Ochrana Kapra Obecného: Význam, Hrozby a Udržitelnost

Kapr obecný představuje naši nejdůležitější rybu, a to jak z hospodářského, tak ze sportovního hlediska. Obliba lovu kapra dala dokonce vzniknout samostatnému odvětví - kaprařině. Ta má mnoho podob a používá se při ní různé vybavení, montáže a zkouší všemožné zakrmovací techniky.

Rozšíření a Původ Kapra Obecného

Kapr obecný se původně vyskytoval ve východní Evropě a v Asii, odkud se přičiněním člověka rozšířil po celém světě. Dnes najdeme kapra v Austrálii, Asii, Severní Americe i v Evropě. Dokonce i v Česku je původním druhem pouze v povodí řeky Moravy. Na našem území se kapři vyskytují takřka ve všech stojatých vodách a ve větších tekoucích řekách, nejčastěji v parmovém, ale někdy i lipanovém pásmu.

Původní areál výskytu kapra se rozkládal od Japonska a Číny na východě přes Střední a Malou Asii až do evropských přítoků Černého moře.

Význam Kapra

Význam kapra je celosvětově obrovský. Je jedním z nejběžnějších druhů chovaných v akvakultuře i jedním z nejodolnějších invazních druhů. Kapr obecný je rybáři nejvyhledávanější rybou. Dosahuje úctyhodných rozměrů a je to zdatný bojovník. Loví se na klasickou položenou, na feeder nebo na plavanou.

Kapr obecný je zároveň i nejčastějším úlovkem sportovních rybářů. Jeho násady jsou vysazovány do volných vod a rybníků určených pro sportovní rybolov. Chov kaprů, který je spojený s dlouholetou tradicí zakládání rybníků, významně ovlivnil ráz krajiny na mnoha místech České republiky.

Čtěte také: Udržitelné zpracování kapra

Kapr obecný je tradičně pěstovaná ryba. Je hospodářsky a produkčně nejdůležitějším chovaným druhem ryby našeho rybářství. Největší odběr kapra je v období vánočních svátků. K prodeji jsou nabízeny ryby ve věku tří let, buď ve formě živé, nebo mražené.

Třeboňský Kapr

Na našem území byl například v 2. polovině 19. století Josefem Šustou prošlechtěn jako linie českých kaprů kapr třeboňský, který pak byl na počátku 20. století rozšířen do ostatních rybníkářských oblastí v Čechách a na Moravě a stal se tradičně vyhledávaným produktem i v zahraničí.

Třeboňský kapr, jehož producentem je Rybářství Třeboň a.s., je považován za velmi kvalitní rybu jak na domácím trhu, tak i v zahraničí. Uznání kvality se dočkal i ze strany Evropské unie, když v roce 2007 získal jedno z významných chráněných označení pro zemědělské a potravinářské produkty, které má platnost ve všech státech Evropské unie - chráněné zeměpisné označení Třeboňský kapr.

Potrava a Růst Kapra

Co jí kapr nejčastěji? Kapři se živí jak fytoplanktonem - drobnými rostlinami, které se vyskytují ve vodě, tak zooplanktonem - bezobratlými živočichy ve vodním sloupci a u hladiny, ale i bentosem - drobnými živočichy a rostlinami žijícími u dna. Nepohrdne ani měkkýši, hmyzem, různými plody ani mrtvými rybičkami.

Kapr je všežravá ryba, který využívá vždy momentálně dostupnou potravní nabídku. Zejména to platí pro domestikované kapry. Klasický šlechtěný kapr má opravdu široké potravní spektrum. Může filtrovat hrubší plankton nebo dokáže přerývat dno až do hloubky 15 cm ve snaze naplnit si žaludek bentickými organismy.

Čtěte také: Strava kapra v přírodním prostředí

V prvním roce života doroste kapr přibližně do 7 až 12 cm a v 5 letech měří 35 až 50 cm. Kapr obecný je velká, dlouhověká a poměrně rychle rostoucí ryba.

Rozmnožování Kapra

Kapři se vytírají na začátku léta nebo v době, kdy teplota vody dosáhne 18 stupňů. Jikernačky kladou jikry na listy řídkého rostlinného porostu v mělčinách, tak aby se k nim dostaly teplé sluneční paprsky.

Rozmnožování kapra je velmi závislé na podmínkách a rychlosti růstu ryby. U nás většina ryb dospívá mezi 3. - 5. rokem - samice obvykle později. Pokud se v našich podmínkách kapr rozmnožuje, pak je to jedenkrát za rok. Výtěr kapra u nás probíhá při dosažení teploty vody 17 - 20°C nejčastěji v květnu až červnu. K výtěru si kapři vybírají mělká zarostlá místa v blízkosti břehů. Výtěr je velmi bouřlivý. Vytřené jikry se lepí na vodní rostlinstvo.

Hrozby a Ochrana

Tyto kapří vlastnosti však znamenají ohrožení pro další živočichy, jejichž prostředí původně neobýval. Podle nich vede velké množství kaprů v přírodě k menšímu výskytu spousty druhů ptáků, obojživelníků, hmyzu, ale také rostlin a jiných drobných organismů.

Kapři navíc přispívají k přemnožení sinic v rybnících. Ty lidem způsobují alergické reakce, ubírají z vody kyslík a mění její pH, což ovlivňuje další organismy.

Čtěte také: Spermophilus citellus ochrana

V podmínkách České republiky jsou skoro všechny vodní ekosystémy a biotopy ovlivněny rybářstvím, které v současnosti představuje nejvážnější rizika pro původní biodiverzitu ryb na všech úrovních.

Divoká forma kapra Caprinus carpio carpio je druh hodnocený jako kriticky ohrožený v Červeném seznamu ČR. Ze strany rybářů i ochránců přírody vznikla iniciativa o reintrodukci divoké formy zpět do oblasti původního rozšíření, k tomu je zapotřebí revitalizace dané říční oblasti a genetický průzkum populaci vyskytující se v současné době na daném území.

Udržitelné Rybníkářství

Odborník na rybniční hospodářství Ján Regenda z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity argumentuje tím, že přikrmování a hnojení je nutné pro ekonomickou udržitelnost produkce. K tomu dodává, že v posledních letech se množství krmiv a hnojiva přidávaných do rybníků snížila, a to z ekonomických a praktických důvodů.

Vojtěch Kolář doplňuje, že hospodáři by mohli ve vybraných vodách z rybniční soustavy snížit intenzitu chovu, a umožnit tak rozvoj vegetace, kterou by hmyz a další živočichové využívali jako útočiště. Nicméně, je nutné vzít v potaz ekonomickou stránku problému.

Pokud nazíráme na chov kapra optikou emisí oxidu uhličitého, zdá se jeho produkce udržitelná. Podle studie Josepha Poora a Thomase Nemecka publikované v odborném časopise Science v roce 2018 je uhlíková stopa ryb z umělých chovů asi 5 kg CO2 na kilogram srovnatelná s drůbežím masem (6 kg CO2 na kilogram produkce).

Lov Kapra

Kapr je druhem, na jehož lov se zaměřuje většina našich rybářů. Kapr se se u nás loví nejčastěji na položenou - od běžné „bobkařiny“ přes stále populárnější feeder až po ultramoderní kaprařské metody. Dá se ale spolehlivě lovit i na plavanou a zejména na menší ryby je tato technika velmi úspěšná. Dalším způsobem, jak dostat kapra na háček, je lov z hladiny. V poslední době přibývá i úlovků kapra muškařením nebo dokonce přívlačí.

Pokud jde o náčiní pro lov kapra, velmi záleží na velikosti lovených ryb a podmínkách v místě lovu. Obecně se používají všechny běžné typy prutů - matchový, bolonézka, dělička nebo běžný delší teleskopický prut, vždy podle charakteru loviště nebo potřeb rybáře. Prut je třeba vybrat s ohledem na velikost ryb, charakter loviště, potřebu dlouhých hodů, odhazovanou zátěž a podobně. Návazec - monofilní vlasce v rozmezí 0,12 - 0,35 mm, pletenky různých vlastností. Vyrábějí se i kombinované návazce z několika materiálů. Nástrahy: mokré mušky, nymfy.

Tabulka: Charakteristika Vybraných Druhů Ryb

tags: #kapr #obecný #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• České ekologické katastrofy
• Plynový kondenzační kotel – měření emisí
• Dobrovolníci čistí Sázavu
• Souhrnná Technická Zpráva
• Parametry a použití hadic na odpad