Vítězslav Hálek a jeho sbírka V přírodě

Když Vítězslav Hálek (1835-1874) zemřel, bylo mu třicet devět let - jako by i věkem měl zůstat pěvcem mládí, lásky, probouzející se přírody a politických nadějí (od konce padesátých let dohasínalo v Rakousku období absolutismu).

Pocházel z Dolínku u Mělníka, vystudoval pražské akademické gymnázium, nějaký čas chodil na filozofickou fakultu.

Od založení Národních listů (1861) byl jejich redaktorem. Rozený novinář, divadelní a literární kritik, redigent slavných almanachů Máj a několika knižních edic, redaktor významných časopisů Zlatá Praha, Květy, Lumír. A ovšem - jako Neruda - fejetonista.

Častými tématy jeho podčárníků jsou cesty do ciziny a především domácí politický a kulturní život.

Cílevědomě bojoval proti provincionalismu, za právo na svobodu názoru, za lidskost a bratrství.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Ve své literární činnosti byl básníkem (lyrikem i epikem), prozaikem i dramatikem.

Hálkova lyrika

Z Hálkovy lyriky jsou nejznámější a umělecky nejcennější Večerní písně (1859) a sbírka V přírodě (tři cykly, 1872-1874).

Večerní písně! Po tolik desetiletí neodmyslitelný "zpěvník lásky"; básně, které inspirovaly mnoho hudebních skladatelů a malířů; jedna ze základních knížek domácí poezie...

Večerní písně jsou nejen milostným zpěvem, nýbrž zároveň také básníkovým poselstvím, který vědomě přijímá úděl pěvce svého národa.

Večerní písně byly prvním velkým básnickým činem Hálkovým, cyklus V přírodě je sbírkou předsmrtnou.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

V přírodě

Tato sbírka básní z roku 1872 čtenáře velice nadchne. Příjemně znějící veršíky přírodní lyriky (a nejen jí) potěší každého milovníka poezie.

Příroda je básníkovým zdrojem poezie, krásné a přirozené je jen to, co s ní žije v souladu. Zároveň se mu stala i věčným symbolem života a konkrétním obrazem tehdejšího společenského a politického zápasu.

Proto také většina básní čerpá z jara přírody, které vzbuzuje nové naděje: příroda se probouzí ze zimního spánku, rodí se nový život.

Hálek psal nejen o přírodě, ale i o člověku, životě a smrti, kolébce i rakvi.

Přes vzdálenost letopočtů, vývoj jazyka, literatury a celé společnosti zachovaly si Hálkovy verše (které ostatně našly řadu následovníků, a to až po současnost) své líbezné kouzlo.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Zaposlouchejme se do jeho básní, rozeznělých hlasy těch, kteří se narodili o celé století později.

Jsou to básně, které k nám promluvily nejživotněji, a je jich tolik, kolik dovolil rozměr gramofonové desky: z Večerních písní polovina, ze tří cyklů sbírky V přírodě zhruba šestina.

tags: #halek #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Nakládání s Odpadem
• Definice Standardních Podmínek Ovzduší
• Techniky malby na plátno
• Přehled dílů S Jakubem v přírodě
• Kvalita ovzduší: Německo vs. Česká republika