Hlodavci v přírodě a život v zajetí

Děsí vás představa morové epidemie ve středověku? Mohou za ni blechy šířené krysami. Hlodavci roznášejí nemoci, ničí elektroinstalaci a každoročně zničí až 15% světové produkce potravin. Nejagresivnější druh, potkan, je schopen dokonce prokousat beton.

Nejškodlivější druhy hlodavců

1. Dýmějový mor: Nejsmrtelnější nemocí způsobenou krysami je dýmějový mor. Od středověku vypukla epidemie moru už třikrát. Nemoc je způsobená bakterií Yersinia pestis, která se na člověka šíří přes krysí blechy. Krysy mají ze všech hlodavců nepřímo na svědomí nejvíc mrtvých lidí. Tzv. černá smrt v polovině 14. století zahubila 50 milionů lidí, téměř polovinu evropské populace.

2. Potkan: Druhé místo na žebříčku škodlivosti zaujímá potkan. Od krysy se liší velikostí a větší chytrostí i agresivitou. Díky tomu tento druh populaci krys v Evropě do velké míry vytlačil a žije v těsné blízkosti lidí ve městech. Potkan na rozdíl od krysy není hostitelem blech krysích a tudíž nepřímo vyřešil šíření moru, ale i on je přenašečem řady závažných onemocnění. Boj s potkany je o to těžší, že mají strach z nových věcí, které se objeví v jejich prostředí. Tzv. neofobie je chrání před nebezpečím.

3. Myš domácí: Myši domácí jsou jedni z nejrozšířenějších druhů hlodavců a vůbec savců na světě. Mají obří chuť k jídlu: každoročně zničí 70 milionů tun rýže, pšenice a kukuřice. Škodlivost myší v domácnostech spočívá v zamořování prostorů výkaly a močí.

4. Hraboš polní: Čtvrtý nejškodlivější druh hlodavce je hraboš polní, robustnější příbuzný myši domácí. Má kratší ocas, ale větší chuť k jídlu. Významně škodí na zahradách a polích, je to nejrozšířenější obratlovec v evropské zemědělské krajině. V zimě působí hraboši škody na stromech tím, že pod sněhem ohlodávají kůru. Při dlouhotrvající sněhové pokrývce hraboši dokážou ožráním kůry zabít i vzrostlý strom. Síla hrabošů je v rychlosti jejich rozmnožování. Doba březosti je pouhé tři týdny, mláďat může být až devět a rozmnožování probíhá po celý rok. Hraboši se každých pár let přemnoží a na jednom hektaru pak žije 2 tisíce jedinců. Hraboší populace explodují zejména za silných sněhových zim. K dobru lze hrabošům přičíst jen to, že jsou významným zdrojem potravy pro mnoho predátorů a že prokypřují půdu.

   Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Hlodavci jako domácí mazlíčci

Pro nastavení co nejlepších podmínek chovu je důležité pochopit, jak zvířata žijí a fungují ve své domovině. Díky tomu se dá vytvořit optimální prostředí, ve kterém budou zvířata spokojená a bez stresu.

Morče

Divoká morčata žijí na většině území Jižní Ameriky s výjimkou amazonského deštného pralesa. Jejich domovinou jsou travnaté pláně s přechodem do skalnatých Andských biotopů, kde nejčastěji ráno a navečer spásají vegetaci. Oblast jejich rozšíření, a s ní také adaptabilita vůči prostředí, je velmi široká. Morčata lze nalézt jak u moře, tak i v oblastech s nadmořskou výškou 4000 metrů. Zde jsou velké výkyvy teplot, na které musí zvířata reagovat. Přes den dokáží snášet teploty do 22 °C a v noci vydrží i poklesy na -7 °C, což je obdivuhodné rozpětí. Morčata to stojí dost energie, a i když tyto stavy vydrží, tak příjemné jim nejsou. Ačkoliv to nejsou zvířata, která by si kopala nory, je běžné, že nory po ostatních zvířatech obývají. Mimo jiné jim mohou sloužit jako úkryt před predátory.

Morčata ve volné přírodě žijí buď v párech nebo menších skupinách, ve kterých je jeden samec a několik samic se svými mláďaty. Když mláďata odrostou, tvoří potom své vlastní rodiny. Samice rodí mláďata s vyvinutými smysly i osrstěním. Jsou schopna již třetí den po narození začít přijímat pevnou stravu a od 14 dnů po porodu by mohla být nezávislá na matčině mléku. Ovšem samice mláďata většinou neodstaví dřív než za 3-4 týdny. Takto časně samostatná mláďata jsou adaptací na časté přesuny celé skupiny za potravou.

Při chovu existuje několik potřeb, které bychom zvířatům měli naplnit, aby byl jejich život spokojený, a to zejména prostředí ve kterém budou žít. Mělo by být neměnné a především bez hlasitých zvuků, které by v morčatech vyvolávaly strach z přítomnosti predátora, a tím i stres. Je vhodné jejich klec vybavit něčím, co jim může sloužit jako nora k úkrytu, když se budou cítit ohrožená. Morčata jsou hodně sociální zvířata, takže další z potřeb je, jim zajistit možnost kontaktu s jinými morčaty, nejlépe je chovat harémovým způsobem, jak jsou zvyklá z přírody. Správná výživa je také jedním z hlavních pilířů. Krmením kompletními granulemi je postaráno o jeho nutriční potřeby, protože vezmeme morčeti možnost vybírat si chutné kousky ze směsi. Je ale dobré mu poskytnout zelené krmení, seno, nakrájenou zeleninu nebo trochu ovoce, aby se mohlo krmit co nejpřirozeněji a také mu tím dopřát enrichment. Samozřejmě, pokud to podmínky dovolují, je pro ně nejpřirozenější venkovní pastva. V neposlední řadě je zde také potřeba kontaktu člověka s morčetem v podobě tréninku. S morčaty je dobré trénovat různé úkoly, hlavolamy a podobně, abychom je zaměstnali. Morčata v přírodě tráví hodně času vytrháváním trávy ze země škubavým pohybem hlavou směrem dozadu, ale v chovu tuto možnost většinou nemají. Je tedy dobré jim vymyslet aktivity, při kterých budou moci projevit toto přirozené chování.

Další druhy hlodavců chované v zajetí

• Křeček zlatý je populární u dětí na celém světě díky svému vzhledu a krotké povaze.
• Křeček džungarský je v posledních letech velmi rozšířeným a oblíbeným plemenem. Vzajetí se mají tito křečci chovat v párech.
• Křeček čínský se při studeném počasí ukládá k zimnímu spánku. Tito křečci jsou nenároční na chov, nekoušou a nezapáchají.
• Morče peruánské je poměrně hlučné, sociabilní ( družné ) a silně vnímavé. Rychle zkrotne a stane se velice přítulným.
• Morče skinny je přítulné, aktivní, komunikativní, snadno ochočitelné a inteligentní zvířátko.
• Potkani se dají velice snadno ochočit.

Proč jsou překážky pro hlodavce důležité a jak je správně vybírat?

Hlodavci, jako jsou křečci, morčata a potkani, patří mezi nejčastěji chované domácí mazlíčky. Tito aktivní tvorové potřebují zábavu, stimulaci a dostatek pohybu, aby si udrželi zdraví i psychickou pohodu. Jedním z nejefektivnějších způsobů, jak hlodavcům dopřát pohyb i zábavu, je vybavit jejich klec překážkami.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Fyzická aktivita pro zdraví a kondici

Hlodavci, zejména křečci, mají sklony k nadváze, a proto je nutné zajistit jim dostatek fyzického pohybu. Překážky, jako jsou tunely, kolotoče, mosty, schůdky a prolézačky, poskytují ideální příležitost k pohybu. Procházením přes překážky hlodavci zlepšují svou koordinaci, posilují svaly a udržují se v dobré kondici. Taková aktivita má pozitivní vliv na jejich zdraví, zamezuje obezitě a zajišťuje dostatek pohybu i v menších klecích.

Mentální stimulace - zábava i trénink

Hlodavci jsou velmi inteligentní tvorové, kteří mají přirozenou potřebu zkoumat své prostředí. Překážky v kleci poskytují nejen fyzické vyžití, ale i mentální stimulaci. Hlodavci překážky berou jako výzvu, kterou chtějí překonat. To je udržuje v psychické pohodě a zabraňuje nudě, která může vést ke stresu. Interaktivní prvky v kleci podporují jejich přirozené chování a snižují riziko stereotypního chování, jako je okusování mříží.

Emoční pohoda a snížení stresu

Podobně jako lidé, i hlodavci mohou trpět stresem a úzkostí. Pokud mají v kleci dostatek hraček a překážek, které je zabaví, cítí se bezpečněji a uvolněněji. Překážky podporují jejich přirozené instinkty k hledání potravy a průzkumu prostředí, což pozitivně ovlivňuje jejich duševní pohodu. Takové aktivity fungují jako terapie a pomáhají snížit stres zejména v případech, kdy je hlodavec delší dobu sám.

Podpora přirozeného chování

V přírodě tráví hlodavci většinu času hledáním potravy, schováváním a prozkoumáváním terénu. Překážky v kleci jim umožňují vykonávat podobné aktivity, a tím naplňují jejich přirozené chování. Schovávací domečky, prolézačky a závěsné mosty motivují hlodavce k tomu, aby se více pohybovali, zkoumali nové trasy a trénovali dovednosti. Podpora přirozeného chování je klíčem ke šťastnému a spokojenému životu hlodavce.

Jak vytvořit zábavnou klec pro hlodavce?

• Tunely a roury - Skvělé pro průzkum a schovávání. Lze je snadno připevnit ke stěnám klece nebo je volně rozmístit.
• Kolotoče pro hlodavce - Oblíbený a nenahraditelný prvek pro fyzickou aktivitu. Ujistěte se, že kolotoč má pevný povrch, aby si hlodavec nezranil tlapky.
• Prolézačky a mosty - Umožňují hlodavcům lézt, skákat a procházet se. Závěsné mosty dodávají kleci další rozměr zábavy.
• Schůdky a rampy - Zajistěte přístup do vyšších pater klece. Schůdky umožní přechod mezi jednotlivými úrovněmi.
• Domečky a úkryty - Nabízí prostor pro odpočinek a pocit bezpečí. Domeček pro hlodavce by měl být dostatečně prostorný.

Jak trénovat hlodavce pomocí překážek?

Chcete-li se svým hlodavcem trénovat agility, je důležité dodržovat několik základních pravidel:

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

• Klidné prostředí - Vyberte místo, kde vás ani hlodavce nebude nic rušit.
• Krok za krokem - Učte zvíře překonávat jednu překážku po druhé.
• Krátké tréninkové úseky - Hlodavci mají krátkou dobu koncentrace, proto tréninky nepřetěžujte.
• Pozitivní motivace - Používejte odměny, například oblíbené pamlsky, aby si hlodavec spojil cvičení s pozitivní zkušeností.
• Trpělivost a klid - Buďte trpěliví a nevynucujte aktivitu. Hlodavci mají vlastní tempo.

Jak často měnit překážky v kleci?

Stejně jako u hraček pro děti, i překážky v kleci by se měly čas od času měnit. Proč? Protože hlodavci si na své prostředí rychle zvyknou. Pokud budete překážky pravidelně obměňovat, podpoříte jejich přirozenou zvědavost a zájem o prozkoumávání. Můžete přemisťovat tunely, měnit umístění mostů nebo přidávat nové schůdky a domečky.

Na co si dát pozor při výběru překážek?

• Bezpečnost - Překážky by neměly mít ostré hrany ani malé části, které by mohl hlodavec spolknout.
• Pevnost a stabilita - Zajistěte, aby se mosty a rampy nepřevracely.
• Snadná údržba - Vybírejte překážky, které se snadno čistí.
• Přizpůsobení velikosti hlodavce - Velikost překážek by měla odpovídat velikosti hlodavce (např. pro křečky jsou vhodné menší překážky než pro morčata).

Rady pro chov hlodavců

• Morčata si nedokáží vyrobit vitamín C samo, jako ostatní savci, proto je nutné přidávat jej denně, nejlépe do vody(min. 40mg).
• Křečci potřebují celodenní přístup k čisté vodě, je třeba dbát na čistotu napájecích systémů. Dále je třeba křečkům pořídit kompletní krmnou směs s vyváženým obsahem minerálů a vitamínů.
• Morčata potřebují jako všechna ostatní zvířata neomezený přístup k vodě, vodu je třeba jim měnit každý den. Dále potřebují kvalitní seno, které jim nechávejte ad libitum ( tj. bez omezení ). Je vhodné krmit kompletními krmnými směsmi s vyváženým poměrem minerálů a vitamínů.
• Osmáci také potřebují neomezený přístup k čerstvé čisté vodě, proto vodu v napaječce vyměňujte každý den. Dále je třeba vybrat vhodné kompletní krmné směsi s vyváženým poměrem vitamínů a minerálů.
• Potkani potřebují celodenní přístup k čisté vodě. Jako krmivo jsou vhodné kompletní krmné směsi pro potkany s vyváženým obsahem vitamínů a minerálů. Mají rádi na hlodání tvrdý chléb, jelikož si musí brousit zuby. Občas jim můžete jejich jídelníček zpestřit různými pamlsky, nebo nabídnou kousek ovoce nebo zeleniny v přiměřeném množství.

Délka života a dospívání hlodavců

Následující tabulka shrnuje délku života a dospívání různých druhů hlodavců:

Investujte do kvalitních a bezpečných překážek, které obohatí každodenní život vašeho mazlíčka. Sledujte chování svého hlodavce a občas obměňte hračky v kleci, aby se nikdy nenudil.

tags: #hlodavci #v #prirode #život

Oblíbené příspěvky:

• Kam s biologickým odpadem z nemocnice?
• Jak vyčistit odpad myčky Siemens?
• Budoucnost energetiky ČR: Rovenský a Greenpeace
• Pěstování kokosové palmy
• Utrpení přírody v seriálech