Těžba štěrkopísku a úprava životního prostředí Veletov

Nedostatek písku se může nepříznivě podepsat na rozvoji dopravní infrastruktury i rezidenční výstavby.

Do deseti let se uzavřou téměř všechny pískovny ve Středočeském kraji, který dnes zajišťuje téměř 30 procent české produkce této stavební suroviny.

Stavebnictví tak hrozí písková krize.

Odkazuje přitom na analýzu České geologické služby, podle které ze současných 32 aktivních ložisek ve středních Čechách do roku 2032 nepřežije 28, zůstanou jen čtyři.

Geologové v současnosti evidují ve Středočeském kraji devět nově připravovaných záměrů těžby, z nichž se šest potýká s komplikovanou přípravou -⁠ dosud nemají vyřešené například posouzení vlivů na životní prostředí.

Čtěte také: prevence znečištění vody při těžbě

„Středočeský kraj se dlouhodobě drží na roční produkci 2,5 až 3 miliony metrů krychlových štěrkopísků (tedy až 5,5 milionu tun), což je úroveň, jaká v Česku nemá obdoby.

Kvůli blížícímu se souběžnému konci mnoha pískoven se však může stát regionem s nejrychlejším úbytkem disponibilních zásob.

Už v letech 2025 až 2027 odhadujeme výrazný pokles těžby o 1,1 až 1,3 milionu metrů krychlových,“ cituje tisková zpráva Josefa Godányho z České geologické služby.

Podle něj se nedostatek písku může nepříznivě podepsat na rozvoji dopravní infrastruktury i rezidenční výstavby.

„Jeden příklad za všechny z východního Kolínska.

Čtěte také: Fosfor a ekosystémy

V současnosti dotěžujeme pískovnu ve Veletově a hledáme za ni náhradu, aby oblast nepřišla o zdroj štěrkopísku.

Prakticky naproti přes silnici leží lokalita Jelen u Týnce nad Labem.

Abychom ověřili, zda zde těžba z ekologického pohledu vůbec dává smysl, požádali jsme o posouzení vlivů na životní prostředí EIA.

Bohužel se záměr stal terčem předvolební kampaně ještě dříve, než byl posudek standardně projednán.

Důsledek?

Čtěte také: Ekologická těžba: Postupy

Skončí-li Veletov bez náhrady, východní Kolínsko se bude potýkat s nárůstem nákladní dopravy, protože spotřeba neklesne a materiál bude nutné dovážet z větších vzdáleností.

Podobná situace jako u štěrkopísků nastane podle něj ve Středočeském kraji i v oblasti stavebního kamene.

Například Prahu v současnosti zásobuje pět ložisek -⁠ Zbraslav, Bělice, Krhanice, Klecany a Čenkov a Středočeský kraj dalších dvanáct o celkové roční produkci až sedm milionů tun za rok.

Proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

K záměru společnosti České štěrkopísky těžit štěrkopísek u Uherského Ostrohu vydalo již v roce 2015 Ministerstvo životního prostředí (MŽP) souhlasné stanovisko EIA (č.j. 12289/ENV/15, MŽP, ze dne 9. 3. 2015).

K posuzovanému záměru vydala ČGS nejprve dvě souhlasná stanoviska, avšak v roce 2017 vydala ČGS k témuž záměru stanovisko odmítavé (viz stanovisko ze dne 29.9.2017 zn. ČGS-441/17/0986*SOG-441/523b/2017).

Toto stanovisko nebylo vypracováno nestranně, nepřineslo žádné nové informace a obsahuje řadu závažných nedostatků a chyb.

Přesto se v současnosti toto krátké stanovisko ČGS, vypracované „od stolu“ jedinou osobou, stalo nástrojem napadání celého mnohaletého procesu EIA i nástrojem napadání postupu MŽP (viz např. pořad A DOST!

ve svém stanovisku na straně 3 ČGS uvádí, že předmětem posouzení je plocha těžby 30 ha ve vzdálenosti přibližně 540 m od vodních zdrojů.

V dokumentaci EIA (viz Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, č.j. 12289/ENV/15, MŽP, 9. 3. 2015, str. 14), je přitom jasně uvedeno, že ve skutečnosti se jedná o plochu těžby 23,8 ha a tato těžba leží ve vzdálenosti 620 m od nejbližšího vodního zdroje.

v témže stanovisku na str. 5 ČGS nejprve uvádí: „prokazatelně čtvrtina až třetina“ z celkového jímaného množství podzemní vody protéká přes projektovanou těžebnu, na str. 8 pak ČGS v hlavním závěru uvádí, že se jedná o „téměř polovinu“.

ČGS tak chaoticky a zmatečně argumentuje údaji čtvrtina - třetina - polovina, aniž by doložila, jak k těmto údajům dospěla, čím to prokázala a který z údajů platí.

V podkladech vypracovaných odpůrci záměru v červenci 2017 (viz Seznam argumentů pro VaK Hodonín, a.s. v souvislosti s plánovaným otevřením těžby štěrkopísku Uherský Ostroh, Datel a Uhlík, str. 17) se prakticky shodně uvádí: „Význam území s plánovanou těžbou pro vodní zdroj lze měřit množstvím vody, které danou oblastí k jímacím studnám protéká.

Z výše uvedeného je zřejmé, že stanovisko ČGS jsou ve skutečnosti téměř doslovně opsané argumenty odpůrců záměru.

Odmítavý závěr je tak ve stanovisku ČGS formulován na základě smyšlených čísel o průtoku podzemních vod (čtvrtina-třetina-polovina), pro chybnou plochu těžby (30 ha oproti skutečným 23,8 ha) a ČGS k tomu neprovedla žádná vlastní šetření ke zjištění skutečného stavu věci.

Zejména ČGS neporovnala záměr s nejdůležitějšími vodárenskými soustavami v celém povodí řeky Moravy, kdy většina z nich je i záměrně vybudována právě u těžebních jezer (viz zejména lokality Hulín, Kvasice, Tovačov, Ostrožská Nová Ves, Polešovice /záložní zdroj/, Moravičany, Moravská Nová Ves, dále např. Kluk u Poděbrad a Žernosecké jezero u Labe, Majdaléna u Lužnice) a které tak jednoznačně dokládají, že těžba štěrkopísků vodárenství nejenom neškodí, ale naopak je mu zásadně prospěšná.

Na všech uvedených lokalitách přitom vodní zdroje leží i nesrovnatelně blíže od těžebních jezer (např. 25 m lokalita Kvasice, 190 m Hulín, 250 m Polešovice záložní zdroj Les - všechny tři příklady rovněž leží v aktivní zóně záplavových území, dále 60 m Ostrožská Nová Ves, 60 m Moravičany a další) než posuzovaný záměr Uherský Ostroh (620 m) a v řadě případů je pitná voda čerpána i přímo z těžebních jezer (Tovačov, Kvasice, Majdaléna, Ostrožská Nová Ves).

Jímací objekty (červené body) jsou situovány v liniích podél těžebních jezer u řeky, dochází k indukované infiltraci vod z jezer a z řeky, akumulované vody v jezerech zvyšují kapacitu a stabilitu vodních zdrojů, průsak vod štěrkopísky zaručuje vysokou kvalitu jímaných vod.

Legislativní rámec těžby

Dva typy nerostných surovin, resp. z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, a jsou ve vlastnictví České republiky nevyhrazené.

Jako příklad lze uvést písek a štěrkopísek, jsou součástí pozemku.

ložiska nevyhrazených nerostů pro potřeby a rozvoj hospodářství (§ 43 odst. 1 horního zákona).

(DP), o kterém rozhoduje obvodní báňský úřad v Praze tvaru a mocnosti tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto a obchodu.

hornické činnosti příslušným obvodním báňským úřadem dobývání ložiska (tzv. POPD) z pohledu životního prostředí, resp. obsahu této dokumentace.

MŽP vůbec neposuzuje nepřímou vazbu s lokalitou (§8 odst. 3 zákona 100/2001 Sb. zveřejnění informace o dokumentaci.

Přehled událostí a opatření v okolí Veletova

tags: #tezba #sterkopisku #a #uprava #zivotniho #prostredi

Oblíbené příspěvky:

• Řešení pro kuchyň a dílnu: Stojan na utěrky a odpadky
• Informace o pohlednicích
• Osud Boeingu 747
• Možnosti financování třídění odpadu
• Šetrná péče o vlasy s přírodními šampony