Příroda je mocná čarodějka: Význam a ochrana

Říká se, že příroda je mocná čarodějka, a je pravdou, že její přirozený koloběh je dokonalou a dlouhodobou souhrou řady organismů, přírodních vlivů a pochodů. To, že má příroda nesmírnou moc, je pravda stará jako lidstvo samo. Ovlivňuje svými rozmary vše živé i neživé. Má tolik síly, že by byla škoda si od ní kousek nepropůjčit.

Příroda má nesmírnou moc a ovlivňuje svými rozmary vše živé i neživé. Má tolik síly, že by byla škoda si od ní kousek nepropůjčit. Největší význam v magii mají přírodní živly. Jistě pro vás nebude novinkou, že pojmem živly myslíme oheň, vodu, zemi - myšleno půdu, a vzduch.

• Vzduch vám pomůže ve sféře duchovní a ve všem, co se jí týká.
• Oheň je vášeň, ve všech jejich podobách. Je jedno, jestli jde o lásku, nenávist, zlost, agresi, závist, nebo radost, štěstí a blaženost.
• Voda má očistnou sílu. Jestliže se chcete zbavit zlých myšlenek, pocitů, nebo třeba nočních můr, obraťte se k vodě.
• Země vám pomůže upevnit kořeny.

Způsobů, jak využít síly přírody, je nepřeberné množství. Její pomoc můžete žádat a těšit se z ní v podstatě jakékoliv činnosti, kterou si zvolíte.

Význam ekologického zemědělství a biopotravin

O bioprodukci a ekologickém zemědělství se u nás mluví čím dál častěji, ať už je to v pozitivních náhledech, nebo se jedná o kritické hlasy. Shromáždili jsme proto zajímavá a významná fakta, abychom mohli odpovědět na palčivé otázky dnešní doby: Dává bio smysl? Je jeho cena opravdu vysoká? Proč je vůbec ekologie důležitá?

Dnes je již nad slunce jasné, že intenzivním zemědělstvím se skvěle fungující ekosystémy vyvrací z rovnováhy. Velkou výzvou pro lidstvo je navrátit je do přirozených kolejí a uvědomit si, že s mocí přichází i zodpovědnost.

Čtěte také: Význam přírody

Potřebu najít místo v tomto koloběhu a nestavět se nad něj vyjadřuje celá řada alternativních postojů k hospodaření, ať už mluvíme o biodynamickém zemědělství, permakultuře, regenerativním zahradničení nebo hospodaření ekologickém. Takové zemědělství je však příběhem důvěry vůči půdě, kterou si člověk musí postupně vybudovat: vybrat vhodné plodiny, vyladit osevní postupy, naučit se půdě vracet to, co nám dává. Je to samozřejmě daleko víc vynaložené energie a intenzivnější práce, jak fyzické, tak i přemýšlení a plánování.

Pesticidy v životním prostředí

Pesticidy a další neblahé postřiky jsou neúnavnými všudypřítomnými poutníky. Cestují vodou, vzduchem, najdeme je v půdě i v nás samotných: denně je dobrovolně požíváme. Vzhledem k jejich přemíře se jim nedokážeme plně bránit. Logicky z toho vyplývá, že mohou být v malém množství k nalezení i v biopotravinách. Produkty mohou být jen tak čisté, jak je čisté prostředí, ve kterém vznikají.

Jedno je však průkazné: díky dlouhodobému testování každé suroviny v biokvalitě na mnoho látek, které jsou v rámci ekologického zemědělství zakázány, máme množství pesticidů černé na bílém.

Regionalita vs. Bio kvalita

České, moravské, regionální. Jako konzumenti, kteří se zajímají o původ toho, co klademe na talíř, tato slova u potravin vítáme: vždyť co je české, to je dobré. Lokálnost je všeobecně v poslední letech vnímána jen v samých pozitivech a zdá se, že vzdálenost, kterou produkt musel překonat, aby se dostal k nám na talíř, je jistou zárukou kvality.

Správná otázka, kterou si musíme položit hned poté, co se zeptáme, odkud potravina pochází, je ta, jak byla vyprodukována. Regionalita totiž, na rozdíl od označení bio, není nijak legislativně podmíněna, kontrolována, zkrátka nepodléhá žádným pravidlům.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

V rámci Výzkumného institutu pro ekologické zemědělství (FIBL) se celá řada studií tímto tématem zabývá. Ukazují, že transport produktu v rámci Evropy tvoří průměrně 10 % jeho celkových uhlíkových emisí. Druhým dechem je rozhodně potřeba dodat, že poslední měsíce a roky nám ukázaly, že globalizovaný dodavatelský řetězec má spousty nedostatků.

Bio produkce ve velkém měřítku

Mnoho biozemědělců každodenně prokazuje, že to jde, v ekologickém režimu jsou schopni obhospodařovat třeba i plochu 400 hektarů. Na této ploše mají pestrou skladbu plodin, jejich počet se většinou pohybuje kolem dvacítky. Výzkumy v rámci FIBL dokazují, že možné to je, nicméně i v tomto případě je potřeba kompromisů, současné stravovací návyky Středoevropanů to nedovolují.

Reálnost 100% bioprodukce je postavena především na dvou stěžejních bodech: jedním je snížení konzumace masa, druhým redukce plýtvání potravinami. Co se týče plýtvání potravinami, statistiky ukazují, že celá třetina produkovaných potravin ve světě se vyhodí. Pokud to vezmeme z druhé strany, tak by toto množství mohlo nasytit až tři miliardy lidí. A na to bychom měli jako zodpovědní konzumenti myslet.

Cena biopotravin a True Cost Accounting

Jedním ze stěžejních argumentů proti biopotravinám je jejich vysoká cena. Víme dobře, že ruční práce, pěstování bez nadbytečné chemie, poctivé výkupní ceny, to vše se v konečné cenovce odráží. Přesto ale raději častokrát koupíme konvenci, ta naši peněženku tolik nebolí... nebo ne?

Už několik let se řada vědců věnuje výpočtům opravdové ceny (nejen) potravin, tzv. True Cost Accounting. Ne vše, co na první pohled vypadá levněji, totiž levnější doopravdy je. Je třeba vzít v potaz i následné náklady. Jedná se o prostředky, které jako společnost vynakládáme na nápravu škod způsobených současným konvenčním zemědělstvím.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Opravy napáchaných škod, které vznikají vlivem neudržitelného hospodaření, platíme jako konzumenti také z našich peněženek - hradí je naše daně. Dle studie je možné ušetřit až třetinu těchto nákladů, pokud budeme hospodařit plně v ekologickém režimu.

Mohou si bioprodukci dovolit platit samoživitelé, důchodci a další často skloňované skupiny spotřebitelů? Když se na průměrný nákupní koš čtyřčlenné rodiny díváme v poměru 1:1, tak bio vychází znatelně dráž. Pokud ale zapojíme zmiňované snížení spotřeby masa, ale také celkově zdravější stravu (více čerstvé zeleniny a ovoce, méně sladkostí) a vyškrtneme polotovary a slazené nápoje, vyjde nám při stejných nákladech zhruba 70 % nákupního seznamu v biokvalitě.

Zaměstnanost a ekologické zemědělství

Ekologické zemědělství je schopné nabídnout více pracovních míst než hospodaření, které v současné době u nás v Česku převládá. V konvenčním režimu je zemědělec schopný obhospodařit s technikou desítky až stovky hektarů, plevel párkrát za sezónu zastříká herbicidy, škůdce vyhubí insekticidy a rodenticidy a růst plodin podpoří průmyslovými hnojivy.

Pro pěstování v biorežimu je ale potřeba mnoho nápomocných rukou, do půdy se zapravuje organické hnojivo, plevel je potřeba trhat jak strojově, tak i ručně a ani sklizeň se neobejde bez početnějšího lidského faktoru. Během celého roku je potřeba lidské pracovní síly, aby celý koloběh mohl fungovat. A i na talíři je ten rozdíl znát!

Jak chránit přírodu a co můžeme udělat my

Velkou výzvou pro lidstvo je navrátit ekosystémy do přirozených kolejí a uvědomit si, že s mocí přichází i zodpovědnost. Snižte plýtvání potravinami, nakupujte přímo u sedláků, přesvědčte se naživo, jak vznikají opravdové hodnoty. A šiřte tyto udržitelné sítě dál. Jsou to zdánlivé maličkosti, které může udělat každý z nás. A pokud je poskládáme dohromady, může se nám to povést. Buďme příkladem pro nastupující generace.

Vnímat biopotraviny jedině z hlediska výživy je však málo, je potřeba se na ně dívat komplexně: vidět za danou potravinou pracovní místa, tvorbu hodnot a jejich udržení, možnost regionálního zpracování a soběstačnost. Jedním z důležitých úkolů nejen dnešních dnů je tak osvěta. Bez ní ekologické stravování a udržitelnost přístupné konzumentům nebudou.

Vykročme proto spolu za udržitelnou krajinou, ochranou prostředí, zvířat i nás samotných. Nemůžeme pořád čekat, až se něco stane: přispět může každý z nás.

V silách společnosti je přírodu uchovat ale i zničit. Je podle vás zachována rovnováha mezi potřebami člověka a možnostmi přírody? Přírodu přeci potřebujeme ke svému přežití. Tendence přírodu chránit ale i nadměrně využívat jsou čím dál tím silnější. Země je pro nás jediným domovem. Jsme s ní pevně svázáni.

Jsme s ní pevně svázáni. Země nám svou úrodností poskytuje potravu, ale nejenom nám lidem, ale i zvířatům. V nitru Země se nacházejí nerosty jako zdroj životně důležité energie a surovin pro výrobu produktů, bez kterých by těžko byl náš život.

Nároky a potřeby člověka ovšem rostou a to si přírodu bere svou daň. Nezapomněli jsme k přírodě přistupovat s pokorou? Uvědomují si lidé její důležitost, nebo především své zájmy?

Čím více času trávíme v náruči přírody, a čím více pozorujeme její obyvatele, stejně jako naše domestikované zvířecí kamarády, tím bohatší se na duši i těle stáváme a tím více můžeme vnímat a objevovat hlubokou moudrost a magii, kterou nám předávají.

Příroda, rostliny a zvířata nám svou přítomností neustále pomáhají vstoupit hlouběji do našeho srdce a najít své vlastní kořeny. Příroda probouzí naši zvědavost. Jsem přesvědčená, že pobyt v ní a zastavení či zpomalení v našem uspěchaném životě je nejrychlejší cesta, jak najít smysl ve svém životě, objevit dary, kterými můžeme obohatit tento svět, či rozvíjet ty, které jsme již objevili. Příroda nám ukazuje, jak být super hrdinou všedního dne třeba tím, že vyčistíme dávno zapomenutou studánku, kterou jsme potkali na svých toulkách lesem, pověsit na zahradu budku pro ptáky či domek pro hmyz, nebo vysadit pár květin před domem či na balkoně.

Začneme-li poznávat svět kolem sebe, začneme ho více chápat. Pochopíme-li, přestaneme mít potřebu soudit a začneme soucítit.

Tabulka: Srovnání konvenčního a ekologického zemědělství

tags: #priroda #je #mocna #carodejka #vyznam

Oblíbené příspěvky:

• Definice ekosystémových služeb a biodiverzity
• Udržitelné zemědělství na Vysočině
• Nový zákon o měření emisí
• Odpadové hospodářství Chrastavec
• Aktivity pro děti v přírodě: Inspirace