skóre (≥ 12 bodů).

Tímto způsobem jsme v celém souboru identifikovali vyhoření v rovině kognitivní u 7,5 % respondentů (n = 15), v rovině emocionální u 17,9 % respondentů (n = 36), v rovině fyzické u 20,4 % respondentů (n = 41) a v rovině sociální u 6,5 % respondentů (n = 13).

Hodnocení spokojenosti

Při hodnocení spokojenosti vycházíme z předpokladu, že přirozeně existuje část respondentů, kteří mohou být nespokojeni s některými faktory organizačního klimatu, aniž by se tato nespokojenost odrazila na jejich kondici.

Proto byli do skupiny nespokojených participantů zahrnuti pouze ti, kteří v dotazníku spokojenosti dosáhli z maximálního skóre 75 bodů hodnotu ≤ 40 bodů.

Na základě uvedeného klíče identifikujeme ve vzorku 9 % nespokojených respondentů (n = 18).

Z dotazníku spokojenosti jsme stanovili průměrnou hodnotu (mean, m) z jednotlivých odpovědí.

Nejvyšším zdrojem nespokojenosti se staly faktory pracovní zátěže představované množstvím práce a dostatkem času na její kvalitní zvládnutí (m = 2,77), mzdového ohodnocení (m = 2,97) a fyzických pracovních podmínek (m = 3,05).

Hodnocení mediánů přineslo obdobné výsledky.

Analogicky byl vytvořen průměr z odpovědí pro důležitost.

Nejvyšší důležitost přikládají respondenti slušnému zacházení a jednání (m = 4,89) a vztahům se spolupracovníky (m = 4,83).

Divergence a korelace

Pro stanovení divergencí jsme provedli komparaci parametrů důležitosti se spokojeností.

Významné divergence byly popsány u faktorů pracovní zátěže představované množstvím práce a dostatkem času na její kvalitní zvládnutí (δ = 1,93), mzdového ohodnocení (δ = 1,71), slušného zacházení a jednání (δ = 1,53).

Pomocí Pearsonova koeficientu korelace jsme stanovili závislost mezi vyhořením a spokojeností.

Při testování korelací byl využit tabulkový software Microsoft Excel.

Bylo zjištěno, že většina faktorů organizačního klimatu pozitivně koreluje s vyhořením.

Vyšší hodnoty korelací jsme zaznamenali v emocionální a tělesné rovině, nižší korelace v kognitivní a sociální rovině.

Z organizačních faktorů významněji pozitivně korelují pracovní zátěž, zajímavost práce, slušné zacházení a jednání a vztahy se spolupracovníky.

tags: #typy #organizačního #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Recyklační symboly – průvodce
• Postupy pro likvidaci odpadu v laboratoři
• Ochrana ohrožených savců
• Průvodce výběrem koše Kea
• Environmentální standardy EU