Historie a současnost Ústeckých šroubů v kontextu ochrany přírody

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodoval o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí a Krajského úřadu Ústeckého kraje ve věci Ústeckých šroubů. Krajský úřad Ústeckého kraje rozhodl dne 20. 1. 2023 o žádosti osoby zúčastněné na řízení (Povodí Ohře, státní podnik, dále též „žadatel“).

Předně uvedl, že některé z žalobních námitek byly uplatněny již v odvolání proti prvostupňovém rozhodnutí. Žalovaný již v napadeném rozhodnutí uvedl, že krajský úřad před povolením předmětné žádosti vydal již dvě výjimky, které umožňovaly žadateli odstraňovat bobří hráze.

Povolení výjimky pro usmrcování bobra evropského

Konkrétně ze zákazu chytat a usmrcovat silně ohrožený druh bobr evropský (Castor fiber) chráněný dle § 50 ZOPK, uvedený v příloze č. III vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., a v příloze č. II. a IV. směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin, a to z důvodu jím působených škod na Lužickém potoce a majetku žadatele, SD a.s. a ČEZ a.s.

Podle § 56 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“), povolil žadateli výjimku ze zákazů ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů.

Krajskému úřadu bude zaslána souhrnná zpráva o celé eliminační akci, zejména s datací všech odlovených a usmrcených jedinců bobra evropského do 31. 12. Shora označeným rozhodnutím ze dne 31. 5. 2023, č. j. MZP/2023/530/609 (dále též „žalobou napadené rozhodnutí), žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil prvostupňové rozhodnutí.

Čtěte také: Pobočky a ochrana přírody

Podmínky usmrcování bobra

• Usmrcení bude provedeno humánně (střelnou zbraní) v souladu s příslušnými zákony (dle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění a dle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v platném znění).
• Odchyt a usmrcování lze provádět celoročně a na celém území Lužického potoka v katastrálním území Tušimice, nejdéle do 31. 12.
• Lužický potok bude důkladně zabezpečen proti dalšímu případnému příchodu bobrů od VD Nechranice vhodnými mechanickými a popř.

Argumentace žalobce

Žalobce předně uvedl, že důvodem pro povolení výjimky byla prevence závažných škod na majetku a na vodách, které jsou způsobeny změnou hladiny vody v důsledku vybudování bobřích hrází. Ostatně dle prvostupňového rozhodnutí je v projednávaném případě lokalita výskytu bobra v Programu péče o bobra evropského zařazena do zóny B, která je určena pro rozvoj a ochranu populace.

Podle žalobce sice správní orgán rekapituloval tvrzení žadatele, ale rezignoval na jakékoliv vlastní úvahy. Není tak zřejmé, proč jiným uspokojivým řešením nejsou například žadatelem již prováděné zásahy (občasné bourání hrází, čištění propustků a instalace drenáží), které s sebou sice nesou zvýšené náklady na monitoring a provádění opatření (dle zprávy předložené žadatelem je nutné hráze bourat zhruba jednou za dva měsíce), ale ve srovnání s úplnou eliminací populace bobra, tím spíše v zóně B určené pro jeho ochranu a rozvoj, nelze dle žalobce a priori vyloučit, že by takové zásahy mohly být jiným uspokojivým řešením ve smyslu § 56 odst. 1 věty druhé ZOPK.

I pokud by však neměla být v předchozím odstavci uvedená alternativa „jiným uspokojivým řešením“, byl by jím dle žalobce nepochybně transfer bobra do jiné lokality. Žalobce k tomu citoval z prvostupňového rozhodnutí příslušnou pasáž, v níž se krajský úřad zabýval možností transferu bobra, a namítl, že prvostupňové rozhodnutí je v této části zmatečné, neboť na jednu stranu povoluje usmrcení bobrů po jejich odchytu do živochytných pastí, na druhou stranu při posuzování možnosti transferu argumentuje komplikacemi s odchytem.

Pokud krajský úřad argumentoval v neprospěch transferu bobrů poukazem na zpřetrhání rodinných vztahů mezi bobry a tím, že mu není známa informace o žádném provedeném transferu bobra, nepovažuje žalobce ani jedno za důvod pro vyloučení transferu. Transfer bobra dle žalobce nevylučuje ani tvrzení správního orgánu, že vypuštění bobrů na nové lokalitě je podmíněno souhlasem orgánu ochrany přírody a uživatele honitby, popř. dalších dotčených orgánů státní správy.

Není totiž důvod k tomu, aby orgán ochrany přírody s transferem nesouhlasil (zájmy jiných orgánů státní správy pak nejsou transferem dotčeny), a byť žalobce připouští, že ne každý uživatel honitby bude s transferem souhlasit, je při technické a právní proveditelnosti transferu na žadateli takový souhlas zajistit, a to například poskytnutím finanční kompenzace.

Čtěte také: Zpráva o ochraně přírody

Žalobce upozornil, že již před vydáním napadeného rozhodnutí bylo žadateli známo, že Severní energetická a. s. s transferem souhlasí bez jakékoliv kompenzace, a navíc byl později doložen i souhlas Honebního společenstva Most - Komořany (tyto souhlasy žalobce přiložil ke své žalobě; pozn. soudu). Nejen že tedy nebyla prokázána neexistence jiného uspokojivého řešení, ale dokonce byla prokázána jeho existence.

Vyjádření žalovaného

Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 25. 9. 2023 s tím, že uplatněné žalobní námitky považuje za nedůvodné. Dynamický stav situace navíc dokládá dílčí zpráva zpracovaná panem Alešem Vorlem, na kterou žalovaný v napadeném rozhodnutí také odkázal. Z dílčí zprávy je přitom patrné, že bobr flexibilně reaguje na jakákoliv provedená opatření.

Existence jiného uspokojivého řešení v podobě dalšího provádění již dříve povolených a realizovaných opatření (občasné bourání hrází, čištění propustků a instalace drenáží) byla tedy vyvrácena zjištěním, že se jimi nedaří docílit uspokojivého a trvalého stavu, přestože tato dosavadní opatření žadatel neustále opakoval k prevenci vzniku škod na objektech společností ČEZ a.s. a SD a.s.

Dále žalovaný z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí vyzdvihl, že dotčené území je významně ovlivněno lidskými aktivitami a s tím spojeným využitím daného vodního toku. Podoba toku je mimo jiné významně ovlivněna, a to jeho napřímením, zatrubněním nebo výskytem řady objektů sloužících k průmyslovému využití. Na těchto objektech a jejich provozu se aktivity bobra negativně odrážejí.

Žalovaný dále uvedl, že možnost transferu bobra byla žadatelem prověřována, avšak bezúspěšně. Transfer nedoporučila ani již zmíněná dílčí zpráva. Transfer je problematický z hlediska jeho úspěšnosti, a to v případě, kdy k odchytu jednotlivých exemplářů dojde v dlouhých časových odstupech.

Čtěte také: Přátelé přírody v Libereckém kraji: Historie a aktivity

Úspěšnost provedeného transferu tedy vylučují odchyty jednotlivých exemplářů s dlouhými časovými rozestupy, které zapříčiní zpřetrhání vazeb mezi členy bobřích rodin. K žalobní námitce ohledně souhlasu společnosti Severní energetická a. s. a Honebního společenstva Most - Komořany žalovaný uvedl, že tuto konkrétní námitku, pokud mu byla známa, mohl žalobce uplatnit v průběhu správního řízení, nicméně tak neučinil ani toto své tvrzení (že souhlasy byly žadateli známy před vydáním rozhodnutí; pozn.

Rozhodnutí soudu

Soud se předně zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí spočívající v žalobcem tvrzeném nedostatku odůvodnění obou rozhodnutí; z těch totiž dle žalobce neplyne, proč „jiným uspokojivým řešením“ dle § 56 odst. 1 věty druhé ZOPK nejsou již dosavadní prováděná opatření (občasné bourání hrází, čištění propustků a instalace drenáží).

Výše popsanou vadu nepřezkoumatelnosti neodstranil ani žalovaný v proběhnuvším odvolacím řízení, když bez dalšího s veškerým obsahem odůvodnění prvostupňového rozhodnutí počítal jako se závěry samotného krajského úřadu (srov. str. 3 žalobou napadeného rozhodnutí). Žalovaný ostatně v žalobou napadeném rozhodnutí uvedl, že „se ztotožňuje s názory krajského úřadu, které uvedl jako odůvodnění pro udělení předmětné výjimky dle § 56 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a c) ZOPK.“

To, že vytknutou vadu nepřezkoumatelnosti prvostupňového rozhodnutí nezhojil v odvolacím řízení žalovaný, se následně projevilo odvozenou nepřezkoumatelností samotného žalobou napadeného rozhodnutí. Ani ze spojení obou správních rozhodnutí (prvostupňového i žalobou napadeného) tak není soudu zřejmé, proč dospěly správní orgány k závěru o neúčinnosti dosavadních „měkkých“ opatření a zda se přitom vůbec kriticky zabývaly žadatelovými tvrzeními i předloženými podklady (či zda tyto pouze přejaly bez dalšího).

Soud samozřejmě nepožaduje, aby prvostupňový orgán předvídal obsah budoucích odvolacích námitek spolku jakožto účastníka správního řízení a jaksi preemptivně tomu přizpůsoboval obsah odůvodnění rozhodnutí o povolení výjimky. Už z logiky věci je však zřejmá nutnost (při vědomí, že krajský úřad již dvakrát povolil žadateli časově omezenou výjimku k provádění „měkkých“ opatření) podrobně vysvětlit, proč dalším (v pořadí tedy třetím) rozhodnutím povoluje žadateli nově výjimku k ultimátnímu zásahu, tj. k eliminaci bobrů nejen z konfliktního území, ale k jejich absolutní eliminaci, tj. k usmrcení.

tags: #ustecke #srouby #pratele #prirody #historie

Oblíbené příspěvky:

• Přírodopisné dokumenty Jiřího Žemánka
• Alternativní vzdělávání Ekoškola
• Důsledky znečištění vody
• Právní aspekty zločinů proti přírodě
• Jak se zbavit mušek v odpadu