Teplota je jen jeden z faktorů, který ovlivňuje, jak vnímáme teplo nebo chlad. Naše vnímání teploty vzduchu ovlivňuje například rychlost větru, relativní vlhkost vzduchu či intenzita záření. Pocitovou teplotu neměříme, ale je počítána z hodnot jednotlivých meteorologických parametrů s využitím různě definovaných indexů.
Pocitovou teplotu, tedy vnímání teploty lidským organizmem, ovlivňuje samozřejmě z velké části teplota vzduchu jako taková. Vysoké teploty vnímáme jako horko a představují riziko přehřátí organizmu. Také příliš nízké teploty vnímáme jako nepříjemný chlad a hrozí např. riziko podchlazení a omrzlin.
Naše tělo v naprosté většině případů vydává teplo, ohřívá vzduch kolem sebe a vytváří se velmi tenká vrstva teplého vzduchu nad povrchem kůže. Čím je rychlost proudění vyšší, tím více je tato mezní vrstva narušována a okolí kůže se ochlazuje. Vzniká tak větší rozdíl mezi teplotami uvnitř a vně těla a vyšším tepelným ztrátám. Nebezpečné jsou zejména velmi nízké teploty vzduchu v kombinaci s vyšší rychlostí větru, kdy lidské tělo prochladne výrazně rychleji než při bezvětří.
Přímé vystavení slunečním paprskům velmi intenzivně zahřívá lidské tělo. Pobyt na slunci tedy při vysokých teplotách vzduchu výrazně rychleji zahřeje tělo a může představovat nebezpečí úpalu i úžehu.
Relativní vlhkost vzduchu udává míru nasycení vzduchu vodní parou. Vzduch jako takový není příliš dobrým vodičem tepla, naopak voda ano. Naopak ve velmi suchém vzduchu (velmi nízká vlhkost vzduchu) je přenos tepla/chladu výrazně méně intenzivní. Na vysoké teploty reaguje tělo primárně pocením. To však funguje jako ochlazující mechanizmus pouze v případě, že se kapičky vody na povrchu kůže vypařují, a právě vlhkost vzduchu determinuje intenzitu výparu.
Čtěte také: Univerzální čistič
Pro vyjádření pocitové teploty existuje celá řada jednodušších i složitějších indexů, které různým způsobem zohledňují vlhkost vzduchu, rychlost větru a toky krátkovlnného záření od slunce i dlouhovlnného záření dopadajícího na povrch těla od ohřátých povrchů budov, chodníků nebo silnic. Patří mezi ně například WBGT (wet bulb globe temperature, nemá český ekvivalent, lze ji přímo měřit pomocí klasického teploměru ve stínu, vlhkého teploměru a teploměru v podobě začerněné koule vystavené na slunci), UTCI (Universal Thermal Climate Index, univerzální tepelný klimatický index) nebo PET (Physiological Equivalent Temperature, fyziologická ekvivalentní teplota).
Centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) využívá pro svůj výzkum mapy tepelné zranitelnosti měst od společnosti ECOTEN. Mapa tepelné zranitelnosti měst identifikuje oblasti, kde má město problém s přehříváním. Nicméně, to že se nějaká část města přehřívá, neznamená, že je to automaticky problematická část. Obyvatelé, kteří jsou zranitelní a nedostatek zeleně pak společně s přehříváním definují zranitelnou část města, na kterou je potřeba upřít pozornost.
Mapu teplot a zeleně získáváme úpravou satelitních snímků. Údaje o obyvatelstvu získáváme např. z otevřených městských dat nebo ze statistického úřadu. Do naší mapy vkládáme statistické údaje o obyvatelích, kteří jsou citliví na tepelné výkyvy, to jsou lidé starší 60 let nebo mladší 14 let v souladu s definicí používanou v Mezivládním panelu pro klimatickou změnu (The Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC).
Realizovali jsme mapu tepelné zranitelnosti pro město Vídeň a ta ihned udělala v problematických oblastech několik opatření pro zlepšení. Umístili do vytipovaných ulic zvlhčovače vzduchu a dvě ulice uzavřeli pro dopravu a vytvořili pobytové a zelené ulice. Nyní vídeňská samospráva plánuje dlouhodobá opatření.
Zpracovali jsme také zajímavou studii, kdy jsme porovnávali vliv zeleně a barevnosti ve dvou ulicích (Italská a Vinohradská) v Praze. Výsledek nám ukázal, že univerzální tepelný klimatický index (UTCI) ulice sever-jih (Italská) je stromořadím ovlivňován velmi málo, resp. se vyrovnává vlivu barevnosti. Ale UTCI u ulice východ-západ (Vinohradská) je stromořadím ovlivňována velmi významně.
Čtěte také: Vlastnosti kombi WC mísy
Typickým faktorem je modro-zeleno-bílá infrastruktura. Modrá zastupuje práci s vodou a vodními prvky, zelená zeleň a bílá znamená barvy. Pro navrhování opatření a hodnocení jejich vlivů používáme simulace mikroklima v urbánním prostoru, to znamená, že nad 3D modelem města provedeme výpočty, ve kterých je zohledněn typ a barevnost povrchů, zeleň, vodní prvky a solární záření (model) v kombinaci s prouděním vzduchu. Výsledkem je univerzální index tepelného komfortu (UTCI), což je tepelný komfort vnímaný člověkem zohledňující teplotu, vlhkost, proudění vzduchu a oblečení člověka.
Lidé, kteří jsou zdraví a mimo vymezené věkové kategorie, zvládnou krátkodobé vystavení takovým podmínkám. V případě dlouhodobé expozice buď takové místo dočasně nebo trvale opustí, případně si nainstalují klimatizační zařízení, které má poměrně velké nároky na elektrický příkon a v případě nahromadění velkého množství takových zařízení může začít docházet k přetěžování sítě s rizikem blackoutu. U dětí či starších lidí, kteří jsou obzvláště citlivý na velké teplotní výkyvy a vysoké teploty, se mohou projevit různé zdravotní obtíže, končící hospitalizací v nemocnici nebo i fatálně.
V Česku nemáme analyzováno mnoho měst. Spíše jsme se zabývali městy mimo ČR, kdy např. město Vídeň, jak jsem již uvedl, s naší analýzou pracuje velmi zodpovědně. V současné době se zabýváme Prahou a brzy budeme mít první výsledky. Můžu však říct, že česká města mají v aplikaci modro-zeleno-bílé infrastruktury značné rezervy.
Inspirovat se můžeme v zahraničí například švédský Stockholm má tuto problematiku velmi dobře zvládnutou. Nicméně velmi důležitý je také projekt řešený na ČVUT s názvem „Voda ve městě: multidisciplinární přístup k modré a zelené infrastruktuře v urbanizovaném prostředí“, který přinese metodiku, jež obcím ozřejmí a usnadní rozhodovací proces při plánování, zadávání a realizaci přírodě blízkých řešení systému hospodaření s dešťovými vodami (HDV) v zastavěném území obce. A dále jim pomocí katalogu opatření přiblíží příklady možných řešení prvků HDV v urbanizovaném prostředí podle charakteru obce a dané lokality.
Čtěte také: Šetrné čističe pro domácnost
tags: #univerzální #teplotní #klimatický #index #UTCI