Ukončení skládkování plastů v České republice: Výzvy a řešení

Problematika plastových odpadů a jejich povinná recyklace je v dnešní době rezonujícím tématem. Ohleduplnost k životnímu prostředí se proto u producentů plastů skloňuje stále intenzivněji. Světová produkce plastů strmě roste. Zatímco v roce 1950 se ve světě vyprodukovalo 1,5 milionu tun plastů, dnes je to 348 milionů tun. Podle prognóz se navíc tento trend bude neustále zvyšovat. V roce 2020 by měla světová produkce plastů dosáhnout 400 milionů tun a v roce 2050 více než 700 milionů tun. Samotná Evropa každoročně vyprodukuje zhruba 25,8 milionu tun plastového odpadu. Z toho pouze necelých 30 % se shromáždí k recyklaci.

V České republice až 40% plastového odpadu končí na skládkách. Skládky jsou nejstarší metodou odstranění odpadu, při níž se většina potenciálně využitelného materiálu nevyužije, ale uloží se pod zem. I přesto jsou skládky odpadu stále součástí odpadového hospodářství. Na skládky by měly směřovat pouze odpady, které nelze materiálově nebo energeticky využít. V některých Evropských zemích, např. Německu či Švédsku, je skládkování zakázané již řadu let.

Plány a cíle v oblasti odpadového hospodářství

Evropská komise oznámila, že přijala návrh, jehož realizace by měla v Evropě podpořit přechod k tzv. kruhovému hospodaření a zvýšení recyklace. Členské státy Evropské unie by podle nových pravidel měly do roku 2030 recyklovat 70 % komunálního odpadu a 80 % obalového odpadu. Od roku 2025 pro ně bude platit úplný zákaz skládkování recyklovatelného odpadu. Součástí návrhu je i regulace odpadu v mořích.

Ministerstvo životního prostředí připravilo nový Plán odpadového hospodářství na období 2025-2035. Ten představuje zásadní národní strategický dokument, který definuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství ČR a formuluje dlouhodobou vizi a perspektivu pro klíčové období let 2025-2035, a to v kontextu nezbytnosti splnění závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě. Dokument schválila vláda 23. 7. „Příštích deset let bude pro přechod na moderní odpadové hospodářství kritických. Klíčovou roli v tom sehraje rozšířená odpovědnost výrobců, to je reálná cesta, jak dosáhnout opravdové cirkularity.

Plán odpadového hospodářství představuje konkrétní cestu, jak odpady proměnit na materiál a suroviny pro další využití, jak předcházet vzniku odpadů, jak uplatnit recykláty v praxi a jak efektivně přeměnit zbytkový odpad na energii. Musíme rozšířit systém, který dnes funguje u obalů, baterií, vysloužilých elektrospotřebičů či pneumatik. Nově se bude týkat i textilu a obuvi a do budoucna by se měl rozšířit i na nábytek, hračky nebo sportovní potřeby. Odpovědnost výrobce přiměje firmy, aby přemýšlely, z jakého materiálu produkty vyrábějí a zda je možné je dobře recyklovat. Zároveň sníží náklady pro občany nebo obce ve chvíli, kdy se z nich stane odpad,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Čtěte také: Jak ukončit smlouvu o odpadech

Navazující Závazná část stanovuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadu a dále cíle a zásady odpadového hospodářství, opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání s odpady. Ekonomická analýza POH ČR odhaduje, že v horizontu období let 2025-2035 budou potřebné investice do odpadového hospodářství, nezbytné ke splnění cílů POH ČR, dosahovat až cca 159 mld. Kč.

Klíčové aspekty plánu odpadového hospodářství:

• Ochrana kritických surovin
• Předcházení vzniku odpadů
• Prodlužování životnosti výrobků
• Minimalizace plýtvání

Recyklace plastů: Cesta k cirkulární ekonomice

Pokud plasty neskončí v koši, ale vytřídíme je, umožníme tak jejich recyklaci a další smysluplné využití. Bez ochoty třídit vyprodukované odpady není možné jejich další efektivní využití. Zjednodušeně lze říct, že vytříděný plastový odpad naloží svozové auto a sveze ho na třídičku, kde jej čeká ruční nebo automatické dotřídění. Jednotlivé skupiny plastů jsou slisovány do kostek a čekají na další cestu.

V tomto stavu mohou být předány přímo recyklátorům nebo dalším úpravcům, kteří z nich dle požadavků zpracovatelů připraví tzv. druhotnou surovinu na výrobu nových produktů. Podle nejnovějších údajů (z roku 2024) bylo předáno k recyklaci nebo energetickému využití cca 260 000 tun plastového obalového odpadu. Recyklace plastů umožňuje ze získaných druhotných surovin výrobu nových výrobků. Energetickým využitím v cementárnách nebo teplárnách rozumíme přeměnu za účelem výroby tepla nebo elektřiny. Recyklace plastů umožňuje ze získaných druhotných surovin výrobu nových výrobků.

Z recyklovaných plastů se vyrábí celá řada produktů - například nové plastové obaly, technická a umělá vlákna (koberce, potahy do aut, stanů, spacáků, oděvů atd.), nádrže, sudy, přepravky a jiné obaly sloužící k uchovávání či přepravě, květináče, kompostéry, popelnice i kontejnery. Vyrábí se z nich také fólie, pytle, sáčky nebo různé stavební prvky (náhrada betonu, protihlukové stěny, žlaby, ale také trubky apod.) či itinerář pro veřejné prostory. Recyklované plasty se mohou vrátit také jako výplně a výlisky do aut, hračky atd. Plasty mohou být takto využity samostatně, nebo jako kompozitní materiály (např.

Dotřiďovací linky slouží k úpravě svezeného vytříděného odpadu na tzv. druhotné suroviny. Cílem je zbavit odpady nežádoucích příměsí, které se nesmí dostat do recyklačního procesu, a dotřídit odpad na jednotlivé materiály dle požadavků zpracovatelů. Odpad nevhodný k dalšímu zpracování se označuje jako výmět. V ČR funguje přibližně 140 dotřiďovacích linek. Z toho cca 130 je ručních na papír a plasty a 2 automatizované pouze na plasty. Sklo se dotřiďuje převážně automatizovaně na 6 specializovaných linkách. Kovy se zpracovávají ve výkupnách a textil ve specializovaných třídírnách.

Čtěte také: České právo a dluhopisy

Plastový výmět z třídicích linek, který už nelze dále recyklovat, se po další úpravě využívá jako součást tzv. tuhých alternativních paliv (TAP). Tato paliva slouží jako částečná náhrada uhlí v teplárnách a jiných energetických zařízeních, kde se z něj vyrábí teplo a elektřina. Při výrobě cementu je potřeba vysoká teplota (cca 1500 °C), proto se využívají paliva s vysokou výhřevností. Kromě uhlí a plynu mají tuto vlastnost také tuhá alternativní paliva, která jsou vyrobena z odpadních plastů a pneumatik. Ty se při spalování stávají součástí vyrobeného cementu.

Pěnový polystyren: Specifická výzva

V České republice může nastat problém u pěnového polystyrenu na zateplování budov. Recyklaci polystyrenu komplikuje řada faktorů. „Jedním z hlavních problémů je velmi nízký poplatek za skládkování v ČR, což nemotivuje k recyklaci. Na skládkách tak končí okolo 54 % celkového objemu odpadního polystyrenu, zatímco pouze 27 % z něj se recykluje. Celý proces komplikuje také drahá doprava polystyrenu. Přirozenou výhodou pěnového polystyrenu je přitom právě jeho plná recyklovatelnost. Nezbytnou podmínkou je však vytříděný a čistý odpadní polystyren, neboť znečištěný nemohou stroje efektivně recyklovat.

Po roztřídění je pěnový polystyren rozdrcen a v závislosti na stupni znečištění dál využit. Neznečistěný materiál lze opět použít při výrobě nových obalů či izolací. Ani znečištěný odpad nezůstává bez využití. Vyrábí se z něj lehčený beton, izolační omítky, zásypy a využívá se i při výrobě pálených cihel.

Inspirace ze zahraničí a nové technologie

Pohled do zahraničí ukazuje, že recyklace plastů možná je. Ve Švýcarsku se dnes recykluje 98 % všech plastů, sousední Německo znovu využije dokonce 99,2 %. U nás je to pouze 59,8 % produkce plastů.

Ve světě už navíc vznikají technologie, které recyklaci pěnového polystyrenu výrazně usnadňují. Jednou z nich je projekt Polystyren Loop. Jde o inovativní způsob recyklace polystyrenu umožňující odstranění zpomalovače hoření HBCD z odpadního polystyrenu a vznik nového čistého granulátu polystyrenu vhodného pro další zpracování. Technologie je podporovaná programem EU pro životní prostředí a jde o zcela bezodpadový proces. První jednotka se v současnosti buduje v Holandsku.

Čtěte také: Jak se připravit na život po klimakteriu

Úspěchy v odpadovém hospodářství: Případ Havlíčkova Brodu

Havlíčkův Brod v posledních letech výrazně zefektivnil své odpadové hospodářství a dosahuje trvale pozitivních výsledků. Od roku 2020 kleslo množství směsného komunálního odpadu o 30 %, množství vytříděného plastu vzrostlo o 39 % a objemný odpad se od roku 2021 snížil dokonce o 53 %. Město Havlíčkův Brod za své výsledky v oblasti odpadového hospodářství získalo i významná celostátní ocenění. V roce 2024 zvítězilo v soutěži Odpadový Oskar v kategorii Skokan roku, která hodnotí největší meziroční zlepšení v třídění a snižování množství směsného odpadu. O rok později, v červnu 2025, se Havlíčkův Brod stal Zelenou obcí roku v kategorii statutárních a velkých měst. Největšího uznání se městu dostalo za komplexní přístup k ochraně životního prostředí, zapojení obyvatel do ekologických aktivit a modernizaci odpadového systému.

Plán odpadového hospodářství do roku 2035: Ambice a výzvy

Vláda má na svém dnešním jednání schvalovat Plán odpadového hospodářství do roku 2035 (dále jen POH ČR). V dokumentu vláda plánuje výrazné omezení skládkování a předpokládá významný růst třídění odpadů, ale neplánuje splnit evropské cíle na snížení produkce směsných komunálních odpadů [1] i závazné cíle pro Česko, které by mělo snížit produkci obalů o 17 % do roku 2035 [2]. Zároveň však i tento optimistický scénář počítá s růstem celkové produkce odpadů do roku 2030, jen se jich vytřídí daleko více, než dnes. Pokles má nastat až směrem k roku 2035.

Hnutí DUHA upozorňovalo Ministerstvo životního prostředí, že Evropská unie má ve svém Akčním plánu na snížení znečištění cíl snížit produkci směsných komunálních odpadů, tedy odpadů zbylých po třídění, na 50 % do roku 2030 [4]. POH ČR neobsahuje ani žádná opatření, jak dosáhnout pro Česko závazných cílů na snížení produkce obalů obsažených v čerstvém Nařízení Evropské komise o obalech [2]. POH ČR přitom plánuje neustálý nárůst vytříděných sklenic a plastů (většinou opět obalů). Cíl EU na pokles skládkovaných odpadů na 10 % do roku 2035 je naopak brán zcela vážně a POH ČR dokonce přichází i s variantami skládkovat 5 % nebo dokonce 0 % komunálních odpadů.

POH ČR hovoří o nutnosti investovat až 34,7 miliard Kč do nových spaloven a dalších 9,6 miliardy Kč do rekonstrukce stávajících zařízení. Dalších 8,9 miliard má jít do spaloven nebezpečných odpadů. Na nakládání se směsným netříděným odpadem by mělo jít až 65,3 miliardy Kč. „Vládou projednávaný Plán odpadového hospodářství správně omezuje skládkování a cílí na zvýšení podílu vytříděných odpadů, ale kulhá v prevenci a nenaplňuje tak evropské cíle na snížení produkce směsných komunálních odpadů ani na snížení produkce obalů.

Česko však mezi rokem 2018 a 2023 dále zvýšilo produkci obalů. Takže do roku 2035 musíme snížit produkci obalů o 17 % oproti roku 2023 a o 12 % do roku 2030.

Tabulka č. 1: Produkce a recyklace plastových obalů v EU

tags: #ukončení #skládkování #plastů #v #české #republice

Oblíbené příspěvky:

• Kompost a kompostéry: srovnání cen
• Ochrana ovzduší a obce
• Dopady emisí CO2 na životní prostředí
• Odpadové hospodářství v Kopřivnici
• Aktivní zábava v českých krajích