Uzavřený Systém Recyklace: Definice, Procesy a Význam

Žijeme v době neomezených možností, a to platí i u likvidace nebo dalšího nakládání s odpadem. Třídit odpad se stává normální a přirozenou součástí našich životů. Jestliže se třídění odpadu a ekologii naši rodiče museli pečlivě učit, my dnes vnímáme 4 základní třídicí kontejnery povětšinou jako běžnou věc. A to je prostě super!

Netřídit odpad je neefektivní a rozhodně to není ohleduplné k životnímu prostředí. Každá nevytříděná PET láhev se nám vrátí - v dobrém i zlém. Když nezačnete vytříděním recyklovatelného odpadu doma, tak už mu pak v dalším procesu nepomůže zhola nic… V popelnici na směsný odpad se všechno smísí dohromady a je konec. I tak je škoda vyhazovat do směsného odpadu složky, které se dají vytřídit a využít dál. Jestliže pečlivě třídíte, vašeho směsného odpadu je méně a obsahuje pouze složky, které nelze využít dále. To je odpad zbytkový - podle legislativy nazývaný také směsný komunální odpad. I ten jde na skládku nebo do spalovny, aby posloužil jako energetický zdroj. Snažme se ho držet v co nejmenším množství, jak jen to jde.

Recyklace je procesní postup, který z vytříděných odpadů, resp. Zbytkový odpad má pak dvě možnosti likvidace: skládkování a energetické využití. Tenhle proces se správně jmenuje „energetické využití odpadu (EVO)“.

Co je to recyklace?

Recyklace je proces nakládání s odpadem. Suroviny z odpadu se při něm transformují do nových produktů, materiálů nebo látek - dochází tedy k jejich dalšímu využití. Jde tak o opakované (cyklické) uvedení materiálu do výrobního cyklu.

Termín recyklace se začal výrazně používat v 70. letech 20. století. Tedy v době, kdy se začala rozvíjet environmentální hnutí. Lidé se tehdy začali více zajímat o ochranou životního prostředí a začali si být vědomi toho, že vyhozené odpadky mají negativní dopad na životní prostředí. To podnítilo hledání způsobů, jak tyto dopady zmírnit.

Čtěte také: Experiment Biosféra 2

Co všechno se dá recyklovat?

• papír (noviny, časopisy, kartony, krabice, …)
• plasty (plastové lahve, obaly od potravin …)
• kovy (železo, hliník, měď, olovo, …)
• textil (oblečení, obuv, …)
• sklo (lahve, sklenice, …)
• bioodpad (potravinové zbytky, listí, tráva, …)
• elektroodpad (lednice, mobily, malé a velké spotřebiče, baterie, světelné zdroje, …)
• stavební odpad (beton, cihly, …)
• oleje

Pro recyklaci je však důležitým předpokladem správné třídění odpadu, díky kterému je možné efektivně různé materiály zpracovat.

Jak se recykluje?

Recyklace je proces, který zahrnuje několik kroků, od sběru odpadu a jeho třídění až po zpracování a vytváření nových produktů. Obvykle zahrnuje tyto kroky:

1. Sběr odpadu doma u jednotlivců nebo na veřejných sběrných místech.
2. Třídění odpadu podle druhu materiálu.
3. Čištění (některých materiálů).
4. Doprava k zpracování do určeného zařízení.
5. Zpracování podle druhu odpadu/materiálu.
6. Výroba nových produktů.
7. Zavedení na trh, což uzavře cyklus recyklace.

Proč se recykluje?

Cílem recyklace je omezit množství odpadu, snížit potřebu těžby primárních surovin a minimalizovat negativní dopad na životní prostředí. Recyklace tak hraje klíčovou roli v boji proti ekologickým problémům spojeným s odpadem a přispívá k udržitelnějšímu životnímu stylu.

Co se šetří při recyklaci?

• Omezení těžby surovin - Recyklace snižuje potřebu těžby primárních surovin. Méně těžby přispívá k ochraně přírodních zdrojů a omezuje negativní dopady těžebních aktivit na životní prostředí.
• Energetická úspora - Výroba nových produktů z recyklovaných materiálů obvykle vyžaduje méně energie než výroba z nových surovin. Snížením energetické spotřeby přispívá recyklace k celkové úspoře energie.
• Snížení odpadu na skládkách - Recyklace minimalizuje množství odpadu, který končí na skládkách. To nejenže prodlužuje životnost skládek, ale také snižuje emise škodlivých látek do půdy a vody spojené s rozkladem odpadu na skládkách.
• Snížení emisí skleníkových plynů - Výroba materiálů zpracováním primárních surovin často zahrnuje emise skleníkových plynů. Recyklace minimalizuje tyto emise tím, že využívá již existující materiály.
• Ochrana lesů - Recyklace papíru šetří lesy, protože méně nového dřeva je potřeba k výrobě papíru. Lesy jsou klíčové pro zachování biodiverzity a absorpci oxidu uhličitého.
• Podpora průmyslové efektivity - Recyklace podporuje efektivnější využití surovin v průmyslu a napomáhá vytvářet uzavřený oběhový systém, kde jsou zdroje využívány co nejúčinněji.

Recyklovatelný vs. Recyklovaný materiál

• Recyklovatelný materiál je ten, který může být zpracován a použit k výrobě nových produktů, pokud je správně tříděn a recyklován. Může jím být například sklo, papír, plast a další.
• Recyklovaný materiál je například recyklovaný papír, recyklované sklo apod. Tedy materiál, který již prošel recyklací a byl použit k výrobě nových výrobků. Jde tak o materiál, který byl původně recyklovatelný.

Rozdíl mezi recyklací, upcyklací a downcyklací

• Recyklace je procesem, při kterém jsou materiály z odpadu zpracovány a použity k vytvoření nových produktů stejného nebo podobného druhu. Jejím cílem je snížit množství odpadu, minimalizovat vyčerpávání přírodních zdrojů a snižovat negativní dopady na životní prostředí. Příkladem je přetavení starého skla v nové.
• Upcyklace je proces, při kterém jsou staré nebo nepotřebné předměty nebo materiály transformovány do nových produktů s vyšší hodnotou nebo kvalitou. Jejím cílem je vytvořit něco nového, co má estetickou nebo funkční hodnotu, čímž se předchází jejich původnímu zneužití nebo zahození. Příkladem je přetvoření starých prázdných konzerv v květináče.
• Downcyklace se liší tím, že zpracovává materiály tak, aby vytvořila nové produkty s nižší kvalitou nebo hodnotou než původní materiály. Jejím cílem je vytvořit produkty, které nemusí mít stejnou kvalitu nebo výkon jako původní materiál, ale stále jsou schopny plnit určité funkce.

Recyklace stavebních a demoličních odpadů (SDO)

V ČR představují stavební a demoliční odpady (SDO) trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů (v letech 2015 až 2020 se tato hodnota pohybovala přibližně v rozmezí 52 % až 57 %). Konkrétně se v uvedeném období jednalo o rozmezí 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů ročně.

Materiálové zdroje vhodné pro recyklaci - tedy zejména beton, cihly a jejich směsi a také asfaltové směsi (zejména z vozovek) - představují cca 22 až 28 % vzniklých SDO (konkrétně cca 4 až 6 milionů tun ročně).

Čtěte také: Význam uzavřeného cyklu

Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiá­lu dříve použitého v konstrukci.

Možnosti využívání „recyklovaného kameniva“ v pozemních i liniových stavbách jsou dány v řadě ČSN EN (např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu, ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty, ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch).

Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky. V § 42 Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby.

Je jednoznačně prokázáno, že produkce kvalitních jednodruhových recyklátů ze SDO je možná pouze z kvalitně vytříděného materiálu, vstupujícího do procesu recyklace. Znečištění různými příměsemi (zejména plasty, dřevem, papíry atd.) zvyšují značně náklady na výrobu (nutností provádět, zpravidla ruční, separaci).

Pro další podporu korektního využívání recyklovaných SDO byl mimo jiné vytvořen pracovníky kolektivu ČVUT v Praze UCEEB Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. Katalog vydala Česká agentura pro standardizaci, s.p.o., ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Obsahuje jak přehled SDO s potenciálem dalšího využití ve stavební výrobě, tak také postupy certifikace a zkušební postupy pro prokázání shody.

Čtěte také: Více o uzavřených ekosystémech

Stavební a demoliční odpady jsou cenným zdrojem surovin. V oblasti inertních minerálních odpadů se jedná o zdroj druhotných surovin jako náhradu přírodního kameniva a štěrkopísků v aplikacích, kde je to technicky možné a výhodné.

Současná Legislativa

Dne 1. ledna 2021 vstoupil v platnost dlouho připravovaný a stále odkládaný zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. Na jeho přípravě se podílela mimo jiné řada odborníků a profesních sdružení, jejichž činnost nějakým způsobem souvisí s nakládáním s odpady a jejich využíváním.

V červenci 2021 vyšla konečně rozsáhlá vyhláška 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Jedná se o velmi rozsáhlý dokument (208 stran ve Sbírce zákonů), který komplexně nahradil sedm předchozích vyhlášek.

Cirkulární Ekonomika

V současnosti společností rezonuje v rámci udržitelného rozvoje mimo jiné i pojem cirkulární ekonomika, a to napříč celým spektrem výrobních aktivit.

Nevyhnutelnost využívání recyklovaných stavebních a demoličních odpadů (SDO) v co nejvyšší míře je také v souladu s cirkulární ekonomikou ve stavebnictví.

Cirkulární ekonomika, na rozdíl od lineárního ekonomického systému, bere v úvahu celý životní cyklus produktu včetně zpracování odpadu, a má za cíl opětovné použití nebo recyklaci materiálů. Tento přístup přináší změnu v celém výrobním cyklu: od těžby/nákupu surovin až po hledání cest, jak použité materiály dostat zpět do oběhu na konci životního cyklu výrobku. Spolu s tím přináší také změnu myšlení - což se odráží v designových postupech a pečlivém zvažování alternativ.

tags: #uzavřený #systém #recyklace #definice

Oblíbené příspěvky:

• Hnojná krize v Londýně
• Technické služby Malá Haná a odpady
• Zákon o ochraně přírody a krajiny
• WC Kombi SAPHO Etiuda Pro Postižené: Detaily
• O nakládání s odpady ve Frýdku-Místku