Směsi a Čisté Látky v Přírodě: Co to Je?

V přírodě se setkáváme s různými formami látek, přičemž chemie se stala nedílnou součástí našeho života. Aniž si to uvědomujeme, stala se chemie v nejrůznějších podobách součástí života. Kromě toho, že mnohdy zvyšuje naše pohodlí, přináší i mnoho rizik pro životní prostředí i pro lidské zdraví.

Látky se dělí na chemicky čisté látky a směsi. Chemicky čistá látka má ve všech svých částech stejné vlastnosti a složení. Směsi se skládají ze 2 a více chemicky čistých látek: složek. Vlastnosti směsi závisejí na tom, jaké složky a v jakém poměru je tvoří.

Chemicky Čisté Látky

Chemicky čisté látky jsou tvořeny stejnými částicemi (atomy, molekuly, skupiny iontů) a mají stálé charakteristické vlastnosti. Atomy prvků mohou být volné (např. He), vázané v molekulách (např. Cl₂), nebo v krystalové struktuře (např. Fe). Chemicky čistá látka je tvořená stejnými molekulami sloučenými ze dvou a více atomů různých prvků (např. CO₂), nebo ionty vázanými v krystalové struktuře (např. NaCl).

Směsi

Směs je soustava složená z několika různých chemicky čistých látek. V přírodě (horniny, nerosty, ropa, dřevo, půda, vzduch, krev). Také lidé si pro svou potřebu vyrábějí směsi (léky, masti, kapky, ve stavebnictví beton, malta, cihly, barvy).

Rozdělení Směsí

Podle velikosti částic se směsi dělí na:

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

• Stejnorodé: homogenní (částice směsi od sebe nelze rozlišit). Užívá se název ROZTOKY.
• Různorodé: heterogenní (částice směsi od sebe lze rozlišit).

Homogenní Směsi (Roztoky)

Homogenní směs obsahuje pouze částice menší než 10^-9 m.

• Plynný - molekuly jednoho plynu rozptýlené mezi molekulami jiného plynu, např. vzduch.
• Kapalný - molekuly nebo ionty nízkomolekulárních látek rozptýlené v kapalině, např. roztok cukru ve vodě.
• Pevný - jednotlivé atomy (ionty) jedné pevné látky rozptýlené mezi částicemi jiné pevné látky, např. slitiny kovů.

Heterogenní Směsi

Heterogenní směs obsahuje roztýlené částice větší než 10^-7 m.

• Suspenze - částečky pevné látky rozptýlené v kapalině, např. mouka ve vodě.

Koloidní Směsi

Koloidní směs obsahuje rozptýlené částice o velikosti v rozmezí 10^-7 - 10^-9 m.

• Koloidní roztok - molekuly organických látek nebo shluky anorganických molekul rozptýlené v kapalině, např. bílkoviny ve vodě.
• Emulze - kapičky jedné kapaliny rozptýlené v jiné kapalině, např. mléko.

Disperzní Soustavy

Heterogenní směs tvořená drobnými částečkami (dispergovaná fáze), které jsou jemně rozptýleny (dispergovány) v plynu, kapalině nebo pevné látce (v disperzním prostředí).

Podle velikosti rozptýlených částic se DS dělí:

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

• Hrubé DS: suspenze, emulze, pěny a aerosoly (průměr rozptýlených částic větší než 500 nm).
• Jemné DS: koloidní neboli nepravé roztoky (průměr rozptýlených částice mezi 1-500 nm).

Metody Oddělování Složek Směsí

• Krystalizací - oddělíme složky směsi na základě jejich různé rozpustnosti, nejdříve tvoří krystaly látka nejméně rozpustná, např. získávání cukru z roztoku.
• Sedimentací (usazováním) - oddělíme pevné částice rozptýlené v plynu nebo kapalině, které se usazují na základě gravitačních sil, nejprve se usazují částice s největší hustotou, např. čištění odpadních vod.
• Filtrací - oddělíme pevnou složku, která se zachytí na filtru od kapalné (plynné) složky, která filtrem protéká jako tzv. filtrát, např. příprava kávy.
• Destilací - oddělíme jednotlivé kapalné složky směsi na základě jejich rozdílné teploty varu, zahřátím se nejdříve uvolňují páry složky s nejnižší teplotou varu, které se vedou do chladiče, kde opět zkapalní, např. výroba alkoholu.
• Sublimací - oddělíme ze směsi složku, která zahříváním přechází z pevného skupenství do plynného (sublimuje), např. oddělení jódu z jeho směsi s pískem.
• Extrakce - je proces oddělování složek směsi na základě jejich rozdílné rozpustnosti v určitém rozpouštědle, oddělovaná složka se na rozdíl od ostatních složek směsi v rozpouštědle rozpustí a následne se získá odpařením rozpouštědla nebo destilací, např. získávání rostlinných olejů.
• Chromatografie - je metoda, při níž se dělí složky směsi na základě jejich rozdílných vlastností (adsorpce, velikost částic) vzhledem ke dvěma nemísitelným fázím - stacionární a mobilní, při pohybu mobilní fáze podél stacionární dochází k oddělování složek, např. analýza barviv.
• Elektroforéza - je dělící metoda využívající rozdílnou pohyblivost elektricky nabitých částic různých látek v elektrickém poli, např. analýza DNA.

Chemické Látky v Životním Prostředí a Jejich Negativní Dopady

Člověk uvolňuje do životního prostředí látky, které byly dlouhodobě uloženy v zemi, kde neohrožovaly jeho zdraví, např. těžké kovy, jako olovo, rtuť či kadmium. Chemici vyrobili množství látek, které se v přírodě běžně nevyskytovaly, např. DDT, PVC, PCB, freony aj. Tyto látky mají někdy velmi zajímavé vlastnosti pro speciální využití (např. hubí hmyz, odolávají vysokým teplotám atd.), ale zároveň mohou ohrozit nejen životní prostředí, ale i zdraví nebo životy lidí, ať už přímo (jsou jedovaté), nebo tím, že mají na prostředí člověkem nepředpokládaný účinek (např. vytvářejí tzv.

Pro toxické účinky chemických látek je typické, že jejich projev závisí na dávce toxické látky. Pro akutní toxicitu platí, že účinky přicházejí i po jednorázovém působení (např. otrava houbami, oxidem uhelnatým atd.). Chronická toxicita se mnohdy projevuje při dlouhodobém působení (např. týdny, měsíce či roky) i velmi malých dávek chemické látky, které se mohou hromadit v těle (např. otravy olovem a dalšími těžkými kovy, působení dioxinů, polychlorovaných bifenylů, DDT nebo bromovaných zpomalovačů hoření aj.).

Některé chemické látky mají schopnost způsobovat takzvané mutace neboli změnit genetickou informaci v jádru buňky. Mnohé chemické látky mají také schopnost vyvolat zhoubný nádor neboli rakovinu. Některé látky mají velmi speciální schopnost poškodit plod vyvíjející se v děloze matky. Zjednodušeně řečeno je podstatou alergie přehnaná imunitní (obranná) reakce organismu.

PFAS Látky

PFAS (per- a polyfluorované alkylové látky) nebo také PFC (perfluorované uhlovodíky) jsou syntetické chemické sloučeniny, které obsahují vazbu fluoru a uhlíku (F - C). Jedná se o výjimečně silnou chemickou vazbu, která za žádných přírodních podmínek nevzniká.

Tyto látky se šíří do vzdálených oblastí od svého původu a jsou v podstatě všude kolem nás. Mezi nejznámější patří PFOS (kyselina perfluoroktansulfonová), PFOA (kyselina perfluoroktanová) a PFHxS (kyselina perfluorhexansulfonová). Tyto tři látky a jejich deriváty jsou globálně zakázány ve Stockholmské úmluvě kvůli svým toxickým vlastnostem a biologické nerozložitelnosti.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

PFAS látky, představují značné riziko pro vodohospodářství. Tyto chemikálie putují atmosférou a kolují s vodou. Kontaminují tak veškerou vodu na planetě. Každoročně se jejich koncentrace zvyšuje a jejich odstranění je velmi nákladné.

Řada PFAS je spojována se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny, s poškozením jater a ledvin, vysokou hladinou krevního cholesterolu, reprodukčními poruchami, hormonálními poruchami a oslabením imunitního systému.

Pesticidy

Název pesticidy se používá jako souhrnné označení pro látky používané k ničení, zabíjení organismů, které člověk z určitého důvodu chce zničit nebo potlačit. Vzhledem k výše uvedené rozmanitosti pesticidů jsou i jejich nežádoucí zdravotní účinky velice široké. Od vlastní toxicity, podle které jsou rozdělovány WHO, přes schopnost vyvolávat rakovinu, mutace, vrozené vývojové vady až po schopnost narušovat nervový, imunitní nebo hormonální systém.

Vědci zjistili, že některé pesticidy (podobně jako jiné průmyslové chemikálie) mohou správnou funkci hormonů v lidském těla narušit různými způsoby. Doposud bylo prokázáno riziko endokrinních disruptorů zejména v době vývoje plodu v těle matky a raném dětství, kdy pohlavní hormony a hormony štítné žlázy hrají klíčovou roli.

Potravinářská Aditiva

Do potravin se záměrně začala přidávat celá řada chemických látek, které mají změnit vlastnosti průmyslově vyráběných potravin, např. barvu, chuť, vůni, trvanlivost atd. Těmto látkám se často lidově říká „éčka“, odborně se nazývají aditiva a rozdělují se do několika skupin (např. barviva, konzervanty).

Další skupinou chemických látek v potravinách jsou zbytky zemědělských chemikálií, které průmyslové zemědělství masově používá. V případě potravin živočišného původu může jít o zbytky veterinárních léčiv (např. antibiotik). Poslední skupinou chemických látek v potravinách jsou ty, které se používají jako průmyslové chemikálie a které se do potravního řetězce dostávají v důsledku znečištění životního prostředí.

tags: #v #prirode #smesi #nebo #ciste #latky

Oblíbené příspěvky:

• Snižování emisí vozidel
• Ochrana životního prostředí v ČR
• Analýza 69 odst. 2 písm. c zákona o odpadech
• Udržitelnost sportovišť
• Příroda Pardubicka