Valašské muzeum v přírodě: Historie a současnost

V podhorském městě Rožnově pod Radhoštěm rozprostírajícím se na úpatí Beskyd stojí Valašské muzeum v přírodě, první a až do 70. let 20. století jediné muzeum svého typu v naší zemi.

O jeho vznik se zasloužili členové rožnovského muzejního spolku, zejména sourozenci Alois a Bohumír Jaroňkovi. Již před první světovou válkou předložili plány na přenesení několika roubených staveb do městského parku. Uskutečnit své cíle se jim však podařilo až při přípravách národopisné slavnosti v roce 1925. Na mýtinku lázeňského parku byly tehdy přestěhovány dva roubené domy z rožnovského náměstí spolu s dalšími menšími stavbami a v prostorách mezi nimi se odehrála velkolepá folklorní slavnost zvaná Valašský rok.

Již samotní zakladatelé si uvědomovali, že městská část muzea dostatečně nevypovídá o způsobech života na celém Valašsku, a proto usilovali o realizaci vesnického areálu. Záměr na vybudování Valašské dědiny vznikl na počátku 50. let a o desetiletí později byla zahájena na rožnovské pasece zvané Stráň výstavba prvních roubených chalup a hospodářských staveb. Dřevěné městečko a Valašská dědina byly na počátku 80. Dosud posledním, čtvrtým, areálem muzea se v roce 1995 staly Pustevny se zvoničkou a s objekty Maměnka a Libušín, které byly na konci 19. Do dnešních dnů se areály průběžně rozrůstají o další historické stavby, které dokreslují malebný obraz tradičního Valašska.

Podoba by však nebyla celistvá bez života v muzeu. Nejvýraznějším rysem současného dění v areálech je cílevědomé úsilí o jejich oživení prostřednictvím interiérových i exteriérových expozic, prezentace tradičních technologií řemeslných, zemědělských i podomáckých, lidového umění, obyčejů a folkloru.

Valašské muzeum v přírodě je nejstarším a největším svého druhu ve střední Evropě. Historie „živého muzea“ v Rožnově pod Radhoštěm sahá do roku 1925, kdy se návštěvníkům poprvé otevřely brány Dřevěného městečka. Pro návštěvníky jsou zde připravené opravdové ukázky života a práce na Valašsku v 19. století. Můžete zažít nevšední den a vidět při práci kováře, mlynáře, vodní i větrný mlýn, tesaře, tkadlenu, sedláka, ale třeba i husopasku nebo pana učitele.

Čtěte také: Expozice Valašského muzea v přírodě

Části Valašského muzea v přírodě

Valašské muzeum v přírodě se skládá ze čtyř částí, Dřevěného městečka, Mlýnské doliny, Valašské dědiny a zahrnuje více než 100 staveb, v nichž v přirozené krajině stojí originální roubené stavby přenesené z terénu i kopie a rekonstrukce historických budov.

Dřevěné městečko

Dřevěné městečko je nejstarší částí muzea, pro veřejnost bylo otevřeno v roce 1925. Byly do něj přeneseny domy z rožnovského náměstí. Fojtství je kopií stavby z Velkých Karlovic. Dřevěný kostelík sv. Anny je kopií vyhořelého kostela z Větřkovic, ale byl osazen věží z Tiché. Byl postaven v období 2. světové války a vysvěcen v roce 1945. Kolem kostelíka sv. Anny se rozprostírá hřbitov zvaný Valašský Slavín.

Městský způsob života na Valašsku na přelomu 19. a 20. století představuje Dřevěné městečko, umístěné v rožnovském parku. Radnice, Billův měšťanský dům a později hospoda U Vašků, stavby převezené z místního náměstí, tvořily od počátku základ muzejního areálu.

Mlýnská dolina

Mlýnská dolina shromažďuje funkční technické stavby (valcha, mlýn, pila, hamr, lisovna oleje). Většina exponátů je poháněna vodou.

Funkční technické stavby, převážně na vodní pohon, soustřeďuje Mlýnská dolina, otevřena v roce 1982. V areálu údolní louky u starého vodního náhonu můžete obdivovat technickou zručnost našich předků a jejich schopnost využívat přírodní zdroje.

Čtěte také: Historie Valašského muzea

Valašská dědina

Valašská dědina je nejrozsáhlejší část skanzenu, ve které je soustředěno více než 70 staveb. Hospodářská stavení, salaše, stáje, kovárna a větrný mlýn představují typické osídlení Valašska. Pro funkční typ větrného mlýnu však nebyla zvoleno vhodné místo, a tak se síla větru nedá prakticky využít.

Nejrozsáhlejší území muzea zabírá Valašská dědina, budovaná od roku 1962. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, větrný mlýn, kovárna, studny, zvonice i zahrádky jsou umístěny v terénu, který připomíná mnohé valašské vsi. Zvláště děti budou nadšené z domácích zvířat, horských ovcí valašek, prasátek či králíků. Při procházce na čerstvém vzduchu vám jistě přijdou vhod krajové speciality v Hospodě ze Zděchova.

Akce a programy

Již zakladatelé Valašského muzea v přírodě usilovali o vytvoření živého muzea - areály proto během celého roku ožívají pořady a akcemi zaměřenými na prezentaci běžného života, folkloru, obřadů, zvyků a rukodělných technologií.

Nadcházející sváteční víkend od 16. do 17. listopadu 2024 nabídne mimořádnou možnost návštěvy areálů Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Letošní „úrodu z polí, zahrad a sadů“ představí Valašské muzeum v přírodě v rámci výstavy Valašský hortikomplex. Ta každoročně prezentuje ovoce, zeleninu, obiloviny a další plodiny. Výstavu si budou moci návštěvníci prohlédnout v prostorách Janíkovy stodoly v Dřevěném městečku od 11. do 19. října 2025.

Valašské muzeum v přírodě a také celý Rožnov pod Radhoštěm ožívá od 4. do 6. července 2025 zpěvem a tanci. Folklorní soubory z České republiky i ze zahraničí se představí na Mezinárodním folklorním festivalu Rožnovské slavnosti. Hudba, tanec a lidové obyčeje naplní město i Valašské muzeum v přírodě a připomenou jedinečný odkaz minulosti.

Čtěte také: Zábava pro děti: Valašské muzeum v Rožnově

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm zve na připomínku tradičních jarních prací našich předků. Program nazvaný Jaro na dědině oživí v sobotu 24. května 2025 Valašskou dědinu.

Ve Valašském muzeu v přírodě se v sobotu 13. července 2024 již třiadvacáté setkáte s mistry řezbáři, kdy skanzen rozezní zvuk dlátek, zasekávajících se do dřeva, ze kterého se zajisté vyloupne krásný předmět hodný obdivu. Návštěvníci se také mohou těšit na koncerty folklorních skupin. Pořad, který se v rožnovském skanzenu těší velké oblibě, je pojmenovaný po lidovém řezbáři Josefu Hejovi (1902 - 1985) z Halenkova - Dinotice, jenž je oceňován za své figurální plastiky svatých, řemeslníků, postav lidí i zvířat, zhotovených ze samorostů či dřevěných špalíků.

Ve dnech 7. až 9. června 2024 se ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm uskuteční pátý ročník přehlídky folklórních a uměleckých souborů Ondrášova valaška, který navazuje na dlouholetou a bohatou tradici Mezinárodního armádního folklorního festivalu Rožnovská valaška.

Areál Dřevěného městečka a Valašské dědiny ve Valašském muzeu v přírodě, ale i celý Rožnov pod Radhoštěm ožívá v sezóně zajímavými akcemi. V průběhu jara se návštěvníci mohou těšit na klasické venkovské slavnosti a kratochvíle. V květnu to bude připomínka tradičních jarních prací, stavění a kácení máje, Slabikář řemesel a oslavu si zaslouží i celosvětový Den muzeí.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm zaplní v sobotu 19. července 2025 pekaři. Pekařská sobota naplní Dřevěné městečko vůní čerstvého chleba a přivítá pekařské firmy, které představí svůj sortiment - nabídnou nejen „běžné“ pečivo, tedy chléb a rohlíky, ale také sladké pečivo, koláče a cukroví. Pekaři se také zapojí do tradičních soutěží o nejlepší chleba a nejlepší rohlík. Zpestřením budou netradiční pekařské discipliny, tzv.

Vánoční jarmark svým vystoupením zpestří např. Sváteční atmosféru plnou vánočních zvyků zažijí návštěvníci Valašského muzea v přírodě v sobotu a v neděli 13. a 14. prosince 2025. Dřevěným městečkem se opět projdou mikulášské družiny s čerty z Valašských Klobouk i obchůzky lucek. Těšte se na oživené expozice ve Valašské dědině.

Krom toho, že okusíte tradiční velikonoční pokrmy, se dozvíte, co jsou rapače, jak připravit pučálku nebo k čemu sloužily muší ráje. Valašské muzeum v přírodě ožije ve dnech 19. až 21. dubna 2025.

Výročí 100 let

V roce 2025 si Valašské muzeum v přírodě připomíná významný milník - 100 let od svého založení. Během tohoto období se muzeum stalo klíčovým centrem pro uchování a prezentaci valašské kultury a tradic.

Těžištěm oslav 100. výročí budou Rožnovské slavnosti, které se uskuteční ve dnech 4.-6. července. Těšit se můžete na unikátní folklorní dědictví v podání domácích i zahraničních souborů. Pozornost upoutá rumunský mužský tanec Calus, zapsaný na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Představí se zahraniční soubory z Belgie, Maďarska a krajané z Chorvatska. Festival nabídne slavnostní reprízu divadelního představení "Valašská svatba rožnovská" po 100 letech. Pro milovníky valašského odzemku bude připravena škola, workshop a soutěž. Uskuteční se pokus o shromáždění co nejvyššího počtu krojovaných Valachů a zápis do České knihy rekordů.

tags: #valasske #muzeum #v #prirode #historie

Oblíbené příspěvky:

• Přehled oborů biologie a ekologie
• Podmínky pro život keříčkovce
• České normy pro nakládání s odpady
• Možnosti studia ekologické a evoluční biologie
• Snižování emisí CO2