Největší události přírody v dokumentárních filmech

Podívejte se na skvělé dokumentární filmy o výzkumu předních odborníků České geologické služby v různých oblastech činnosti instituce. Kamera vás zanese i do krajin vzdálených, například do Antarktidy či do Afriky, a seznámíte se se stěžejními tématy, kterými se specialisté z různých oborů geověd v současnosti zabývají. A můžete se podívat také na další zajímavé filmy a videozáznamy s geovědní tematikou.

Česká geologická služba a její výzkumy

Česká geologická služba zahájila systematické řešení geologických projektů týkajících se Antarktidy v roce 2002. Český geologický výzkum v Antarktidě, který probíhá na ostrově Jamese Rosse a na Antarktickém poloostrově, zahrnuje tvorbu geologické mapy, paleontologické studium, vývoj batholitu či kvartérního zalednění a další témata. Na výzkumných pracích se podílejí Česká geologická služba, PřF Masarykovy univerzity v Brně a PřF Karlovy univerzity v Praze.

Antarktida bývá nazývána věčně zamrzlým kontinentem. Málokdo ale tuší, že v oblasti Antarktického poloostrova jsou velká odledněná území, kde paleontolog může nalézt úchvatné doklady života minulých dob.

Geologické procesy a jejich vliv

Česká republika sice není ohrožována přítomností žádného aktivního vulkánu, přesto je územím plným vyhaslých sopek. Po miliony let se do nich zahlodával zub eroze, který na jednu stranu obrousil původní sopečné tvary, na druhou stranu odkryl sopečné uloženiny dávných erupcí.

Těžko najít na světě místo, kde se kombinuje tolik rozličných nebezpečných geologických fenoménů jako v jižní Etiopii. Oblastí prochází jedna z částí Velké příkopové propadliny, tedy zóna, podél které se východní Afrika trhá od zbytku kontinentu. S riftem souvisí intenzivní zemětřesná a vulkanická činnost. Prudké svahy vznikající na hranách sesuvů nebo podél kaňonů jsou náchylné ke skalním řícením a sesuvům. Celou oblast také ohrožuje intenzivní eroze půdy.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Film o sesuvech a skalním řícení přibližuje nebezpečí, které tyto geologické procesy představují. Na vybraných příkladech ukazuje konkrétní průzkum a sanaci sesuvných svahů. Zvláštní pozornost je věnována jednomu z nejzávažnějších sesuvů v České republice - sesuvu na dálnici D8 u Dobkoviček. Skalní řícení a sesuvy významnou měrou ovlivňují život místních obyvatel a stát vynakládá velké prostředky na jejich zmáhání a stabilizaci.

Význam paleontologie a geologie

Co může výzkum zkamenělin říci k současné ekologické krizi? Vznik a vývoj života na bázi uhlíku na naší planetě Zemi umožňuje úzké rozpětí teplot a tlaků, vyvážený obsah chemických prvků - zejména dusíku, kyslíku, uhlíku, fosforu a vápníku − v zemské kůře, v moři a v atmosféře. Země je chráněna magnetickým polem a ozónovým štítem před účinky záření z vesmíru.

Život na Zemi vždy balancoval v křehké a dynamické rovnováze s neustále se měnícím a přece poměrně stabilním životním prostředím. Měnící se prostředí často umožňuje vznik nových druhů. Pokud jsou ale změny příliš velké či trvají příliš dlouho, ekosystémy nejsou schopny se změnám přizpůsobit a dochází k jejich místnímu, ale i celosvětovému kolapsu a k následnému vymírání. Jak takové velké vymírání probíhá, ukazuje příklad zhroucení ekosystémů ve svrchním ordoviku a při hranici ordoviku a siluru ve starších prvohorách.

Vzdělávání společnosti v geologii má velký význam pro široké spektrum lidských činností. I základní znalosti týkající se horninového prostředí, nerostných surovin, podzemní vody a půdy mohou pomoci při nenadálých přírodních událostech (sesuvech, záplavách, skalních říceních). Posláním geologie a geologů je zkoumaní litosféry planety Země. Základní metodou je geologický výzkum spojený s geologickým mapováním. Geologické mapy jsou unikátní, odborně specializované mapy, představující geologický 3D model stavby planety Země. Zobrazují tvar geologických těles, jejich vzájemné vztahy i polyfázový geologický vývoj v časovém horizontu stovek miliónů let. Tvorba geologické mapy představuje systematickou tvůrčí, vysoce interperační práci týmu výzkumníků.

K tomu, abychom se mohli účinně bránit a eliminovat možné přírodní katastrofy, je třeba nejen součinnosti geologů s mnoha dalšími specialisty, ale také ochoty široké vzdělané společnosti naslouchat jejich závěrům.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Nerostné suroviny a geologická historie ČR

Těžba nerostných surovin má na území ČR velmi dlouhou tradici v řádu mnoha staletí. Produkty získávané prostřednictvím těžebního průmyslu slouží i dnes jako vstupní suroviny pro celou řadu velmi důležitých průmyslových odvětví. Film shrnuje, jaké nerostné suroviny se na území republiky těží, k čemu se nejčastěji používají a ve kterých lokalitách se vyskytují. Prostřednictvím kamery nahlédneme do lomu ČSA na Mostecku a do štoly Johaness nedaleko Božího Daru.

Pominuty nejsou ani významné stavby - hrady, zámky, kostely a kláštery, na jejichž stavbu bylo použito velké množství rozličných hornin a dalších nerostných surovin.

Film dokumentuje nejstarší období, které se zachovalo na území České republiky - starohory. Na poměrně velkém území Čech se nacházejí horniny, které vznikly před více než 550 miliony let. V době jejich vzniku se naše území nacházelo hluboko na jižní polokouli, kde panovaly zcela odlišné podmínky, než jaké známe dnes.

Film diváky přenese do období prvohor, kdy se po dlouhém trvání poměrně jednoduchých mikroskopických forem začaly organismy překotně vyvíjet. Objevuje se až neuvěřitelné množství nejrozmanitějších živočichů i rostlin s nejrůznějšími podobami. Podle jejich zachovalých zkamenělin vědci postupně odhalují, jakou cestou se život na planetě Zemi vydával, jak měnil svou podobu nebo jak reagoval na změny životního prostředí. Zatím však známe jen zlomek toho, co ve skutečnosti v tehdejších mořích žilo, jsme stále znovu a znovu překvapováni množstvím a rozmanitostí forem života.

Film je věnován jedné z nejvýznamnějších událostí v geologickém vývoji České republiky, známé jako variské horotvorné procesy. Během těchto procesů v období středního devonu a karbonu vznikla ve velkých hloubkách pod zemským povrchem převážná část dnešních magmatických a přeměněných hornin. V období karbonu se na pevnině bujně rozrůstají rostliny a začíná se rozpadat superkontinent Pangea, který dal vzniknout uhelným pánvím s pralesními biotopy. V permu začínají také kolonizovat pevninu obojživelníci a plazi, klima je sušší, často polopouštní. Na konci permu rozsáhlá vulkanická aktivita a změna klimatu zavinily největší hromadné vymírání v historii Země - vymřelo 90-96 % všech druhů, převážně mořských organismů. Život na pevnině tak dramaticky zasažen nebyl.

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

Pozůstatky moře z doby svrchní křídy, tedy z období dinosaurů, se zachovaly na Kolínsku a Kutnohorsku. Zdejší zkameněliny druhohorních živočichů jsou unikátní z celosvětového hlediska. Animace znázorňují, jak vznikaly druhohorní sedimenty, často přeplněné schránkami ústřic, živočišných hub a dalších zkamenělin.

Film zkoumá tajemství vzniku Karpat na našem území. V horských pásmech Karpat se zpravidla střídají vrstvy pískovců a jílovců a toto střídání nazývají geologové flyš. Jednotlivé vrstvy flyše se usadily z kalných proudů na dně oceánu v křídě a třetihorách. Kalné proudy a usazování vrstev pískovců lze názorně objasnit dvěma jednoduchými pokusy doslova ve sklenici vody. Než se mohl flyš začít usazovat, musela napřed vzniknout hlubokomořská pánev.

Film je věnován období třetihor, tedy etapě vývoje Země před 65-2,5 mil. let. V oblasti Čech je pro toto období charakteristické prolomení kůry v zóně tzv. oherského riftu. Vznik příkopové propadliny byl spojen s intenzivní sopečnou aktivitou, která ovlivnila vývoj Českého středohoří a Doupovských hor. V obou pohořích se hojně vyskytují horniny vulkanického původu.

Přestože v Čechách žádnou aktivní sopku nenajdeme, měla sopečná aktivita velký vliv na formování naší krajiny. A zbytků vyhaslých sopek je v naší přírodě nespočet. Sopečnou aktivitu ale ovlivňuje řada faktorů, a tak každá erupce a každá jednotlivá sopka vypadají trochu jinak. Dokumentární snímek dokládá různorodost produktů třetihorní sopečné činnosti u nás a vysvětluje procesy, které k této pestrosti vedly.

V mladších třetihorách proniklo na Moravu a do Slezska naše poslední moře. Jeho pozůstatky se dochovaly především v tzv. karpatské předhlubni a ve vídeňské pánvi. Nebylo to však moře jediné. Existenci posledního moře na našem území dokládají význačné paleontologické nálezy v pískovně na Mušlově, fosilní ústřice na lokalitě Luleč a mechovkový útes u Podbřežic. Film seznamuje s geologickou stavbou Pavlovských vrchů, výrazné dominanty jihovýchodní Moravy. Krátká odbočka do flyšového pásma Západních Karpat je věnována ojedinělému fenoménu karpatského flyše - andezitovému vulkanismu.

Pro nejmladší období geologických dějin - čtvrtohory - jsou charakteristické výrazné klimatické výkyvy a střídání ledových a meziledových dob. Ve studených dobách ledových vznikaly větrem převáté spraše a naváté písky, v meziledových dobách se v teplém období vyvinuly půdy, často překryté mladšími uloženinami. Vznikaly říční terasy a svahové, suťové, méně jezerní, vyvřelé a ledovcové uloženiny.

Kameny a stavby

Kamenné hrady a zámky jsou nejen ozdobou krajiny, ale i svědkem naší bouřlivé historie. Z jakých kamenů byly postaveny a na jakých stojí? Miliony tun kamene museli naši předkové vylámat, sebrat ze sutě nebo ze starších zbořenišť a opracovat. Desítky druhů kamenů použili, nejraději tvárné opuky, později pak pevnější arkózy, žuly s dalšími hlubinnými vyvřelinami i výlevné horniny z rodiny čedičů. Karel IV. si oblíbil různobarevné vápence, Václav IV. rohovce. Jeho Točník a Žebrák jsou světovým unikátem, nikde jinde totiž nenajdete hrady z rohovců, postavené na rohovcích.

Církevní stavby, kláštery a kostely, prozradí mnoho z historie státnosti a křesťanství našich zemí. Zdi a interiér takových staveb jsou skutečným přírodovědným muzeem. Kameny jako opuky, pískovce, vápence, arkózy, žuly i ruly byly obvykle lámány v okolí a opracovány ve stavebních hutích; proto jsou podřipské kostely z křídových pískovců, kutnohorské ze svorů, rul a migmatitů, podblanické z permokarbonských červených pískovců a slavná bazilika v Třebíči ze zvláštních hlubinných vyvřelin, durbachitů. Na stavbu chrámu sv. Víta na Pražském hradě, krále českých kostelů, se dovážely kameny i od Děčína a Jičína.

Dokumentární filmy a příroda

David Attenborough provází novou řadou nezapomenutelných cyklů o planetě Zemi a její zvířeně. Kolísavý přísun sluneční energie způsobuje koloběh ročních období, která nepřetržitě mění tvář severní a jižní polokoule. Rozsáhlé přesuny vodních a vzduchových mas přinášejí v průběhu roku řadu dramatických změn. V některých oblastech vyvolává střídání ročních období přírodní představení, která nemají na světě obdoby.

V Arktidě začíná s příchodem léta každoroční tání sněhu a ledu nashromážděných v průběhu dlouhé polární zimy. Ze zemského povrchu v krátké době zmizí sedm milionů kilometrů čtverečních ledové plochy. Vytváří se tím jedinečná příležitost, kterou se snaží využít miliony nejrůznějších zvířat. Pro mnohé je to nejlepší doba pro vytváření zimních zásob nebo rozmnožování. Filmový štáb měl poprvé v historii příležitost natáčet skupinu narvalů ze vzduchu.

Filmy o přírodě na Netflixu

Je nádherná i děsivá, silná i křehká. Jakkoliv se ji snažíme ovládnout, nikdy se nám to nepovede - to ji dřív zahubíme. Z přírody vychází všechen život, a tak bychom jí měli věnovat pozornost.

David Attenborough: Život na naší planetě se ohlíží za svým životem, ale i za historií vývoje všeho života na Zemi. Truchlí nad ztrátou divočiny a vysvětluje, že si ani neuvědomujeme, jak drtivý dopad má lidské jednání na životní prostředí. V přesvědčivé a formálně zručné podívané Attenborough ale jen nelamentuje. Přichází s vlastní vizí budoucnosti a jasným vzkazem: Jak se my postaráme o přírodu, tak se příroda postará o nás.

Znepokojivý snímek Seaspiracy od britského filmaře Aliho Tabriziho nabízí děsivé svědectví z prostředí ilegálního masového rybolovu, který likviduje populace ryb i mořský ekosystém a za nímž stojí stejný typ lidí jako za obchodem s lidmi nebo drogami. Drancování oceánů a života v nich v současnosti téměř nemá limity, a může tak zásadně přispět k naší záhubě, protože ve světě s mrtvou vodou lidstvo přežít nemůže.

Dokument Planeta Praha režiséra Jana Hoška nabízí unikátní pohled na každodenní život našich zvířecích sousedů, kteří se po staletí snaží přizpůsobit sklobetonové džungli a najít si v ní svůj způsob přežití. Oslnivé detailní záběry a obrazy, které se jen tak někomu vidět nepoštěstí, doprovází přívětivý komentář Jiřího Macháčka a Richarda Stankeho.

Seriálový hit The Last of Us neudělal houbám a jejich obdivuhodným vlastnostem zrovna ideální službu, dokument Fantastic Fungi Louie Schwartzberga ale negativní dojem snadno napraví. Americký režisér ve spolupráci s předními odborníky a vědci zkoumá inteligenci a propojenost podhoubí neboli mycelia, které nás doslova obklopuje. Vizuálně podmanivý počin pomocí detailních time-lapse záběrů a CGI efektů funguje nejen jako podobenství o koloběhu života a smrti, ale především jako intimní, poučená sonda do okouzlujícího světa hub - geniálních mikroorganismů, na nichž stojí celý náš svět.

Oscarem oceněný film Moje učitelka chobotnice dokazuje, že dokument o přírodě může být zároveň dojemnou výpovědí o lásce a pomíjivosti života nebo hlubokým lidským příběhem. Všechno začalo v roce 2018, když se freediver Craig Foster vydal natáčet svět pod hladinou. Seznámil se tam právě s mladou chobotnicí, která ho k sobě něčím zvláštně přitahovala. Foster pak následující rok strávil tím, že zvíře doprovázel a zaznamenával jeho putování a příhody.

Planeta Česko

Česká kina se konečně dočkala prvního celovečerního filmu o naší přírodě s poetickým názvem Planeta Česko. Tento zdařilý dokumentární film režiséra Mariána Poláka je právě k vidění po celé zemi. Hlavní dějovou linii tvoří příběhy zvířat, která sice žijí vedle nás, ale často si jich nevšímáme nebo o nich víme pramálo.

Film vtáhne v úvodu diváka do děje a nepustí ho do poslední minuty. Člověk tak putuje po krajině jeho oku známé a přece neznámé. Film vyvolává v člověku příjemný pocit, což je u přírodopisných dokumentů celkem ojedinělý atribut.

Nemoralizuje jako většina dokumentů, které končí nevyřčenou myšlenkou, že člověk je zloduch, který na co přijde, to zničí a co před chvílí viděl, tu už za pár let nebude. Naopak Planeta Česko vyznívá veskrze pozitivně, protože se raduje i z malých střípků divočiny a dokazuje, že vzácné druhy můžeme najít doslova za domem. Během jediného večera si divák uvědomí, v jak rozmanité a barvité krajině žijeme, proto onen ono pojmenování planeta.

Doslova vybízí diváka, aby si na víkend naplánoval výlet do okolí. Po technické stránce je film excelentně natočený. Kvalita snímku se dá srovnat s evropskou produkcí. Filmové záběry na rozvalené mlhy na šumavských loukách, noční meandrovitou řeku a podvodní krajinu jsou dojemné. Vyvolávají v člověku klid a obdiv. Film doprovází také komentář, který vysvětluje zajímavosti. Míra informací je příjemná, rozhodně není zahlcující. Hudební doprovod hezky dokresluje a podtrhuje jednotlivé scény.

tags: #největší #události #přírody #dokumentární #filmy

Oblíbené příspěvky:

• Přeprava nebezpečných odpadů
• Výše dotací na OZE
• Ekologické spolky v ČR
• O skrytých královstvích přírody
• Ochrana Hrušní v ČR