Ekologické dopady uranového dolu Dolní Rožínka

Uran je nerostný zdroj, který hraje důležitou roli v energetice a své využití má i ve vojenském sektoru. Jeho těžba, zpracování a využití jsou zároveň provázeny hromaděním radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva. Jaké hospodářské, společenské a ekologické dopady má uranový průmysl na Českou republiku?

Článek uvádí základní historické události spojené s těžbou uranu v České republice a srovnává množství vytěžené uranové rudy a počet zaměstnanců průmyslu v minulosti a dnes. Dále představuje všechny české lokality, kde se dříve uran těžil a podrobněji se věnuje pěti z nich: Jáchymov, Příbram, MAPE Mydlovary, Stráž pod Ralskem a Dolní Rožínka. Popisuje v krátkosti některé dopady těžby na životní prostředí, jimiž se státní podnik DIAMO má povinnost zabývat. Ukazuje mapu s lokalitami, kde jsou dodnes nevytěžené zásoby uranové rudy. V souvislosti s touto mapou se nakonec zabývá podrobněji lokalitou Brzkov u Jihlavy v Kraji Vysočina.

V letech 1945 až 1999 v souvislosti s těžbou uranu došlo k těmto událostem [1]. V listopadu 1945 podepsaly Československá Republika (ČSR) a Sovětský svaz (SSSR) mezinárodní dohodu o vyhledávání, těžbě a dodávkách radioaktivních surovin do SSSR. Mezi lety 1945 až 1992 byl za veškerou činnost spojenou s těmito aktivitami zodpovědný státní podnik Československý uranový průmysl (ČSUP). V říjnu 1989 přijala vláda Československé socialistické republiky (ČSSR) Usnesení č. 94 o útlumovém programu pro těžbu uranu a související činnosti. Od roku 1993 se ČSUP transformoval do dnešního státního podniku DIAMO.

Surovinová politika z roku 1999 si v souvislosti s těžbou uranu stanovila tyto cíle: „ukončit těžbu uranu a zabezpečit ochranu jeho významných zdrojů pro další případné využití“ a „zabezpečit sanace dlouhodobých následků těžby uranu“ [2]. V letech 2006/2007 a 2011/2012 požádala australská firma Uran Limited prostřednictvím své české dceřiné firmy Urania Mining o rozšíření chráněného ložiskového území u Brzkova za účelem průzkumů kvůli možné těžbě uranu v budoucnosti, obě žádosti byly zamítnuty Ministerstvem životního prostředí. Ke stejnému rozhodnutí došlo i v roce 2015, kdy ministr životního prostředí Richard Brabec zamítnul odvolání firmy Urania Mining proti stanovení průzkumného území Osečná-Kotel pro uranovou rudu.

V prosinci 2015 připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu aktualizaci platné surovinové politiky [6]. V říjnu 2016 byl zahájen proces posuzování dopadů aktualizace platné surovinové politiky na životní prostředí (SEA) [7]. Během zjišťovacího řízení mohla veřejnost zasílat své písemné vyjádření k surovinové politice na Ministerstvo životního prostředí. Veřejné projednání proběhlo 6. února 2017. Martin Kamarád, starosta města Přibyslav, se k němu vyjádřil v Ekonomickém deníku.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

V letech 1945 až 2007 se náš stát pohyboval na 9. místě světového žebříčku producentů uranu [8]. Během tohoto období bylo vyrobeno přes 110 tisíc tun U3O8 s maximem asi 30 tisíc tun uranu dosaženým v roce 1960. Po roce 1992 klesala roční produkce uranu z asi 10 tisíc tun na asi 400 tun v roce 2004, až se dostala na 193 tun uranu v roce 2014 [9]. Počet zaměstnanců v uranovém průmyslu byl nejvyšší v roce 1955, kdy v uranovém průmyslu pracovalo přes 46 tisíc zaměstnanců a po 2004 se toto číslo snížilo až na přibližně 3 300 zaměstnanců.

Na obrázku 1 najdete mapu znázorňující klíčové lokality spojené se zpracováním uranových rud [10]. Jednalo se o hlubinou těžbu uranu (například Jáchymov, Horní Slavkov, Zadní Chodov, Příbram, Okrouhlá Radouň, Hamr-Křižany, Brzkov, Rožná), chemickou těžbu „in situ leach” (ISL) prostřednictvím kyseliny sírové H2SO4 a dalších chemikálií (Stráž pod Ralskem), radiometrická úprava uranové rudy (Jáchymov, Nejdek, Horní Slavkov, Příbram a Ustaleč) a chemická úprava uranové rudy (MAPE Mydlovary, Stráž pod Ralskem a Dolní Rožínka).

Dopady těžby v jednotlivých lokalitách

Jáchymov

Jáchymov v Karlovarském kraji je dodnes nejvíce spojován s politickými vězni umírajícími v 50. letech 20. století na nemoc z ozáření při drcení a třídění uranové rudy ve „Věži smrti” (obrázek 2), s první sovětskou atomovou bombou, s prvními dosud funkčními radonovými lázněmi na světě založenými v roce 1906, s objevem rádia Marií Curie-Skłodowskou v roce 1898 a s těžbou stříbra od 16. Odhadovaná produkce uranu v Jáchymově v letech 1945 až 1964 se pohybuje kolem 7 000 tun uranu, avšak nejsou do ní započítány ztráty [11]. V roce 1962 se likvidovala radiometrická úpravna uranových rud v Nejdku (kde se mimo jiné zpracovávala ruda až z Příbramských dolů), převážely se radioaktivní kaly z odkaliště Eliáš do úpravny v MAPE Mydlovarech v jižních Čechách a také se likvidovaly Jáchymovské doly v roce 1964 a 2009 [12].

Příbram

V Příbrami ve Středočeském kraji, kde se těžila uranová ruda v letech 1950 až 1991, se doly rozkládaly na ploše asi 57,6 km2 [13]. Zde vytěžených téměř 50 tisíc tun uranové rudy bylo zpracováváno na fyzikální úpravně Bytíz od roku 1958 a na chemické úpravně rud MAPE Mydlovary od roku 1962. Sanace odkaliště Bytíz proběhly po roce 1993 [14]. Dodnes můžete na trase Praha-České Budějovice z oken vlaku a aut vidět obrovské haldy odvalů s hlušinou neboli odpadním kamenivem při těžbě uranu (obrázek 3). V roce 2015 bylo odhadováno, že jenom kameniva z odvalu číslo 15 je 13 milionů tun a obsahuje 700 tun uranu [15]. Stejně jako Jáchymov, také Příbramské doly jsou známy kvůli utrpení politických vězňů, konkrétně v Táboře Vojna [16].

MAPE Mydlovary

Chemická úpravna uranových rud MAPE Mydlovary v Jihočeském kraji byla v provozu v letech 1962 až 1991 [17]. Zpracovala kolem 17 milionů tun uranové rudy z lokalit Zadní Chodov, Okrouhlá Radouň, Příbram, Dolní Rožínka a Stráž pod Ralskem. V letech 1979 až 1983 bylo roční množství zpracované uranové rudy vyšší než 700 tisíc tun. Během svého provozu vyrobila úpravna MAPE Mydlovary cca 28 tisíc tun U3O8. Zároveň úpravna MAPE Mydlovary vyprodukovala cca 36 milionů tun kalů (kaly/voda v poměru 24/17) [18].

Čtěte také: Nadměrný odpad Dolní Břežany

Likvidační a sanační práce začaly po roce 1991. Jak uvedl Josef Vacek, vedoucí provozů rekultivací a likvidačních prací Mydlovary, šest dekontaminačních stanic ročně přečistí mezi 20 až 50 tisíci kubíky vody vytékající z odkališť. Podle Vacka v roce 2015 zbývalo rekultivovat asi 150 hektarů odkališťových ploch do roku 2024. V roce 2015 byla hotová rekultivace odkaliště I. o rozloze 25 hektarů, výšce 25 metrů, s asi 100 monitorovacími vrty a probíhaly mimo jiné rekultivace odkaliště III. o rozloze 31 hektarů (obrázek 4). Podle výroční zprávy DIAMO 2015 bylo množství importováno 1 200 tisíc tun sanačních materiálů v roce 2015 [19]. Náklady na rekultivace v roce 2015 odhadoval Vacek na 120 milionů korun.

Stráž pod Ralskem

Oblast Stráže pod Ralskem v Libereckém kraji si zažila dva typy těžby uranu - hlubinnou [21] a chemickou [22]. V hlubinném dole Hamr I. se v letech 1972 až 1993 vytěžilo kolem 13 tisíc tun uranové rudy. Při chemické těžbě in-situ leaching (ISL) v letech 1966 až 1996 bylo vylouženo asi 15 tisíc tun uranové rudy [23]. Od září 2014 do prosince 2015 probíhala likvidace dolu Hamr I. a části chemické úpravny Stráž. Likvidační práce jsou zachyceny ve dvou časosběrných videích na webu DIAMO [24].

Těžba ISL ve Stráži pod Ralskem je znázorněna na obrázku 5, který zjednodušeně popisuje tamější geologické podloží a děje probíhající při ISL ve Stráži. Žlutá část představuje vrstvu formovanou v geologickém období svrchní křídy zvaném turon (asi 94-88 milionů let před naším letopočtem). V turonských pískovcích se nacházejí podzemní zdroje pitné vody. Zelená část znázorňuje ještě starší vrstvu formovanou v období svrchní křídy zvaném cenoman (101-94 milionů let před naším letopočtem). V cenomanských pískovcích se vyskytují uranové rudy. Fialová barva značí nepropustnou bariéru, která chránila podzemní zdroje pitné vody před tím, než zaměstnanci uranového průmyslu tuto bariéru provrtali přibližně 15 tisíci vrty, z nichž využili asi 11 tisíc vrtů: 8 tisíc vrtů pro loužení, 3 tisíce vrtů pro monitorování. Vrtalo se na ploše 700 ha vyluhovacích polí.

Do cenomanské zvodně se technologickými vrty vtlačilo asi 5 milionů tun chemikálií, například 4 miliony tun kyseliny sírové, 312 tisíc tun kyseliny dusičné, 112 tisíc tun amoniaku za účelem louhování a 26 tisíc tun kyseliny fluorovodíkové a 1,5 tisíc tun kyseliny chlorovodíkové za účelem čištění vrtů. Kromě extrahovaných uranových rud byla výsledkem (a stále je) také kontaminace podzemních vod. V roce 1994 bylo kontaminováno 193 milionů m3, přičemž v roce 2009 číslo vzrostlo na 370 milionů m3 kontaminovaných vod [23].

Diagram 1 ukazuje, jak probíhá sanační proces přibližně i dnes [23]. Bývalými technologickými vrty se z cenomanského kolektoru (neboli zvodně) čerpají zbytkové technologické roztoky na povrch. Procházejí chemickou stanicí, kde je z nich oddělen rozpuštěný uran. Část roztoků projde odpařovacím a krystalizačním procesem. Vykrystalizovaný kamenec se užívá na výrobu hnojiv anebo je přepracován na síran hlinitý a síran amonný. Zkapalněné páry jsou vypouštěny do řeky Ploučnice. Zbytky po krystalizaci kamence se nazývají matečný louh (ML). Schéma ukazuje, že ML je vtlačen zpět do země. Část roztoků pokračuje do neutralizačních dekontaminačních stanic (NDS 6 a 10).

Čtěte také: Termíny svozu odpadu Dolní Lhota

V roce 2010 česká vláda počítala se zajištěním asi 31 miliard korun na sanační proces v souvislosti s chemickou těžbou ve Stráži pod Ralskem v letech 2012 až 2042 [26]. Sanace cenomanské zvodně má pokračovat do roku 2037. Cílem je snížit koncentraci kontaminantů na 7 g/l. Všechny rekultivační práce pak mají pokračovat až do roku 2042. Podle spolku Naše Podještědí, jehož předsedou je Josef Jadrný (náměstek hejtmana Libereckého kraje v letech 2012 až 2016), činily odhadované náklady na sanaci po chemické těžbě v letech 1996-2011 45 miliard korun a v letech 2011 až 2042 by mělo být utraceno ještě 40 miliard korun [27].

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu si sanace těžby uranu ve Stráži pod Ralskem vyžádá 27 miliard korun v letech 2016 a 2042, ale zároveň se v tiskové zprávě z 12. prosince 2016 cituje, že částka bude pravděpodobně ještě vyšší, neboť „plány likvidací totiž neobsahují výdaje spojené s čištěním a čerpáním důlních vod a následným monitoringem lokalit“. Na likvidaci povrchových objektů po hlubinné těžbě uranu na dole Hamr I. bylo utraceno 619 milionů korun. Jako u většiny sanačních projektů prováděných státním podnikem DIAMO, i zde byl projekt spolufinancován Evropskou unií, konkrétně 85 % z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) (obrázek 8). Přibližně 7 milionů m3 radioaktivního odpadu z dolu Hamr I. bude až asi do roku 2023 převáženo do 100 hektarového odkaliště poblíž Neutralizační dekontaminační stanice.

Dolní Rožínka

Dolní Rožínka v Kraji Vysočina je známá svým posledním funkčním uranovým dolem Rožná ve střední Evropě, ze kterého se od roku 1958 vytěžilo kolem 20 tisíc tun uranu [28]. V lednu 2016 vláda schválila postupnou uzavírku dolu Rožná I. Chemická úpravna je zde v provozu od roku 1968 (obrázek 9). V současnosti neposkytuje DIAMO ani Ministerstvo průmyslu a obchodu informace k těmto třem záležitostem: 1. nejsou identifikovány významné vlivy provozu odkališť na obyvatelstvo a životní prostředí, 2. není jasné, zda se kapacita odkališť bude navyšovat v souvislosti s možnou těžbou uranu v Brzkově (viz dále), 3. veřejnost nemá k dispozici údaje o stabilitě hrází odkališť [29].

Ekonomické aspekty a náklady spojené s těžbou uranu

V letech 1992-2003 bylo utraceno 17,6 miliard korun ze státních dotací na útlum uranové těžby a na sociální a zdravotní náklady související s těžbou (graf 4). V roce 2015 byly pozůstatky uranové těžby vyčísleny na 50 milionů m3 a 4,7 milionů m2 hald a na 52,9 milionů m3 a 5,9 milionů m2 odkališť (tabulka 1).

Potenciální obnovení těžby v Brzkově

Na mapce (obrázek 12) jsou vyznačeny lokality, kde jsou dodnes nevytěžené zásoby uranové rudy [32]. V Libereckém kraji se jedná o ložiska Břevniště pod Ralskem, Hamr pod Ralskem, Osečná Kotel a Stráž pod Ralskem, kde se pod zemí ukrývá přes 112 tisíc tun uranové rudy. Na ložisku Brzkov-Horní Věžnice (obrázek 13) byly v letech 1976 až 1990 provedeny průzkumné práce. Experimentální těžba probíhala od roku 1984. V roce 1990 bylo vyhlášeno chráněné ložiskové území zabírající plochu 106,4 hektarů. V roce 2004 byla důlní jáma č.12 (hloubka 300,5 metrů; rozměry 2,2x3,6 metrů) zaplavena, zasypána kamenem z lomu a odvalu a vstup do dolu byl překryt betonovou deskou. Kolem bylo vymezeno bezpečnostní pásmo 44x44 metrů.

Česká vláda se 22. prosince 2014 usnesla (usnesení č. 1086), že státní podnik DIAMO začne s přípravami nové uranové těžby na lokalitě Brzkov u Jihlavy v Kraji Vysočina. Podle optimálního scénáře ve Studii proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov zpracované státním podnikem GEAM, DIAMO v červenci 2014 je množství vytěžitelného uranu 4 440 tun, přičemž ročně by se těžilo pouze 175 tun v průběhu asi 20 let [33]. Pro představu, na palivové tyče pro roční provoz českých jaderných elektráren Temelín a Dukovany se spotřebuje asi 600 tun uranu ročně. Uran z ložiska Brzkov by pokryl pouze asi 7 let provozu Dukovan a Temelína.

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR obsahuje v této souvislosti následující informace: „Využití domácího uranu je třeba zvážit s ohledem na jeho potenciální přínos pro ekonomiku ČR. V krajním a nepravděpodobném případě rozpadu globálního trhu s uranem lze přistoupit k využívání domácího uranu, s využitím nejmodernějších technologií šetrných k životnímu prostředí.“ [34]. Agentura pro atomovou energii při Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD/NEA) potvrzuje, že rozpadu globálního trhu v důsledku nedostatku uranu se není třeba obávat vzhledem k obří produkci uranu v zemích jako Kazachstán, Kanada a Austrálie (diagram 3).

Rozhodnutí o tom, z čeho těžbu (v případě těžby) a nutnou rekonstrukci chemické úpravny a navýšení dvou odkališť na Dolní Rožínce financovat, má být podle studie vydáno českou vládou v lednu 2018. Případné náklady v Dolní Rožínce jsou v současnosti odhadovány na 3 miliardy korun.

tags: #uranovy #dul #dolni #rozinka #ekologicke #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Problémy s emisemi?
• Klimatické změny v Evropě
• Dopady oděvního znečištění
• Uzavírky Příbramsko
• Švédský model recyklace PET