Třídění a recyklace odpadu v Krnově a okolních regionech

Každý obyvatel MS kraje vytřídí ročně až 50 kg odpadu. Od roku 2004 se tak zlepšili o zhruba 20 kg.

Ekologická opatření a restaurace

Ekologická opatření začínají zavádět také kavárny a restaurace. Plastové obaly mění za ekologičtější verze, narážejí ale na hygienické normy. Podle odborníků je ale spíše potřeba, aby obalové materiály omezily velké řetězce a obchody.

Třídění a recyklace odpadů v ČR

V roce 2017 bylo v České republice vyprodukováno 34,5 mil. tun všech odpadů. Z toho přes 5 mil. tun komunálního odpadu. Pro velkou část odpadů, přes 84 %, se podařilo najít další využití, a to materiálové i energetické. Na skládkách skončilo 10 % všech odpadů.

Státy EU, včetně Česka, se zavázaly, že budou do roku 2035 až 65 % komunálního odpadu materiálově recyklovat. Podle aktuálního odpadového zákona ČR má být v roce 2030 ukončeno skládkování všech využitelných odpadů.

Lokální aktivity a opětovné použití (Reuse)

K naplňování těchto cílů na lokální úrovni směřují i aktivity opětovného použití. S touto myšlenkou již vznikají malá reuse centra ve městech a obcích. Chybí však provázanost a systémové uchopení tohoto konceptu. Pro úspěšné fungování je třeba síť rozšiřovat i mimo sběrné dvory, měřit úspěšnost využívání služby a věnovat se osvětě občanů. Kraje vytvářejí v návaznosti na celorepublikový plán odpadového hospodářství svůj vlastní.

Čtěte také: Filmové dokumenty o extrémních přírodních jevech

Co může udělat kraj a město?

I vy můžete při aktualizaci krajských plánů odpadového hospodářství usilovat o to, aby si kraj nastavil cíle pro prevenci, předcházení vzniku odpadů.

5 kroků k menší produkci odpadu

• ODMÍTNOUT (REFUSE) - Nejlepší způsob, jak spotřebovat méně surovin a zajistit méně odpadu? Odmítnout! Proč balit banány do igelitu, když už je sama příroda opatřila obalem? A nač je papírové nebo ocelové brčko, když můžeme pít bez brčka? Nevyráběním produktů, které ve skutečnosti nejsou nutné, se ušetří spousta surovin.
• SDÍLÍM - Pokud připustíme možnost, že nemusíme všechno vlastnit a před nákupem upřednostníme vypůjčení, ušetříme nejen spoustu finančních prostředků, místa ve sklepech a komorách, ale také přírodních zdrojů. Komunitní soudržnost - posílení mezilidských vztahů, komunikace a důvěry.

Měření a evidence

V Česku není zaveden systém měření, kolika odpadů se podařilo předejít. Proto jsme s měřením začali u členů Reuse federace. Pokud by vás zajímal pouze nábytek, tak v pilotním projektu na začátku roku 2024 bylo za necelé 3 měsíce shromážděno přes 5 185 kusů nábytku o hmotnosti 127 tun. Především to byly koberce (676 ks), židle (581 ks) a matrace (546 ks). Ani tady není snadné zjistit celorepubliková data, a proto nabízíme alespoň data od našich členských organizací. V interaktivní infografice můžete prozkoumat jednotlivé provozy i pár let zpátky. Ale pro představu - v roce 2024 našich 19 provozů pomohlo 5 698 samoživitelkám a samoživitelům, seniorům a seniorkám, lidem po živelných pohromách a dalším lidem v nouzi.

Zpětný odběr výrobků a EPR

Zpětný odběr výrobků není v Česku nic nového - funguje již pro oblast elektro a od roku 2025 i textil.

Obce uzavírají smlouvy s kolektivními systémy, které hradí část nákladů na sběr, třídění a recyklaci odpadů, které pocházejí z produktů pod EPR (např. obaly, elektro, pneumatiky, baterie - a do budoucna i textil, nábytek). V praxi to znamená, že část nákladů obce je přenesena na výrobce - obce by tedy měly v čase méně doplácet z vlastních rozpočtů. Systém umožňuje obcím rozvíjet doplňkové služby - např. reuse centra, sběrné dvory s reuse kouty, SWAPy, půjčovny nářadí apod. Tyto aktivity mohou být financovány i z prostředků EPR systémů (formou grantů, kampaní, pilotních projektů).

EPR je postavený na principu „znečišťovatel platí“ - náklady se přesunou z obce na výrobce. Obce tak ušetří zejména na svozu, likvidaci a skládkování objemného odpadu, které dnes tvoří jednu z největších položek v obecních rozpočtech na odpady. Kolektivní systémy mají fungovat jako služba obcím - administrativu nesou hlavně výrobci. Pro obce to může být jednodušší než současné vykazování, protože část povinností přejde na systém výrobců. EPR má fungovat jako partnerství, nikoliv náhrada obecního systému. Obce budou mít stále klíčovou roli při sběru, informování občanů a správě sběrných míst. EPR má fungovat tak, že občan nebude muset řešit, „co kam patří“. V praxi půjde vše přes sběrný dvůr nebo kontejner jako dnes - jen se změní, že část toku převezme a financuje výrobce. EPR je regulovaný státem a musí mít transparentní reporting. Obce mají být partnery, nikoli „outsidery“. Můžou získat přístup k datům o tokách a financích, což dnes u odpadu často chybí. Ano, výrobci část nákladů přenesou do cen, ale jde o haléře až jednotky korun na kus nábytku. Naopak občané ušetří prostřednictvím nižších obecních poplatků za odpady. Reuse je nejefektivnější způsob, jak snížit náklady i environmentální dopad.

Čtěte také: Tipy na výlet: Valašské muzeum v Rožnově

Financování odpadového hospodářství obcí

Celkem obce získaly v roce 2024 v průměru 1 052 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 749 Kč/ob. a příjmy ze Systému EKO-KOM 240 Kč/ob. Celková výše příjmů je ve většině případů nižší než výše nákladů, obce tedy doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů.

Produkce objemného odpadu v ČR

Český statistický úřad zpracoval v roce 2022 přehlednou infografiku, jak je to v Česku s komunálním odpadem. Produkce objemného odpadu v České republice v posledních pěti letech stoupala až do roku 2021 a poté mírně poklesla. V roce 2022 bylo vyprodukováno 635 tisíc tun objemného odpadu, zatímco v roce 2018 to bylo kolem 613 tis. tun a maxima было dosaženo v roce 2021 s objemem 713-714 tis. tun. Celkově tak produkce objemného odpadu vzrostla za poslední dekádu o zhruba 25 % (pro srovnání: v roce 2010 činila produkce asi 518 tis. tun). Regionální i lokální data odrážejí obdobný trend růstu. Například v Praze stouplo množství objemného odpadu zhruba ze 74,6 tis. tun v roce 2017 na 90,1 tis. tun v roce 2021 - přepočteno na obyvatele to představuje nárůst z 58 kg na 71 kg na osobu ročně. Objemný odpad tak patří k nejrychleji rostoucím složkám komunálního odpadu v městském prostředí.

Následující tabulka shrnuje dostupné údaje o produkci objemného komunálního odpadu v ČR a jeho způsobech nakládání v letech 2018-2022.

Situace v Opavsku - pohled zblízka

Opava /NA VLASTNÍ KŮŽI/ - Třídění odpadů. Recyklace. Jak to vypadá na Opavsku? Zveme vás na malou procházku kolem cest a silnic v našem regionu. Je časné ráno. Postáváme na smluveném místě, kde nás má vyzvednout člověk, který nám ozřejmí, co nás vlastně čeká. Pro příštích několik dnů bude naším vedoucím i průvodcem. Už podle prvních instrukcí, které získáváme, nám dochází, že se nejedná o nic jednoduchého. Stanou se z nás takoví pěší popeláři. Od firmy, která tuto práci poskytuje, dostáváme vybavení - reflexní vesty, pár gumových rukavic a igelitové pytle. Náš první úkol je vyčistit cestu vedoucí z Opavy do Úvalna. Pohled na stovky plastových lahví, které „zdobí“ příkopy hned za městem, před námi odhaluje realitu v celé její nahotě. A to je jen začátek. Během úvodních tří set metrů naplníme každý čtyři pytle o kapacitě dvě stě padesáti litrů. Nacházíme tady prakticky vše, nač si lze jen vzpomenout. Od zmiňovaných PET lahví přes použité hygienické potřeby, vybrakované peněženky, pneumatiky, odpad z domácností a ze staveb, až po nábytek. Z vyprávění zkušeného spolupracovníka se poté dozvídáme, že není problém nalézt i takové kousky jako jsou třeba televize, lednice nebo pračky. Naprostým unikátem bylo objevení uhynulé dospělé krávy. S postupem času nás od neustálého shýbání se začínají bolet záda. Čím více se však vzdalujeme od lidských obydlí, tím méně nacházíme nepořádku. Nepodléhejte ovšem iluzi, stále je ho více než dost. Zvláště odpočívadla a parkoviště u cest se na první pohled neliší od smetišť. Ještě štěstí, že se dnešní směna již blíží ke konci a my těch dlouhých dvanáct kilometrů máme pomalu za sebou. Stejně by nám asi došly igelitové pytle. Zítra je před námi nová výzva v podobě dokončení trasy Úvalno - Krnov. Náš region je posetý tunami odpadu válejícího se v silničních příkopech. Nejhorší situace je pak na okrajích měst. Snad kromě poslední jmenované, která byla zřejmě kvůli menší vytíženosti relativně neznečištěná, jsou zbývající cesty vysloveně zaneřáděné. Nyní jsou vyčištěny, ale nejsme naivní.

Syndrom odporu k vlastním odpadkům (SOKVO)

Vyhazujete do přírody odpadky? Představte si obyčejné odpoledne. Právě procházíte parkem a narážíte na posedávající skupinku mladých lidí. Spokojeně debatují, když vtom se jeden z nich postaví a hodí prázdnou láhev do křoví. Anebo spěcháte přes náměstí a potkáte člověka, který právě vychází z obchodu. Zřejmě rozrušen výhodným nákupem, neodolá a činí kontrolu všeho, co si pořídil. Nedočkavě roztrhá obal a, jak se většinou stává, odhodí jej na zem. Proč však neudělá pár kroků navíc, aby jej hodil do koše, který je k tomu navíc určen? Myslet si, že takoví lidé jsou nevychovaní či přímo nepořádní, je však podle jedné neortodoxní teorie omyl. Opak je prý pravdou. Oni milují pořádek a jsou úzkostlivě čistotní. Protože člověk, který dbá na svou čistotu, ihned odhodí veškerý odpad z důvodu, aby si neposkvrnil kapsu. Kdyby si ponechal u sebe i jen jeden nepatrný papírek o sekundu déle než je třeba, neměl by klid a připadal si nečistý. Je to právě nečistota, která v nich vyvolává hrůzu. Příčina jejich panického strachu ze všeho nečistého se jmenuje SOKVO, neboli Syndrom odporu k vlastním odpadkům. Ve své knize, nazvané První tři, poprvé představil tento pojem Milan Koželuh. SOKVO nezná žádná omezení, prochází napříč generacemi, nedělá rozdíly mezi rasami, a ani náboženské vyznání jej nezajímá. Na toto onemocnění zatím není žádný lék. Existují údajně jen dvě pomocné terapie tlumící chorobné projevy. První z nich je preventivní. Podstata tkví v tom, že už od útlého věku se člověku uměle zvyšuje tolerance k odpadu tím, že rodiče nutí své děti odhazovat jej na určených místech, tedy do odpadkových košů. Ovšem vzhledem k tomu, že tímto syndromem často trpí i některý z rodičů nebo vrstevníků, je preventivní postup neefektivní a v drtivé většině se nesetkává s úspěchem. Druhou známou léčbou je regresivní terapie. Přistupuje se k ní v případě, že prevence selhala a je nutno v pacientovi vyvolat šok, který by patologické projevy na čas utlumil. Terapeutický šok provádí pouze policie, která nemocnému naordinuje pokutu. Výše pokuty je pak přímo úměrná velikosti šoku. Tento úlek dokáže v pacientově mysli na čas zabrzdit rozvíjející se nemoc.

Čtěte také: Mimořádné ekologické události

tags: #udalosti #v #regionech #krnov #odpadky #třídění

Oblíbené příspěvky:

• Dopady nového svozu odpadu v Rosicích
• Jak efektivně kompostovat
• Státní fond životního prostředí
• Limity elektromagnetického znečištění
• Kam vyrazit do přírody v Moravskoslezském kraji?