Ukazatele pro obnovitelné zdroje energie v České republice

Evropa prochází energetickou transformací, která je zaměřena na zachování konkurenceschopnosti, budování energetické nezávislosti a zajištění bezpečnosti dodávek energie. Splnění ambicí a potřeb EU vyžaduje investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE). EU potřebuje ročně 100 GW nových kapacit za přibližně 100 miliard EUR.

Válečný konflikt na Ukrajině zvýšil tlak na energetickou soběstačnost EU. Evropská komise upřednostňuje vyšší využití obnovitelných zdrojů energie, aby se snížila závislost na dovozu ruských energií. Cíl EU pro rok 2030, který je součástí balíčku reformních opatření Fit for 55, je stanoven na minimální podíl OZE na spotřebované energii ve výši 42,5 %. Přitom drtivá většina - až 20 zemí EU - má v současné době podíl OZE pod 30 %, což znamená potřebu masivních investic do „zelené“ infrastruktury v celé unii.

Obnovitelný zdroj energie (OZE) je nefosilní zdroj energie, jehož energetický potenciál se trvale obnovuje přírodními procesy nebo činností lidí. Jedná se například o vodní, větrnou, sluneční a geotermální energii, ale také o biomasu nebo bioplyn. Jedná se o alternativu k fosilním palivům, která přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů, diverzifikaci dodávek energie a omezení závislosti na trzích s fosilními palivy, zejména ropou a plynem. Za částečný obnovitelný zdroj energie se považuje i nerecyklovatelný odpad, který lze v zařízeních na energetické využití odpadu (ZEVO) přeměnit na teplo a elektřinu.

Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) z října 2024 vzrostly investice do OZE v Evropě v roce 2023 o více než 40 % na 134 miliard USD, přičemž EU nyní investuje 10krát více do čisté energie než do fosilních paliv.

Podíl OZE v EU a na Slovensku

Eurostat na konci roku 2024 zveřejnil údaje o využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) za rok 2023 pro všechny ekonomiky EU. Zemí s nejvyšším podílem energie z obnovitelných zdrojů na úrovni 66,4 % je Švédsko. Unie jako celek dosáhla v roce 2023 podílu 24,6 %. Naopak nejnižší podíly vykázaly Lucembursko, Belgie, Irsko a Malta, kde podíl OZE v roce 2023 nepřekročil hranici 16 %.

Čtěte také: Spolehlivost obnovitelných zdrojů v ČR

V případě Slovenska byl v roce 2023 vykázán podíl energie z obnovitelných zdrojů (OZE) na úrovni 17,0 %. Stagnace je v posledních letech nepřehlédnutelná, jelikož oproti rokům 2019 až 2022 s podíly 16,9 %, 17,3 %, 17,4 % a 17,5 % lze jen stěží hovořit o zlepšení tohoto ukazatele. Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny činil 24,2 %, u tepla a chlazení 18,8 % a v dopravě 9,2 %.

Evropa musí zrychlit, pokud chce naplnit své energetické potřeby a ambice. I přes relativně dobrá čísla OZE v některých ekonomikách musí EU zrychlit a potenciál zelené energie využívat ve větší míře. Zásadní roli v EU hraje Evropská zelená dohoda (European Green Deal), jejímž cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento proces však ještě více urychlí nová evropská strategie Clean Industrial Deal (2025), která staví na základech Zelené dohody, ale jde hlouběji do oblasti průmyslové transformace a dekarbonizace. Zároveň představuje odpověď Evropské komise na rostoucí energetické potřeby Evropy a potřebu posílení její konkurenceschopnosti.

Pro investory je klíčové, že EU v rámci Clean Industrial Deal vyčíslila potřebný přírůstek nových energetických zdrojů. Evropa potřebuje každý rok vybudovat 100 gigawattů OZE, což odpovídá ročnímu výkonu přibližně sto bloků jaderných elektráren typu Temelín.

Investice do OZE

Investice do OZE tak představují výjimečnou investiční příležitost. Jedná se o investiční fond zaměřený na výstavbu a správu obnovitelných zdrojů energie v celé Evropě. Portfolio zahrnuje solární elektrárny, větrné farmy a bateriové systémy. Aktuální hodnota aktiv činí 53,7 mil. EUR. Aktuálními projekty podfondu jsou: Fotovoltaická elektrárna Gogosu (Rumunsko) a bateriový systém Ånge (Švédsko). Očekávaná výnosnost podfondu je 15 % p.a., minimální hodnota investice je stanovena na 125 000 EUR (pro současné investory SICAV od 5 000 EUR).

Vývoj podílu OZE v EU

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii (EU) dosáhl v roce 2021 hodnoty 21,8 %, což představuje meziroční pokles o 0,3 procentního bodu. Jedná se o vůbec první zaznamenaný meziroční pokles tohoto ukazatele, který patří mezi tři klíčové cíle EU v oblasti energetiky a klimatu. Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie dosažený v roce 2021 je hluboko pod aktuálně platným cílem pro rok 2030 ve výši 32 %. Evropská komise navíc již v roce 2021 navrhla navýšení tohoto cíle na 40 % a plán RePowerEU reagující na energetickou krizi vyvolanou ruskou invazí na Ukrajinu dokonce hovoří o hodnotě 45 %.

Čtěte také: Elektřina a Udržitelnost: Podrobný Přehled

Loňský vůbec první zaznamenaný meziroční pokles hodnoty sledovaného ukazatele si Eurostat vysvětluje na jedné straně uvolněním proticovidových opatření, které vedlo k navýšení spotřeby energie a tedy poklesu podílu obnovitelných zdrojů navzdory nárůstu výroby energie z těchto zdrojů, a na straně druhé úpravou metodiky vykazování.

Podle zveřejněných dat je pomyslnou jedničkou mezi členskými státy EU Švédsko, které mělo v roce 2021 téměř 63% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Nad 40 % se dostaly ještě Finsko a Lotyšsko. Mezi nejhorší státy patří naopak Nizozemsko, Malta a Lucembursko. České republika se s necelými 18 % umístila těsně za Německem či Itálií.

Celkem 15 z 27 členských států EU vykázalo podíly nižší, než byl průměr EU v roce 2021 (Belgie, Bulharsko, Česko, Německo, Irsko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko a Slovensko.

Státní energetická koncepce ČR a OZE

Česká republika chápe zásobování lidské společnosti energií jako poměrně složitý a vnitřně rozrůzněný proces. Energetická politika státu je též Státní energetická koncepce (SEK), která byla schválena vládou ČR dne 10. 3. 2004. Důležitá je i Státní energetická koncepce" z února 2010. Probíhá i aktualizace SEK 2030. Evropská unie se rozhodla 1. května 2004 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. Rozhodnutí bylo zakotveno ve smlouvě - Akt o přistoupení, příloha č. hrubé domácí spotřebě v České republice v roce 2010.

Česká republika má cíl pro rok 2020 nastaven na hodnotu 13 %. Využití OZE je zakotveno v českém legislativním prostředí, podrobně popisuje Sivek et al. (2012). Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů vstoupil v platnost až od 1. července 2005. Podíl výroby elektřiny z OZE v ČR v roce 2009 činil pouze 6,79 %.

Čtěte také: Ukazatele Eko-Životní Úrovně

Dopad na energetickou náročnost budov

Vývoj ve stavebnictví jednoznačně směřuje ke snižování energetické náročnosti nových budov. Požadavek na změnu certifikace budov si vynutilo změnové znění zákona č. Nové budovy musí splnit současně tři ukazatele energetické náročnosti, včetně požadavku pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Tyto budovy musí být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.

Energetická náročnost budov pro různé typy budov je závislá na typu budovy. Pomocí obnovitelných zdrojů je možné snížit spotřebu QnPE. Technické systémy musí zajistit, aby byl splněn základní požadavek pro nZEB.

Navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v ČR na více než 23 % v roce 2030 lze dosáhnout bez dodatečného zatížení veřejných zdrojů. Navíc to pomůže modernizaci energetického sektoru a podpoří českou ekonomiku. Studie Deloitte porovnává NKEP s dvěma možnými scénáři navýšení podílu na 23,8 %. Analytici Deloitte zjistili, že i při navýšení cíle obnovitelných zdrojů energie z 20,8 % o tři procentní body nemusí docházet k výraznému růstu veřejné podpory.

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je přitom v původním návrhu NKEP ministerstva průmyslu modelována konzervativněji. V elektroenergetice je nárůst obnovitelných zdrojů nejmenší, a to ve výši necelých 10 % oproti roku 2016. V sektoru teplárenství a dopravy je přitom růst výrazně vyšší, a to 40 %, respektive 115 %. Realistický scénář je modelován na cílový stav 9 GW výkonu solárních a 1,4 GW větrných elektráren v roce 2030.

Studie ukazuje, že solární elektrárny nabízí nejdostupnější řešení pro naplnění závazku ČR zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie. Studie nabízí cestu pro dekarbonizaci české ekonomiky a potvrzuje, že se bez rozvoje obnovitelných zdrojů v elektroenergetice neobejdeme.

Ekonomické dopady rozvoje OZE

Ke zvýšení ekonomické aktivity nepovede jen investice do nových kapacit, ale samozřejmě také jejich provoz. Ve zvolených scénářích se počítá s celkovými kumulovanými provozními výdaji v období 2020-2030 od 51 do 61 mld.

tags: #ukazatele #pro #obnovitelné #zdroje #energie

Oblíbené příspěvky:

• Rozdíly mezi jímkou a septikem v ČR
• Rumunsko – klima
• Recyklace v hutnictví železa
• Nový Zákon o Odpadech a Povinnosti
• Recyklace v České republice