Ukrajina: Významná příroda a zajímavosti

Tato slovanská země, připomínající zlomené srdce protnuté šípem řeky Dněpr, je rozlehlou stepní plání, kde voní šalvěj a kvetou slunečnice a vlčí máky. Je to krajina požehnaná téměř ideálním podnebím a nesmírně úrodnou půdou, kde jako v jedné obrovské zahradě kvete kvítí, dozrává ovoce a farmářské trhy přetékají hojností. Jen kdyby také dějiny Ukrajiny mohly být tak idylické.

Po dvou desetiletích velmi nepokojné nezávislosti se Ukrajina ocitla ve střetu se sousedním Ruskem, kvůli kterému jsou Krym a část jejího východního území pro většinu cestovatelů naprosto nedostupné. Ale ty největší zajímavosti, včetně pestrého a odbojného Kyjeva, architektonicky bohatého Lvova a okázalé Oděsy, jsou od této válečné zóny na hony vzdálené. Pro pobyt do 90 dnů nejsou víza pro české občany potřeba.

Vlaky jsou levné, ale pomalé, zejména staré noční spoje. Ukrajina je z velké části topograficky pestrá asi jako blin (pohanková palačinka), což dělá z každého kopečku málem národní bohatství.

Ukrajinské Karpaty

Ukrajinská část Karpat dosahuje sotva výšky 2000 metrů nad mořem, ale zdejší svěží zalesněné svahy, drsné kamenité stezky, rozkvetlé vysokohorské pastviny a široká, klikatá údolí představují dokonalý terén pro pěší túry, výlety na kolech a lyžování.

Na Ukrajině byste našli jen málo krásnějších měst, než je Kamenec v hlubokém údolí řeky Smotryč protékající krajem Podolí. Město Kolomyja má hned několik dobrých hotelů pro cestovatele, dvě fascinující muzea a snadný přístup do okolních zalesněných vrchů, a tak představuje skvělou základnu pro dobývání karpatských výšin.

Čtěte také: Česká stopa na Zakarpatské Ukrajině

Lvov je živoucí kulturní srdce Ukrajiny a na jeho hlavním náměstí, Rynoku, se odehrává většina dění. Přímo uprostřed stojí obrovská ratuša (radnice), kolem které krouží davy turistů s fotoaparáty, mezi nimiž se rychle proplétají místní lidé. Z legendárních lvovských kaváren se přes celé náměstí nese vůně čerstvě umleté kávy a v létě se dláždění z habsburských dob zaplní stolky a židličkami.

Vydejte se na prohlídku jednoho z nejposvátnějších míst všech východních Slovanů, a sestupte do katakomb, abyste si prohlédli mumie uctívaných světců a ponořili se do mystérií pravoslavné církve. Lávra byla založena v roce 1051 coby jeskynní klášter, ale dnes je plná kostelů se zlatými kupolemi, barokních budov a ovocných sadů. Náboženské obřady se konají v přepychově vyzdobených interiérech plných ikon za doprovodu nádherného kůrového zpěvu a účasti mnoha poutníků a mnichů.

Zapomeňte na bonboniéru, pugét růží i prsten s diamantem - což abyste svou vyvolenou ohromili dárkem o rozloze 150 hektarů plným jeskyní, jezírek a architektonických hříček, které by vystačily menšímu městu? To byl každopádně způsob, jaký v 18. století zvolil jistý polský magnát, aby vyjádřil obdiv a lásku své ženě Sofii. Výsledkem je tento úchvatný anglický park, který má připomínat Sofiinu rodnou krajinu.

Delta Dunaje

Biosférická rezervace Delta Dunaje je největším evropským mokřadem, který se rozkládá v obrovské říční deltě na samém jihozápadě Ukrajiny, kde se vody Dunaje obtěžkané nánosy bahna a jemného písku vlévají do Černého moře.

Oděsa

Přes den se spolehlivě zabavíte v oděských muzeích, parcích, na plážích a samozřejmě na slavných Potěmkinových schodech. Město ale skutečně ožije teprve v noci. Jen pár kroků od břehu Černého moře si můžete ve stylových chrámech tance na pláži Arkadia užívat nevázané zábavy až do rána. Velkolepá každoroční slavnost v Oděse spadá na 1. apríla.

Čtěte také: Barvy ukrajinské vlajky

Válka a dopad na přírodu

Rusko 24. února 2022 zahájilo invazí na Ukrajinu největší konflikt v Evropě od druhé světové války, největší ničení obytné a průmyslové infrastruktury a také největší ničení chráněné a vzácné přírody. V mnoha ohledech jde o přírodu natolik unikátní, že její zničení nebude škoda jen pro Ukrajinu.

Vyčíslit škody na přírodě a životním prostředí není kvůli trvajícím bojům zatím možné. Nevíme proto, jak přesně se válka propsala do četnosti druhů živých organismů, ať už máme na mysli velké živočichy a rostliny anebo nesčetná množství půdních mikroorganismů. Víme ale, že Rusko vede válku způsobem, pro jehož popis se nabízejí slova jako vyhlazení a destrukce.

Jedna šestina území Ukrajiny je okupována, jedna šestina území je osvobozena, ale v mnoha případech je území zaminované nebo prostě zcela zničené. Ve většině oblastí byla raketovými údery poškozena průmyslová a energetická infrastruktura, což nutně znamená i škody na životním prostředí.

Chráněná území na jihu Ukrajiny

Jih Ukrajiny, konkrétně severní pobřeží Černého a Azovského moře a komplex slaných jezer a mělkých vod Syvaše mezi Chersonskou oblastí a Krymským poloostrovem, jsou v měřítku evropského kontinentu unikátním územím co se přírody týče. Na jihu Ukrajiny se nachází i velmi cenná biosférická rezervace Askanija-Nova, založená v roce 1898, dále tu je Černomořská biosférická rezervace, která se na seznam UNESCO zapsala v roce 1980 jako první ze všech rezervací bývalého Sovětského svazu.

Podél azovsko-černomořského pobřeží Ukrajiny se nachází 22 mokřadů mezinárodního významu, osm národních přírodních parků, tři biosférické rezervace a asi 30 oblastí Emerald Network Evropy. Všechna tato chráněná území dohromady zahrnují celou přírodu severního pobřeží Černého a Azovského moře na Ukrajině: od ústí Dunaje na západě po Kryvu Kosu v Azovském moři na východě.

Čtěte také: Zakarpatská Ukrajina: Průvodce

Význam pro ptactvo

V létě zde hnízdí velké kolonie ptáků. Na živiny bohaté mělčiny jsou důležitým místem pro ptáky migrující ze severní Evropy. Některé druhy brzy odlétají ještě dále na jih, směrem k jižní Evropě (Středozemní moře a Bospor) nebo přímo přes Černé moře do Afriky. A část zde zůstává na zimu, většinou v Chersonské oblasti, a vytváří největší zimní kolonie ptáků ve středoevropském regionu. To vše dělá ze severního pobřeží Černého moře nejdůležitější "hotspot" pro mnoho druhů ptáků střední a severní Evropy.

Proč si ptáci po tisíce let vybírají právě tato místa k hnízdění, soustřeďování a zimování? Místní mělké vody, které v zimě nezamrzají, mohou uživit miliony ptáků. A příhodná je i jejich poloha na křižovatce všech hlavních migračních tras. Ale hlavně jsou tyto oblasti velmi málo navštěvovány člověkem. Rákosové porosty v deltách, podmáčené mělčiny a slané louky, bludiště ostrovů a jezer, otevřená step se silnými větry jsou pro člověka příliš nehostinným místem.

A to tak, že většina z neuvěřitelně cenných přírodních oblastí se ukázala být pro lidské hospodářské aktivity natolik nepříznivá, že za posledních 100 let nedošlo k téměř žádné změně v rozsahu zástavby místních sídel. Pro ptáky je to velmi důležité, protože mnoho ptačích druhů je velmi citlivých na rušivé faktory, a to jak v době hnízdění, tak v době migrace.

Kvůli těmto okolnostem byla v roce 1927 vyhlášena Černomořská biosférická rezervace.

Dopady války na ptactvo a unikátní druhy

Právě zde v únoru 2022 vypukla válka. Aktivní válečné akce se táhly podél téměř celého ukrajinského pobřeží a v mnoha případech přímo zasáhly nejvýznamnější ptačí oblasti. Stačí si vzpomenout na požáry na Kynburské kose, o kterou se dělí tři chráněné oblasti, a na Nižněniprovský národní park v deltě Dněpru, který přímo sousedí s městem Cherson.

Žádný biolog neměl v době invaze možnost provádět sčítání ptáků, každopádně můžeme tvrdit, že s tak neuvěřitelným rušivým faktorem se ptáci na jihu Ukrajiny ještě nikdy nesetkali. Chtělo by se namítnout, že ptáci jsou nejmobilnější skupinou velkých živočichů, která se v případě potřeby může snadno přesunout stovky nebo dokonce tisíce kilometrů daleko a až válka skončí, ptáci se opět vrátí. Má to ale své důsledky.

Po tisíce let se zimu přeživší část mláďat vrací na svá domovská hnízdiště. A zatímco v zoologické zahradě může chovaný pták žít i mnoho desetiletí, ve volné přírodě se volně žijící pták málokdy dožije více než dvou sezón. Každý ze stěhovavých ptáků dostane za život jednu dvě příležitosti k rozmnožení. A otázkou je, zda se místní černomořští ptáci byli schopni v roce 2022 bezpečně rozmnožit. A jak přežijí ptáci severní Evropy současnou zimu, když se jejich tisíce let zabydlená ukrajinská zimoviště stala bojištěm? Je bezpochyby, že válka v této oblasti bude mít dopad na početnost desítek ptačích druhů.

Na světě je jistě mnoho míst, kde se na velmi omezeném území vyskytují tzv. superendemické druhy. Například jen tam, kde v Chersonské a Nikolajevské oblasti probíhají nejméně půl roku dlouhé poziční boje s téměř nepřetržitým dělostřeleckým ostřelováním, se vyskytuje (nebo dříve vyskytovalo) 21 druhů rostlin, které se nevyskytují nikde jinde na planetě. Celosvětová populace některých z nich je tak malá, že jednotlivé exempláře se nacházejí pouze na ploše 15 hektarů. A je docela dobře možné, že tyto rostliny už neexistují.

Vymírání života na Zemi se neomezuje pouze na Amazonii, Austrálii nebo Madagaskar. Je možné, že několik unikátních druhů zmizelo z planety v posledních měsících v důsledku ruské invaze.

Významný badatel divoké přírody na Ukrajině na přelomu 19. a 20. století Józef Konrad Paczoski napsal, že příroda na jihu Ukrajiny "poté, co bude jednou ztracena, bude ztracena navždy". Zmizelé druhy, poškozená jedinečná krajina, to je dědictví, které vznikalo po mnoho tisíc let složitými přírodními procesy a miliony náhod, kterým říkáme evoluce.

Například na západě Chersonské oblasti se Rusům podařilo vybudovat opevnění v unikátním traktu zvaném "Údolí mohyl", jediném místě v našem regionu, které je pravidelně zaplavováno mořem. Neexistuje žádné jiné místo na světě, kde by se čas od času stovky starobylých mohyl proměnily v ostrovy v moři.

Totéž platí o největších evropských křídových horách v údolí Severského Doněcku s jedinečnou křídovou flórou: 57 % všech místních rostlin je zapsáno v Červené knize ohrožených druhů. Mezi vzácné druhy, které se právem dostaly na světový červený seznam, patří slepec písečný, křečík šedý a několik dalších druhů drobných živočichů. Vzhledem k tomu, že se na mnoha místech step změnila v pole a vzhledem k používání pesticidů na polích lze samotný fakt, že tato zvířata přežila, považovat za zázrak.

Válka ale i ty části přírody, které dosud zůstaly nedotčeny a byly posledním útočištěm vzácných druhů, rozryla zákopy, což pro tyto živočichy představuje novou hrozbu, na kterou je tisíce let evoluce nijak nepřipravily.

Výstava "Ukrajina očima českých přírodovědců"

Na výstavy pod širým nebem, věnované Ukrajině, jsme si v posledních letech zvykli. Ministerstvo životního prostředí si vzalo na starost právě propagaci přírodovědné složky ukrajinských reálií. Uvedený resort české vlády úzce spolupracuje s obdobným ministerstvem ukrajinským a jejich vzájemný kontakt vedl k uskutečnění výstavy „Ukrajina očima českých přírodovědců“, zahájené v polovině srpna.

Výstavu otevírá právě její text psaný v červnu tohoto roku a prezentovaný v české i anglické verzi. Upozorňuje se v něm na méně vnímané, ale značně tíživé dopady ruské agrese na ukrajinskou přírodu, ať už tu „obyčejnou“ nebo na její územní části, zahrnuté do národních parků a jiných chráněných oblastí. Ministryně zároveň shrnuje přímo děsivě působící údaje o tom, jak náročným úkolem bude po válce obnova ukrajinské přírody.

Už v dubnu byla zřízena Národní rada pro poválečnou obnovu Ukrajiny, v jejímž rámci byla vytvořena i pracovní skupina Bezpečnost životního prostředí.

Výstava je rozmístěna na deseti oboustranných panelech, na které se vešlo více než 120 barevných snímků. Protože toto fotografické svědectví o ukrajinské přírodě umožnily výpravy českých odborníků, je ukrajinské přírodní bohatství prezentováno z územního či regionálního hlediska poněkud nevyrovnaně. Převažují snímky ze západní části (ale zdaleka ne poloviny) země. Nejvíce zastoupeny jsou oblasti, které byly součástí habsburského impéria, zejména Halič a Zakarpatská Ukrajina (či po česku Podkarpatská Rus). Podstatně méně je zastoupena Ukrajina jihozápadní od oblasti dunajské delty po známou rezervaci Askanija-Nova, nechybí ovšem ani snímky z Krymu.

Zatím tedy dík za toto malé pozvání na ukrajinský venkov - k lesům, vodám, stráním a stepím… Mohlo by posloužit i budoucím turistům. Zatím je dobré zapamatovat si, že dodatečným poselstvím výstavy zůstane i po jejím ukončení výzva k finanční podpoře snah spojených s ochranou a poválečné obnovou ukrajinské přírody.

tags: #ukrajina #významná #příroda #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Léčivá síla přírody
• Zábavná hra BrainBox pro malé přírodovědce
• Odpadkový koš do koupelny Spirella
• Jaroměřice nad Rokytnou: ochrana přírody
• Přírodní řasenka: Recenze