Velký pacifický odpadkový pás: Fakta a snahy o řešení

Proudy v oceánech mají tendenci pohybovat se v kruhu. Když se tedy do oceánů dostanou plastové lahve a jiný odpad z plastů, skončí nakonec ve středu kruhu, kde se začne hromadit a vytvářet pomalu rotující a stále se zvětšující masu.

Objev a charakteristika

První, kdo ho spatřil na vlastní oči, je v roce 1997 oceánograf Charles Moore, když se na své jachtě plaví oblastí mezi 135. a 155. stupněm západní délky a 35. až 42. stupněm severní šířky. „Kam oko dohlédlo, všude byly plastové lahve, obaly, kusy plastů,“ informuje.

Následně vědci a oceánografové zjišťují, že některé z plastových odpadků tu jsou už více než 50 let! Nejstarší kusy plastu jsou tu prý až 50 let staré, pokud však čekáte plastová pohoří, tvořená láhvemi, kelímky a starými pneumatikami, mezi nimiž jako prapory vlají igelitové tašky, budete zklamaní.

Přesně určit velikost a odpadkové skvrny nelze. „Připomíná to obrovskou vířivku plnou plastových konfet,“ říká Dr. Angelicque Whiteová z oregonské univerzity, která tu provádí průzkum v roce 2008. Odhadem činí přibližně 8 procent plochy Pacifiku.

V důsledku těchto reakcí se plasty rozpadají na stále menší kousky, a to až na fragmenty polymerních řetězců na molekulární úrovni, které jsou lidským okem neviditelné. Tak se neděje nic vážného? Ale ano, jen ta katastrofa není tak viditelná prostým okem.

Čtěte také: Prodej Luxusních Domů

Kromě „konfet" je ovšem voda plná i mikročástic vzniklých fotodegradací plastů, kdy se plasty rozpadají na stále menší kousky, a to až na fragmenty polymerních řetězců na molekulární úrovni, které jsou lidským okem neviditelné. Vědci odhadují jejich hustotu přibližně na 5,1 kg/km'. Kalifornský výzkumný tým v roce 2001 zjistí, že když si dnes na pláži lehnete, neležíte už tak úplně na písku.

Mikročástice se navíc s planktonem dostávají do potravního řetězce, stejně jako zdraví škodlivé chemické látky, které se při rozpadu plastů uvolňují. Dostávají se do těl ryb i ptáků, a protože malé ryby jsou žrány těmi většími a ty ještě většími, tak to máte toxin k toxinu a všechno to nakonec končí v člověku, který je navrchu potravního řetězce.

A takových míst jako je Velký pacifický odpadkový pás, je ve světových oceánech ještě dalších pět. Zejména, když si uvědomíte, že takových míst jako je velká pacifická plastová skvrna je ve světových oceánech ještě dalších pět.

Složení odpadu

Lauren Lebretont, vedoucí výzkumu Ocean Cleanup, se zaměřil na více než 6 tisíc objektů z tvrdého plastu, které v roce 2019 vylovili v oblasti neblaze proslulé Velké tichomořské odpadkové skvrny. Plastový odpad z Velké tichomořské odpadkové skvrny poněkud překvapivě netvoří plastové lahve, kelímky, igelitové tašky, sáčky nebo obaly.

Jde především o bóje, plováky, plastové bedny či kbelíky a podobné rybářské vybavení. Za pozornost přitom stojí fakt, že do výsledků nebyly zahrnuty sítě a provazy, které by podíl rybaření na plovoucím plastu ještě zvýšily. Asi polovina zkoumaného plastu pochází ze 20.

Čtěte také: Rozměry velkých košů do skříňky

Snahy o vyčištění

Pokud jde o plastový odpad v oceánu, v posledních letech je v centru pozornosti především nizozemská nezisková organizace Ocean Cleanup, která usiluje o řešení problémů s plasty. Nizozemec Boyan Slat přišel v roce 2013 se smělým plánem sběru oceánského plastu.

Jeho vize postupně prošla několika proměnami, nicméně princip je jednoduchý: Na oceán se vyveze speciální plovoucí konstrukce, z níž ční do hloubky tří metrů textilní lem. Vlny, proudy a vítr pak zařízení přirozenou cestou prohnou do písmene „U“, v němž se bude hromadit odpad. Nakonec loď sebraný plast odveze na pevninu k recyklaci.

Počátky ambiciózního projektu provázely porodní problémy - část oceánského lapače se rozpadla po třech měsících provozu. Neuspěla ani novější verze představená v roce 2019. Ukázalo se totiž, že na splnění plánu by bylo zapotřebí stovek podobných lapačů.

Loni proto Ocean Cleanup představil nový koncept obří plovoucí bariéry, který dostal jméno „Jenny“. Minulý týden proběhl zatím poslední test nového typu lapače. Jenny z oblasti přezdívané Velká tichomořská odpadková skvrna dokázala na pevninu dopravit 10 tun plastového odpadu, který následně zamířil k recyklaci.

Podle Boyana Slata by k vyčištění tichomořské odpadkové skvrny, která podle odhadů čítá až 1,8 bilionu kusů platového odpadu, byla zapotřebí desítka podobných lapačů. „Na ten nápad jsem přišel v šestnácti letech, při potápění na dovolené v Řecku,“ prozrazuje Slat. „Pod hladinou byla neuvěřitelná spousta odpadků a mě se nechtělo jenom čekat, až to někdo uklidí.“

Čtěte také: Využití zahradnického kompostu

V červenci roku 2016 bude na moře spuštěn „nejdelší plovoucí objekt v lidské historii“. Iniciativa The Ocean Cleanup, kterou založil mladý Holanďan Boyan Slat, připravuje instalaci dvoukilometrové kotvené norné stěny, jež bude geniálně prostým způsobem čistit oceány od plastových odpadků. Ty pak budou recyklovány.

Zvolání: „Tak to prostě ukliďme!“ je sice správný proaktivní přístup, jenže s čištěním oceánů to není tak snadné. Zmíněný Velký pacifický odpadkový pás je charakterizován svou proměnlivostí, která se odráží i v nestejné koncentraci plastových částic. V průměru se jich tu nachází 5,1 kilogramu na kilometr čtvereční a k lokálnímu zahuštění této řídké plastové polévky dochází jen někdy.

Ne všechny odpadky navíc plavou přímo na hladině, určitá část je jich zanořena či splývá kousek pod hladinou. Výzkumníci odhadují, že pacifická krusta je tvořena 5,25 bilionů částeček (tj. 1012), z nichž některé dosahují velikosti milimetrů, jiné decimetrů.

S využitím jedné vlečné lodě by to trvalo přibližně 79 000 let a stálo to desítky miliard dolarů, tvrdí Boyan Slat. A to pochopitelně za lichého předpokladu, že by odpadky průběžně nepřibývaly. Provoz lodě by také spotřeboval velké množství paliva a znamenal by ve svém důsledku velké zvýšení emisí CO2. Nepříjemným dopadem na mořskou faunu by bylo také zásadní zvýšení nechtěných odchytů ryb, mořských savců a ptáků, protože tažná síť si nevybírá.

Slat, který založil a vede iniciativu The Ocean Cleanup, dokázal o pravdivosti své myšlenky přesvědčit stovky špičkových vědců, oceánografů, mořských biologů i odborníků technického zaměření a sehnat formou veřejných darů 2,2 milionu dolarů na realizaci svého smělého plánu.

Slatův projekt má i své kritiky, kteří mu vyčítají řadu věcí, na kterých může podnik ztroskotat. A to i doslova. Moře není stále jen klidné a silné bouře by mohly plovoucí konstrukci rozbít. Moře je zároveň velmi agresivní prostředí a materiály zde rychle podléhají korozi či rozkladu. Slabinou může být i záměr sebrané plasty recyklovat.

The Trash Island: Odpad jako stát

Co dělat, když vláda ignoruje snahy o vyčištění oceánu od gigantické hromady plastových odpadků? Vytvořte z ní právoplatný stát. Ostrov plastového odpadu o velikosti Francie, který se plaví severním Pacifikem, patří mezi významné globální kauzy 21. století. Přesto před ním americká vláda až dosud zavírala oči.

Proto se skupinka aktivistů rozhodla vytvořit z této obří odpadkové masy stát The Trash Island a zaslat žádost o jeho uznání přímo do OSN. Velká tichomořská odpadková skvrna (The Great Pacific Garbage Patch), která byla objevena Charlesem J. Moorem v roce 1997, se skládá ze dvou obřích mas plastového smetí mezi USA a Japonskem. Shlukuje se v ní na 140 miliónů tun odpadu a každým rokem přibývá dalších zhruba 8 milionů.

A že vzali svou snahu o záchranu Pacifiku od odpadků vážně, ukazuje propracovanost celé kampaně. The Trash Island má jako každý jiný stát svou vlastní vlajku, která sestává z bílé oblohy, modré vody a zelené plastové lahve. Pyšní se také oficiální měnou zvanou Debris (anglicky odpad) o nominální hodnotě 20, 50 a 100. Nechybí ani poštovní známky s podobným motivem a občané státu se mohou prokázat pasem s originálními razítky.

Do boje za uznání odpadkového státu se můžete zapojit i vy podepsáním petice na stránkách Change.org. V rámci kampaně vzniklo také několik videí. V jednom z nich je divákovi představen první právoplatný občan státu Al Gore, bývalý kandidát na prezidenta USA a dlouholetý ochránce životního prostředí. Ten zde navrhuje řešení pro boj s plastovým odpadem.

Michael Hughes a Dilatando Almeida sází na to, že pokud bude The Trash Island skutečně uznán, budou ostatní členské země povinné ostrov vyčistit. Podle svých slov splnili všechna kritéria pro založení nového státu uvedená v Úmluvě o právech a povinnostech států z roku 1933. „Udělali jsme vše, co bylo uvedeno v Úmluvě a také vše, co bylo v našich silách. Jestli naši žádost schválí, to ukáže až čas,” uvedli. Dodali, že rozhodující je také podpora fanoušků. Oba doufají, že jejich petice získá milion podpisů. K tomu jim má pomoci také propagace v rámci sociálních médií. LADBible šíří novinky o kampani mezi svých 53 milionů sledujících.

Celá kampaň cílí zejména na mladou generaci, které se problém s plastovým odpadem týká nejvíce. Podle vědců bude totiž do roku 2050 plastový odpad převažovat nad počtem ryb v našich oceánech. Není proto divu, že k dnešnímu dni petici podepsalo 76 487 lidí.

tags: #velky #pacificky #odpadkovy #pas #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Orel Chrudim a Železné hory
• Více o ekologii a evoluci
• Zkušenosti s kuchyní Rakovník
• Jazykový pohled na termín "příroda"
• Prozkoumejte život hadů