Vápno je užitečný pomocník na zahradě, a to nejen pro zlepšení kvality půdy, ale i pro kompostování. V tomto článku se zaměříme na využití vápna v kompostu, jeho výhody a správné použití.
Dusíkaté vápno je víceúčelové granulované hnojivo, které se beze zbytku rozkládá a nezanechává v rostlinách žádné škodlivé látky. Je ekologické a obohacuje půdu o potřebné živiny, a zároveň ji dezinfikuje od půdních škůdců a choroboplodných zárodků. Díky tomu zůstává půda zdravá, což se projeví v lepší kvalitě i výnosu pěstovaných plodin.
Dusíkaté vápno (kyanamid vápenatý, chemicky CaCN2) se vyrábí z přírodních surovin, jako je vápenec, uhlí a vzdušný dusík. V půdě se postupně rozkládá a uvolňuje dusík a vápník, které jsou pro rostliny zásadní.
Dusíkaté vápno funguje tak, že se v půdě rozkládá na několik meziproduktů, některé z nich jsou toxické. Nejprve vlivem vlhkosti vzniká volný kyanamid a z něj pak hlavně močovina, která se dále mění na amoniak (čpavek) a nitrátový dusík.
Dusíkaté vápno je účinné při dezinfekci půdy, protože likviduje zárodky chorob, škůdců i semena plevelů.
Čtěte také: Zahradničení s dusíkatým vápnem: Průvodce
Jako hnojivo, dusíkaté vápno zvyšuje přirozenou úrodnost půdy a pozitivně ovlivňuje růst rostlin.
PERLKA obsahuje nejvíce vápníku ze všech dusíkatých hnojiv ve vodorozpustné formě (50%), zlepšuje velmi rychle strukturu půdy, snižuje okyselování půd.
Dusíkaté vápno se používá zejména k desinfekci půdy před výsadbou a je vhodné pro pěstování zeleniny, ovocných stromů, bobulovin, jahod, brambor atd.
Obvykle na podzim či koncem léta, případně brzy na jaře, kdy je půda ještě vlhká.
Tato aplikace se provádí většinou 14 dnů až 3 týdny před výsevem nebo výsadbou. Dávka může být nižší, např. 30-50 g/m2, v závislosti na stavu půdy a pěstovaných plodinách.
Čtěte také: Hašené vápno a ekologie
Aplikace dusíkatého vápna je snadná. Granulát rovnoměrně rozprostřete po ploše, zaryjte do půdy a zalijte. Nejúčinnější dezinfekce půdy dosáhnete koncem léta, kdy je půda ještě teplá a vlhká.
Dusíkaté vápno je možné použít na všechny půdy, s výjimkou půd těžkých.
Pro základní omezení chorob a půdních škůdců stačí zhruba 30 g/m2. Při cílené dezinfekci či likvidaci slimáků a jejich vajíček se osvědčily dávky kolem 100 g/m2.
Na půdách, kde se dlouhodobě pěstuje košťálová zelenina (zelí, kapusta, květák, kedlubny, ředkvičky atd.), hrozí výskyt nádorovitosti košťálovin. Tato choroba se v půdě udržuje ve formě trvalých spor, které dokážou rostliny silně poškodit. Dusíkaté vápno výrazně omezuje jejich rozšíření a zároveň likviduje i jejich vajíčka, aniž by ohrožovalo okolní prostředí.
Kompostování bioodpadů ze zahrady i kuchyně je skvělý způsob, jak snížit množství odpadků a současně vracet organické látky zpět do přírodního koloběhu. Při použití dusíkatého vápna v kompostu dochází k rychlejšímu rozkladu a potlačení hnilobných procesů. Zničí se navíc larvy much, slimáci i jejich vajíčka a semena plevelů.
Čtěte také: Kompost a stavební vápno: Zlepšení kvality půdy
Při použití dusíkatého vápna v kompostu dochází k rychlejšímu rozkladu a potlačení hnilobných procesů. Přidané dusíkaté vápno tu zlikviduje škodlivé zárodky. Krátkodobě se tlak na vše živé týká i bakterií, které zabezpečují tlení.
Postup je jednoduchý: každou cca 20-25 cm vrstvu čerstvého odpadu posypte asi 100 g dusíkatého vápna na 1 m2 povrchu, v přepočtu zhruba 0,5 kg/m3.
Pro vápnění půdy je ideální dobou podzim. Vápno by mělo být aplikováno na zrytou a rozmělněnou půdu, není nutné ho aplikovat každoročně. Frekvence vápnění zahrady se odvíjí od množství spotřeby rostlinami, přirozeném vyplavování z půdy a také na množství úhrnu srážek.
Časně na jaře 3 týdny, v létě 2 týdny před setím nebo výsadbou lehce zapravit do zvlhlé půdy. 2-3 týdny před vysetím. 2 týdny před výsadbou lehce zapravit do půdy, nebo 2-3 týdny po výsadbě aplikovat rovnoměrně na záhony. V předjaří opatrně aplikovat mezi řádky - ne za mrazu a ne u čerstvě vysazených jahod.
Naopak vápnit se nedoporučuje ve chvíli, kdy hodláte pěstovat jahody, hrách nebo brambory.
To, jestli půda potřebuje vápnění, se odvíjí od hodnoty pH a také od druhů pěstovaných rostlin. Většině druhů zeleniny a ovoce se daří v půdě s pH v rozmezí 5,5-6,5. Pokud je pH půdy nad nebo pod těmito hodnotami, tak se rostlinám s největší pravděpodobností nebude příliš dařit ani když je budete pravidelně zalévat a hnojit.
Ideálně by se kyselost půdy měla zjišťovat na jaře, ještě předtím, než se začne hnojit a pak nejlépe na podzim před vápněním půdy. K určení hodnoty pH je možné využít lakmusový papírek, půdní pH test, půdní pH-test HuBen nebo půdní pH metr. Nejkomplexnějšími testy pak jsou laboratorní rozbory.
Pečlivé založení a dobré promíchání organických látek je správnou cestou k získání výživného kompostu, který většinou nevyžaduje vápnění.
Do kompostu nepřidáváme vápno v žádné formě, jak se dříve doporučovalo. Ani pálené, ani vápenec nebo vápno hašené, hydrát.
Do kompostu mícháme listí s trochou zeminy, případně se zbytky zeleniny, s ovocem, které nelze konzumovat. Navrchu musí být „zdravé listí“ nebo zemina, vytvoří jakousi pokličku, která brání šíření chorob.
Dusíkaté vápno je všestranný pomocník pro zahrádkáře i větší pěstitele: zvládne dodávat živiny, vydezinfikuje půdu od chorob a škůdců a pomáhá potlačit klíčení plevelů. Správně aplikované dusíkaté vápno v dostatečném předstihu se v půdě zcela rozloží a zanechá ji připravenou pro výsadbu či setí zdravých rostlin.