Účinnost recyklace plastu v ČR: Studie EKO-KOM

O zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky se v Česku již několik let vedou vášnivé debaty. K tomu všemu Evropská komise na konci loňského roku představila novou legislativu, ve které navrhuje cíle sběru nápojových obalů zpřísnit. Nabízí se tak otázka, jestli jich budeme schopni dosáhnout bez diskutovaného zálohového systému.

V některých evropských zemích funguje systém zálohování PET lahví i plechovek. Zálohované PET lahve mají třeba v Dánsku nebo Německu. V Německu jsou lahve zálohované, takže se jich vrací plných 98 %, platí záloha 0,25 eura (necelých sedm korun).

V minulosti (90. léta) již byly PET lahve v ČR zálohovány (1,5 l - Coca-Cola, Pepsi Cola), ale bylo od toho upuštěno. Následně Ministerstvo životního prostředí připravovalo v roce 2009 návrh zákona, kde měly být zálohy znovu prosazeny (ministr Martin Bursík). Tento návrh však nebyl po široké diskuzi a řadě argumentů realizován.

Mezi velmi aktivní kritiky zavedení záloh tehdy patřilo České sdružení pro obaly a životní prostředí, Svaz minerálních vod, Svaz výrobců nealkoholických nápojů, Potravinářská komora ČR a mnoho dalších. Řadu analytických materiálů zajišťovala i autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s. V médiích bylo v této souvislosti zmiňováno, že na základě studie není pro zavedení záloh na PET lahve a další obaly důvod[1].

Celá diskuze roku 2008-2009 skončila faktickou společenskou dohodou, že výsledků podobných, jako dává zálohový systém, se dosáhne spoluprací výrobců obalů, tedy i nápojového průmyslu, s obcemi a odpadovými firmami na intenzivním tříděném sběru plastů. Této dohodě byly přizpůsobeny investice odpadových firem i měst a obcí do infrastruktury tříděného sběru, sběrových nádob, svozové techniky i dotřiďovacích zařízení. Když by se zálohy před deseti lety zavedly, byly by investice do infrastruktury prováděny zcela jinak. Jinak by se organizoval i tříděný sběr.

Čtěte také: Účinnost ekologické daně

Po společenské dohodě byla infrastruktura v celém řetězu nakládání s odpady vytvořena na téměř dvojnásobný objem tříděného sběru (plastů), než by byla potřebná, kdyby v něm nebyl zálohovaný nápojový PET. Při případném zavedení povinných záloh tak hrozí i přímý finanční dopad vracením dotací, které by zvažovaným krokem části nápojového průmyslu, pokud by byl vynucen státem (legislativou), mohly být znehodnoceny.

Již nyní se přitom ukazuje, že provedené investice do systému třídění odpadů v obcích a městech jsou a budou velmi potřebné i v budoucnu, neboť Česká republika se zavázala ke splnění vysokých cílů směrnic balíčku oběhového hospodářství Evropské komise z roku 2018. Ty jsou stanoveny pro všechny komunální odpady. Nikoli jen pro vybrané nejlépe vytříditelné a nejlépe recyklovatelné složky obsažené v nich, jako např.

MŽP prezentovalo[2], že celosvětově pouze 15 % zálohových systémů by splnilo cíl pro tříděný sběr 90 % (ze směrnice SUP). MŽP však v této souvislosti v médiích uvádělo[3], že „případ Německa je jediným v Evropě, kdy se zálohování PET láhví zavedlo již v době existence systému kontejnerového sběru odpadů z obalů. Motivem k jeho zavedení v Německu byla snaha o zvýšení prodeje nápojů v opakovaně použitelných obalech, což se paradoxně nepodařilo. Za 15 let fungování tohoto systému mají Němci návratnost jednocestných PET láhví vyšší než 90 procent, což je určitě dobrý výsledek. K tomu je však třeba doplnit, že se jedná pouze o PET lahve.

S příliš vysokými náklady na zálohový systém bojuje Litva, která zavedla zálohový systém v roce 2016. Výška zálohy je 0,10 €. Statistiky zálohového systému nápojových obalů ukazují, že náklady na tunu odpadu uvedeného na trh jsou 927€, přitom na tunu vysbíraného a materiálově zpracovaného (recyklovatelného) odpadu náklady představují sumu 976 €. V systému Zelený bod (RZV) náklady na tunu odpadu uvedeného na trh jsou 120 €, přitom na tunu vysbíraného a materiálově zpracovaného odpadu (recyklovaného) náklady představují sumu 300 €.

Od 1. ledna 2022 se na Slovensku má spustit zálohový systém na jednorázové nápojové obaly (plastové lahve a plechovky). Ještě před samotným spuštěním zálohového systému se však objevuje řada problémů (mj.

Čtěte také: Znečištění atmosféry a solární energie

Ověřitelný fakt, že splnění evropských cílů sběru PET lahví lze standardně dosáhnout rozvojem efektivní sítě třídění v rámci státu a tedy bez vynuceného zavedení záloh, dává zkušenost a aktuální čísla z Belgie[6]. V Belgii již v roce 2020 dosáhli stávajícím plošným systémem třídění výsledků sběru v míře 92 %. Podstatný je také další ověřitelný fakt z tohoto státu, a to že ve stejném roce šlo plných 54 % recyklátu PET zpět do nových PET lahví. Neplatí tedy často uměle šířené informace, že stávající systém nemůže nasměrovat potřebné množství rPET zpět do výroby.

V současné době jsou PET lahve sbírány v rámci tříděného sběru v obcích. Obce dostávají od autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. (EKO-KOM), za vytříděné obalové odpady finanční odměny. Jedná se o dlouhodobě stabilně fungující systém třídění a recyklace obalových odpadů (podle výroční zprávy EKO-KOM, a.

ČR má s ohledem na dlouhodobě budované investice do třídění jeden z neúspěšnějších systémů třídění obalových odpadů v Evropě. EKO-KOM prezentuje v médiích, že ČR dosahuje již 82 % třídění nápojových PET obalů.[8] Rovněž podle MŽP[9]: „ČR již dnes plní nové evropské cíle, které stanovují povinné množství vytříděných PET lahví k roku 2025.“ Investice do vysokých nákladů na zavedení de-facto paralelního zálohového systému tak nedávají v této situaci smysl.

V případě potřeby dalšího navýšení výsledků třídění, lze ve stávajícím systému dále zvážit možnost zaměřit se i na dotřídění dalších typů odpadů z obcí a měst. Projekt, který má vyhodnotit a zefektivnit systém sběru a recyklace PET lahví zavedením záloh, prosazují dlouhodobě Karlovarské minerální vody, které jsou rovněž hlasitým zastáncem povinného zavedení záloh. Tato společnost si k dané problematice zadala analýzu u Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN, Soňa Jonášová)[10].

Ministerstvo životního prostředí si jakožto stát, zadalo objektivizovanou analýzu u Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Systém zálohování PET lahví představený iniciativou Zálohujme.cz vyhodnotila státem poptaná studie CETA v roce 2019 jako nevhodný k zavedení v ČR[11]: „Klade nároky na spotřebitele, obchodníky a obce a je rizikem pro zavedený funkční systém třídění. Ten ČR dlouhá léta budovala a byla do něj investována spousta peněz. Současně patří k nejlépe fungujícím systémům na třídění obalů a je nejlépe fungujícím systémem na třídění plastů v EU.“

Čtěte také: Investice a životní prostředí: jak hodnotit jejich dopad

Ministerstvo životního prostředí se na základě závěrů této studie nepřiklonilo k povinnému zavedení záloh na PET lahve v rámci přípravy balíku nové odpadové legislativy (účinnost od 1. ledna 2021). Poslanecká sněmovna následně rovněž nepodpořila povinné zavedení záloh na PET lahve. Sněmovna souhlasila s logickou možností fungování záloh, jakožto dobrovolného nástroje, pro který se může rozhodnout svobodně každý výrobce, pokud to uzná za vhodné.

V listopadu 2021 se k prosazení povinného zálohování PET lahví a plechovek mediálně přidaly ještě další velké nápojářské společnosti, a to Coca Cola, Kofola a Plzeňský Prazdroj. Tyto společnosti pak zaslaly vybraným politikům otevřené dopisy k prosazení jejich obchodního záměru - povinného zálohování. Jako základní sdělovaná motivace k zavedení záloh je dle těchto společností sdělována potřeba dosažení cirkularity jejich obalů a splnění stanovených cílů evropských směrnic.

V tomto směru se nabízí otázka, proč těmto čtyřem velkým výrobcům nestačí stávající možnost dobrovolného zavedení záloh na své produkty. Ta by jim nepochybně zajistila sběr většiny jejich konkrétních obalů a možnost jejich cirkularity ve vlastním ostrovním systému. Jejich tvrzená motivace k ochraně ŽP by tedy byla naplněna. Jak již bylo uvedeno, stávající zákon toto jednoznačně umožňuje. Uvedené společnosti nicméně požadují zavedení povinného zálohování vůči všem občanům. Požadují tedy zavedení zákazu prodeje nezálohovaných obalů, což znamená zrušení dosavadního práva spotřebitele na výběr, v jakém obalu si to které zboží koupí.

Takovéto vynucovací a represivní opatření má totiž samozřejmě i své tržní dopady, má také své obchodní, marketingové a konkurenční dopady, jak na každého jednotlivého spotřebitele, tak také např. Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040)[12] schválený vládou ČR dne 13. 12.

Co se týče zavádění zálohových systémů, je ve znění CČ2040 na doporučení OECD přímo uvedeno: „Zvážit možnosti vytvoření zálohových systémů, které zajistí odpovídající úrovně sběru, popř. opětovného použití, zejména výrobků s nebezpečným obsahem," napsala ČTK za MŽP Dominika Pospíšilová. [13] "Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 dlouhodobě připravujeme ve spolupráci s OECD, Evropskou komisí a mnoha subjekty na národní úrovni. Prošel veřejnou konzultací, on-line seminářem se širokou účastí, ale nikde, ani během dalších diskusí, téma zálohování PET lahví nebo plechovek nijak zřetelně nezaznívalo, a to ani od signatářů otevřeného dopisu," sdělila Pospíšilová. "MŽP jednoznačně ve svých strategických dokumentech preferuje a bude preferovat cestu předcházení vzniku odpadů a odstraňování zbytečných bariér recyklace nápojových obalů samotnými výrobci," napsala pak také Pospíšilová.

MŽP už dříve uvedlo, že současný systém sběru je funkční, plošné a povinné zálohování PET lahví a plechovek odmítá. Resort se mimo jiné obává, že by při vyřazení PET lahví z tříděných kontejnerů klesla vůle lidí třídit ostatní komunální odpady. Potřeba pokračování a dalšího rozvoje stávajícího systému třídění komunálních odpadů v obcích a městech se ukazuje jako zcela zásadní pro možné naplnění závazných cílů balíčku oběhového hospodářství Evropské unie z roku 2018.

Subjekt, který je za splnění části cílů týkajících se obalového průmyslu v České republice odpovědný, tedy autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, vytvořil v roce 2020 strategii k možnému naplnění cílů, ke kterým se Česká republika zavázala. Strategie nese jméno Strategie 21. Tato strategie byla připomínkována a následně odsouhlasena i dalšími klíčovými subjekty k sektoru odpadového hospodářství, který je nezbytný pro možné splnění definovaných cílů, neboť je z velké části bude fyzicky naplňovat, nebo k jejich naplňování bude zásadní měrou přispívat.

Konkrétně byla Strategie 21 odsouhlasena jak Českou asociací odpadového hospodářství (ČAOH), tak Spolkem veřejně prospěšných služeb (SVPS), Sdružením komunálních služeb (SKS), ale i Českou asociací oběhového hospodářství (ČAObH). Tuto strategii rovněž připomínkoval a odsouhlasil Svaz města a obcí České republiky (SMO ČR), neboť obce a města jsou jakožto producenti komunálních odpadů klíčovým prvkem možného naplnění závazných cílů evropských směrnic k oběhovému hospodářství.

Zálohování je podle jeho zastánců cesta i k vyšší míře recyklace PET lahví. Některé povinné osoby v rámci současné tzv. „autorizované obalové společnosti“ opakovaně kritizují dosavadní monopolní systém plnění povinností sběru a využití obalů a chtějí jeho změnu.

Zavedení zálohového systému povede pouze k možnému splnění cílů vytyčených jednou evropskou směrnicí SUP (single use plastic). Zatímco vylepšení dosavadních systémů třídění odpadu v obcích, doplněné o různé míry dotřídění směsného komunálního odpadu, povede ke splnění širších cílů vytyčených evropskými směrnicemi CEP (circular economy package) i SUP (single use plastic). V případě zavedení zálohování by tedy reálně hrozilo, že cílů požadovaných CEP nebude v ČR dosaženo.

Z hlediska cílů směrnic CEP i SUP dosahuje nejlepších výsledků varianta zahrnující kombinaci současného systému tříděného sběru spolu s odtříděním vhodných frakcí využitelných odpadů ze směsných odpadů, které je aplikováno na 100 % směsného komunálního odpadu.

Zálohování PET lahví by znamenalo pro spotřebitele zkomplikování současného způsobu třídění odpadů. Znamenalo by to skladování PET lahví doma. Přitom síť kontejnerů je v současné době velmi hustá a snadno dostupná a spotřebitel je na stávající systém třídění navyklý. Navíc v řadě obcí a měst se velmi rychle rozvíjí systém „door to door“, kdy občané mají své sběrné nádoby přímo v rodinných domech, což systém třídění činí prakticky nejefektivnějším vůbec.

Případné zavedení zálohování PET lahví by se muselo vypořádat s řadou problematických situací v praxi u povinných osob podle zákona o obalech. Zákon o obalech např. v § 9 stanoví, že „Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky ve vratných zálohovaných obalech prodejem spotřebiteli v provozovně, je povinna zajistit, aby tyto vratné zálohované obaly byly v této provozovně vykupovány po celou provozní dobu“.

Jakým způsobem by se řešilo zálohování např. u malých obchodů, stánků, hotelů, restaurací a občerstvení? Pokud by pro tyto provozy byla z praktických důvodů (prostor na uskladnění atd.) výjimka z výkupu zálohovaných PET lahví. Povede to ke snížení efektivnosti zálohových systémů.

Obchodníci budou muset investovat značné částky do automatů, zaměstnanců i prostor pro skladování lahví. Další náklady navíc bude samozřejmě představovat i např. samostatná doprava PET lahví na třídící linky či do zpracovatelských zařízení. Další zatížení malých obchodů v obcích. Obchody budou postaveny před problém, do jaké míry nabízet výrobky v zálohovaných obalech a nést pak komplikace a náklady se zálohami spojené. To by mohlo vést k užší nabídce výrobků a odlivu zákazníků, což zhorší již tak obtížnou situaci v malých obcích.

Hrozí riziko, že pokud budou PET lahve spotřebitelé kvůli finanční motivaci nosit zpátky do obchodu, sníží se motivace třídit ostatní plastové odpady. Tím by došlo koslabení současného osvědčeného systému třídění všech druhů plastů (a nejen plastů), který má v ČR velmi dobré výsledky a také k omezení možnosti splnit evropské recyklační cíle pro komunální odpady. Touto negativní zkušeností v minulosti prošlo např. Německo, kde po zavedení systému zálohování PET lahví poklesla míra recyklace plastových obalových odpadů[15] (o 11%). To si nyní ČR nemůže v žádném případě dovolit.

Zálohový systém se má týkat pouze jednocestných (nikoliv opakovaně použitelných) PET lahví. Jinými slovy to znamená, že vykoupené lahve se v žádném případě znovu nenaplní a nepoužijí, tak jak je tomu např. u pivních lahví. Je třeba podtrhnout, že PET lahve, které se v zálohovém systému vyberou, skončí technicky ve stejných procesech nutné úpravy jako PET lahve ze žlutých kontejnerů z obcí a měst.

Pokud by PET lahve místo ve žlutých kontejnerech obecních systémů končily na základě zálohy u obchodníků, poškodilo by to v konečném důsledku finančně obce (nebudou dostávat finanční odměny za vytříděné obalové PET odpady). Obcím se pak třídění plastů nebude finančně vyplácet. Zavedení systému zálohování by převedlo PET lahve ze žlutých kontejnerů v obcích do jiného materiálového toku, který je i jinak financován. Doplatil by na to dosavadní systém tříděného sběru v ČR a jeho účastníci, včetně občanů. Není tedy jasné, jaký celospolečenský finanční přínos by takové řešení mělo mít. Obce přitom vzhledem k nové odpadové legislativě (tzv. třídící cíle) investovaly značné částky na vylepšení svých obecních systémů odpadového hospodářství, např. pořízení barevných nádob k rodinným ...

V České republice dosahuje tříděný sběr nápojových PET obalů 82 %. Připravovaný návrh evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu ale pro členské státy navrhuje povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky, pokud země nebudou už v roce 2026 schopny vysbírat 90 % těchto nápojových obalů.

tags: #účinnost #recyklace #plastu #v #ČR #ekokom

Oblíbené příspěvky:

• Metody sanace v ČR
• Udržitelnost papírových tašek
• Červené kovové koše - recenze
• Sběrný Dvůr Sobehrdy
• Správná velikost popelnice: Průvodce výběrem