Úroveň ohrožení druhů IUCN

Ubývání biodiverzity je jedním z nejzávažnějších globálních problémů současnosti. Biologickou rozmanitost lze posuzovat jedním ze základních hledisek - podle populací a druhů, nejčastěji se vyjadřuje jako počet druhů v určité oblasti.

Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě.

Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin. Řada z nich byla publikována v odborném časopise Příroda.

Červený seznam ohrožených druhů zvířat z celého světa je známý taky jako Červený seznam IUCN. IUCN, v němž pracuje řada odborníků z celého světa, tento seznam každé dva roky aktualizuje. Při poslední aktualizaci v něm bylo zapsáno téměř 64 tisíc druhů, z toho skoro 20 tisíc ohrožených vyhynutím. Ohrožené druhy jsou v seznamu roztříděné do několika kategorií podle stupně ohrožení.

Kategorie ohrožení podle Červeného seznamu IUCN

Hlavních sedm kategorií má svou barvu a dvoupísmenovou mezinárodní zkratku:

Čtěte také: Česká republika a světelné znečištění

• EX (Extinct) - Vyhynulý: A to jak v přírodě, tak v zajetí.
• EW (Extinct in the Wild) - Vyhynulý v přírodě: Znamená to, že několik jedinců ještě přežívá v zajetí.
• CR (Critically Endangered) - Kriticky ohrožený: Jsou to druhy, kterým hrozí vyhynutí v nejbližší době nebo možná už dokonce vyhynuly, ale jisté to není. Týká se to i druhů, jichž zbývá jen velmi malý počet, obývají jen velmi malé omezené území nebo byl zničen jejich biotop.
• EN (Endangered) - Ohrožený druh: Do této kategorie jsou zařazeny druhy, které jsou silně ohrožené vyhynutím ve velmi blízké budoucnosti. Přežívá jich jen malý počet nebo obývají malé omezené území.
• VU (Vulnerable) - Zranitelný: I tyto druhy jsou ohrožené vyhynutím a rychle v přírodě ubývají. Je ale čas změnit podmínky, které by zajistily jejich přežití a obnovily jejich rozmnožování a následný nárůst populace. To je snad nejpočetnější kategorie v seznamu, patří sem i tak známé druhy, jako je třeba slon africký, panda velká nebo lední medvěd.
• NT (Nearly Threatened) - Téměř ohrožený: V této kategorii jsou zařazeny druhy, které sice nesplňují podmínky pro zařazení mezi ohrožené druhy, ale v blízké budoucnosti se to může změnit. Nebo druhy, které obývají dostatečně velký areál, takže případné vyhynutí v určité oblasti ještě neznamená vyhynutí druhu.
• LC (Least Concern) - Málo dotčený: Tyto druhy jsou sice zařazeny v Červeném seznamu, ale stupeň jejich ohrožení je velmi nízký. Přesto je nutné věnovat jim pozornost a sledovat podmínky, v nichž žijí a jejichž změna k horšímu by mohla druh ohrozit.
• DD (Data Deficient) - Chybí údaje: Sem jsou zařazeny druhy, o nichž nevíme jak velká je jejich populace, jaká nebezpečí je ohrožují nebo chybí další informace nutné k jejich zařazení do jedné z předchozích kategorií.
• NE (Not Evaluated) - Nevyhodnocený: Do této kategorie se zařazují druhy, ke kterým chybí data k přesnějšímu zařazení, ale dosud jim vědci z IUCN nevěnovali pozornost.

Kompletní Červený seznam IUCN v nejaktuálnější verzi je dostupný na internetu na stránce www.iucnredlist.org.

Faktory ovlivňující ohrožení druhů

Skutečně účinná druhová ochrana se neobejde bez důvěryhodných a objektivních znalostí činitelů ohrožujících současné a budoucí rozšíření a početnost planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů, kupř. hub. Aaron Hague a Kathryn Breonová z univerzity v americkém městě Salisbury se pokusili vyčíslit závažnost pěti faktorů obvykle považovaných za nejvýznamnější z hlediska působení na druhy a další taxony (Conserv. Sci. Pract., 4, e12670, 2022). Využili k tomu uznávaný červený seznam celosvětově ohrožených druhů, nejméně dvakrát za rok aktualizovaný Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN).

Protože odborníci zařazují podle předem daných kritérií druhy a další taxony do příslušných kategorií odrážejících stupeň jejich ohrožení vyhynutím nebo vyhubením, uvádějí pro ně i hlavní činitele, které mají uvedený stav na svědomí. Hlavní hnací síly ohrožující další existenci druhů na naší planetě zahrnovaly rozpad, přeměnu a úplnou ztrátu biotopů v důsledku lidské činnosti, nadměrné využívání populací organismů lovem, odchytem, sběrem a sklizní včetně pytláctví, invazní druhy, nemoci a geny, znečišťování prostředí a změny podnebí, přičemž do poslední kategorie patří v tomto pojetí i dopady počasí.

Na 88,3 % z 20 784 druhů, u nichž byly k dispozici potřebné údaje, působilo ničení biotopů, zatímco 26,6 % negativně ovlivňovalo jejich nadměrné využívání lidmi. Čtvrtinu globálně ohrožených taxonů zasáhly dopady nepůvodních invazních organismů. Důsledky znečišťování prostředí se projevily u 18,2 % druhů, jež byly předmětem výzkumu. Vůbec nejmenší podíl na ohrožení druhů vyhubením nebo vyhynutím, konkrétně 16,8 %, připsali experti změnám podnebí a působení počasí.

Již ze součtu výše uvedených procentuálních podílů dosahujícího 175 % je zřejmé, že některé druhy fauny a flóry a další organismy ovlivňuje současně více vnějších činitelů. Autoři proto v dalším kroku vybrali z celé databáze náhodně 2155 druhů a zjistili, který faktor považují hodnotitelé za do té míry dominantní, že je příčinou ohrožení příslušného druhu. Uvedený počet určila statistická analýza jako pro obdobné úvahy zcela dostatečný.

Čtěte také: Definice úrovní biologického ohrožení

I v tomto případě se ukázala jako nejdůležitější hnací síla ohrožení druhů vymizením (extinkcí) rozpad, přeměna a úbytek vhodného prostředí, a to pro plných 71,3 % druhů.

Jestliže něco vyplývá ze zmiňované studie na první pohled, pak je to skutečnost, že ničení biotopů představuje závažné nebezpečí pro více druhů než další faktory dohromady. Zmenšování velikosti a fragmentace populací, ubývání přirozených stanovišť a jejich degradace jsou jedny z nejčastějších příčin ohrožení druhů.

Mezinárodní organizace BirdLife International, kterou v Česku zastupuje Česká společnost ornitologická, zveřejnila nový Červený seznam ptáků Evropy. I přes nezpochybnitelné ochranářské úspěchy je v Evropě každý pátý ptačí druh ohrožený vyhynutím. Hlavními příčinami jsou intenzivní zemědělství, ztráta vhodného prostředí i pronásledování člověkem. Po seznamech z let 1994, 2004 a 2015 se jedná o čtvrté vyhodnocení stavu ptactva v Evropě od asociace ochranářských organizací BirdLife International. Červený seznam nabízí nezávislé zhodnocení rizika vyhynutí pro všechny druhy ptáků přirozeně se vyskytující v Evropě. Publikace je základem evropské ochrany ptáků v nejbližších letech. Díky tomu, jak ptáci rychle a citlivě reagují na změny ve svém prostředí, nám ukazují, v jakém stavu se naše životní prostředí nachází a jaká je udržitelnost lidského počínání v krajině. Příkladem může být je intenzivní zemědělství a s ním související úbytek ptáků zemědělské krajiny. Ubývající ptáci tu jako indikátor ukazují, že intenzivní zemědělství je dlouhodobě neudržitelné a provází ho úbytek biodiverzity, tzn. Krkavcovitý pták havran polní se v porovnání s Červeným seznamem z roku 2015 přesunul z kategorie málo dotčený (LC) do kategorie zranitelný (VU). Stává se tedy ohroženým druhem. S výrazným úbytkem populace se potýkají havrani především v Rusku (ale nejenom tam!), kde žije třetina evropské populace. BirdLife International jako příčinu poklesu evropské populace havranů uvádí pronásledování ze strany člověka a ničení hnízdních kolonií. Dalším příkladem ohrožených druhů, které se přesunuly z kategorie málo dotčený (LC) do kategorie zranitelný (VU), jsou bekasina otavní a vodouš rudonohý, tedy bahňáci, kteří k životu potřebují podmáčené louky a mokřady. Kvůli změnám v tradičním hospodaření, které jsou spojené s ničením a zánikem luk a mokřadů, tito bahňáci ubývají. Volání pět peněz křepelky polní se z evropské krajiny ozývá stále méně. Důvodem je, kromě výše zmíněného intenzivního zemědělství, také masivní a neudržitelný lov křepelek v oblasti Středozemního moře. V některých státech je tato praktika stále legální. Obrovským problémem je ale nelegální lov, kdy střelci zabíjejí ptáky pouze pro jejich krutou zábavu. Dalších 35 druhů (6 %) je téměř ohroženo (NT). 5 druhů je regionálně vyhynulých (RE). Na seznamu jsou ale i dobré zprávy. Např. luňák červený přechází díky soustavné ochranářské práci z kategorie téměř ohrožený (NT) do málo dotčený (LC).

Čtěte také: Úroveň ochrany ovzduší u Ford Kod Motor

tags: #úroveň #ohrožení #druhů #IUCN

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad Ústí nad Labem
• Tipy pro cestování do Finska
• Pravidla sběru odpadu
• Spalovny a životní prostředí
• STK pro tříkolky