Využití obnovitelných zdrojů energie v České republice

10.03.2026

Pokud chceme porozumět současným změnám v energetice, musíme pochopit, že ne všechny regulace jsou špatné.

Pokud regulace zakazuje monopolní praktiky vytvářené státem, pak má smysl ji podporovat.

Staré časy: státní monopoly a předvídatelné zdroje

Historicky energetiku tvořily především velké uhelné a jaderné elektrárny.

Byly předvídatelné, snadno řiditelné a poskytovaly elektřinu stabilně bez ohledu na počasí či čas.

Přenosové a distribuční sítě kvůli úsporám z rozsahu byly (a z velké části stále jsou) považovány za přirozený monopol který patří pod státní kontrolu.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

První elektrárny sice byly soukromé, ale postupem času si je státy přivlastnily a začlenily do svého monopolu.

Nakonec státní vlastnictví během dvacátého století vedlo k politizaci energetiky a k přesvědčení odborné i laické veřejnosti že energetika nemůže fungovat na volném trhu.

Výsledkem byl dlouhodobý systém, kde změny nemohly přijít spontánně od trhu.

Vše záviselo na politických rozhodnutích státu a rozhodnutích regulačních úřadů.

Konkurence prakticky neexistovala. Spotřebitel si nemohl vybrat dodavatele, ceny se stanovovaly shora podle nákladů nebo ještě hůře podle politických cílů.

Čtěte také: České startupy a energie

Ale svět se změnil.

Nové zdroje: volatilní, ale levné a ekonomicky smysluplné

Postupně vstupují do energetického mixu nové zdroje - fotovoltaika, větrná energie, malé vodní elektrárny.

Jsou technicky odlišné: jejich výkon kolísá podle počasí a denní doby, hůře se plánují.

Ale mají jednu zásadní výhodu: jejich variabilní náklady na výrobu elektřiny jsou nízké, v podstatě nulové.

Nejde o socialistický vynález, nýbrž o využití přírodních jevů - slunečního záření, větru, geotermální energie - které jsou volně dostupné v přírodě.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Peníze stojí jen ta technologie jejich přeměny na elektřinu.

Libertariáni zde často tvrdí: „Obnovitelné zdroje by bez dotací nikdy neuspěly. Nejsou tržní."

Tohle je pravda jen částečně - v současné státní energetice by bez dotací jejich nástup byl mnohem pomalejší, ale jakou pozici na trhu by měly, kdyby celé dvacáté století energetiku tvořil spíše kapitalismus?

Já věřím, že energetický trh by byl mnohem decentralizovanější (ve smyslu obchodním i technickém) než dnes a "zdroje z přírody" by se využívaly mnohem častěji.

Ale zpět k naší realitě - dnes jsou nové solární panely a větrné turbíny v mnoha případech levnější než nové uhelné nebo plynové elektrárny - pokud počítáme palivo, údržbu a emisní povolenky.

Česko například zažívá solární boom: jen v roce 2024 přibylo více než 2 GW nového instalovaného výkonu fotovoltaiky, což je historický rekord.

Zde je správné místo říct něco o emisních povolenkách.

Nejsem jejich zastáncem bez výhrad - státní regulace emisních práv má spoustu nevýhod a ne vždy je správně nastavena. Ale jejich základní princip uznávám: internalizace externalit.

Znečištění by nemělo být zdarma. Poškozování zdraví lidí uhelným kouřem by mělo být oceňováno a oběti by měly být odškodňovány.

Emisní povolenky to nedělají úplně správně - ideálně by měly příjmy jít na náhradu škod, ne státní dotace.

Ale v současném systému je to možná to nejlepší, co umíme.

Věřím, že i na volném trhu by něco jako emisní povolenky existovalo - jenom by to fungovalo jinak.

Problém: hloupý elektroměr a ztracené příležitosti

Zde se dostáváme k jádru problému, který nejlépe ilustruje, proč je nová regulace tak důležitá.

Jak to funguje dnes

Většina domácností v Česku má stále klasický elektroměr, který sčítá pouze celkový objem spotřebované elektřiny.

Nezáleží na tom, kdy ji spotřebujete - měřič neřeší časy.

Výsledek? Spotřebitel nemá vůbec žádnou motivaci měnit své chování podle ceny.

Proč by vám mělo být jedno, zda si koupíte elektřinu v 7 ráno v době špičky, nebo ve 14 hodin, kdy může být elektřina desetkrát levnější?

Na spotovém trhu (kde se elektřina obchoduje po 15 minutách) se cena mění dramaticky.

V létě v poledne, když svítí slunce a fouká vítr, může být elektřina tak levná, že vám někdy dodavatel i zaplatí, abyste jí odebrali.

V zimě v 18 hodin může být cena i kolem 10 korun.

Ale domácnost o tom nic neví.

Řešení: chytré elektroměry a cenové signály

Chytrý elektroměr (správnější termín: průběhový nebo čtvrthodinový měřič) měří spotřebu v krátkých intervalech - typicky po 15 minutách - a tato data průběžně posílá distributorovi.

Není to raketová věda, jen lepší měřicí technologie s datovým připojením.

Jakmile má domácnost chytrý měřič, otevírá se nový svět: dodavatel může nabídnout skutečně dynamické tarify.

Místo jednoho tarifu pro všechny může být den rozdělen na více cenových pásem.

Některé hodiny mohou být levnější (třeba v noci, kdy je nižší poptávka), jiné dražší (špička).

Nejznámější koncept se anglicky jmenuje „happy hours" - hodiny, kdy si můžete koupit elektřinu zlevněnou nebo dokonce zdarma.

V některých zemích EU (Itálie, Německo, Švédsko) je osazení chytrými měřiči prakticky stoprocentní.

V Česku je to zatím v počátcích - pohybujeme se kolem 5-10 procent pokrytí.

Nová EU pravidla ale mají ambici to změnit: do roku 2027 má být chytrými měřiči osazeno vše s roční spotřebou nad 6 MWh.

(Průměrná česká domácnost spotřebuje kolem 3-4 MWh ročně, ale když přidáme firmy a menší budovy, dostaneme se na podstatně vyšší podíl.)

Jaký bude konkrétní dopad?

ČEZ Prodej od loňska nabízí svůj produkt Flexi+, který dělí den do čtyř cenových pásem.

V nejlevnějších hodinách (typicky 3:00-4:59 ráno) si zákazník koupí kilowatthodinu za cenu sníženou až o 50 procent, zatímco ve špičce zaplatí o 25 procent více.

Zákazník může pomocí mobilní aplikace sledovat aktuální ceny a koupit si elektřinu například v noci na nabíjení elektroauta.

Návratnost lépe řízené spotřeby se pak počítá na měsíce, ne roky.

tags: #urza #obnovitelne #zdroje #vyuziti