Ekologické Ukazatele Životní Úrovně

Environmentální indikátory neboli indikátory životního prostředí popisují stav a vývoj životního prostředí daného města, regionu či kraje. Existuje řada indikátorových sad, které hodnotí různé aspekty a složky životního prostředí. Společnost CI2, o.p.s. využívá pro tento účel sadu indikátorů vycházející z metodiky tvorby zpráv o stavu životního prostředí města či regionu nebo z implementace informačního systému životního prostředí (ISŽP) na stránkách měst. Jednotlivé indikátory jsou rozděleny do skupin podle tematických oblastí / kapitol a dávají souhrnně jasný obrázek o celkovém stavu a vývoji dané oblasti v místě. Zdroji dat pro environmentální indikátory jsou zejména veřejné databáze a místní evidence na městských úřadech.

Zelené Veřejné Zakázky (GPP)

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty. Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.

Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby (jen v České republice jde ročně o částku mezi 500 a 600 miliardami CZK).

Kritéria jsou pravidelně aktualizována, aby odráželi nejnovější technologický a tržní vývoj a postupne doplňována pro nové komodity, proto jejich výčet a rok vydání/aktualizace se mohou v průběhu času měnit. K úsporám CO2 je možné dojít právě uplatňováním zelených aspektů ve veřejných zakázkách. Na stránkách projektu GPP 2020 lze najít uhlíkové i energetické kalkulačky. Jde o sbírku excelových nástrojů, které umožňují zadavatelům nebo věcně příslušným garantům měřit ušetřenou energii a emise uhlíku a rozhodnout se pro nízkouhlíkové nabídkové řízení namísto standardního výběrového řízení. Počáteční výpočet informuje zadavatele o úsporách, které lze dosáhnout.

Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována. V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy.

Čtěte také: České supermarkety a bio

V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak. Mnohé z nich je vhodné (spolu)naplňovat i veřejnými nákupy. Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje.

Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu. Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana.

Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná. To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou.

Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách. „Modrozelená infrastruktura“ - síť prvků budovaných nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů. Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a spolu se zelenými prvky dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.

Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd.

Nejčastěji se ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporují formou kombinace podmínky účasti v zadávacím řízení, tedy „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy. Pro zvýšení transparentnosti je možné nazvat veřejnou zakázku tak, aby její zaměření bylo na první pohled zřejmé, např. Zvláštní podmínky plnění je možno uplatnit pouze na některou část plnění, např.

V některých případech je vhodnější zařadit ekologicky šetrná řešení do multikriteriálního hodnocení a tedy míru naplnění ponechat na rozmyslu a možnostech dodavatele a následně ji hodnotit. Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu.

Zadavatel může ve smyslu § 39 odst. 5 ZZVZ posuzovat splnění podmínek účasti na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat jejich věrohodnost a může si je i opatřovat sám. V souladu s § 79 odst. 1 a odst. 2 písm. h) ZZVZ zadavatel může k prokázání technické kvalifikace požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky.

V zadávací dokumentaci je také možné, pokud má zadavatel požadavky na vlastnosti předmětu plnění z hlediska environmentálního, požadovat předložení určitého osvědčení (štítek) ve smyslu § 94 odst. 1 ZZVZ. Takovými štítky mohou být například ekoznačky, pokud splňují požadavky tohoto ustanovení. Zadavatel však musí přijmout jakýkoli jiný vhodný štítek osvědčující, že nábytek splňuje rovnocenné požadavky, případně, v souladu s § 94 odst. 3 ZZVZ, jiný rovnocenný důkaz.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Ekologicky šetrná řešení lze zohledňovat ve veřejných zakázkách s nejrůznějšími předměty plnění. Při nákupu nábytku můžete upřednostnit produkty, které neobsahují nebezpečné látky, barvy a mořidla. V dokumentaci si lze vymínit nábytek bez formaldehydu a těkavých organických látek (nebo alespoň s jejich velmi nízkým obsahem).

Územní Systémy Ekologické Stability (ÚSES)

Hlavním smyslem ÚSES je působit jako základní prvek ekologické sítě, posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Základními skladebnými částmi systémů ekologické stability jsou biocentra a biokoridory. Základní skladebné části definuje vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se mj. stanoví podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření (viz § 1 - 6 vyhlášky)

Biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.

Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.

Koncept ÚSES, resp. metodické podklady pro jeho vymezování pracují mimo to s další funkční součástí ÚSES - s interakčními prvky. Jsou to zpravidla nespojité segmenty krajiny přírodě blízkého charakteru s nespecifickými prostorovými parametry, které na lokální úrovni fakticky zprostředkovávají ekostabilizační funkce závazně vymezeného a funkčního ÚSES do okolních částí krajiny. Za interakční prvky můžeme považovat celou škálu existujících krajinných prvků, např. meze, remízky, stromořadí v krajině, krajinotvorné sady apod., a to bez ohledu na druh pozemku dle katastru nemovitostí, na kterém se vyskytují. Interakční prvky jsou hierarchicky na nejnižší úrovni a nemusí být propojeny s ostatními skladebnými částmi ÚSES. Jedná se o krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.).

Rozlišuje se nadregionální, regionální a místní (lokální) systém ekologické stability. Orgány ochrany přírody jsou ve smyslu § 54 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (NSZ), dotčenými orgány v procesu územního plánování. V něm uplatňují požadavky na závazné vymezení ÚSES v územních plánech obcí ve svém správním území zpravidla formou plánu (místního) ÚSES. Podstatné je, aby podmínky využití ploch, které jsou vydaným územním plánem vymezeny pro plnění funkce ÚSES, byly stanoveny tak, aby při rozhodování v území nedošlo ke snížení jejich ekologické stability, resp. Plán ÚSESVymezení místního, regionálního i nadregionálního systému ekologické stability stanoví ve smyslu § 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb. orgány ochrany přírody v plánu systému ekologické stability.

Indexy Kvality Života

Kvalita života je komplexní a multidimenzionální koncept, který zahrnuje širokou škálu faktorů, jež ovlivňují pohodu jednotlivců a celých společností. Od ekonomických podmínek, přes vzdělání a zdraví, až po sociální vztahy a environmentální podmínky. Všechny tyto složky přispívají k celkovému vnímání životní úrovně. Měření kvality života je proto klíčovým nástrojem pro politiky, vládní organizace, výzkumníky a neziskové organizace, které usilují o zlepšení podmínek pro občany.

Indexy kvality života slouží k měření a hodnocení různých aspektů životní úrovně. Použití takových indexů poskytuje rozhodovacím orgánům nástroje pro porovnání a identifikaci oblastí, které vyžadují intervence nebo zlepšení. Mohou být aplikovány na úrovni jednotlivců, měst, regionů nebo celých zemí.

Existuje několik metodologických přístupů, jak vytvořit a vypočítat indexy kvality života. Tyto přístupy se liší v závislosti na zvolených ukazatelích, váhách, metodách sběru dat a analytických technikách.

• Subjektivní přístupy: zahrnují měření subjektivní pohody a spokojenosti s různými oblastmi života. Tento přístup zahrnuje použití dotazníků a rozhovorů, kde lidé hodnotí svou celkovou spokojenost.
• Objektivní přístupy: kombinují data o zdraví (střední délka života), vzdělání (vzdělávací úroveň a hrubá míra zápisu) a ekonomické podmínky (nabídka práce).
• Hybridní přístupy: zahrnují jak objektivní, tak subjektivní ukazatele. Kombinují například ekonomické ukazatele, jako je příjem na hlavu, s dotazníky týkajícími se vnímání kvality života obyvateli.
• Metody vícerozměrné: používají faktorové analýzy nebo analýzy hlavních komponent, které umožňují extrahovat klíčové faktory, jež mají vliv na kvalitu života.

Měření kvality života je běžné a využívané v mezinárodním prostředí. Jednotlivé indexy se mezi sebou liší strukturou, datovými zdroji a způsoby zpracování.

• Human Development Index (HDI) - Organizace spojených národů: HDI je základní ukazatel pro měření pokroku v oblasti rozvoje. Tento index kombinuje ukazatele jako očekávanou délku života, vzdělání a příjmy na obyvatele. Poskytuje celkové hodnocení životní úrovně zemí a regionů.
• OECD Better Life Index - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: Tento index hodnotí různé aspekty kvality života, včetně pracovních podmínek, vzdělání, zdraví, životního prostředí, bezpečnosti a dalších faktorů. Vytváří interaktivní platformu, která umožňuje jednotlivým uživatelům přizpůsobit index podle jejich preferencí.
• The Economist Intelligence Unit’s (EIU) Global Liveability Index: Tento index hodnotí kvalitu života ve 140 městech na základě faktorů, jako jsou stabilita, zdravotní péče, kultura, životní prostředí a infrastruktura. Je velmi užitečný pro městské a regionální plánování.
• Happy Planet Index (HPI) - New Economics Foundation: Tento index měří ekologickou stopu a spokojenost obyvatelstva, čímž poskytuje unikátní pohled na to, jak efektivně země dosahují vysoké kvality života při udržitelné ekologické spotřebě. Tento index vyzdvihuje vyváženost mezi lidským blahobytem a ekologickou udržitelností.
• Numbeo Quality of Life Index: Tento index, založený na subjektech hodnocení uživatelů, poskytuje data o kvalitě života v jednotlivých městech a regionech na základě nákladů na život, bezpečnosti, zdravotní péče, vzdělání, dopravy a dalších faktorů. Díky crowdsourcingu je pravidelně aktualizován a reflektuje aktuální změny.
• Index kvality života společnosti Obce v datech: Tento index je specificky zaměřen na hodnocení kvality života na úrovni obcí a vyšších územně správních celků (například krajů). Využívá analytické nástroje a data pro podporu rozhodování v oblasti veřejného sektoru. Tento index je často používán pro srovnání dlouhodobých trendů a pro analýzu faktorů, které přispívají k celkové kvalitě života v zemích.
• Social Progress Index (SPI): Tento index, vytvořený organizací Social Progress Imperative, hodnotí kvalitu života na základě tří pilířů: základních lidských potřeb, základů pro zlepšení kvality života a příležitostí. SPI se zaměřuje na faktory, které nejsou pokryty tradičními ekonomickými ukazateli, jako jsou zdraví, vzdělání, životní prostředí a rovnost.
• Sustainable Economic Development Assessment (SEDA): Tento index vyhodnocuje ekonomický rozvoj zemí nejen na základě tradičních ekonomických ukazatelů (jako HDP), ale i na základě udržitelnosti tohoto rozvoje. Zohledňuje faktory jako environmentální udržitelnost, stabilita a rovnost příležitostí.

Mezinárodní rešerše ukazuje široké spektrum indexů, které se používají pro měření kvality života, a to jak na úrovni národních států, tak i v rámci měst a regionů. Každý z těchto indexů přináší jiný pohled na to, co tvoří „dobrý život“, a zohledňuje různé faktory jako jsou ekonomické podmínky, vzdělání, zdraví, bezpečnost, environmentální udržitelnost a sociální rovnost.

Systém Hodnocení Kvality Života na Regionální Úrovni

Systém hodnocení kvality života na regionální úrovni SO ORP navazuje na národní strategii Česká republika 2030, resp. na výsledky aktivit Úřadu vlády směřujících k vytvoření indikátorových rámců pro měření kvality života v České republice. Uchopení jednotlivých dimenzí kvality života částečně odráží národní strategii Česká republika 2030, ale vzhledem k odlišnosti sledované regionální úrovně bylo nutné pojetí dimenzí a tím i volbu vhodných indikátorů k jejich měření modifikovat.

Kvalita života na regionální úrovni SO ORP je hodnocena v rámci deseti dimenzí vycházejících z národního strategického rámce Česká republika 2030. Tvorba systému indikátorůPro účely tvorby uceleného a významově vyváženého systému indikátorů pro měření objektivní kvality života na regionální úrovni došlo nejprve k rozdělení každé z deseti dimenzí na dvě až tři subdimenze, které přesněji vymezují obsahovou náplň jednotlivých dimenzí.

Při tvorbě systému indikátorů se vychází z koncepčního pojetí celé dimenze a jejího rozdělení na subdimenze. Snahou bylo nalézt co nejvhodnější dostupné indikátory pro sledovanou regionální úroveň SO ORP. Při výběru jsme vycházeli zejména z odborných prací a strategií, které sledují a hodnotí sledované dimenze a subdimenze kvality života na regionální úrovni Česka. Při tvorbě systému indikátorů bylo zároveň využito odborných konzultací s experty, kteří se tématy spojenými s kvalitou života v jednotlivých dimenzích dlouhodobě vědecky či analyticky zabývají.

Deset dimenzí pro hodnocení objektivní kvality života na regionální úrovni

Zdroj: vlastní zpracování

Systém indikátorů pro měření kvality života na regionální úrovni byl tvořen tak, aby výsledné indikátory splňovaly následující požadavky: relevance z hlediska podchycení regionální diferenciace kvality života na úrovni SO ORP; vyváženost z pohledu naplnění jednotlivých dimenzí, resp. subdimenzí kvality života na regionální úrovni; dostupnost na regionální úrovni SO ORP; možnost aktualizace.

Celkem bylo k měření kvality života na regionální úrovni využito 63 indikátorů rozdělených do 10 dimenzí. Největší počet indikátorů naplňuje dimenze Zdraví a Vzdělávání (9 indikátorů), nejmenší počet dimenze Příjem a bohatství, Slaďování soukromého a pracovního života, Životní prostředí a Bezpečnost (5 indikátorů). U 39 indikátorů z celkových 63 se toto povedlo, přičemž jsou data dostupná nejčastěji k roku 2011 (vazba na Sčítání lidu, domů a bytů jako důležitý zdroj informací) a k roku 2019 (nejaktuálnější dostupná data).

Souhrnné Indexy Kvality Života

Složitost kvality života a snaha o její kvantitativní zachycení, které by umožňovalo prostorové i časové srovnání, vyžaduje hledání indikátorů, jež by co nejlépe danou problematiku vystihovaly a plnily zadané cíle. Mnohorozměrný koncept kvality života vybízí k poptávce po souhrnu informací, které podávají rozsáhlé sady indikátorů, a tedy k získání přehlednějších a lépe prezentovatelných výsledků pro široké spektrum uživatelů. Snaha o hodnocení kvality života vede často právě k potřebě agregace velkého množství ukazatelů z různých oblastí. Z tohoto důvodu zaujímá kvalita života, která dnes prostupuje vědeckými disciplínami a politickými a právními dokumenty nejen v Evropě, ale po celém světě, v tvorbě kompozitních indikátorů (souhrnných indexů) důležité místo.

Z těchto důvodů je pro každou z oblastí kvality života konstruován souhrnný index, který je matematickou kombinací (či agregací) skupiny indikátorů. Konstrukci souhrnných indexů provádíme na základě doporučení OECD a Joint Research Centre při Evropské komisi. Celý postup je rozdělen do deseti kroků.

Prvním a klíčovým úkolem konstrukce souhrnných indikátorů je rozvinutí a vymezení teoretického rámce celé problematiky. Bez tohoto kroku nepřináší, a to ani při využití vhodných statistických metod, výsledný indikátor žádnou přidanou hodnotu v podobě očekávaných informací. Nutností je proto identifikace kritérií pro výběr jednotlivých indikátorů. Tato kritéria by měla být nápomocná pro rozhodnutí, zda by indikátor měl být zahrnut či nikoliv. Zároveň je důležité vymezit měrné jednotky, tedy zda budou ukazatele sledovány v absolutní či relativní výši, případné použití cílových hodnot atd.

Vyjma relevantnosti a spolehlivosti dat je v případě souhrnných indexů nutné zabezpečit, že zvolené indikátory mají jednoznačný směr. To znamená, že...

tags: #ekologické #ukazatele #životní #úrovně

Oblíbené příspěvky:

• Černý Most: autobusové nádraží
• Jablonec nad Nisou: Třídění odpadu
• Star Wars: Klonové války
• Škola v přírodě Růžena: Podrobný popis
• Přírodní řešení pro zavíječe zimostrázové