Emise Plynů a Zdroje Znečištění v Ústeckém Kraji

Ústecký kraj leží na severozápadě Čech a vyznačuje se výraznou orientací hospodářství na těžký průmysl.

Vydatná ložiska hnědého uhlí s sebou nesou i průmysl energetického zpracování uhlí. Velké emisní zatížení kraje plyne i z přítomnosti největší české rafinérie ropy, chemického průmyslu a průmyslu keramického a zpracování železných kovů a mědi.

V regionu je též zastoupeno potravinářství - vinařství a pivovarnictví a zemědělství. K emisnímu zatížení kraje přispívá i lehký průmysl a lokální topeniště.

Geografická poloha Ústeckého kraje, která je ještě zvýrazněna emisemi z povrchových hnědouhelných dolů a tepelných elektráren, podporuje vznik inverzních vrstev a zádrže vznikajících škodlivin v nižších vrstvách atmosféry.

Díky odsíření a odprášení elektráren a dalších průmyslových podniků již v kraji znečištění nedosahuje takových hodnot, jako v minulosti, ale region je stále zatížen vyššími koncentracemi škodlivin.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Na nejvyšších místech v žebříčcích znečišťovatelů za rok 2023 figurují především provozy z Ústeckého kraje, Moravskoslezského a Středočeského kraje.

V jednotlivých žebříčcích se tak objevují provozy z Ústeckého kraje nejen v kategoriích skleníkových plynů, ale i u rtuti, reprotoxických látek nebo kyselých plynů.

Litvínovský ORLEN Unipetrol se objevil v první desítce největších znečišťovatelů hned v několika tabulkách. Například v množství vypouštěných reprotoxických látek (1 553 kg) obsadil třetí příčku, v kategorii rakovinotvorných látek skončil na pátém místě (1 513 kg).

Další významní znečišťovatelé z Ústeckého kraje zahrnují například elektrárny Počerady, Prunéřov, Ledvice a Tušimice, které dominují žebříčkům skleníkových plynů.

Elektrárna Počerady vypustila více než 4 miliony tun CO₂, zatímco Prunéřov překročil hranici 3 milionů tun.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

V oblasti plynů způsobujících kyselé srážky, jako jsou oxidy síry nebo chlorovodík, vedou opět Počerady s 5 916 tunami emisí.

Za rok 2023 ohlásily naše průmyslové provozy méně skleníkových plynů než za rok 2020, tedy v období covidu. Ze zdrojů skleníkových plynů v první desítce jejich emise zvýšily meziročně jen elektrárny Tušimice. Ostatní elektrárny oznámily jejich výrazný pokles.

Mimo elektrárny jsou v první desítce také chemička Unipetrol patřící skupině Orlen, Třinecké železárny a papírna Mondi Štětí.

Emise skleníkových plynů i nebezpečných toxických látek nejvýrazněji klesly u uhelných elektráren. Nestalo se to ale kvůli nějaké snaze či dobré vůli jejich provozovatelů, ale hlavně kvůli tomu, že byly méně často v provozu.

Emise prachu v ČR setrvale klesají. V roce 2023 byly nižší o téměř 300 tun za rok. Po dlouhé době sesadila z prvního místa v této kategorii huť Liberty Ostrava a. s. elektrárna Počerady, a to i přesto, že svoje emise meziročně snížila. Emise prachu z Liberty Ostrava a. s. meziročně klesly o více jak polovinu, tedy o více jak 170 tun/rok.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Nejvýznamnější vyjmenované zdroje emisí TZL zastupují zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Počerady, ČEZ - Elektrárny Tušimice, ČEZ - Elektrárna Ledvice, ČEZ - Elektrárna Prunéřov 2, ORLEN Unipetrol RPA - Teplárna T 700), těžba hnědého uhlí a průmyslové zdroje (např. Mondi Štětí - Celulozka).

Nejvýznamnější zdroje emisí SOX zastupují opět zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Počerady, ČEZ - Elektrárny Tušimice, ORLEN Unipetrol RPA - Teplárna T 700, ČEZ - OJ Elektrárna Mělník, Teplárna Trmice, United Energy - teplárna Komořany, ČEZ - Elektrárna Ledvice, ČEZ - Elektrárna Prunéřov) a průmyslové zdroje (např. AGC Flat Glass Czech - závod Řetenice).

Nejvýznamnější zdroje emisí NOX zastupují rovněž zdroje pro výrobu elektrické energie a tepla (Elektrárna Počerady, ČEZ - Elektrárny Tušimice, ČEZ - Elektrárna Ledvice, ČEZ - Elektrárna Prunéřov 2) a průmyslové zdroje.

Pro meziregionální hodnocení kvality ovzduší jsou použity následující ukazatele: index kvality ovzduší, koncentrace vybraných látek znečišťujících ovzduší vážených populací v regionech ČR a pro města s více než 30 000 obyvateli, podíl obyvatel žijících v nadlimitních oblastech a podíl území regionu s překročením imisních limitů.

tags: #emise #plynu #Ústecký #kraj #zdroje #znečištění

Oblíbené příspěvky:

• O klimatu v Libereckém kraji
• Historie a současnost Řecka
• Klimatizace v Ostravě
• Přírodní šanony: Kde koupit?
• Více o indexu poměru světla a početnosti