Dopady ekologických katastrof na hospodářství USA

12.03.2026

Ekologické katastrofy nabourávají ekonomiku a mají fatální dopady jak na osudy jednotlivých lidí, tak celých států. Problémem je už fakt, že lidská sídla často leží tam, kde ze strany živlů hrozí největší nebezpečí. Vlny hurikánů a tsunami vyvolané otřesy mořského dna ohrožují pobřeží.

Podle geologa Václava Cílka si na problémy se živly musíme zvykat. Na jedné straně jde o náhlé záplavy, na druhé o velká sucha, která už začínají trápit severní Čínu i jižní část USA. Odborníci se navíc domnívají, že katastrofální výkyvy počasí jsou výraznější a častější.

Klimatické změny a jejich rizika

Rizika klimatických změn lze rozdělit do dvou kategorií: fyzická rizika a rizika přechodu. Fyzická klimatická rizika, rizika vyplývající z klimatických jevů, mohou být buď akutní (způsobená událostí, jako je povodeň, bouře nebo požár) nebo chronická (vyplývající z dlouhodobějších změn klimatických vzorců). Naproti tomu rizika přechodu jsou ta, která vznikají, když ekonomiky přecházejí od spoléhání se na energii založenou na uhlíku na čistou energii.

„Podniky a vlády by měly přizpůsobit svá každodenní rozhodnutí tváří v tvář měnícímu se klimatu. Firmy potřebují přetvořit svou výrobu z uhlíkově náročných na bez uhlíkové metody. Silný a stabilní hospodářský růst je spojen se zvládáním a zmírňováním fyzických i přechodných rizik změny klimatu a předcházením katastrofickým bodům zvratu,“ doplnila dále Kateřina Klosová z Dun & Bradstreet.

Ekonomické dopady přírodních katastrof

Reálné škody způsobené fyzickými klimatickými riziky nejsou jen mýtem a dají se podle Dun & Bradstreet relativně přesně vyčíslit. Stoupající moře a extrémní počasí ochromují přístavy, což stojí 7,5 miliardy dolarů ročně. V roce 2021 tajfun Hagibis, který zasáhl Japonsko, Rusko a Aljašku, způsobil ztráty ve výši 17 miliard dolarů. V roce 2023 stály přírodní katastrofy Čínu 10 miliard dolarů.

Čtěte také: Inspirace pro motivační dopis v odpadovém hospodářství

Účet za přírodní katastrofy v USA v letech 2018 až 2022 dosáhl téměř 600 miliard dolarů. Například v roce 2021 zachvátila Zimní bouře Uri stát Texas, který utrpěl pojistné ztráty přes 10 miliard dolarů. Tato událost ochromila továrnu společnosti Samsung v Austinu v Texasu a způsobila ztráty na produktech ve výši 268 milionů dolarů. Jen v roce 2022 zasáhlo USA 18 samostatných povětrnostních a klimatických katastrof, z nichž každá stála nejméně 1 miliardu dolarů. Toho roku hněv hurikánu Ian rezonoval po celé Floridě s celkovými ztrátami 100 miliard dolarů.

Spojené státy letos zaznamenaly rekordní počet klimatických katastrof, které způsobily škody celkem za 57 miliard dolarů. Jenom lesní požár na ostrově Maui způsobil škody ve výši šesti miliard dolarů. Podle NOAA letos způsobily přírodní katastrofy škody za více než 57,6 miliardy dolarů. Hurikán Idalia na Floridě způsobil škody ve výši dvanácti až dvaceti miliard dolarů, odhadla agentura Moody’s.

16 milionů dolarů za hodinu - takové jsou podle studie Světového ekonomického fóra náklady na extrémní jevy počasí, ke kterým došlo v letech 2019 až 2020. Klimatické změny vytváří slepá místa v dodavatelských řetězcích, které nebyly předvídány a do budoucnosti budu představovat vážné výzvy pro obnovu a kontinuitu podnikání.

Miliardových katastrof, tedy těch, jejichž náklady se vyšplhají na deseticifernou nebo vyšší částku, se v osmdesátých letech uskutečnily v průměru tři ročně (při zohlednění inflace). Podle NY Times jich bylo od roku 1980 na území USA celkem 403, vloni se jich přitom uskutečnilo 27, což je druhý nejvyšší počet.

Politické reakce a mezinárodní dohody

Americký prezident Donald Trump okamžitě po své inauguraci nařídil, aby USA znovu odstoupily od pařížské klimatické dohody, čímž se distancují od kampaně za zastavení globálního oteplování. Trumpův krok není žádnou novinkou, stejný krok učinil už během svého prvního funkčního období. Jeho krok je součástí snahy zvrátit politiku jeho předchůdce Joe Bidena v oblasti energetiky i dalších odvětví.

Čtěte také: Přínos Michala Kadlece

Pařížská dohoda je mezinárodní úmluva z roku 2015, na jejímž základě jsou signatáři právně vázáni jednat proti změně klimatu. Sjednána byla 195 zeměmi na konferenci OSN. Jejím cílem je omezit globální oteplování výrazně pod dva stupně Celsia, nejlépe však na 1,5 stupně.

Odstoupení USA od Pařížské dohody může především v některých státech světa s populistickými vládami otevírat nekonstruktivní diskuze ohledně cílů dekarbonizace a výhodnosti zapojení do mezinárodních struktur a globální spolupráce. Na druhou stranu, celosvětový rozvoj OZE a revoluce v oblasti elektromobility tažené především Čínou, budou pokračovat.

Dust Bowl: Ekologická katastrofa v USA

Katastrofa, které se přezdívá Dust Bowl, zasáhla území šestkrát větší, než je Česká republika. Úrodná černozem se změnila v prach, z polí zůstala poušť. V letech 1930 až 1940 postihlo jihozápadní oblast Velkých plání ve Spojených státech velké sucho.

Rozsah katastrofy byl mimořádný. Sucho a eroze zasáhly 400 tisíc kilometrů čtverečních. Pro srovnání: celá Česká republika má rozlohu necelých 79 tisíc kilometrů čtverečních. Nejhůř to dopadlo na státy Texas a Oklahoma, prachová hrůza zasáhla ale i přiléhající státy Nové Mexiko, Colorado a Kansas.

V tabulce níže jsou shrnuty klíčové údaje o dopadech klimatických katastrof na hospodářství USA:

Čtěte také: Povinnosti v oblasti odpadového hospodářství Bzenec