Výroční zpráva Evropského účetního dvora a její dopady na životní prostředí

Evropský účetní dvůr (EÚD) je nezávislý kontrolní orgán EU se sídlem v Lucemburku. Jeho cílem je přispívat ke zlepšení finančního řízení EU, posílit tak důvěru občanů a účinně reagovat na současné i budoucí výzvy, jimž EU čelí.

K řízení o porušení povinnosti Soudní dvůr přistupuje tehdy, porušuje-li členský stát svoje povinnosti vyplývající z unijního práva.

Důležitou roli zde hraje také Evropská komise (dále jen „Komise“). Ta totiž reaguje na případná porušení ještě před Soudním dvorem a vydává v takových případech odůvodněná stanoviska. Vydá-li SDEU rozsudek konstatující porušení povinnosti (resp. vícero povinností), je povinností dotčeného členského státu rozsudek respektovat a přijmout uložená nápravná opatření. Až v případě, kdy členský stát stanovisku v určené lhůtě nevyhoví, přichází na řadu již zmiňované řízení o porušení povinnosti před SDEU.

V případě, že tak členský stát neučiní, může SDEU přistoupit k dalšímu řízení, ve kterém může stanovené povinnosti vymáhat, a to i za pomoci finanční sankce. Řízení o porušení povinnosti je tak na základě čl.

Vymáhací neboli sankční řízení zahajuje Komise žalobou u Soudního dvora v případě, že členský stát nepostupuje dle výše popsaného scénáře - tzn. nereaguje na stanovisko Komise, nesplní nápravná opatření uložená rozhodnutím SDEU v co nejkratší době (nebo dokonce s jejich plněním ani nezapočne).

Čtěte také: Zpráva o ochraně přírody

Žaloba obsahuje návrh paušální částky či (opakované) penále na základě uvážení Komise. Konečnou podobu a výši finanční sankce určuje Soudní dvůr, a to v souladu s jejím účelem, jímž je donucení státu k urychlenému zjednání nápravy. V žádném případě však sankce neslouží k náhradě újmy vzniklé porušením povinností.

Článek 259 SFEU totiž umožňuje, aby jeden členský stát žaloval jiný, porušuje-li dle něj své povinnosti vyplývající z unijního práva. Členský stát se nejprve obrátí na Komisi, která umožní oběma stranám osvětlit své jednání. Poté Komise vydá odůvodněné stanovisko a konstatuje, zda podle jejího názoru došlo k porušení povinnosti. I kdyby ale Komise porušení neshledala, členský stát se může s žalobou obrátit na Soudní dvůr.

Právě tato kritéria (spolu s dalšími faktory, jako např. naléhavost řešení případu nebo platební schopnost dotčeného členského státu) společně tvoří metodiku pro určování sankce.

Pro vykreslení role výše popsaných řízení a finančních sankcí v oblasti unijního práva životního prostředí v praxi jsou esenciální tři otázky: Porušují členské státy svoje povinnosti vyplývající z unijních předpisů v oblasti životního prostředí? Kolik případů porušení povinnosti musí Komise v rámci této oblasti ročně projednávat?

Dle statistik Komise z roku 2023 přibylo během roku 2022 až 104 nových případů porušení povinnosti v oblasti životního prostředí.

Čtěte také: Česká pamětní stokoruna

Průměrně pak byl ve stejném roce jeden případ vyřešen za 115 týdnů, tj. za více než 2 roky. Vzhledem k nutné urgentnosti řešení případů v oblasti životního prostředí je však taková doba příliš dlouhá a potenciálně problematická. Doba trvání jednoho případu se tak od roku 2018 zásadně nezměnila.

Nejaktuálnější případ, ve kterém Soudní dvůr uložil členskému státu peněžitou sankci za porušení povinnosti v oblasti unijního práva životního prostředí, pochází z prosince loňského roku.

Po neúspěšné prejudiciální fázi podala Komise v květnu roku 2017 žalobu pro porušení povinnosti proti Rumunsku. Podle ní Rumunsko nesplnilo svoje povinnosti ohledně ukončení skládek bez povolení k provozu a následné péče o stávající skládky [čl. 14 písm. b) směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů]. Přestože Rumunsko nebylo zcela nečinné, nedošlo z jeho strany k uzavření všech skládek provozovaných bez povolení, a tedy ani ke splnění veškerých povinností plynoucích z rozsudku Soudního dvora.

Soudní dvůr všechny tvrzené důvody nepřípustnosti vyvrátil. Lhůty poskytnuté Komisí byly dle SDEU více než dostatečné. Konečně Soudní dvůr konstatoval, že Rumunsko nepřijalo opatření, která mu vyplývala z předcházejícího rozsudku a nesplnilo povinnosti dle čl. 260 odst.

Pokud jde o uložení finanční sankce, Soudní dvůr posuzoval jak závažnost porušení, tak dobu jeho trvání a platební schopnost Rumunska, přičemž zohlednil také případné dopady na soukromé a veřejné zájmy a naléhavost řešení tohoto případu. Jako polehčující okolnosti SDEU shledal zejména pokrok při snižování počtu skládek a fakt, že jde o první případ, kdy Rumunsko plně nerespektovalo jeho rozsudek. Rumunsko nepřijalo opatření vyplývající z předcházejícího rozsudku, a nesplnilo tak povinnosti dle čl. 260 odst.

Čtěte také: KTS EKOLOGIE – Zpráva a Novinky

Zatímco ve výše popsaném procesu byla hlavním iniciátorem Komise, v tom následujícím bude prim hrát sám dotčený členský stát.

Mezistátní žaloby se však v praxi využívají zcela výjimečně (v jednotkách případů). Členské státy ve většině případů volí diplomatická či politická řešení sporů a je pro ně výhodnější ponechat kontrolu porušování unijního práva na Komisi. Mezistátní žaloby tak představují tzv.

Faktem ale je, že více než 90 % případů skončí dohodou mezi porušujícím státem a Komisí v prejudiciální fázi (tj.

Konečně, přestože je ročně zahajováno několik vymáhacích řízení, i zde většina případů skončí ještě před podáním žaloby k SDEU, podobně jako tomu bylo u řízení o porušení povinnosti (tj. dohodou dotčeného členského státu s Komisí). Je tomu tak proto, že se porušující členské státy snaží vyhnout poměrně vysokým finančním ztrátám.

Auditoři ve zprávě dále upozorňují na rostoucí finanční rizika, jimž čelí rozpočet EU v důsledku rekordní výše dluhu, útočné války Ruska proti Ukrajině a vysoké inflace.

Navzdory tomu Soudní dvůr i Komise drží v rukou bezpochyby silnou zbraň, která při zdokonalení procesních podmínek může hrát důležitou roli v dodržování unijního práva životního prostředí.

Auditoři zdůraznili, že značný nárůst odhadované míry chyb je z velké části způsobem chybami zjištěnými ve výdajích na soudržnost, tedy kohezní politiku, kde míra chyb narostla ze 6,4 procent v roce 2022 na 9,3 procenta v roce 2023.

Auditoři rovněž poukázali na to, že rozpočet EU nadále ovlivňuje vysoká inflace. Na základě inflační prognózy vypracované Evropskou komisí odhadují, že rozpočet Evropské unie by do konce roku 2025 mohl ztratit téměř 13 procent své kupní síly.

Finanční pomoc EU Ukrajině se v roce 2023 oproti roku 2022 zvýšila více než dvojnásobně, z 16 miliard eur na 33,7 miliardy eur. Auditoři upozorňují, že přenesení rizik případných dlužných splátek do budoucna by mohlo vyvolat tlak na rozpočet EU.

V roce 2023 činily výdaje z rozpočtu EU celkem 191,2 miliardy eur (4,9 bilionu Kč). Auditoři každoročně prověřují příjmy a výdaje EU a zjišťují, zda je roční účetní závěrka spolehlivá a zda se příjmové a výdajové operace EU uskutečnily v souladu s platnými předpisy. Za tímto účelem prověřují statisticky reprezentativní vzorek operací a posuzují, nakolik jsou výdaje zatíženy chybami. Odhadovanou míru chyb u těchto výdajů porovnávají s prahem ve výši dvě procenta, což je hodnota, nad níž se nesprávné výdaje považují za významné.

"Záporný výrok" znamená, že auditoři zjistili rozsáhlé problémy.

tags: #vyrocni #zprava #evropskeho #ucetniho #dvora #ovzdusi

Oblíbené příspěvky:

• Postupy pro odpady železa
• Hodnota přírody v osvícenství
• Dotace pro chovatele ovcí a koz
• Zvadlé květiny a kompost
• Diagram spalování odpadu