Znečištění ovzduší v ČR: Dopady a řešení

Ochrana ovzduší představuje prioritu environmentální politiky většiny států světa a má přímou relevanci k udržitelnému rozvoji českých měst, krajů i celé země. V úvodu odborného sympozia připomněla bývalá ministryně životního prostředí ČR Rut Bízková 25. výročí listopadových událostí a zdůraznila, že životní prostředí v České republice zaznamenalo od roku 1989 významné změny.

Globální pokrok v průmyslu a výrobě, technologiích a dopravě jsou úspěchy lidstva, které usnadňují život v dnešním světě. To vše ale zároveň má významný negativní dopad na znečištění ovzduší a změnu klimatu. Antropogenní aktivity jsou hlavními příčinami znečištění ovzduší a zvýšené koncentrace látek znečišťujících ovzduší, jako jsou PM částice, NOx, SO2, VOC, CO atd. a skleníkové plyny.

Odhaduje se, že jen v Evropské Unii znečištění ovzduší způsobí víc než 400 000 předčasných úmrtí ročně. Od 70. let minulého století Evropská unie vyvíjí a přijímá vhodná opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Hlavní záměry této politiky EU se týkají především sektoru dopravy a energetiky s cílem omezovat a snižovat emise z mobilních a stacionárních zdrojů, zlepšovat kvalitu paliv a prosazovat a integrovat požadavky na ochranu ovzduší a životního prostředí jako celek.

V roce 1992 byla podepsaná mezinárodní Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (United Nations Framework Convention on Climate Change - UNFCCC) a následovali Kjótský protokol a Pařížská dohoda. Účelem těchto úmluv je omezit a redukovat produkci antropogenních skleníkových plynů, zejména stabilizovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Zároveň Evropská komise představila svůj plán na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na nejméně 50 % a na 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. V průběhu tohoto roku přijme Evropská komise nový akční plán tzv. „Akční plán nulového znečištění pro oblast ovzduší, vody a půdy: Směrem k ambici nulového znečištění ovzduší, vody a půdy za účelem budování zdravější planety pro zdravější lidi“ (Zero pollution action plan: Towards a Zero Pollution Ambition for air, water and soil to build a Healthier Planet for Healthier People“).

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Tento plán má za cíl zajistit lepší prostředí pro všechny Evropany začleněním ambice nulového znečištění do procesu vytváření politik v rámci EU, poskytnout lepší prevenci a nápravu znečištění vzduchu, vody, půdy a spotřebních výrobků, posílit vazby mezi ochranou životního prostředí, udržitelným rozvojem a blahobytem člověka. Nadále se soustředí na zajištění ekonomického růstu bez zvyšujícího se znečištění.

Přestože znečištění ovzduší a emise skleníkových plynů jsou řízeny ve dvou různých odvětvích a jsou regulovány různými směrnicemi, dohody a plány, stále se jedná o témata věnovaná problematice znečištění ovzduší. Určuje politiku životního prostředí a poskytuje legislativní rámec.

Dopady znečištění ovzduší v ČR

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR představil výsledky studie znečištění ovzduší a souvisejících zdravotních dopadů v Moravskoslezském kraji. Zdůraznil, že problémy s vysokým stupněm znečištění ovzduší nemá pouze Čína v čele s Pekingem - výrazně se dotýkají i ČR. Koncentrace benzo[a]pyrenu v ovzduší vyšší než 1 ng/m3 již mohou poškodit zdraví, a představují proto závažné riziko.

Dr. Šrám dále upozornil na negativní efekty změny v transkriptomu těhotných žen, mikrojadérek u novorozenců či deregulaci genů; studie ukazují, že měsíční expozice benzo[a]pyrenu > 2,8 ng/m3 zvyšuje nitroděložní růstovou retardaci a deregulaci genů u novorozenců. Stranou pozornosti přednášejícího nezůstal ani problém se znečištěným ovzduším v Moravskoslezském kraji, kde personální expozice v průběhu zimní kampaně v roce 2010 činila 14,6 ng/m3.

Znečištění ovzduší (aerosolové částice ≤ 2,5 μm a benzo[a]pyren) je v tomto regionu specifické kvůli průmyslovým zdrojům znečištění; je jedním z nejvyšších v EU a představuje podstatné zdravotní riziko pro tamní obyvatele (1,3 milionu lidí). V roce 2012 žilo více než 60 % obyvatel ČR v oblastech s expozicí vyšší než 1 ng/m3 benzo[a]pyrenu.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Nino Künzli ze Švýcarského tropického ústavu pro veřejné zdraví v Basileji v prezentaci Znečištění ovzduší: těžké časy pro srdce přiblížil, jak se znečištění ovzduší projevuje na kardiovaskulárním i specificky srdečním poškození; mj. bylo prokázáno, že aerosolové částice z ovzduší způsobují aterosklerózu a mohou vyvolat i smrt.

N. Künzli vyjádřil velké znepokojení nad limity pro jednotlivé znečišťující látky v EU, právě u aerosolových částic jsou výrazně nad hranicí prokázaných negativních efektů na lidské zdraví, což znamená, že tyto limity jsou z hlediska ochrany lidského zdraví neefektivní a pro veřejnost zavádějící. Jelikož se pozaďová koncentrace aerosolových částic ≤ 2,5 μm (PM2,5) pohybuje většinou pod 5 μg/m3, měl by být stanovený limit pro tyto znečišťující látky maximálně 10 μg/m3, protože na tyto malé částice se vážou další nebezpečné látky; je proto nutné přijmout vhodně nastavené limity.

Podle prof. Huang Wei z Fakulty veřejného zdraví Pekingské univerzity v přednášce Kardiopulmonární efekty znečištěného ovzduší v současné moderní Číně zdůraznila, že jeho země v současnosti potřebuje především kontrolní opatření, protože limity kvality ovzduší jsou v Číně velmi vysoké: 70 μg/m3 pro PM10 (aerosolové částice ≤ 10 μm) a 35 μg/m3 pro PM2,5. Limity tudíž přímo nepodporují ochranu veřejného zdraví. Hlavní zdroje znečištění ovzduší představují elektrárny, průmysl, doprava a lokální zdroje z rezidenčních oblastí.

Zhoršená kvalita ovzduší způsobuje přibližně 10-20krát více předčasných úmrtí než dopravní nehody a stojí za růstem vážných onemocnění. Celkové roční škody ze znečištěného vzduchu odhaduje světová banka na 5 % HDP.

Emise z výfuků jsou pro naše zdraví škodlivější než emise z letadel, lodí nebo z elektráren. Jsou vypouštěny v bezprostřední blízkosti lidí a na kvalitu ovzduší ve městech tak mají často největší vliv. Významná část znečištění vzduchu je výsledkem individuálního rozhodnutí.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Emise skleníkových plynů v ČR klesly oproti roku 1993 o 22 %, emise z dopravy však vzrostly o 80 %. Největší podíl na zvýšení emisí má právě automobilová doprava, za dobu existence samostatné České republiky se počet osobních aut zdvojnásobil a každý Čech ujede 7000 km/rok.

Vědci z Harvardu a Oxfordu varují, že jemné prachové částice PM2,5 zvyšují závažnost zdravotních následků COVID-19, a to včetně úmrtí. Je velmi smutné, že rakovina u dětí je na vzestupu. Toto onemocnění je druhou hlavní příčinou úmrtí (po nehodách) dětí do 15 let. Jednou z hlavních příčin je znečištění ve vzduchu, způsobené automobily.

Studie prováděné v jižní Kalifornii naznačují, že úroveň znečištění částic zůstává zvýšená až na vzdálenost 300 metrů od rušné silnice. Imise pevných částic a oxidů dusíku jsou nejčastěji spojovány s nemocemi krevního a dýchacího oběhu, jehož kondice nezávisí pouze na kvalitě dýchaného vzduchu, ale mimo jiné také na množství zdravého pohybu nebo kvalitní stravě.

Řešení znečištění ovzduší v ČR

L. Černíkovský upozornil na benzo[a]pyren a jeho vliv na lidské zdraví; rovněž koncentrace prachových/aerosolových částic (particulate matter - PM) reprezentují vážné riziko pro lidské zdraví. I přes redukci emisí koncentrace těchto částic neklesly pod bezpečné hodnoty. V této oblasti navíc nepanuje shoda - například limity Světové zdravotnické organizace (World Health Organization - WHO) se liší od limitů doporučených Evropskou unií. Připomenuty byly i reaktivní formy dusíku, které negativně ovlivňují lidské zdraví i ekosystémy. Jak může Evropa na tyto problémy reagovat? Doporučením je vyvíjet tlak na snižování emisí; ve výzkumu je třeba zlepšovat znalosti o účincích škodlivin apod.

Wilfried Winiwarter z Mezinárodního ústavu aplikovaných systémových analýz v Laxenburgu představil model GAINS (Greenhouse Gasses - Air Pollutants Interactions and Strategies) a jeho aplikace v Evropě a Asii. Prezentována byla i historie znečištění ovzduší v Evropě; přednášející konstatoval, že problém zátěže okyselujícími látkami v ovzduší úspěšně vyřešilo zlepšení energetické účinnosti a změna ve struktuře paliv.

U aerosolových částic však obdobně úspěšný příběh zaznamenán není - způsobují mj. i ztráty ve statisticky předpokládané délce lidského života. Přetrvávajícím problémem je rovněž neudržitelně vysoká depozice dusíku a následná eutrofizace. Otázkou zůstávají nákladově-efektivní politická opatření. V současném přístupu k ochraně a kvalitě ovzduší v evropských městech se upřednostňuje kontrola toku znečištění a zavedení nových technologických standardů (například pro osobní automobily).

Ministerstvo životního prostředí dnes zveřejnilo výsledky podrobné analýzy příčin znečištění ovzduší zpracované v rámci aktualizace Programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO), které byly zpracovány pro každou zónu a aglomeraci zvlášť. Analýzu připravil Český hydrometeorologický ústav, na jejím základě budou stanovena dodatečná opatření ke zlepšení kvality ovzduší.

Z výsledků analýzy příčin znečištění ovzduší jednoznačně vyplývá, že na kvalitu ovzduší mají v celostátním měřítku největší vliv nejen domácnosti a doprava, ale v některých lokalitách jsou významné také průmyslové zdroje, které dle analýzy ovlivňují kvalitu ovzduší zejména tzv. fugitivními emisemi (tj. emise v řadě případů nevykazované a uvolňované do ovzduší především při únicích z výrobních hal a ze skládek materiálů a paliv vč. manipulací s nimi na volných prostranstvích).

Za přibližně polovinu (případně více v závislosti na území) znečištění v oblastech s překročeným imisním limitem jsou zodpovědné české zdroje. Významnou roli tu hraje vytápění domácnosti a silniční doprava, lokálně také průmyslové zdroje. Co se týče emisí primárních částic PM (částice přímo emitované výduchy nebo ve formě prašnosti do ovzduší), podílí se vytápění českých domácností na úrovni znečištění ovzduší částicemi PM10 a PM2,5 20-70 %, u benzo[a]pyrenu se jedná o 40-80 %.

Doprava se emisemi primárních částic podílí na ročních průměrech koncentrací PM10 a PM2,5 cca z 20 % (v Praze a Brně nicméně až kolem 60-70 %), na koncentrace benzo[a]pyrenu má doprava významný vliv pouze v Praze a Brně, do výše 10-30 %.

Dle výsledku modelování lze uzavřít, že se zahraniční zdroje podílí na znečištění v ČR cca 50 % (obecně platí pro znečištění PM10, PM2,5 i BaP). Zahraniční zdroje ovlivňují kvalitu ovzduší ČR zejména prostřednictvím sekundárních aerosolů. Na význam přeshraničního znečištění ovzduší proto MŽP upozorňovalo Evropskou komisi již v rámci Clean Air Dialogu, který proběhl v Praze na podzim roku 2018.

Evropská komise přislíbila při řešení této problematiky ČR pomocnou ruku. Vedle toho MŽP dlouhodobě spolupracuje s okolními státy. Klíčová je přitom spolupráce s Polskem, které patří ze sousedních států k těm nejvíce znečištěným, a proto je na místě zde předpokládat silný vliv na kvalitu ovzduší v ČR.

MŽP přitom tlačí na polské orgány, aby byly výměny zastaralých polských kotlů provedeny prioritně v nejzatíženějších regionech, tedy v českém příhraničí. Aktivitu Polska snížit znečištění ovzduší v poslední době nelze upřít. Faktem nicméně zůstává, že v tomto ohledu začalo Polsko poměrně pozdě (např. ČR reguluje kotle již od roku 2012, od stejného roku se začaly poskytovat také dotace na výměnu kotlů, které jsou od roku 2015 celorepublikové a fungují prostřednictvím OPŽP).

MŽP již několikrát Polsko vyzývalo, aby prioritně řešilo oblasti v česko-polském pohraničí, které jsou z hlediska kvality ovzduší nejvíce znečištěnou oblastí v Polsku a v Evropě.

Akademie věd ČR - ÚSTAV STÁTU A PRÁVA - Centrum pro klimatické právo a udržitelnost - již od dubna 2023 postupně zveřejňovala výsledky projektu. 22. 5. 2023 proběhl workshop k využití právních a dalších nástrojů ke zlepšení kvality ovzduší.

V případě vytápění, dalšího významného zdroje znečištění vzduchu, Praha rovnou nabízí finanční dotaci na nákup šetrnějšího kotle, aby změnu chování učinila co nejatraktivnější.

Možnosti řešení a prevence dle doktora Miroslava Šuty:

• Pokud vám na vašem zdraví záleží, je vhodnější vybrat si cestu (ať už pěšky, autem nebo na kole), která vede mimo hlavní tahy, byť může být o něco delší.
• Doma zavřete okna a dveře během špiček provozu.

Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018-2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu". Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.

Nabízíme jak komplexní hodnocení kontaminace životního prostředí na určité lokalitě, tak jednotlivých složek životního prostředí. Využíváme vlastní laboratoře vybavené špičkovou přístrojovou technikou pro odběry environmentálních vzorků.

Nabídka zahrnuje modelování emisních toků z dopravy na daném území a tvorbu rozptylových studií (modelování příspěvků dopravy k imisním koncentracím). Vstupem pro tato modelování je multimodální dopravní model.

tags: #znečištění #ovzduší #ČR #dopady #a #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Wesco Big Double Boy: Třídění odpadu
• Pěstování a Produkty Farmy Hrušně Jabloně
• Tipy na výlety a dobré jídlo
• IFMSA CZ Brno a Světový den zdraví
• Přírodní poezie pro sedmáky