Úspěšná recyklace PET lahví ve Švédsku: Inspirace pro Českou republiku

Co vás napadne, když se řekne Švédsko? Možná sauna, masové kuličky nebo severské detektivky. Ale věděli jste, že Švédi jsou také průkopníky v zálohování PET lahví a plechovek? Zálohový systém tam úspěšně funguje už desítky let a inspiraci si z něj nyní bere i Česká republika.

Česká republika se pomalu, ale jistě blíží k povinnému zálohování PET lahví a plechovek od nápojů. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) představilo návrh novely zákona o obalech, jehož výsledkem bude zálohový systém na nápojové PET lahve a plechovky. Reaguje tím na neefektivitu stávajícího systému sběru a recyklace těchto obalů. Návrh „zálohovacího zákona“ prochází standardním legislativním procesem.

Evropská unie proto stanovila jasné cíle v letech 2026 a 2027 musíme vysbírat 80 % nápojových PET lahví a plechovek. Podle další evropské směrnice pak máme splnit cíl recyklovat 90 % PET lahví do roku 2029. Cestou, jak toho dosáhnout, by měl být zálohový systém.

Švédský model recyklace PET lahví

Ze všech skandinávských zemí je Švédsko více méně výjimkou. V Dánsku, Norsku a Finsku nerecyklují prakticky vůbec. Za recyklaci PET lahví je v celém Švédsku zodpovědný od roku 1994 jediný podnik, AB Svenska Returpack.

Ve švédských obchodech najdete na každé nápojové PET láhvi a plechovce nápis: „pant“ - tedy záloha - jedna švédská koruna. U velkých PET láhví je to dvojnásobek. Nejčastěji Švédi obaly vrací v supermarketech, kde je ve zdi zabudovaný automat. Stačí do něj dát plechovku nebo láhev a za každou člověk dostane zpět peníze. Vybere si, jestli chce voucher, anebo jestli vše daruje Červenému kříži. S voucherem pak na pokladně dostane slevu z nákupu nebo hotovost.

Čtěte také: Recyklační revoluce ve Švédsku

Automat pro recyklaci je prakticky v každém větším švédském obchodě s potravinami. PET-lahve jsou lisovány již tam a později přepravovány do sběrných centrál. Existuje však i jinde běžná cesta, kdy jsou lahve zpracovávány až v třídícím centru. Láhve k recyklaci se exportují do dvou podniků v Nizozemsku.

Systém ve Švédsku spravuje firma Returpack, Švédi ji ale spíš znají pod heslem „Pantamera“, volně přeloženo „Zálohuj víc“. Zákonem regulovanou neziskovou společnost vlastní asociace výrobců nápojů a asociace obchodníků. Každý rok jí populární hudebníci nahrávají novou hymnu.

Úspěchy švédského systému

Švédsko se dlouhodobě řadí mezi evropské lídry ve sběru jednorázových obalů. Díky zálohovému systému dokáží vrátit do oběhu téměř 90 % plechovek a 86 % PET lahví.

V roce 1994 odevzdali severští zákazníci zpět do švédských obchodů celkem 22,7 miliónu PET lahví. O rok později to však již bylo třikrát tolik (73,5 miliónu) a v roce 1998 překročili rekord: v desetimiliónové zemi se poprvé přehoupli přes hranici 100 miliónů (přesně 117,3 mil. recyklovaných lahví). Devět z každých deseti prodaných PET lahví (ročně se jich v největší skandinávské zemi prodá na 130 miliónů) se tedy vrací k opětovnému využití.

Už teď nicméně zálohový systém šetří přírodu od zbytečného odpadu a podle propočtů Returpacku taky šetří klima: „Zálohový systém ve Švédsku každý rok ušetří emise skleníkových plynů odpovídající 180 tisícům tun oxidu uhličitého,“ uvádí Katarina Lundellová.

Čtěte také: Švédská severní příroda: Důvody k návštěvě

Zálohování PET lahví v České republice

Každý rok v české přírodě skončí až 100 milionů PET láhví a podobné množství plechovek. Přestože Češi třídí odpad ve velkém, ve výsledku se k recyklaci dostane jen méně než polovina PET lahví, a dokonce pouhá čtvrtina plechovek. Cenný materiál z omezených zdrojů tak těžíme, vyhazujeme na skládky a pálíme ve spalovnách.

Výsledek? Češi sice patří mezi špičku v třídění odpadu, i přesto ale většina nápojových obalů končí na skládkách nebo ve spalovnách. Třídění totiž není totéž, co recyklace. Náš současný systém je bohužel neefektivní většina vytříděného materiálu skončí bez dalšího využití. Bez zásadní změny, jako je zavedení zálohování, nemáme šanci dosáhnout výsledků, které ve Švédsku považují za samozřejmost.

Plánovaný systém v ČR

Plánovaný systém u nás do začátku počítá s více než 11 tisíci sběrnými místy. Ve Švédsku zálohomatů aktuálně funguje 14 600. Srovnatelný je tak i počet obyvatel na jeden zálohomat (v ČR na něj připadá zhruba 991 lidí, ve Švédsku 712).

• Sběrná místa: Plánuje se vytvoření sítě více než 11 000 sběrných míst. Povinnost přijímat zálohované obaly budou mít všechny prodejny a čerpací stanice s prodejní plochou nad 50 m², stejně jako online prodejci.
• Kdo to zaplatí: Hlavní náklady ponesou výrobci, kteří už teď platí poplatky do systému barevných kontejnerů provozovaných společností EKO-KOM.

Pilotní projekty

Největší výrobce minerálních vod v Česku, společnost Mattoni 1873, začíná spolu s online prodejcem potravin Košík.cz zkoušet, jak by se osvědčily zálohované petky v praxi. Jde o pilotní projekt; vratné lahve budou mít speciální označení.

Příklady ze zahraničí ukazují, že zálohování je jednoduchý a funkční způsob, jak zlepšit míru recyklace a snížit množství odpadu v přírodě. Obaly, které by jinak skončily jako jednorázový odpad, se stanou surovinu, kterou můžeme opakovaně využít.

Čtěte také: Krásy Švédska

tags: #svedsko #recyklace #pet

Oblíbené příspěvky:

• Studénka: Stav ovzduší
• O Spolku přátel přírody
• Ideální škola v přírodě
• Využití AI v ochraně přírody
• Trash Hero a ekologie