ČHMÚ Stanice Znečištění Ovzduší: Aktuální Data a Hodnocení Kvality Ovzduší v České Republice

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) hraje klíčovou roli v monitoringu a hodnocení kvality ovzduší v České republice. V souladu s přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě, ČHMÚ zpřístupňuje aktuální operativní (neverifikované) hodinové údaje indexu kvality ovzduší. V souladu s přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě, ČHMÚ zpřístupňuje operativní (neverifikované) hodinové údaje indexu kvality ovzduší.

Index kvality ovzduší (IKO) poskytuje souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí stanici. Tento index byl navržen Úsekem kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem (SZÚ). Konkrétní rady a doporučení SZÚ zaměřené na ochranu lidského zdraví jsou uvedeny zde www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/d_szu.pdf.

Monitorovací Stanice a Měřené Látky

Základem pro hodnocení kvality ovzduší jsou koncentrace naměřené na monitorovacích stanicích. Měřicí síť je nejhustší v oblastech s nejvyššími koncentracemi škodlivin, nicméně pokrývá celou ČR. Síť imisních měřicích stanic registrovaných v databázi ISKO v roce 2024. Síť imisních měřicích stanic registrovaných v databázi ISKO v letech 2018-2023. Páteřní sítí monitorovacích stanic je Státní síť imisního monitoringu (SSIM), kterou provozuje ČHMÚ. Její součástí jsou jak stanice s automatizovaným měřicím programem (AIM), tak i stanice s manuálním měřicím programem (MIM), ze kterých jsou odebrané vzorky analyzovány v laboratořích ČHMÚ. V mnoha případech je na jedné lokalitě znečištění ovzduší sledováno současně automatickými i manuálními metodami. Státní síť imisního monitoringu je doplněna monitorovacími stanicemi dalších organizací, jejichž měření je rovněž využíváno při hodnocení kvality ovzduší.

V souladu s přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě, ČHMÚ zpřístupňuje aktuální operativní (neverifikované) hodinové údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší (koncentrace znečišťujících látek z monitorovacích stanic s automatickým měřicím programem v rozsahu dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Zpřístupněná data zahrnují základní znečišťující látky s imisními limity podle současné legislativy: oxid dusičitý (NO₂), oxidy dusíku (NOₓ), přízemní ozon (O₃), suspendované částice PM₁₀ a PM₂,₅, oxid siřičitý (SO₂) a oxid uhelnatý (CO). Údaje vycházejí z měření prováděných na stanicích vlastněných ČHMÚ.

V souladu s přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě, ČHMÚ zpřístupnil operativní (neverifikované) primární a agregované údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší (koncentrace znečišťujících látek ze stanic s automatickým programem v rozsahu a časových agregacích dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Jedná se o základní znečišťující látky s imisním limitem dle současné legislativy: arsen (As), benzen, benzo[a]pyren, kadmium (Cd), oxid uhelnatý (CO), nikl (Ni), oxid dusičitý (NO₂), oxidy dusíku (NOₓ), přízemní ozon (O₃), olovo (Pb), suspendované částice PM₁₀, suspendované částice PM₂.₅, oxid siřičitý (SO₂). Údaje vycházejí z naměřených dat na stanicích ve vlastnictví ČHMÚ za období od roku 1969. Primární data jsou uvedena v intervalech měření: 30 min, 1 h nebo 24 h dle typu měření. Agregovaná data jsou vypočtena z výše uvedených primárních dat. Jedná se o tyto údaje: denní průměry, měsíční průměry, roční průměry a počty překročení hodnoty imisního limitu.

Čtěte také: Vytápění a Ovzduší

V souladu přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona veřejné hydrometeorologické službě, ČHMÚ zpřístupnil verifikované primární a agregované údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší (koncentrace znečišťujících látek z monitorovacích stanic s automatickým a manuálním programem v rozsahu a časových agregacích dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Jedná se o základní znečišťující látky s imisním limitem dle současné legislativy: arsen (As), benzen, benzo[a]pyren, kadmium (Cd), oxid uhelnatý (CO), nikl (Ni), oxid dusičitý (NO2), oxidy dusíku (NOX), přízemní ozon (O3), olovo (Pb), suspendované částice PM10, suspendované částice PM2,5, oxid siřičitý (SO2). Údaje vycházejí z naměřených dat na stanicích ve vlastnictví ČHMÚ za období od roku 1969. Primární data jsou uvedena v intervalech měření: 30min, 1h nebo 24h dle typu měření. Agregovaná data jsou vypočtena z výše uvedených primárních dat. Jedná se tyto údaje: denní průměry, měsíční průměry, roční průměry a počty překročení hodnoty imisního limitu.

V souladu se zákonem 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí, v platném znění. ČHMÚ zpřístupnil verifikované primární a agregované údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší. Jedná se o základní znečišťující látky s imisním limitem dle současné legislativy: arsen (As), benzen, benzo[a]pyren, kadmium (Cd), oxid uhelnatý (CO), nikl (Ni), oxid dusičitý (NO2), oxidy dusíku (NOX), přízemní ozon (O3), olovo (Pb), suspendované částice PM10, suspendované částice PM2,5, oxid siřičitý (SO2). Údaje vycházejí z naměřených dat na stanicích ve vlastnictví ČHMÚ za období 1969-2022. Primární data jsou uvedena v intervalech měření: 30min, 1h nebo 24h dle typu měření. Agregovaná data jsou vypočtena z výše uvedených primárních dat. Jedná se tyto údaje: denní průměry, měsíční průměry, roční průměry a počty překročení hodnoty imisního limitu.

Imisní Limity a Oblasti s Překročením

Legislativa (zákon 201/2012 Sb. v platném znění) vyžaduje, aby primárním zdrojem hodnocení byly výsledky stacionárních měření. Naměřené koncentrace mohou být při tvorbě map znečisťujících látek doplněny modelováním a indikativním měřením, aby výsledný odhad poskytoval dostatečné informace o prostorovém rozložení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. V ČR je využíván zejména Eulerovský chemický disperzní model CAMx, doplňkově též Gaussovský model SYMOS a evropský Eulerovský model EMEP. Dále jsou to v případě jednotlivých znečišťujících látek např. nadmořská výška či populační hustota.

Vrstva zón a aglomerací pro hodnocení a řízení kvality ovzduší na území České republiky. Zóny a aglomerace jsou vymezeny na základě legislativních specifikací Směrnice EU 2008/50/EC a zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

V rámci ČR existují značné regionální rozdíly v kvalitě ovzduší, které lze charakterizovat koncentrací znečišťující látky váženou populací. V roce 2022 vážené průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2.5 nepřekročily imisní limit v žádném regionu. Nejvyšší koncentraci vážené populací jsou vystaveni lidé v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, dále v krajích Moravskoslezský bez aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, Olomoucký a v Brně. Nejnižší vážené koncentrace pro suspendované částice PM10 a PM2.5 byly spočteny pro kraje Karlovarský, Jihočeský a Vysočina. Úrovně průměrných vážených koncentrací oxidu dusičitého v ČR nepřekračují imisní limit. Nejvyšším koncentracím oxidu dusičitého jsou v souvislosti s intenzivní dopravou a s omezenou plynulostí provozu vystaveni lidé v aglomeracích Brno a Praha. V roce 2022 nebyly vážené koncentrace přízemního ozonu vyšší, než je hodnota imisního limitu zaznamenány v žádném regionu. Nejvyšším váženým koncentracím přízemního ozonu na úrovni hodnoty imisního limitu byly v roce 2022 vystaveny obyvatelé v Ústeckém kraji a v Praze.

Čtěte také: Úsek ochrany ovzduší ČHMÚ

Vývoj Kvality Ovzduší v Čase

Rok 2022 byl z hlediska kvality ovzduší příznivý, podobně jako předešlé roky 2020 a 2021, nicméně koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví stále překračují stanovené imisní limity na řadě lokalit České republiky. Jedná se zejména o karcinogenní benzo[a]pyren, suspendované částice frakce PM10 a PM2.5 a přízemní ozon.

Koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za hodnocené období 2012-2022 statisticky významně klesají. Koncentrace většiny látek v průměru pro všechny stanice (suspendované částice PM10 a PM2.5, oxid dusičitý, oxid siřičitý) dosáhly v roce 2022 v rámci hodnoceného období 2012-2022 druhých nejnižších hodnot (po roce 2020, ve kterém jsme zatím zaznamenali historicky nejlepší kvalitu ovzduší), koncentrace benzo[a]pyrenu byla za hodnocené období nejnižší. U koncentrací ostatních látek (některé těžké kovy, benzen a přízemní ozon) byl v roce 2022 v porovnání s lety 2020 a 2021 zaznamenán nárůst.

Úroveň znečištění ovzduší v daném roce závisí na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. Teplotně byl rok 2022 na území ČR nadnormální, srážkově normální. V porovnání s desetiletým průměrem 2012-2021 hodnotíme rok 2022 z hlediska rozptylových podmínek jako výrazně lepší. Z dlouhodobého hlediska klesají i emise znečišťujících látek. V roce 2022 (předběžná data) došlo v hodnoceném období 2012-2022 k nejnižší produkci emisí TZL, CO a NMVOC a k druhé nejnižší produkci emisí SOX a NOX.

K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR v případě znečišťujících látek vyjma ozonu v roce 2022 přispěly zejména výrazně nižší koncentrace látek v lednu a v únoru, tedy v měsících, kdy naopak bývají koncentrace v rámci roku nejvyšší. Příčinou nízkých koncentrací v lednu a únoru byly nadnormálně vysoké teploty spojené s menší produkcí emisí z lokálních topenišť, normální úhrny srážek umožňující samočištění atmosféry a dobré rozptylové podmínky, v únoru navíc s občasným výskytem silného větru.

Koncentrace přízemního ozonu jsou silně závislé na meteorologických podmínkách zejména letního období roku (duben-září) a nevykazují od roku 2012 výrazný vývoj jako ostatní znečišťující látky. Koncentrace ozonu v roce 2022 byly v rámci jedenáctiletého období 2012-2022 čtvrté nejvyšší. Koncentrace ozonu se pohybovaly kolem hodnoty desetiletého průměru po většinu letního období roku. Nejvyšší koncentrace byly zaznamenány v červenci a srpnu. Následně bylo z důvodu překročení prahových hodnot přízemního ozonu vyhlášeno celkem pět smogových situací, a to pro území aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek ve dnech 22.-23. 7. 2022 a pro aglomeraci Praha, Středočeský kraj, Liberecký kraj a Ústecký kraj dne 5. 8. 2022. Výjimečně vysoké koncentrace ozonu byly měřeny i v druhé polovině března, kdy panovaly nadnormální teploty a sucho.

Čtěte také: Klimatické změny v Česku

Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren. V minimální míře se na zařazení území do těchto oblastí podílelo v roce 2022 překročení denního imisního limitu pro suspendované částice PM10 a ročního imisního limitu PM2.5. Nadlimitní oblasti zaujímaly největší plochu v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a v zóně Moravskoslezsko. V aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek byla navíc nadlimitním koncentracím vystavena, podobně jako v letech minulých, naprostá většina obyvatel (87 %) a jedná se o dlouhodobě nejzatíženější oblast v ČR.

Rok 2022 prodloužil spojitou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10 počínající rokem 2019. Zároveň jde o jediné roky za celou historii měření PM10 od 90. let minulého století, kdy roční imisní limit nebyl překročen. Odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu je zatížen největšími nejistotami ve srovnání s ostatními mapovanými látkami. Na nejistotě mapy se podílí mj. omezený počet měření na venkovských regionálních stanicích a absence rozsáhlejších měření v malých sídlech ČR.

Imisní limit přízemního ozonu byl překročen na 0.2 % území ČR s cca 0.02 % obyvatel (průměr za období 2020-2022). V rámci jednotlivých let za období 2020-2022 došlo na většině stanicích k nejvyššímu počtu překročení hodnoty imisního limitu v roce 2022. Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci oxidu dusičitého nebyl překročen na žádné stanici. Rok 2022 prodloužil spojitou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého počínající rokem 2020. Zároveň jde o jediné roky za celou historii měření oxidu dusičitého od 90. let minulého století, kdy roční imisní limit nebyl překročen. Vyšší koncentrace oxidu dusičitého lze očekávat v blízkosti místních komunikací v obcích a ve městech s intenzivní dopravou, vyšší zástavbou a s hustou místní dopravní sítí, kde často dochází ke snížení plynulosti dopravy. Hodinový imisní limit oxidu dusičitého nebyl v roce 2022 překročen.

Imisní limity ostatních látek znečišťujících ovzduší (benzenu, těžkých kovů (arsen, kadmium, nikl a olovo), oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého) nebyly v roce 2022, podobně jako v minulých letech, překročeny.

Vliv Energetické Krize a Změny v Topných Systémech

Energetická krize, která postihla ČR a další evropské státy, měla celou řadu dopadů jak v ekonomickém sektoru, tak v oblasti životního prostředí. Řada domácností měla snahu hledat alternativní způsoby vytápění s nižšími náklady. Úplný nebo i částečný návrat ke spalování pevných paliv však s sebou přináší negativní dopady na kvalitu ovzduší a znamená zvýšení emisí znečišťujících látek z vytápění. Z výsledků měřicích kampaní probíhajících od roku 2017, které byly zaměřeny na změnu kvality ovzduší a změnu kvality vytápění v malých sídlech ČR vyplývá, že u části domácností došlo ke zhoršení kvality vytápění, tzn. návratu některých domácností k levnějšímu způsobu vytápění. Vyplývá to z výsledků kampaní 2021/2022 a 2022/2023. Návrat domácností ke spalování pevných paliv však nebyl natolik významný, aby vedl k výraznému zhoršení kvality ovzduší. Pokračující obnova kotlů v domácnostech a přechod řady domácností k alternativnímu, z pohledu kvality ovzduší vhodnějšímu, způsobu vytápění tak pravděpodobně zmírnily negativní dopad energetické krize na koncentrace znečišťujících látek. K zachování dobré kvality ovzduší přispěly i příznivé meteorologické podmínky na počátku roku 2022.

Imisní limit přízemního ozonu pro ochranu vegetace (expoziční index AOT40) byl překročen na 20 stanicích z celkového počtu 40 venkovských a předměstských stanic určených pro hodnocení vlivu kvality ovzduší na vegetaci. Imisní limity oxidu siřičitého a oxidů dusíku pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyly překročeny na žádné venkovské lokalitě, kde se jejich měření provádí.

Emise Znečišťujících Látek a Depozice

Vyhodnocení emisí za rok 2022 (předběžná data) ukazuje meziroční pokles u většiny emisí s výjimkou SOX a NH3. Pokles emisí bylo možné očekávat v návaznosti na příznivější podmínky topného období, které se promítají do modelového výpočtu emisí z vytápění domácností. Ke snížení došlo také u průmyslových zdrojů, mj. v souvislosti s poklesem produkce u nejdůležitějších komodit (hutní výroba a zpracování nerostných surovin). Naopak se mírně navýšily ohlášené emise SOX a NOX u elektráren a rafinérií, což souvisí s navýšením podílu spalovaného uhlí v palivovém mixu. Mírný nárůst emisí NH3 souvisí s vyšší spotřebou minerálních hnojiv i s malým navýšením počtů hospodářských zvířat.

V návaznosti na výstupy šetření ENERGO 2021 došlo k přepočtu všech emisí u sektoru 1A4bi Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření v časové řadě 1990-2021. Nejvýznamněji se tato změna promítá u emisí TZL a částic PM a dále u emisí NMVOC i CO. V emisní inventuře tak byla zohledněna změna struktury kotlů společně s dalšími metodickými změnami, jako je např. zohlednění faktu, že kotle nejsou po většinu času provozovány na jmenovitý výkon, nebo příznivý vývoj zastoupení instalací akumulačních nádob u kotlů s ručním přikládáním.

Sektor Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích primárních částic PM2.5 (83.7 %), PM10 (70 %), oxidu uhelnatého (69.7 %), TZL (63.4 %), NMVOC (56.4 %), kadmia (52.1 %), arsenu (30.7 %), a benzo[a]pyrenu (97.3 %). Sektor Veřejná energetika a výroba tepla je převažujícím zdrojem emisí oxidů síry (39.7 %), oxidů dusíku (20.9 %), rtuti (46 %) a niklu (38.7 %). Sektory silniční nákladní dopravy, osobní automobilové dopravy, nesilničních vozidel a ostatních strojů např. v zemědělství a lesnictví se v součtu podílejí nejvýznamněji na emisích oxidů dusíku (39.3 %).

Celková depozice dusíku na plochu ČR byla v roce 2022 rovna hodnotě 39 375 t. Ve srovnání s rokem 2021 (55 383 t) se jedná o pokles o 29 %. Celková depozice vodíkových iontů na plochu ČR byla v roce 2022 rovna hodnotě 2 125 t. Oproti roku 2021 (2 232 t) se jedná o pokles o 5 %. Suchá depozice kadmia byla v roce 2022 (0.9 t) stejná jako v roce 2021. Suchá depozice olova byla v roce 2022 (18 t) srovnatelná s rokem 2021.

Data a Databáze ISKO

Koncentrace naměřené všemi monitorovacími sítěmi jsou ukládány do imisní databáze ISKO. V databázi jsou archivovány údaje již od počátku měření, koncentrace oxidu siřičitého a suspendovaných částic ze staničních sítí ČHMÚ v severních Čechách a v Praze již od roku 1971. S imisními daty jsou do imisní databáze ukládána i doprovodná meteorologická data, která jsou měřena na velké části automatizovaných imisních stanic ČHMÚ a jsou využívána pro hodnocení imisně-meteorologických vztahů. Imisní databáze ISKO zahrnuje kromě výsledků měření ČHMÚ, které zajišťují pracovníci Imisního monitoringu v centru i na pobočkách, i data poskytovaná spolupracujícími institucemi. Jedná se zejména o Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Státní zdravotní ústav, ČEZ, a. s., městské úřady a další přispěvatele. V databázi jsou též zahrnuty informace z příhraničních oblastí Slovenska, Německa, Polska a Rakouska.

Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu lidského zdraví, naměřené na staničních sítích sledování kvality venkovního ovzduší:

• r24As - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi As, 2024
• r24BaP - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzo[a]pyrenu, 2024
• r24BZN - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzenu, 2024
• r24Cd - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi kadmia, 2024
• r24NO2 - Přehled stanic s koncentracemi NO2 (roční průměrné a 19. nejvyšší hodinové koncentrace), 2024
• r24O3 - Přehled stanic s hodnotami přízemního ozonu (max. denní 8hod. klouzavý průměr, v průměru za 3 roky), 2024
• r24PM10 - Přehled stanic s koncentracemi PM10 (roční průměrné a 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2024
• r24PM25 - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi PM2,5, 2024
• r24SO2zdr - Přehled stanic s koncentracemi SO2 (25. nejvyšší hodinové koncentrace a 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2024

Přehled koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, naměřené na stanicích Státní imisní sítě:

• r24AOT40 - hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2024 [µg.m-3.h]
• r24NOx - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi NOx, 2024
• r24SO2zp - Přehled stanic s koncentracemi SO2 (zimní průměr), 2024
• r24SO2rp - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi SO2, 2024

tags: #chmu #stanice #znecisteni #ovzdusi

Oblíbené příspěvky:

• Články o přírodě
• Dopad vegetariánství na klima
• Příspěvková organizace NMP
• Ohrožená želva sloní
• Havajské ostrovy a smrt Cooka