Vědecké poznatky o změně klimatu: Dopady, komunikace a řešení

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) nedávno vydal poslední část takzvané Šesté hodnotící zprávy, která shrnuje dosavadní vědecké poznání o změnách klimatu. V srpnu 2021 byla zveřejněna první část očekávané Šesté hodnotící zprávy IPCC, dokumentu shrnujícího vědecké poznatky, které se týkají fyzikální podstaty změn klimatu.

Alarmující realita klimatických změn

Je velmi alarmující, že většina klimatických dat ukazuje na zrychlení změny klimatu. I když se odborníci neshodují na přesné rychlosti této změny, existuje riziko, že se nacházíme v období bezprecedentních nárůstů u téměř každého sledovaného klimatického ukazatele. Například loňský rok zaznamenal poměrně vysokou úroveň oteplení ve srovnání s předchozím rokem. Přitom jsme oteplení nutně neočekávali - rok 2023 byl silně ovlivněn jevem El Niño, což je oceánský proud, který zvyšuje globální teploty.

Vidíme, že množství ledu na severním pólu i v Antarktidě dosahuje rekordně nízkých hodnot. Vidíme, že množství tepla zachyceného v zemském systému roste. Vidíme, že koncentrace oxidu uhličitého neustále stoupají. V podstatě jakýkoli ukazatel, na který se podíváme, vykazuje horší výsledky než kdy dříve.

Koncentrace oxidu uhličitého nikdy za poslední více než dva miliony let nebyla tak vysoká. Teplota nikdy nebyla tak vysoká za posledních sto dvacet pět tisíc let. Žádná lidská civilizace dosud tak vysoké teploty nezažila.

Globální změna klimatu

Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.

Čtěte také: Databáze pro ekologický výzkum

Globální změna není věcí víry, ale otázkou vědeckého poznání, proto ji lze dokázat mnoha způsoby - nerovnováhou v energetické bilanci Země, nárůstem koncentrace skleníkových plynů, nárůstem teploty oceánů, poklesem biodiverzity atd.

Podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) je globální změna klimatu „taková změna klimatu, která je vázána přímo nebo nepřímo na lidskou činnost měnící složení globální atmosféry a která je vedle přirozené variability klimatu pozorována za srovnatelný časový úsek“.

V užším smyslu je klima obvykle definováno jako průměrné počasí nebo přesněji jako statistický popis v pojmech střední hodnoty a proměnlivosti relevantních veličin přes časové období v rozmezí od měsíců po tisíce nebo milióny let.

Klimatický systém se vyvíjí v čase. Jeho vývoj má 2 příčiny. Za prvé se klimatický systém vyvíjí vlivem vlastní vnitřní dynamiky. Za druhé se klimatický systém vyvíjí vlivem vnějšího působení.

Dochází k oteplování všude na zeměkouli? Ne. Ke globálnímu oteplování dochází nerovnoměrně.

Čtěte také: Elektroauta a Ekologie v ČR

Země do vesmíru vyzařuje v průměru menší výkon, než je příkon (slunečního) záření, které pohlcuje. Alespoň 90% použije k zahřátí oceánů a jen několik procent z něj se projeví nárůstem teploty ovzduší.

Extrémní projevy počasí a jejich dopady

S rostoucí průměrnou roční teplotou totiž přibývá i extrémních projevů počasí, jako jsou vlny veder, sucho, intenzivní srážky apod., a škody, které tyto extrémy způsobí, pak do velké míry hradí právě pojišťovny.

Červenec 2022 byl v Evropě charakteristický extrémními vlnami veder. S Ondrášem Přibylou vysvětlujeme, jak vlny veder vznikají, jaké měly v poslední době projevy a proč jsou kvůli změnám klimatu dnes čím dál častější a intenzivnější.

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum. Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.

V obcích na Jesenicku se dnes neřeší jen opravy mostů, domů a infrastruktury, ale i otázka, jak se připravit na další extrémy, které přicházejí častěji a s větší intenzitou. Řešíme také, jak využít obnovu po povodni jako příležitost, jak území celkově zlepšit a zvýšit kvalitu života, nejen samotnou bezpečnost.

Čtěte také: Studie obnovitelných zdrojů

Stále častější epizody sucha trápí nejen zemědělce, ale mají důsledky i pro biodiverzitu. Především kvůli suchu mizí z Česka perlorodky nebo raci, ale i některé druhy motýlů a ptáků. Teplejší klima naopak do ČR přivádí živočichy, kteří se zde dříve nevyskytovali.

Dopady na oceány

Oceány se za posledních 18 let (1998-2016) oteplily stejně jako za předcházejících více než sto let (1865-1997). Je to ale logické, oceány pohlcují 90 % tepla, které generujeme emisemi CO2. Hladina oceánů se oproti předindustriální době zvedla už o přibližně dvacet centimetrů. A stoupat bude i nadále. Nejen kvůli tajícím ledovcům z Grónska a Antarktidy, ale hlavně kvůli teplotní roztažnosti. Vody v oceánech je hodně a vyšší teplota rovná se větší objem.

Komunikace o klimatických změnách

Komunikuje se ale změna klimatu správně? Místopředsedkyně Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), maďarská vědkyně Diana Ürge-Vorsatz, si tím už příliš jistá není.„Velkým selháním vědecké komunity bylo, že jsme fakta sdělovali špatným způsobem,“ říká v rozhovoru pro Voxpot. Sebereflektivně v něm rozebírá, jak a zda vůbec lze veřejnost o naléhavosti situace přesvědčit, a popisuje také, jak šíření klimatických dezinformací ovlivňuje její práci i svět.

Z behaviorálních věd ale víme, že jen samotné argumenty, více faktů a více dat nepřesvědčí ty, kteří jim odmítají důvěřovat. Dnes většinou platí, že ten, kdo klimatická fakta odmítá, jim nechce věřit, protože chce věřit něčemu jinému. A v takovém případě fakta a důkazy nepomohou. Proč věří něčemu jinému? Může to být v jejich zájmu, nebo může jít o jejich reakci na předchozí snahy vyvolat v nich obavy.

Pokud se příliš zaměříte na strašení lidí a vážnost situace nebo neustále mluvíte o změně klimatu, dalším krokem po „musíme skončit s ropou“ podle nich bude „musíme skončit se vším“. Řeknou si, že taková politika nesvědčí jejich byznysu a že by museli proměnit svůj životní styl, který si užívají.

Místo říkání, co by neměli dělat a jaké oběti mají přinášet, bychom se měli zaměřit na to, co chtějí, a ukázat jim, že toho mohou dosáhnout s klimatickými opatřeními ještě lépe.

V souvislosti s klimatickou krizí například vidíme obrovský nárůst poruch příjmu potravy. Mnoho mladých lidí na ně dokonce umírá. Už netrpí anorexií proto, aby byli „krásnější“, ale proto, aby zachránili planetu. To je opravdu děsivé.

Role dezinformací

V mnoha zemích vidíme posun v tom, jak moc je změna klimatu vnímána jako priorita, ale neřekla bych, že za to můžou dezinformace. Jde spíše o důsledek toho, že se lidé ptají sami sebe, jestli klimatická řešení vůbec chtějí.

Neustále mluvíme jen o nákladech, konkurenceschopnosti, omezeních - stále zdůrazňujeme jen oběti, které jsou se změnou klimatu spojené, nikdy ale neukazujeme její přínosy a příležitosti.

Například tvrzení, že klima se vždy měnilo, takže proč bychom se tím měli trápit? To je něco, co sama učím - jak rozpoznat nejčastější mýty a jak proti nim argumentovat. Tento konkrétní mýtus je velmi obtížné vyvrátit, protože to vlastně není dezinformace, ale zcela legitimní otázka.

Co je podle mě ale ještě nebezpečnější než popírání klimatické změny je opačný extrém - přesvědčení, že už je všechno ztraceno a jediné, co můžeme dělat, je pokusit se zachránit sami sebe. Ve skutečnosti si myslím, že popírání je méně nebezpečné než tento druh fatalismu.

Řešení a adaptace

Hlavním tématem této epizody (stejně jako celého podcastu) je přechod ke klimatické neutralitě. Abychom zastavili oteplování planety, a zamezili tak zhoršování změn klimatu, musíme do ovzduší vypouštět jen takové množství skleníkových plynů, které jsme schopni z atmosféry odebírat.

Řešíme také, jak využít obnovu po povodni jako příležitost, jak území celkově zlepšit a zvýšit kvalitu života, nejen samotnou bezpečnost.

Významnou iniciativou je projekt UrbanAdapt, který se zaměřuje na přípravu adaptačních strategií a začlenění ekosystémově založených přístupů do strategických a plánovacích procesů ve třech pilotních městech - Plzni, Praze a Brně.

Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR nemonitorují pouze sucho. Díky financování z Norských fondů založili web www.klimatickazmena.cz obsahující dlouhodobé výhledy - třeba průměrné teploty, počet tropických dnů a další údaje - až do roku 2090.

Půda v Povodí Dyje se téměř každý rok potýká s výrazným nedostatkem vody, přičemž klimatická změna a s ní související růst teplot bude tento problém prohlubovat. Vědci proto společně se zemědělci a vodohospodáři hledají řešení, která by v krajině zadržela více vody.

Mladí lidé by měli získat sebedůvěru pro boj se změnou klimatu. Je potřeba, aby mladí lidé na všech typech škol získávali oporu nejen v práci s aktuálními a ověřenými informacemi o klimatické změně, dokázali rozpoznat její příčiny i projevy i v místě, kde žijí, ale také oporu v tom, jak pracovat s náročnými emocemi a aby dostávali prostor pro pěstování sebedůvěry, že dokáží přispět k jejímu řešení.

Postoje mladé generace

Za závažný problém považuje změnu klimatu více než čtyři pětiny mladých lidí ve věku 15-20 let. Řada z nich prožívá ve vztahu k této problematice a vyhlídkám na budoucnost intenzivní bezmoc, strach či smutek, ale také deprese. Podle názoru nejmladší generace, budou děti, které se rodí v těchto letech, žít v horším světě, než ve kterém žijeme nyní. Myslí si to 67 % z oslovených ve věku 15-20 let.

Mladí lidé zároveň očekávají, že se do ochrany klimatu aktivně zapojí aktéři veřejného života. Očekávají aktivní podporu od ministerstva životního prostředí, vlády, politiků, ale i od médií, neziskových organizací nebo škol.

Evropa jako lídr v boji proti klimatické změně

Evropa si pěstuje kulturu postavenou na pevných etických základech, má jasné hodnoty. Stali jsme se lídrem v oblasti klimatu a mnoha opatření v boji proti jeho změně. K celé věci přistupujeme zodpovědnějším způsobem a máme důvod být na sebe hrdí. Já osobně jsem hrdá na to, že jsem Evropanka a že Evropa v tomto směru udělala tolik. Samozřejmě to ale není jen růžové - máme tu různé hlasy i různé obchodní zájmy.

tags: #vědecké #články #o #změně #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Fauna a flóra
• Přehled tradičních akcí v Litovli
• Ohrožené kočky
• Environmentální témata
• Výkonný olejový radiátor