Ústecký kraj: Chráněná území

Když cizincům představujete Českou republiku, mnohdy se zmíníte o krásných lesích, rybnících, malebných kopcích. Neodmyslitelnou součástí naší vlasti jsou však i pískovcová skalní města.

Národní park České Švýcarsko

V Severních Čechách najdete rozsáhlou skalní krajinu s hlubokými kaňony, která je evropským unikátem. Vznikala po miliony let činností řeky Labe i menších vodních toků. Zásadně byla ovlivněna i činností člověka.

Ano, řeč je o Národním parku České Švýcarsko, který byl za národní park vyhlášen v roce 2000 a má rozlohu 7 900 hektarů. Rozkládá se v okrese Děčín, v Ústeckém kraji, kopíruje státní hranici s Německem a sousedí s Chráněnou krajinnou oblastí Lužické hory a Chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce. Ohraničen je obcemi Hřensko, Chřibská a Brtníky, náležící pod obec Staré Křečany.

Území národního parku je z 97 % pokryto lesy, ve kterých mají největší zastoupení buky a smrky, ale i stovky druhů mechů a lišejníků. Některý rostliny postupně vyhynuli, stejně jako množství živočichů např. los evropský nebo kočka divoká. Stále zde však můžete narazit na vzácné ptáky sokola stěhovavého nebo čápa černého, kteří zde mají největší zastoupení z celé Evropy.

Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen zejména z důvodu ochrany vzácných pískovcových útvarů a ne ně navázaného biotopu. Najdete zde množství pískovcových skal různých velikostí a tvarů - jehly, věže bludiště i skalní okénka. Nejznámějším útvarem je Pravčická brána, která je i symbolem celého parku. Najdete ji na všech reklamních předmětech i informačních brožurách.

Čtěte také: Ústecký kraj: emise plynů

Pravčická brána

Pravčická brána je zařazena na seznam národních přírodních památek. S výškou otvoru 16 metrů, rozpětím oblouku 26,5 metrů a šířkou mostu 8 metrů, je největší pískovcovou skalní branou v Evropě. Již dlouhá léta přitahuje umělecky a romanticky založené duše, které mnohdy dechberoucí krásu přenášejí do svých děl. Zaujala i známého spisovatele Hanse Christiana Andersena, který se o Národním parku České Švýcarsko zmínil i ve svých zápiscích z cest.

V minulých letech byl skalní oblouk dostupný i pro návštěvníky. Postupem času se však pod jejich vlivem začal oblouk zmenšovat a tak v zájmu zachování památky byl v roce 1980 vstup na Pravčickou bránu zakázán. Nemusíte ale zoufat, v blízkosti brány se nacházejí další tři, ne méně krásné vyhlídky.

Impozantní je i výletní zámeček Sokolí hnízdo, vybudovaný v alpském stylu, který je součástí Pravčické brány. V roce 1881 vlastnil místní panství kníže Edmund von Clary-Aldringen, který dal zámeček vystavět jako místo, kde se scházeli významní lidé z knížecího rodu. Dnes už se tady nachází stylová restaurace, informační centrum i muzeum národního parku.

Soutěsky Hřensko a Jetřichovice

Když navštívíte Národní park České Švýcarsko, určitě Vás zaujmou i soutěsky v Hřensku na řece Kamenici. Delší z nich (960 m) se nazývá Edmundova, o něco kratší (450 m) je Divoká. Jedná se o dlouhé skalní kaňony se spoustou zajímavých útvarů, z nichž některé jsou přístupné pouze z vody. Dopravu zajišťuje pramice s převozníkem a odborným výkladem.

Jako srdce Národního parku České Švýcarské jsou označovány Jetřichovice. Jsou ideálním výchozím místem, protože se zde sbíhá několik turistických tras. Za obcí narazíte na skalní pohádkový svět rodu Kinských, podle kterých byly pojemenovány i vyhlídky nad obcí - Mariina vyhlídka, vyhlídka Velemína a Rudolfův kámen. Vyrazit můžete na hrad Šaunštejn, kde se nachází vyhlídková plošina nebo na dětmi velmi oblíbenou trasu od Kyjova k Rynarticím, kde je ve skály vytesaná Sněhurka i její trpaslíci. Další známá pohádka - Pyšná princezna, se zase natáčela na nedaleké zřícenině Dolského mlýna.

Čtěte také: Hodnocení ovzduší v Ústeckém kraji

Většina obcí Národního parku České Švýcarsko si zachovalo svoji tradiční lidovou architekturu. Chráněnou památkovou zónu můžete najít ve Všemilech nebo Vysoké Lípě. Žije zde spoustu srdečných lidí, kteří se s Vámi jistě rádi podělí o zajímavé historky nebo tipy na méně známá místa, která nejsou přeplněna turisty.

V národním parku najdete i množství různých vrchů a kopců. Nejvyšší z nich, Růžový vrch s výškou 619 m n. m., je přezdívaný jako Děčínská Fudžijama. Z jeho vrcholu se Vám naskytne nádherný výhled na Lužické hory i České Středohoří.

Je toho ale mnohem více, co můžete v Národním parku České Švýcarsko podnikat. Jelikož se jedná o jednu z nejnavštěvovanějších přírodních památek naší republiky, podmínky pro turisty jsou přizpůsobené tak, aby si tady každý našel svoji zábavu. Kromě množství značených turistických tras je celé České Švýcarsko protkáno množstvím cyklistických stezek. A když už máte přírody dost, vyrazte do města. Nedaleká Krásná Lípa nebo Česká Kamenice jsou města, bohatá na kulturní památky, kvalitní restaurace i kulturní akce.

Přírodní park Dolní Poohří

Přírodní park Dolní Poohří byl vyhlášen v roce 2001 na ploše necelých 40 km² a rozkládá se podél dolního toku řeky Ohře v Ústeckém kraji, přibližně mezi obcemi Křesín a Bohušovice nad Ohří. Posláním tohoto přírodního parku je chránit jedinečný krajinný ráz nivy řeky, kde se nacházejí poslední dochované zbytky původních lužních lesů a kde řeka Ohře vytváří malebné volné přírodní meandry.

Území je charakteristické výskytem mnoha druhů ohrožených a chráněných rostlin a živočichů, pro které jsou zaplavované louky a stará, zanesená mrtvá ramena řeky ideálním útočištěm. Park se táhne v protáhlém oblouku v délce zhruba 17 km.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší v Ústeckém kraji

Jak se tam dostanete

Přírodní park Dolní Poohří se nachází v rovinaté krajině a je snadno dostupný z okolních měst. Největšími sídly v jeho blízkosti jsou Libochovice, Budyně nad Ohří a Brozany nad Ohří. Pro pěší turisty je park zpřístupněn zejména červeně značenou turistickou trasou, která vede z Doksan přes Budyni nad Ohří do Libochovic. Územím parku prochází také cyklotrasa č. 6 spojující Terezín a Louny. Díky železničním tratím, které protínají území (např. v okolí Libochovic a Brozan), je možné využít i vlakovou dopravu.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Přírodního parku Dolní Poohří je bohaté na historické památky. Přímo na území nebo v jeho těsné blízkosti se nachází několik významných cílů. Navštívit můžete Vodní hrad Budyně nad Ohří se známou alchymistickou dílnou nebo barokní Zámek Libochovice, rodiště J. E. Purkyně, obklopený rozsáhlým zámeckým parkem a zahradou. Za návštěvu stojí i klášter v Doksanech. Z přírodních památek v rámci parku stojí za zmínku menší chráněná území jako Přírodní rezervace Pístecký les nebo Přírodní památka Evaňská rokle. Park je také ideálním místem pro pozorování ptactva a pro procházky podél meandrů řeky Ohře.

Přírodní park Bezručovo údolí

Přírodní park Bezručovo údolí leží v Ústeckém kraji, v západní části Krušných hor, a představuje rozsáhlý a hluboký kaňon řeky Chomutovky, který je typický svou divokou a romantickou přírodou. Údolí o délce přibližně 13 kilometrů se táhne od okraje města Chomutov až k bývalé obci Hora Svatého Šebestiána. Park byl vyhlášen s cílem ochrany tohoto geomorfologicky cenného území, které se vyznačuje příkrými svahy, starými lesními porosty a významnými mokřadními společenstvy v horní části.

Údolí nabízí jedinečnou kombinaci lesní krajiny s pozůstatky hornické a vodohospodářské činnosti. V horní části, v blízkosti Nové Vsi, se nachází vodní nádrž Křimov, která zásobuje pitnou vodou Chomutov. Na strmých svazích se střídají bučiny, jedlové smrčiny a modříny, ve kterých žijí vzácné druhy živočichů, například vydra říční (Lutra lutra). Historicky je údolí spojené s těžbou rud v minulosti.

Jak se tam dostanete

Výchozím bodem pro návštěvu Bezručova údolí je město Chomutov. Autem se dostanete přímo na parkoviště ve spodní části údolí, u restaurace U Prvního mlýna nebo u obce Křimov. Do údolí vede asfaltová cesta, která je ideální pro cyklisty a pěší turisty. Je důležité poznamenat, že v horní části parku platí pásmo hygienické ochrany v okolí vodní nádrže Křimov, které je nutné respektovat. Údolí je propojeno s rozsáhlejší sítí turistických tras a cyklotras v Krušných horách.

Co můžete v okolí objevovat

Přímo v Bezručově údolí můžete vidět pozůstatky po bývalých mlýnech, například První, Druhý a Třetí mlýn, z nichž některé byly přetvořeny na oblíbené výletní restaurace. Údolí je proťato řekou Chomutovkou, na které se nachází i menší vodopád. V horní části ústí do údolí naučná stezka Křímovská naučná stezka, která vás provede kolem nádrže Křimov. V širším okolí se vyplatí navštívit historické centrum města Chomutov s náměstím a kostelem Nanebevzetí Panny Marie, případně se vydat po hlavní krušnohorské magistrále.

Chráněná krajinná oblast České středohoří

Chráněnou krajinnou oblast České středohoří najdete na severu Čech, rozprostírá se na obou březích dolního toku řeky Labe. Má rozlohu 1 063 km², díky čemu je rozlohově druhou největší CHKO v republice.

České středohoří je charakteristické dynamickým reliéfem, který tvoří zvlněné pásmo kuželů a kup sopečných vyvřelin. Ty vznikali v důsledku vulkanické činnosti v třetihorách. Na vrcholu mnohých z nich stojí ruina panského sídla ze středověku. I člověk v této lokalitě přispěl k změnám reliéfu a to těžbou. Lomy ohrožují některé vrchy, zejména v okolí obce Libochovany (Kubačka, Deblík, Trabice), několik vrchů již zcela zaniklo (Vršetín, Stříbrník).

V rámci CHKO jsou k nalezení i území a přírodní zajímavosti, které se těší dodatečné ochraně. Častokrát je to proto, že mají dobře zachované ekosystémy, zejména s lesní, skalní a stepní vegetací anebo jsou to významné geologické objekty. Mezi národní přírodní rezervace se řadí Milešovka (s výškou 837 m n. m. zároveň nejvyšší vrch Českého středohoří), Lovoš, Oblík a Raná. K národním přírodním památkám v Českém středohoří patří Bílé stráně, Březinské tisy, Borečský vrch či Kamenná slunce. Naleznete zde i přírodní rezervace (Březina, Kalvárie, Holý vrch, Kamenná hůra) a přírodní památky (Plešivec, Radobýl, Lužické šípáky, Tobiášův vrch, Třtěnské stráně). A navíc na tomto území roste přes 120 památných stromů.

České středohoří je oblastí bohatou na faunu a flóru, patří k nejpestřejším v České republice. Nejčastěji se zde vyskytují teplomilná stepní společenstva a také společenstva sutí. V nich se vyskytuje několik desítek kriticky nebo silně ohrožených druhů (ze zvířat například rak kamenáč, vydra, losos nebo saranče Stenobothrus eurasius bohemicus a z rostlin kavyl olysalý, koniklec otevřený, zvonovec liliolistý a střevíčník pantoflíček).

Vhodné přírodní podmínky ale nepřáli jen fauně a flóře, v Českém středohoří začalo velmi brzy i osídlování a kultivování člověkem. V 19. století došlo k rozvoji ovocnářství, to dosáhlo velmi vysoké úrovně, a díky tomu se dnes Českému středohoří říká i zahrada Čech. Řeka Labe, která je důležitým vodním zdrojem tohoto území, vstupuje do Českého Středohoří přes kaňonovité údolí, kterému se od dávna říká Porta Bohemica.

Tak jak je tomu u většiny chráněných krajinných oblastí, i zde najdete několik jeskyň, mezi ty neznámější patří Ledová jeskyně Naděje či Jeskyně víl. Chcete-li se kromě přírody věnovat i historii, navštivte zámky Benešov nad Ploučnicí, Skalka, Velké Březno, Ploskovice či Děčín. Turisté vyhledávají i zříceniny a pozůstatky hradů Kamýk, Střekov, Oltařík, Košťálov či Kamenický hrad. Pokud se chcete na tuto lokalitu podívat zhora, bude pro Vás dobrou zprávou, že zde najdete hned několik rozhleden - Kohout, Varhošť, Strážný vrch, Radejčín, Velký Chlum, Sokolí vrch, U Zámečku Lovosice.

V Českém středohoří můžete navštívit hned několik zajímavých měst. Děčín se může kromě zámku pochlubit i zoologickou zahradou, známou Pastýřskou stěnou či Růžovou zahradou. Město Litoměřice nabízí hrad i katedrálu sv. Štěpána. Pokud zajdete do Ústí nad Labem, můžete obdivovat zámek Krásné Březno, hrad Střekov i známou rozhlednu Větruše či zoologickou zahradu.

Českým středohořím vede dálnice, hned několik železnic a samozřejmě silnice. Proto se sem jednoduše dostanete. A snadné je sehnat i ubytování v CHKO České středohoří. Pokud vyžadujete dostupné služby, hledejte ve městech, dobrou volbou budou penziony či apartmány, například v Děčíně, Ústí nad Labem nebo Litoměřicích. Je-li pro Vás důležitější klid a soukromí, zaměřte svou pozornost na chaty a chalupy v menších obcích. Ať se ubytujete jakkoliv, jisté je, že Chráněná krajinná oblast České Středohoří bude pro Vás zajímavým zážitkem a jistě se sem budete vracet.

Přírodní rezervace Holý vrch

Přírodní rezervace Holý vrch u Jílového je chráněné území v okrese Děčín, v Ústeckém kraji, které bylo vyhlášeno pro ochranu evropsky významné lokality. Rezervace zahrnuje vrchol s nadmořskou výškou 528 m n. m. a okolní svahy, které jsou geologicky tvořeny čedičovým podložím. Důvodem ochrany jsou přírodě blízká lesní společenstva, především dubohabřina a šípáková doubrava, a také výskyt kamenných moří a sutí. Tyto geomorfologické útvary poskytují útočiště pro vzácné a reliktní druhy bezobratlých organismů.

Holý vrch je součástí geomorfologického celku Děčínská vrchovina. Chráněné území o rozloze 40,61 hektaru leží v blízkosti obcí Modrá a Jílové. Na vápnitém podloží se kromě lesů daří i polopřirozeným suchým trávníkům a křovinným společenstvům. Oblast je důležitá pro zachování biodiverzity a slouží jako ukázka přirozeného vývoje lesů na čedičových horninách.

Jak se tam dostanete

Nejbližší obce, ze kterých je možné vyrazit, jsou Jílové nebo Modrá u Děčína. Autem lze zaparkovat v obcích, kde jsou k dispozici malá veřejná parkoviště. Přímý přístup k vrcholu Holého vrchu je možný po neznačených lesních cestách, případně je možné na vrchol vystoupit ze směru od obce Modrá. V blízkosti chráněného území procházejí značené turistické trasy Klubu českých turistů (KČT), například okolo obce Jílové. Veřejná doprava je dostupná prostřednictvím autobusových spojů do Jílového nebo Modré, například ze směru od Děčína.

Co můžete v okolí objevovat

Okolí Holého vrchu nabízí atraktivní turistické cíle v rámci Děčínské vrchoviny. V nedaleké obci Jílové si můžete prohlédnout menší zámek. Holý vrch leží blízko severního okraje chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, kde se nacházejí Tiské stěny s rozsáhlým skalním městem a vyhlídkami. Pokud se vydáte jižním směrem do Českého středohoří, můžete navštívit zříceninu hradu Kamýk s pěkným výhledem nebo výraznou horu Lovoš (570 m n. m.) u Lovosic, která je také přírodní rezervací.

Chráněná krajinná oblast Labské pískovce

Nekonečné kaňony, soutěsky, skalní věže a masivy, které dohromady tvoří rozsáhlá skalní města. Tak by se dala charakterizovat úchvatná oblast Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Vyhlášena byla dne 27. 7. 1972 na rozloze 32 302 ha. V roce 2000 však došlo k odčlenění její n... 3. 1.

Natura 2000 v Ústeckém kraji

Natura 2000 je celoevropská soustava chráněných území, jejímž cílem je chránit nejcennější přírodní bohatství Evropy. Každý stát Evropské unie má povinnost vyhlásit lokality, v kterých budou chráněny nejen rostliny a živočichové, ale i jejich přirozená stanoviště. Na území Ústeckého kraje máme cca 114 takových lokalit.

Natura 2000 je soustava chráněných území, která vytvářejí podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Pro území Natury 2000 nejsou stanoveny žádná obecná omezení nebo zákazy, a v mnoha případech neznamená zařazení území do této soustavy žádné změny způsobu hospodaření a využívání území. Protože v rámci soustavy NATURA 2000 jsou chráněny také stanoviště a druhy, které v naší přírodě jsou přítomny jen díky lidské činnosti, není cílem v těchto chráněných územích zcela vyloučit vliv člověka. Naopak, vhodný management těchto lokalit je nutný pro jejich udržení. Zakázány jsou jen takové činnosti, které mají negativní vliv.

Směrnice Rady č. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. Ptačí oblasti jsou chráněná území vyhlašovaná za účelem ochrany ptáků. V naší republice je vyhlášeno celkem 41 ptačí oblast o celkové rozloze 7 035 km2. Celkový počet EVL českého národního seznamu je 1 112, rozlohou se jedná o cca 10 % území ČR.

Významné lokality v Krušných horách

Bezručovo údolí je jedno z nejdelších a nejkrásnějších údolí Krušných hor. Zajímavá je především kvůli porostům s chladnomilnou podhorskou složkou květeny na dně údolí a s termofilní složkou na sluncem exponovaných stráních. Význam Bezručova údolí spočívá v relativní zachovalosti rozsáhlého komplexu typických lesních biotopů, především pak svahových bučin a doubrav. Nejcennější lesní partie zahrnuje PR Buky nad Kameničkou. V Bezručově údolí má význam, z hlediska ochrany, výskyt vzácného modráska bahenního (Maculinea nausithous). Ze vzácných druhů ptáku v údolí hnízdí např.

Bořeň se řadí oprávněně mezi nejvýznamnější a nejzajímavější botanické lokality v České republice Lokalita je významná mimořádnou rozmanitostí květeny, která je podmíněna rozmanitostí ekologicky různých, a často i extrémních stanovišť. Flóra území čítá téměř 500 druhů vyšších rostlin.

Pozoruhodná jsou např. společenstva skalkové stepi. Tato společenstva si díky extrémním ekologickým podmínkám (především nedostatek vláhy a živin) do současnosti zachovala charakter primárního bezlesí, což umožnilo nepřetržitou existenci společenstev s pozdně glaciálními prvky květeny. V těchto společenstvech roste celá řada vzácných druhů, např. hvězdnice alpská (Aster alpinus), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), tařice skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduini), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp.

Rozsáhlý komplex zachovalé lesní i nelesní vegetace východní části Krušných hor. Fenoménem území jsou zachovalé svahové lesní porosty bučin. Reprezentativní a zachovalé jsou také květnaté bučiny v oblasti Telnického údolí. V bezlesí mají ochranářský význam především tzv. koprníkové louky. Tato asociace se omezuje pouze na Krušné hory, Jizerky a část Doupovských hor. Louky na úpatí Krušných hor u obce Domaslavice (mezi Osekem a Hrobem) jsou významnou lokalitou evropsky chráněných motýlů - modráska bahenního (Maculinea nausithous) a modráska očkovaného (Maculinea teleius).

Území Východního Krušnohoří zahrnuje několik stávajících maloplošných chráněných území. Jsou to: Přírodní rezervace Černá louka, Přírodní památka Buky na Bouřňáku, Přírodní památka Domaslavické údolí, Přírodní rezervace Vlčí důl, Přírodní památka Vrása a Národní přírodní rezervace Jezerka. Lesní porosty navrhovaného území jsou druhově velmi bohaté a hostí velký počet ohrožených druhů rostlin a živočichů. Z rostlin jsou to například medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi) na Výřích skalách - Milešovka, lopuštík skloněný (Hackelia deflexa) na vrcholu Milešovky, kapradinka skalní (Woodsia ilvensis) a velmi bohaté populace kosatce bezlistého (Iris aphylla).

Zajištěním ochrany EVL a PO můžeme zabezpečit stav těch fenoménů, které jsou významné v evropském měřítku, aniž bychom na ně museli nasadit ochranu některou z národních kategorií chráněných území, která mají většinou přísnější ochranné podmínky. U některých druhů se může zdát, že je jejich ochrana u nás zbytečná, když jsou u nás dostatečně početné.

tags: #ustecky #kraj #chranena #uzemi

Oblíbené příspěvky:

• Minerály v České republice
• Svoz odpadu: technické specifikace
• Inspirace pro aktivity s dětmi
• Recyklace odpadu z oceláren
• Praktické odpadkové koše