Jak si vyrobit malý kompost doma

Kompostování v bytě či na balkoně je velkým hitem všude na světě. Je to jednoduché a zvládnete to v pěti krocích. Nejenže tím velmi přispějete k likvidování odpadu, který jste v domácnosti vytvořili, ale navíc získáte velmi kvalitní hnojivo pro vaše rostliny.

1. Výběr vhodné nádoby - domácí kompostér

V případě, že jste se rozhodli pro domácí kompostování, budete na to potřebovat vhodnou nádobu - domácí kompostér. My jednoznačně doporučujeme Vermikompostér, který vytvořila etablovaná evropská firma se zahradními potřebami Plastia ve spolupráci s neziskovou organizací KOKOZA a českým designérem Jiřím Pelclem.

Na internetu najdete řadu návodů, jak si žížalí farmu vyrobit. Některé z nich navíc radí, jak zkonstruovat vermikompostér z odpadu. Tak například na stránkách českého výrobce Primalex v sekci Když je vymalováno najdete upcyklační dílnu z kyblíků od barev. Nepatříte-li zrovna k domácím kutilům, kompostér si kupte. V našem e-shopu najdete několik typů vermikompostérů, každý z nich má svůj příběh. Všechny jsme osobně vyzkoušeli, jeden z nich dokonce sami vyrábíme. K nejpopulárnějším modelům vám navíc přidáme násadu žížal zdarma, takže se budete bez dalších nákladů nebo shánění moci hned pustit do práce!

Naší vlajkovou lodí je vermikompostér EkoWormGrow. Vyrábíme ho přímo v naší dílně na základě mnohaletých zkušeností z odolného modřínového dřeva ošetřeného lněným olejem. Kompostér může být dvou- nebo třípatrový, dno jednotlivých pater je osazené pevnou poplastovanou kovovou mřížkou, která žížalám umožňuje mezi patry „cestovat“. Nosný rám je z vrchní strany osazený geotextílií vytvářející filtr pro překapávání žížalího čaje, k jehož zachytávání slouží plastová nádoba umístěná pod kompostérem. Víko kompostéru tvoří pevná biodeska, která se dá snadno odklápět, což zajišťuje snadný přístup do kompostéru.

Osobní vztah máme i k vermikompostéru VermiHut, jehož nižší verze k nám v roce 2004 připlula z Ameriky a stala se skutečným průkopníkem vermikompostování v Čechách. Čtvercový plastový kompostér neztratil ani po letech nic ze své praktičnosti a výkonnosti, díky nimž patří ke stále vyhledávaným modelům.

Čtěte také: Malý kompost pro každého

K oblíbeným kouskům patří vermikompostér Urbalive, který pro českou Plastii navrhl designér Jiří Pelcl. V roce 2017 obdržel kompostér prestižní ocenění Red Dot Award a o dva roky později i titul Winner v soutěži Good Design. Z uvedeného vyplývá, že u tohoto kompostéru rozhodně nebudete muset řešit klasický problém „kam s ním“, protože si ho rádi vystavíte přímo v kuchyni. Vybírat můžete ze čtyř odstínů - antracit, hnědá, zelená, slonová kost. Jeho méně známou designovou sestrou je vysoká pěstební nádoba Urbalive, ve které si můžete zázračné účinky vermikompostu hned vyzkoušet.

Jak funguje Vermikompostér?

Je to velmi jednoduché. Do prostředního patra Vermikompostéru natrháme buď krabičku od vajíček nebo kousky novin, na které dáme násadu žížal a následně vložíme bioodpad. Do vermikompostéru jako základ můžeme použít i listí či zeminu, do které se žížaly budou moci schovat.

Dolní patro zůstává prázdné, protože do něj stéká přebytečná vlhkost, která se nazývá "WORM TEA" nebo takzvaný "kompostovací čaj", kterým můžete zalévat květiny (doporučujeme ho zředit vodou v poměru 1:1 až 1:2). Když se prostřední patro zaplní, můžeme jednoduše přidat další nádobu. Žížaly si samy prolezou do horního patra, protože na každém dně jsou udělané díry, aby žížaly mohli kompostem v obou patrech prolézat.

Výběr žížal pro kompostování

Na kompostování se dají použít 3 druhy žížal, a to Eisenia Fetida (hnojivka), kalifornské žížaly či Dendrobaena Veneta. Nicméně z těchto druhů jsou nejlepší k domácímu kompostování kalifornské žížaly, protože jsou větší, žravější a rychleji se rozmnožují. Dokáží rychle zpracovat bioodpad z vaší kuchyně a nevydávají při tom žádný zápach.

Na rozjezd žížalí farmy budete potřebovat základní asi půlkilogramovou násadu kalifornských žížal, která by měla obsahovat asi 300 jedinců v různém stádiu vývoje i další druhy rozkladačů (chvostoskoky, stínky, svinky, hlístice, roztoče, stonožky i mnohonožky). Kalifornské žížaly jsou hybridem speciálně vyšlechtěným pro vermikompostování. K jejich základním charakteristikám patří, že nejraději ze všeho jedí a rozmnožují se, což je pro účinnou práci vermikompostéru ideální.

Čtěte také: Krok za krokem: Instalace odpadu

Doporučené množství násady do vermikompostéru je asi okolo 2000 - 3000 žížal, což je přibližně 2,5 kg. Nejvíce jim chutná čajová a kávová sedlina. V čajových sáčcích se žížaly často rozmnožují. Naopak jim nechutnají výrazné chutě. Není vhodné do kompostéru dávat větší množství odpadu z citrusových plodů, zbytky od zázvoru a cibule. TIP: Ze začátku kompostování nevhazujte košťálové zbytky zeleniny a slupky od brambor.

2. Umístění Vermikompostéru

Žížaly jsou náchylnější na teplotu, a proto doporučujeme vermikompostér umístit uvnitř bytu, aby nezahynuly teplem či zimou. Ideální je pokojová teplota 20 °C.

Kalifornské žížaly zvládají teploty od +5 do +25 °C. Nejpracovitější (a také nejšťastnější) jsou při teplotách okolo 20 °C, takže pro ně najděte vhodné místo uvnitř, například na chodbě nebo v kuchyni. Pokud budete chtít vermikompostér umístit venku na terase, myslete na to, že ho buď bude nutné tepelně izolovat nebo na zimu a v létě (kdy teploty klesnou pod bod mrazu nebo se vyšplhají přes třicítku) „uklidit“ dovnitř.

3. Krmení žížal a péče o vermikompostér

Chcete žížaly ve vermikompostéru ubytovat tak, aby maximálně prosperovaly? Na podstavec s výpustným ventilem umístěte první patro a na ně dejte podestýlku z trávy, listí, roztrhaného a navlhčeného papíru, půdy, rašeliny, hoblin nebo kokosového vlákna. Do podestýlky vložte násadu žížal a uvítací menu - pár kousků drobně nakrájeného bioodpadu (kousky by měly být menší než pět centimetrů). Shora kompostér uzavřete víkem, které zajistí tmu, klid na práci, zabrání vysychání materiálu a případnému vyletování mušek.

Lůžko, které jste tak pro žížaly ve vermikompostéru vytvořili, se snažte udržovat přiměřeně vlhké a provzdušněné (nejčastějším problémem bývá nadbytečná vlhkost, protože kuchyňský odpad, kterým žížaly krmíte, obsahuje zpravidla hodně vody). Pokud chcete zjistit, zda je vlhkost ve vermikompostéru správná, můžete použít měřič vlhkosti a kyselosti půdy. Měřič stačí pomocí sondy jednoduše zapíchnout do „hlíny“, hodnotu hned snadno odečtete na stupnici. Optimální vlhkost ve vermikompostéru by se měla pohybovat od 55 do 70 %. Pokud se ukáže, že je ve vermikompostéru příliš sucho, napravte to pomocí rozprašovače. Častějším problémem je ale vysoká vlhkost, kterou můžete kompenzovat, když do kompostéru natrháte např. kartón od vajíček.

Čtěte také: Jak na nepříjemný zápach z odpadu?

Kromě toho dokážete tímto kombitesterem po přepnutí změřit také pH, tedy kyselost nebo zásaditost půdy, což se hodí, pokud ve vyrobeném vermikompostu pěstujete rostliny. V dobře rozjetém vermikompostéru se veškerá přebytečná vlhkost odvádí do zásobníku na dně. Odtud ji můžete průběžně čerpat pomocí kohoutku ve formě tzv. žížalího čaje.

Nadrobno nakrájený bioodpad servírujte žížalám na podestýlku a jemně jej zakryjte. Zpočátku krmte jen jednou až dvakrát týdně a potravu žížalám važte. Původně kilogramová násada žížal by měla (po třech měsících) v rozjetém vermikompostéru zkonzumovat zhruba 0,5 kg bioodpadu denně.

Žížaly si pochutnají na slupkách od zeleniny a ovoce, kávové sedlině, sáčcích od čaje, zbytcích pokojových rostlin či papírových ubrouscích od svačiny, chlebových kůrkách, částečně zkompostovaném listí nebo trávě a nadrobno nadrcených skořápkách od vajíček. V žádném případě je nekrmte masem, mléčnými výrobky, tuky nebo oleji.

Do kompostéru přihazujte postupně další bioodpad, dokud se první patro nenaplní. Potom do něj (přímo na zpracovávaný obsah) vložte druhé patro, kam budete odteď dávat krmení. Až se naplní, přidáte stejným způsobem třetí patro a hotový kompost z prvního patra “sklidíte”. Způsoby, jak při sklizni oddělit žížaly od kompostu, najdete zde. První patro vyprázdníte a znovu použijete.

4. Správná péče o Vermikompostér

Správně vedený Vermikompostér nezapáchá, netvoří se v něm plísně ani není blátivý a nelétají kolem něj mušky. Pokud byste se setkali s plísní a vlhkostí, která láká mušky, tak podle našich zkušeností stačí přidat sací materiál. My v tomto případě opět používáme noviny, toaletní papír, krabičku od vajíček či roličky od toaletního papíru a papírových utěrek.

Správnou vlhkost také poznáte podle stisku substrátu v ruce. Když by byl naopak kompost velmi suchý je třeba jej zvlhčit např. Dále je třeba, aby kompostér nebyl přeplňovaný. I žížaly mají své jídelní kapacity a neměly by se cpát :-). Na den se doporučuje tak 250 - 500 gramů potravy / zbytků pro žížaly. Co může být maximálně 2-3 cm vrstva bioodpadu. Pokud je toho víc, začne se dělat plíseň. Pokud je jí málo, zahrabte ji do kompostu. Pokud více, je potřeba plesnivé zbytky odstranit.

Žížaly se sami redukují podle dostatku potravy, když jim dodáváte hodně potravy množí se, a když je necháte po dobu dovolené bez potravy, žížaly se sami zredukují na ideální množství. Bez potravy vydrží kolem 1 měsíce.

5. Sklizeň kompostu

Žížalám trvá průměrně tak 2 - 3 měsíce než přetvoří bioodpad na kompost. Pokud potřebujeme kompost dříve, vysypeme obsah Vermikompostéru a ručně ho probereme. Nebo využijeme toho, že žížaly se rády schovávají před světlem a rády se zavrtávají do tmy. Necháme na vrch kompostu proudit světlo a tím pádem můžeme jednoduše odebrat kompost z horní vrstvy.

Ve správně založeném kompostéru se žížaly do tří měsíců rozmnoží na dvojnásobek a začne se vytvářet tzv. žížalí čaj. Toto vynikající kapalné hnojivo doporučujeme smíchat s vodou v poměru 1:1 a použít na rosení nebo zálivku pokojovek. Skvěle se uplatní i v případě, že chcete organicky přihnojovat bylinky, ovoce nebo zeleninu, které pěstujete v truhlících na terase nebo na záhonech na zahradě. Vznikne také první dávka úrodného vermikompostu.

Vermikompost „vyrobený“ žížalami je považován za nejúčinnější organické hnojivo vůbec, obsahuje živiny, enzymy a růstové hormony, které příznivě ovlivňují vytváření kořenového systému rostlin a jejich celkový růst.

Věříme, že kdyby se pořádala soutěž o nejlepší pomůcku roku, vermikompostér by určitě zvítězil! Je totiž názorný (prakticky ukazuje uzavřený cyklus jídla), živý (obsahuje nejméně tři stovky žížal a dalších rozkladačů), užitečný (přeměňuje organické zbytky z vašich svačin v úrodné hnojivo), zábavný (děti milují žížaly a baví je se o ně starat) a nenáročný (přežije bez péče i nějaké ty kratší prázdniny)… Máme pokračovat?

tags: #v #čem #udělat #malý #kompost #doma

Oblíbené příspěvky:

• Zdroje oceánského plastového znečištění
• Cíle a význam oběhového hospodářství
• Plastový koš HEIDRUN – zhodnocení
• Metodika environmentální výchovy
• Proč orangutani mizí?