Úbytek ptáků v přírodě: Příčiny a řešení

Jižní Morava - Velké lány s obilninami, příliš mnoho chemických postřiků, malá pestrost krajiny. To jsou hlavní důvody, proč v přírodě rok od roku ubývá počet ptáků. Za posledních dvacet let to jsou miliony kusů. Zejména pro ekologické zemědělství mají ale nezastupitelnou úlohu. Živí se například škůdci z ovoce, které pak zemědělci nemusí stříkat.

Závěry aktualizované zprávy Indikátory běžných a lesních druhů ptáků za rok 2024 ukazují na hlubší změny ve stavu naší přírody. Početnost běžných druhů ptáků v České republice dlouhodobě klesá - od roku 1982 o více než 11 %. Největší populační propad sledujeme u ptáků zemědělské krajiny, jejichž početnost se za posledních 40 let snížila téměř na polovinu.

Proto někteří z nich začali přírodu měnit, aby se v ní ptákům dobře žilo a začali se vracet. K jejich návratu má dopomoct i petice. Zemědělec Zdeněk Sečka z Moravského Písku na Hodonínsku se už několik let snaží zvýšit počet ptáků v krajině. Zdá se, že jeho snahy nejsou marné a úsilí se nemíjí účinkem.

„V oblasti se vůbec nevyskytovaly koroptve ani křepelky. Po pěti letech zde máme sedmdesát kusů koroptví a několik desítek křepelek. Skutečně už je vidět výsledek práce,“ říká Sečka. Okolo Moravského Písku se navíc častěji začali objevovat i strnadi, sýkorky či stehlíci. „Ptactvo je důležité, protože je to největší sběrač škůdců na polích,“ vysvětluje Sečka.

Od roku 1982 zmizel přibližně milion skřivanů, půl milionu polních vrabců a stejný počet strnadů. Celkově za posledních deset let z České republiky zmizela až pětina polních ptáků.

Čtěte také: Průvodce ptačími hlasy

Příčiny úbytku ptáků

Za dramatickým poklesem ptáků v zemědělské krajině stojí především dlouhodobé, intenzivní a neudržitelné hospodaření, které zásadně proměnilo podobu české krajiny. Po roce 1989 se tlak na pole a louky na čas zmírnil, tento vývoj však netrval dlouho. Intenzita se brzy znovu zvýšila a s nástupem Společné zemědělské politiky EU ještě zesílila.

To, že momentálně pole opravdu neposkytují mnoho místa a potravy pro ptáky, potvrzuje i ornitoložka Vlasta Škorpíková. „Problém v naší zemědělské krajině je, že je velmi jednotvárná. Chybí v ní pestrost. Máme ji rozparcelovanou do velkých lánů, které jsou osety jednou plodinou. Všechen plevel i veškeří škůdci jsou chemicky ničeni,“ uvedla Škorpíková a upozornila na fakt, že na to ovšem zároveň doplácejí i druhy, které škodlivé nejsou. Navíc chybí polní meze, remízky či aleje stromů.

Na Znojemsku ještě před několika lety běžně létal například drop velký či ťuhýk rudohlavý. „Oba zcela vymizeli. Už tu nejsou k vidění,“ dodala Škorpíková.

Sečka se proto snaží vytvořit ptákům v přírodě co nejpestřejší prostředí. „Vytvářím mokřady, biokoridory, zatravňuji plochy a sázím stromy,“ vyjmenovává. Podle něj totiž současná zemědělská krajina neposkytuje zvířatům příliš prostoru pro přežití. „Krajina je tak intenzivně obdělávaná, nebojím se říct i ničena, že zvířata neměla šanci. Proto jsem se rozhodl, že se pokusím pro krajinu i živočichy něco udělat,“ vysvětluje důvody svého počínání zemědělec.

Ptáci zbavují lány a ovocné sady například housenek či chrobáků. Díky tomu nemusí ekologičtí zemědělci jako je Zdeněk Sečka používat chemické postřiky.

Čtěte také: Poslechněte si ptačí zpěv

Podle odborníků klesly počty čejek oproti 80. letům na méně než třetinu. Na stavy mnoha druhů má špatný dopad tzv. intenzivní zemědělství. Ornitologové a ekologové dlouhodobě apelují na potřebu šetrnějších způsobů hospodaření i obnovování mezí a remízků v zemědělské krajině.

Další faktory ovlivňující ptačí populace

• Změna klimatu: Od poloviny 90. let ustupují ze střední Evropy severské druhy.
• Způsob využívání krajiny: Zvlášť znepokojující je zrychlující se úbytek běžných druhů ptáků a to především specialistů na určité typy biotopů.
• Predace: Ikonizace a ochrana predátorů je příčinou, že vymizeli ptáci nejen z otevřené krajiny, ubývají i v lese, ale také ve městech.
• Pandemie a změny na zimovištích: Nezanedbatelný vliv mají i nové pandemie, stejně jako změny na zimovištích a tahových cestách.

Jak zastavit úbytek ptáků?

Ornitologové se proto rozhodli situaci změnit. Sepsali petici, kterou už podepsalo třináct set lidí. „Chceme upozornit na to, co se děje v krajině, a jaké to má důsledky. Do zemědělství jde spousta státních a evropských peněz a měli bychom mít možnost se vyjádřit k tomu, jak jsou využívány. Je možné peníze směřovat tak, aby to bylo prospěšné pro zemědělskou výrobu, ale zároveň to neničilo životní prostředí,“ objasnila záměr petice Škorpíková.

Podle ornitoložky je jedinou cestou, jak úbytek zastavit, zlepšení a zpestření krajiny. „Pomohlo by zmenšení velikosti polí, ale i takové drobnosti, jako je víc kaluží, u kterých mohou najít ptáci potravu,“ dodala Škorpíková.

Členské státy EU se se snaží kompenzovat negativní vlivy zemědělství na přírodu (a tedy i ptactvo) pomocí zpřísnění podmínek pro poskytování dotací a také agroenvironmentálními programy. Agroenvironmentální programy mají za cíl kompenzovat negativní vliv intenzifikace zemědělství na životní prostředí a také biodiverzitu. Jejich příkladem můžou být tzv. biopásy nebo ochrana hnízdišť čejky chocholaté.

V České republice tedy polní ptáci výrazně ubývají, ale jaký je stav ve zbytku Evropy? Dle volně dostupných výsledků ubylo v Evropě polních ptáků o 57 % ve sledovaném období 1980-2018. Úbytek ptáků zemědělské krajiny lze tedy označit za celoevropský trend.

Čtěte také: David Horak o zimní ekologii ptáků

Co se týče změn početnosti, přibývají především mezinárodně chráněné druhy (orel mořský), některé lesní druhy a druhy, které se vyskytují v blízkosti člověka (sojka obecná nebo straka obecná). Naopak nejvíce ubývají zmínění ptáci zemědělské krajiny a někteří mokřadní ptáci.

Rozhodně podporovat jejich výzkum a monitoring, podporovat organizace zabývající se jejich ochranou, sledovat a účastnit se celospolečenské diskuze. Jednou z možností je také aktivní zapojení - pomoci s údržbou stanovišť nebo se sčítáním ptáků.

S každým vyhynulým druhem ptactva (ale i jiných živočichů) klesá tzv. biodiverzita, neboli biologická rozmanitost přírody, která je pro správné fungování ekosystémů nepostradatelná. Narušené ekosystémy potom vedou k poruchám tzv. ekosystémových služeb, které člověku zajišťuje příroda.

tags: #ubylo #ptaku #v #prirode #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Aktuální stav ovzduší v Brně
• Učitelství přírodopisu – kvalifikační požadavky
• Energetický balíček a ČR
• Průvodce tříděním odpadu
• Služby měření emisí Luhačovice