Unijní správa ohrožených druhů rostlin

Vědci z celého světa varují před dosud nevídaným vymíráním rostlinných a živočišných druhů. Viníkem je podle nich zejména člověk, který planetu znečišťuje, významně se podílí na globálním oteplování a drancuje přírodní zdroje pro vlastní obživu.

Jak se brání EU?

Evropská unie má několik směrnic v oblasti ochrany přírody a krajiny, které Česká republika implementuje do svých zákonů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zajišťuje naplňování především směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, které obě ukládají vytvořit síť evropských chráněných území pod názvem soustava Natura 2000 a sledovat stav druhů a stanovišť.

• Směrnice o ptácích představuje jeden z prvních právních předpisů Evropské unie na ochranu přírody a je jednou ze dvou směrnic na ochranu biologické rozmanitosti (biodiverzity) na území Evropské unie, které ukládají vytvoření soustavy území známé jako Natura 2000. Tato směrnice se týká ochrany populací všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na území členských států EU. Členské státy pak mají na základě této směrnice za úkol vytvořit soustavu zvláště chráněných území (tzv. ptačích oblastí) určených pro ochranu druhů uvedených v této příloze.
• Směrnice o stanovištích představuje jednu ze dvou směrnic na ochranu biodiverzity na území Evropské unie, které ukládají vytvoření soustavy území zvané Natura 2000. Typy stanovišť a druhy rostlin a živočichů, kterých se tato Směrnice týká, jsou uvedeny v jejích Přílohách I, II a IV. Zvláštní důraz je kladen na prioritní typy stanovišť a prioritní druhy, které mají pro Evropskou unii zvláštní význam vzhledem k podílu jejich přirozeného výskytu na území EU.

Jedním z nejvýznamnějších právních aktů v rámci EU, který sjednocuje přístup EU v boji proti invazním druhům je od ledna 2015 účinné nařízení Evropského parlamentu EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Nařízení se vztahuje na druhy v seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (tzv. "unijní seznam"), který byl publikován v roce 2016 jako Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1141. V roce 2017 byl doplněn navazujícím prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1263 (doplněno 12 druhů) a v roce 2019 pak bylo přidáno dalších 17 druhů.

Invazní druhy rostlin a živočichů představují vážnou hrozbu pro přírodní lokality po celém světě. Společně se vzrůstajícím využíváním přírodních zdrojů, znečišťováním životního prostředí a změnou klimatu jsou řazeny k hlavním negativním faktorům ohrožujících stávající biodiverzitu původních ekosystémů. Nadto způsobují nemalé ekonomické škody a mohou též nebezpečně působit na lidské zdraví. Vzrůstající mobilita lidské populace výrazně napomáhá rozšiřování těchto druhů. Ty jsou tak do nových území zavlékány úmyslně např. jako okrasné rostliny (těmi byly v druhé polovině 19. století i dnes tak nepříjemné křídlatky, netýkavka žláznatá či bolševník). Druhou možností je neúmyslné (nevědomé) zavlečení spolu s jiným druhem do nové lokality.

Pesticidy a jejich dopad

17. 2. „Pesticidy jsou příčinou znečištění a mají přímý účinek zejména na stav biodiverzity, vodních útvarů a půdy,“ uvádí zpráva Evropské komise z roku 2017. Přestože jsou unijní předpisy o pesticidech nejpřísnější na světě, podle nejnovější zvláštní zprávy Evropského účetního dvora se EU stále nedaří dostatečně snižovat rizika, která z jejich používání plynou pro přírodu i lidské zdraví.

Čtěte také: O úpravě odpadu MBÚ metodou

EU má podle auditorů problémy nejen s monitorováním pesticidů, ale i kontrolou farmářů, aby takové prostředky používali co nejméně, případně je nahradili biologickými metodami pro hubení škůdců. Z půdy zmizelo 90 procent živých organismů, je mrtvá. Schyluje se k ekologické katastrofě, říká expert.

Pesticidy jsou v zemědělství používány na ochranu plodin před nemocemi a škůdci - hlavně hmyzem, plevelem a hlodavci. K tomu napomáhá tzv. aktivní složka obsažená v pesticidech. V EU se každoročně prodá víc jak 350 tisíc tun této aktivní složky.

V Česku podle dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského poklesla v roce 2018 poprvé za poslední čtyři roky rostoucího trendu spotřeba přípravků na ochranu rostlin (POR) a pomocných prostředků (PP) a spotřeba účinných látek obsažených v POR a PP o 1 tisíc tun na 11 711 tun. Největší složku přitom dlouhodobě představují herbicidy (více než 5 504 tun), které pomáhají s odplevelením. Na Slovensku je tomu naopak. Podle dat Statistického úřadu SR spotřeba pesticidů každoročně roste. Rok 2018 byl přitom rekordní - prodal se totiž doposud největší objem, a to 5 403 tun. Tak jako v Česku se i zde nejvíce využívají herbicidy (více než 2 60 tun).

Až 92 procent pesticidů tvoří POR. Jejich používání reguluje směrnice z roku 2009, jejímž cílem je dosáhnout v Unii udržitelného používání pesticidů. Jejím klíčovým prvkem je tzv. Integrovaná ochrana proti škůdcům, která zahrnuje osm preventivních zásad. Ty vedou zemědělce k tomu, aby používali pesticidy co nejméně.

Zaměřuje se zejména na prevenci proti škůdcům a na šetrné agrární postupy, jako například střídání plodin nebo výběr semen odolných proti škůdcům. Základní myšlenkou je, aby farmáři využívali pesticidy jen v nejnutnějších případech, když všechny ostatní možnosti obrany proti škůdcům selžou. Přístup pesticidů na trh však podléhá vícerým regulacím. Povolení pro POR sice vydávají členské státy, účinné látky obsažené v pesticidech ale ještě předtím schvaluje Komise.

Čtěte také: Vlašim: Nová tvář Blanice

V minulosti byl tento postup několikrát kritizován, zejména v souvislosti s udělováním licencí pro herbicid glyfosát, který Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označuje za karcinogenní. Evropští ochranáři zároveň dlouhodobě upozorňují na negativní důsledky využívání pesticidů. Nebezpečné látky totiž následně pronikají do vody a půdy a stopy po nich se mohou nacházet i v potravinách, čímž jsou nebezpečné i pro lidské zdraví. Dalším problémem je, že pesticidy kromě škůdců zabíjejí i další organismy.

Audit odkazuje na vědeckou studii z roku 2011, která potvrdila negativní dopady pesticidů na biodiverzitu. „I přes dlouhodobý zákaz škodlivých pesticidů v EU můžeme konstatovat, že negativní dopady pesticidů na rostlinné a živočišné druhy přetrvávají. Zároveň se snižují i možnosti na používání biologické ochrany před škůdci,“ tvrdí vědci.

Agrární politika EU a pesticidy

Audit se zaměřil i na společnou zemědělskou politiku EU (SZP) a její roli v omezování používání pesticidů. Státy EU mají k dispozici několik opatření, kterými mohou farmářům pomoci s šetrným využíváním POR - například cílené poradenství.

Co se týče dotací, v současném programovém období platí systém plateb na ekologická opatření, tzv. greening. Zemědělci v rámci něho musí vyčlenit alespoň 5 procent orné půdy na tzv. plochy využívané v ekologickém zájmu, kde mj. není povoleno využívat POR. V praxi má ale tento systém své limity v ochraně životního prostředí a klimatu, na což evropští auditoři přišli ve své zvláštní zprávě z roku 2017.

„Navzdory podporování udržitelných zemědělských postupů stále existuje jen několik málo opatření, které by odrazovaly farmáře od používání „standardních“ přípravků na ochranu rostlin a raději je povzbudily k nechemickým nebo alternativním metodám,“ upozornili auditoři.

Čtěte také: Veletov: Životní prostředí a těžba

V návrhu nové SZP pro období po roce 2020 chce Evropská komise začlenit zásady pro POR do povinných požadavků (tzv. kondicionalita) pro zemědělce. Jejich nesplnění ale i nadále nebude mít vliv na přístup k přímým platbám. Farmářům tak bude v nejhorším případě hrozit „jen“ pokuta. Autoři auditní zprávy proto radí, aby Komise zlepšila prosazování enviromentálních pravidel.

Doporučení pro ochranu přírody

Autoři zprávy doporučili opatření pro záchranu dalších druhů, mimo jiné vytvoření chráněných koridorů nebo obnovení aspoň třetiny znečištěných oblastí.

tags: #unijní #správa #ohrožených #druhů #rostlin

Oblíbené příspěvky:

• Genetické faktory
• Rady pro údržbu odtoků
• Globální znečištění oceánů
• Toxické řeky Kalimantanu
• Život v souladu s přírodou