Úroveň světelného znečištění v České republice a Evropě

Světelné znečištění, často označované jako světelný smog, je fenomén, který čím dál více ovlivňuje naše životní prostředí. Tento jev zahrnuje různé aspekty spojené s použitím umělého osvětlení a jeho nepříznivými dopady na přírodu i lidské zdraví.

Světelný smog - někdy označovaný i jako světelné znečištění a anglicky „light pollution“ nebo „photopollution“ - je obecný termín pro umělé osvětlení v noci, především se tak ale myslí rušivé světlo o nepřiměřeně vysoké intenzitě. Noční veřejné osvětlení lze jistě považovat za vítanou změnu oproti dávnější minulosti, záření reklamních bannerů a silné osvětlení řady objektů už je však sporné.

Světelné znečištění vzniká především v důsledku nevhodného nebo nadměrného osvětlování. Když světla, která mají sloužit k venkovnímu osvětlení, unikají do oblohy nebo se odrážejí od různých povrchů, dochází k šíření světelného smogu. Hlavními zdroji světelného znečištění jsou především veřejné osvětlení, komerční reklamy, osvětlení sportovních hřišť a architektonické osvětlení. Každý z těchto zdrojů přispívá k vytvoření světelného smogu různou měrou.

Světelné znečištění je široký pojem, který pokrývá všechny formy nežádoucího světla, jež má negativní dopady na životní prostředí. Světelný smog je specifický typ světelného znečištění, který se projevuje jako rozptýlené světlo v atmosféře, čímž snižuje viditelnost noční oblohy a přispívá k oslnění.

Dopady světelného znečištění

Jaké s sebou světelné znečištění nese následky? Zdaleka nejde jen o to, že je dnes v podstatě v každém větším městě problém vidět hvězdy, kromě těch nejjasnějších. Světelné znečištění lze považovat za nežádoucí efekt vyspělé civilizace. Zdroje zahrnují exteriéry i interiéry budov (kanceláře, továrny apod.), reklamní plochy, veřejné osvětlení, osvětlené areály (například stadiony). Faktem pak je, že většina tohoto osvětlení je často zcela zbytečná či nepřiměřeně intenzivní, špatně nasměrovaná, nedostatečně odstíněná anebo jsou použity zastaralé typy osvětlení.

Čtěte také: Definice úrovní biologického ohrožení

Dopady světelného znečištění na přírodu jsou významné a různé. Může ovlivňovat chování zvířat, včetně migrace ptáků, rozmnožování obojživelníků a aktivity netopýrů. Světelné znečištění narušuje přirozené biorytmy a způsobuje dezorientaci u druhů, které využívají noční oblohu pro navigaci. Jako názorný příklad si můžeme uvést vodní želvy. Ty žijí ve vodě, ale vajíčka kladou na souši. Vylíhnuté malé želvy se orientují podle jasnějšího horizontu nad mořem. To však již dnes často neplatí a tak místo do vody zamíří přesně na opačnou stranu, což pro ně mívá fatální následky. Stejně tak je svit Měsíce a hvězd klíčový v navigaci mnoha druhů ptáků, kteří se podle něj orientují, a umělé osvětlení je může zmást, zamíří nad hustě obydlené oblast a ročně tak umírají miliony ptáků nárazem do nějaké vysoké struktury. Stejně tak pro ně může být fatální špatný odhad, kdy mají migrovat, který rovněž souvisí se světlem [6].

Světelný smog dramaticky snižuje viditelnost noční oblohy, což má významné důsledky nejen pro astronomické pozorování, ale i pro běžné noční prostředí. Spočet světelných zdrojů rozjasňuje noční oblohu do té míry, že i astronomické objekty, které jsou normálně dobře viditelné, jako například Mléčná dráha, jsou sotva rozeznatelné.

Světelné znečištění má také prokazatelný vliv na lidské zdraví. Vystavení nadměrnému umělému světlu, zvláště v noci, může narušit cirkadiánní rytmy a produkci melatoninu, což vede k poruchám spánku. Dlouhodobé vystavení světelnému znečištění je spojováno se zvýšeným rizikem vzniku chronických zdravotních problémů, včetně kardiovaskulárních chorob a depresí. Klíčovou roli zde sehrává „spánkový“ hormon melatonin, který se v těle tvoří jen ve tmě. Melatonin je zároveň silný antioxidant, který má v lidském organismu i další úlohy, jež jsou předmětem intenzivního lékařského výzkumu (prevence některých typů rakoviny, proces stárnutí, souvislost s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou či obezitou aj.).

Mezi další negativní dopady patří:

• Zvýšená spotřeba energie - noční svícení vyžaduje zdroj energie.
• Narušení ekosystému a života organizmů - lidský organizmus (včetně živočichů a rostlin), je přizpůsoben pravidelnému střídání dne a noci (tedy světla a tmy). Lidská činnost v poslední době radikálně narušila tyto cykly umělým osvětlením. Rostliny i živočichové využívají cyklus světla a tmy k regulaci svého chování (rozmnožování, stravování, spaní atd.) a vědecké studie prokázaly, že má umělé osvětlení negativní až smrtelné dopady na mnoho druhů obojživelníků, ptáků, savců, hmyzu i rostlin [2, 3, 4].

Světelné znečištění v Evropě a České republice

Obecně platí jasná korelace mezi mírou urbanizace a mírou světelného znečištění. Nejvíce postižená jsou velkoměsta a obecně hustě obydlené zóny. Můžeme se blíže podívat na některé oblasti z výše uvedené mapy - konkrétně na Evropu a Severní Ameriku. Pro zajímavost dodejme, že světelná záře nad Los Angeles je znatelná i ze vzdálenosti 320 km od Los Angeles - to dobře ilustruje, že velkoměsta významně ovlivňují široké okolí.

Čtěte také: Úroveň ochrany ovzduší u Ford Kod Motor

Mapa Evropy ukazuje vysoké znečištění v některých oblastech severní Itálie, Velké Británie a do okolí září také okolí Moskvy a samozřejmě dalších větších měst, včetně Prahy, Brna a Ostravy. Co je příčinou tak vysokého světelného znečištění Belgie? Jedná se o velmi rozvinutou zemi s relativně malou rozlohou a tedy vysokou koncentrací měst. Důležitý je však ještě jeden fakt - v Belgii jsou osvětleny všechny dálnice a většina silnic, osvětlení je navíc umístěno velmi hustě a i silniční síť je velmi hustá.

Jak si stojí z hlediska světelného smogu Česká republika? Bohužel ne příliš dobře. Podle The New World Atlas of Artificial Night Sky Brightness je na tom nejhůře dle očekávání centrum hlavního města Prahy. Tady je poměr k přírodnímu jasu nad hodnotou 20. Výrazně září také širší okolí Prahy, Brna, Plzně, Ostravy, Olomouce, Českých Budějovic a řady dalších měst. Naopak nejlepší je situace v severní části Šumavy.

Zde je podrobná mapa umělého jasu noční oblohy nad Českou republikou, která vychází z Falchiho atlasu. Kromě podrobného měřítka má mapa dvakrát jemnější stupnici jasu oproti originálu. S pomocí stupnice v legendě si můžete povšimnout, že nad Českou republikou se již nenachází přírodně tmavá obloha, a to ani nad Šumavou.

S problémy se potýkají například astronomové z Astronomického ústavu AV ČR, jelikož se znečištění poblíž jejich ondřejovské observatoře výrazně zhoršuje. Světelné znečištění v oblasti Ondřejova se v posledních letech znatelně zhoršuje. Souvisí to s rozšiřováním zástavby kolem dálnice, v obcích a především s velkými průmyslovými areály a se zaváděním osvětlené reklamy. Světelné znečištění zvyšuje jas a šum pozadí. Znemožňuje tak pozorovat slabé objekty a vede k menší přesnosti při pozorování jasnějších objektů.

Mapy světelného znečištění v České republice a v Evropě (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Tmavě modré, šedé a černé oblasti se u náš již nenacházejí. Nejbližší tmavší místa jsou na východním Slovensku a v Alpách. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací. Na druhé mapě jsou také vyznačeny oblasti tmavé oblohy založené do roku 2016: Jizerská (JOTO), Beskydská (BOTO) a Manětínská (MOTO).

Čtěte také: Kontrola znečištění životního prostředí

Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO)

Jistě zajímavým a záslušným projektem je projekt Jizerská oblast tmavé oblohy (JOTO). Jedná se o vůbec první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Část leží na území České republiky a část na území Polska. Kromě ochrany životního prostředí si klade tento projekt za cíl informovat veřejnost o problematice světelného znečištění a zlepšit povědomí populace o tomto stále se zhoršujícím problému.

Jizerská oblast tmavé oblohy (zkráceně JOTO, polsky: Izerski park ciemnego nieba, anglicky: Izera Dark Sky Park) je první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Nachází se v téměř neobydlené části Jizerských hor a leží z poloviny na české a polské straně Jizerských hor. Park slouží především k informování široké veřejnosti o problematice světelného znečištění, a také k ochraně přírody a životního prostředí.

Opatření ke snížení světelného znečištění

Ministerstvo životního prostředí ČR, společně s akademií věd ČR a dalšími odborníky na problematiku světelného znečištění, vypracovalo nové normy pro venkovní osvětlení, známé jako norma ČSN 36 0459. Tato norma stanovuje specifické požadavky na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení.

Ministerstvo životního prostředí podniká řadu kroků ke snížení světelného smogu, včetně zvýšené kontroly nad instalací a provozem veřejného osvětlení, poskytování pokynů pro osvětlování ve veřejných i soukromých sektorech a propagace využívání energeticky efektivních světelných zdrojů.

Mapy světelného znečištění jsou nástrojem, který vizualizuje úroveň světelného znečištění v různých oblastech. Tyto mapy, vytvořené pomocí satelitních snímků a terénních měření, ukazují, kde je světelného smogu nejvíce a kde je noční obloha nejtmavší. Obce mohou využít mapy světelného znečištění k optimalizaci svého venkovního osvětlení, což pomůže snižovat světelný smog a šetřit energie. Na základě těchto map mohou města a obce přizpůsobovat své osvětlovací plány tak, aby minimalizovaly nežádoucí světelné úniky, například směrováním svítidel dolů nebo použitím LED technologie s omezeným rozptylem světla.

K ochraně noční oblohy před světelným znečištěním existuje řada praktik, které zahrnují použití světelných zdrojů s nízkým jasem, směrování světla pouze tam, kde je potřeba, a používání časových spínačů pro zhasínání světel v určité hodiny.

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v České republice aktivně spolupracují na ochraně noční oblohy. Tyto oblasti často implementují specifické regulační opatření pro omezení světelného znečištění a osvětu mezi místními obyvateli a návštěvníky. Spolupracují také s obcemi a městy na okolních územích, aby zajistily, že světelné zdroje v těchto oblastech minimalizují svého vlivu na noční prostředí.

Zbytečně osvětlená noční města, dálnice nebo reklamní plochy stírají rozdíl mezi dnem a nocí i mezi ročními obdobími. To má negativní dopad na zdraví lidí, ale i živočichů a rostlin. Jak vrátit do životního prostředí noční tmu a omezit světlené znečištění diskutovali odborníci z celé Evropy ve středu 26. října na workshopu ve Hvězdárně a planetáriu Brno. České předsednictví EU si toto téma zvolilo jako jednu z priorit v oblasti životního prostředí.

tags: #úroveň #světelného #znečištění

Oblíbené příspěvky:

• Elektrické vlaky a životní prostředí
• Český televizní pořad o přírodě
• Techniky kreslení tužkou pro podzimní krajinu
• Zkušenosti s pobytem v Jiřetíně pod Jedlovou
• Ekologické výzvy spojené s přelidněním