Jako ekologie je často nazývána ochrana přírody. Toto označení je však zcela chybné. Ochrana přírody je pouze jedním z oborů aplikované ekologie.
Ekologie je věda zabývající se studiem interakcí mezi živými systémy a mezi živými systémy a prostředím. Jedním z prvních vědců, který definoval pojem ekologie, byl Ernst Haeckel, již v roce 1866 hovořil o ekologii jako o nauce o ekonomii přírody.
Současné definici pak předcházela ještě řada dalších, například ekologie jako věda o historii přírody (Elton, 1927) nebo ekologie jako vědecké studium výskytu a hojnosti organismů (Andrewartha, 1961).
Ekologie se zabývá celou řadou procesů odehrávajících se ve všech skupinách organismů, v různých typech prostředí a v různém časovém a prostorovém měřítku. Využívá poznatků z téměř všech přírodovědných oborů.
Můžeme jí rozdělit podle hlavního zaměření na ekologii obecnou, aplikovanou, speciální, ekologickou technologii. Podle studovaného objektu pak rozlišujeme například ekologii hub, ekologii člověka nebo synekologii (ekologie společenstev).
Čtěte také: Životní prostředí a věda
V současnosti je také často zmiňován pojem environmentalistika, která je také často používána jako synonymum ekologie. Jde však o obor, jenž využívá poznatků ekologie a zkoumá vzájemné působení člověka a ekosystémů. Kromě jiného se věnuje také prevenci znečišťování životního prostředí a nápravou vzniklých škod. Environmentální výchova je také zařazena jako jedno z průřezových témat ve vzdělávacím programu.
Jedním ze základních pojmů ekologie je ekosystém, jde o soustavu biotických a abiotických složek prostředí, které se vzájemně ovlivňují a jsou spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací.
Jako abiotický faktor je označováno například proudění větru, teplo, světlo nebo srážky. V případě biotických faktorů pak mluvíme o společenstvech rostlin, živočichů a dalších.
Také v ekologii se setkáváme s několika ekologickými zákony, se kterými věda pracuje. Mezi nejdůležitější patří zákon minima a s tím související limitující faktor, nebo zákon tolerance.
Historicky byly přírodní vědy jediným či primárním zdrojem informací sloužícím k aktivitám v rámci ochrany životního prostředí. Mnoho vědců zabývajích se ochranou životního prostředí si však v této oblasti již dlouhou dobu uvědomuje důležitost nejen věd přírodních, ale i společenských.
Čtěte také: Ekologie a životní prostředí
Klasické i aplikované společenské vědy se používají ke studiu rozmanitých společenských jevů, procesů nebo individuálních atributů. Klasické společenské vědy zahrují sociologii, antropologii, politologii, geografii, ekonomii, historii a psychologii. Aplikované společenské vědy zahrnují vzdělávání, komunikační studia, rozvojová studia a právo.
Tento článek zkoumá rozsah a smysl 18 podoborů klasických (environmentální antropologie, environmentální ekonomie, geografie lidského životního prostředí, ochrana a historie životního prostředí, politologie a správa ochrany životního prostředí, psychologie ochrany životního prostředí, environmentální sociologie, environmentální filozofie a etika), interdisciplinárních (politická ekologie, věda a technologická studia, životní prostředí v humanitních vědách, ekologická ekonomie) a aplikovaných (ochrana a rozvojová studia, ochrana životního prostředí v právu, ochrana životního prostředí ve vzdělávání, marketing ochrany životního prostředí, lidské dimenze v managementu přírodních zdrojů, politické vědy) společenských věd zabývajících se ochranou životního prostředí a formuluje deset různých přínosů společenských věd pro pochopení a zlepšení jeho ochrany.
V 18. ročníku Ceny Josefa Vavrouška, kterou každoročně vyhlašuje děkan Fakulty sociálních věd, získali ocenění hned dva studenti z Katedry sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií UK.
Třetí ročník soutěže Czech Envi Thesis, který vybírá největší talenty zabývající se ochranou životního prostředí ze společenskovědního pohledu, má za sebou letošní finále. Titul vítězky si vybojovala v konkurenci téměř třech desítek dalších studentů a studentek napříč různými vysokými školami u nás. Uspěla i díky originálnímu zaměření své soutěžní práce. Ta se zabývala dobrovolnou bezdětností jakožto specifickou individuální strategií k řešení klimatické krize.
Některé z organizací a institucí, které se zabývají ochranou přírody v České republice:
Čtěte také: Kritika vědeckých předsudků v knize "Od přírody podřadné"
Pro podporu ochrany životního prostředí se využívají různé informační systémy a aplikace, například:
tags: #veda #zabývající #se #ochranou #přírody