Venkovní Líc Ekologicky: Materiály a Vlastnosti


06.03.2026

Hledáte nejlepší možnost pro vytvoření pohodlného a atraktivního venkovního prostoru? Současné trendy ve venkovním designu zahrnují čisté linie, přírodní materiály a nadčasové barvy.

WPC prkna: Moderní a Ekologická Volba

WPC je kompozitní materiál, který kombinuje nejlepší vlastnosti dřeva a plastových polymerů. WPC prkna jsou tvořena směsí recyklované dřevěné moučky a plastů (nejčastěji HDPE).

Za vznikem tohoto inovativního materiálu stála otázka “Jak eliminovat nežádoucí vlastnosti dřeva, jako jsou hniloba, plísně, nerovnosti, sesychání, kroucení, barevné změny, změny vlivem působení slunce, vody a mrazu a spoustu dalších?”. Problém vyřešili před více než 20 lety v Severní Americe spojením kvalitní dřevité moučky (⅔) a plastového polymeru (⅓).

Američtí výrobci v podstatě využili kvalitativních vlastností plastových polymerů (polypropylen, polyetylen HDPE) k vytvoření “vylepšeného dřeva”. WPC prkna a WPC plotovky nejenže dlouho vydrží, ale dlouho vydrží i bez jakýchkoli úprav. Nemusíte je lakovat, mořit, olejovat, natírat ani impregnovat.

Jedná se o stálobarvený materiál, který nemění svůj tvar ani velikost, je bezpečný (nevznikají třísky), zdravotně nezávadný, protiskluzový a voděodolný (i vůči slané a chlorované vodě). WPC materiál je také recyklovatelný a šetrný k životnímu prostředí.

Čtěte také: Rozměry a ceny betonových košů

Pokud vyžadujete všechny tyto vlastnosti, kupujte WPC výrobky pouze od prověřených výrobců, kteří mají dlouholeté zkušenosti a všechny potřebné licence. Ptejte se i na složení WPC prken a plotovek. Poměr dřeva a plastu by měl být 60 % vs. 30 %.

Dá se s ním pracovat jako s běžným dřevem a nepotřebujete k tomu žádné speciální nářadí. Jako u všeho, pár by se jich našlo, ale pouze u tzv. dutých prken z WPC, která jsou náchylnější k poškození, musí se kotvit k podloží a podlahu je nutné spádovat.

Vaše terasa i nábytek na ní přežije velký liják i menší krupobití. Kolem bazénu se můžete s chutí proběhnout bez uklouznutí. Na konci léta nebudete smutně hledět na vybledlá prkna na podlaze.

Kompozitní materiál je složen z různých částí, kde typicky 60 % tvoří dřevo, jehož druh a původ neovlivňuje finální kvalitu produktu. Ve Spojených státech se k výrobě těchto materiálů často přidávají alternativní materiály jako rýže, obilí či papír, kde jsou klíčové délka a tloušťka vláken. K tomu se přidává 30 % plastu, jehož typ se může lišit - levnější plasty mohou za nízkých teplot praskat, zatímco HDPE nebo PVC jsou považovány za nejvhodnější. Zbývajících 10 % tvoří komplexní směs silikonu, UV stabilizátorů, barviv a adheziv, které představují nejdražší a klíčovou složku, často chráněnou jako obchodní tajemství výrobce.

WPC materiál Terafest se vyznačuje vysokou barevnou stálostí s mírnými změnami barvy a struktury, které terasám dodávají přirozený vzhled a patinu. Naše produkty jsou důkladně testovány, zdravotně nezávadné a vhodné i pro interiér.

Čtěte také: Jak pěstovat aukubu venku

Majitelé dřevěných teras a plotů ví, že tento materiál vlivem počasí velmi trpí. Měnící se teploty, sluneční žár, vlhkost, déšť, sníh i mráz se každoročně podepisují na vzhledu a bohužel i funkčnosti dřevěných prken. Kvalitní WPC prkna vydrží běžně 40 - 50 let bez výrazné ztráty vlastností.

Hliněné Omítky: Návrat k Tradici a Zdraví

Jestli něco opravdu značí návrat k našim předkům, pak jsou to určitě hliněné omítky. Mezi nejstarší způsoby zpracování hlíny patří dusání a následné šalování, tedy napěchování hlíny do dřevěných konstrukcí při budování zdí. Takové hliněné domky byly po dlouhou dobu tradičním a dá se říci i lidovým způsobem stavitelství na střední a jižní Moravě.

Nepálená hlína byla primárním stavebním materiálem přibližně od 17. do počátku 20. století, protože pálené cihly byly v té době pro většinu lidí drahé. Dnes se k hliněným stavbám vrací lidé nejen z ekologických důvodů, ale také zdravotních. Jedná se totiž o materiál, který udržuje příznivou vlhkost pro astmatiky a eliminuje nachlazení.

Využívá se spíše v interiéru, protože venkovní omítku by výrazně narušila dešťová voda. Ačkoli se to nemusí na první pohled zdát, vybrat si můžete hned z několika odstínů. Z barevných hlín se totiž vyrábí také přírodní pigmenty, které se dají do omítkových směsí přimíchat.

Zeminy nebo směsi zemin a dalších příměsí vhodné pro stavební účely, obsahující jílové až prachové částice jako pojivo a pískové až štěrkové částice spolu s příměsemi jako plnivo/ostřivo ve vhodných poměrech, se nazývají nepálená hlína. Její nepřetržitá obliba mezi staviteli na určitých částech naší planety se datuje na zhruba 10 000 let.

Čtěte také: Rozměry venkovního dvojkoše

U nás byl tento materiál vytlačen až kruhovou pecí na kontinuální a tedy i levný výpal cihel. Materiál postupně ustupoval na venkov, až byl téměř vytlačen. Další rány osudu zasadila betonářská a ocelářská lobby.

Často se hovoří o tzv. Syndromu nemocných budov (Sick Building Syndrome - SBS), jestliže nám vnitřní prostředí těchto objektů po zdravotní stránce nevyhovuje - uživatelé pociťují bolesti hlavy a další příznaky většinou shodné s příznaky nachlazení. Syndrom by se měl tedy přesněji nazývat Syndrom nemoci z budov (Building Related Illness - BRI), jak jej u nás také nazývají odborníci z oboru hygieny. Vyskytuje se převážně v moderních budovách, mnohem méně než ve staré zástavbě.

Nepálená hlína je totiž schopna pojmout až 6x více vlhkosti než vápenné omítky a tím působí jako stabilizační prvek v regulaci vlhkosti. Nevýhodou nepálené hlíny bez stabilizace je však náchylnost na působení vody. Nepálená hlína, respektive jíly obsažené jako pojivo, při styku s vodou v kapalné fázi bobtnají a při sesychání se smršťují. Plnivem v nepálené hlíně jsou písková až štěrková zrna spolu s příměsemi. Pojivem jsou jílové částice.

Podstatné pro nás je mineralogické složení použité hlíny, pokud je tedy dostupné. Zkouška vaznosti je vlastně zkouškou pevnosti v tahu v mokrém stavu. Provádí se s osmičkami na zkoušení vaznosti cementu, a proto je jednotka v [g/5cm2]. Vaznost nám určuje, jak je hlína tučná či hubená. Nejedná se o lidové pojmy, ale o přesně definované termíny. Pro omítky je vhodná hlína mírně hubená až tučná.

Přírodní Izolační Materiály

Izolace budov je v posledních letech stále častěji diskutovaným tématem. Největší oblibě se zatím těší minerální vaty a materiály vyráběné z ropy - například polystyren, PIR panely či polyuretanová pěna. Musíme přiznat, že tyto materiály mají určité výhody. Patří mezi ně například jejich nízká cena (od 1000 - 2500 Kč/m3 podle typu) a nízká tepelná vodivost (0,033 - 0,044 W*m-1*K-1) - dobře izolují. U některých z nich také odolnost proti vlhkosti. Tyto materiály však představují významnou ekologickou zátěž: jejich výroba spotřebovává velké množství energie a hotové produkty se velmi špatně rozkládají.

Naštěstí existují přírodní alternativy. Rostliny totiž při svém růstu ukládají uhlík z atmosféry do svých pletiv, ve kterých zůstává vázaný a nepřispívá ke skleníkovému efektu. Kromě ekologičnosti přírodní materiály nabízejí i jiné výhody. Mezi ně patří například až dvojnásobná měrná tepelná kapacita oproti polystyrenu či minerální vatě.

Celulóza je nejpoužívanější přírodní izolace v našich končinách. Výhodou celulózy je nízká energetická náročnost výroby, biologická rozložitelnost a schopnost vázat uhlík. Má výborné tepelně i zvukově izolační vlastnosti, navíc za velice přijatelnou cenu, srovnatelnou s polystyrenem. Nevýhodou je citlivost na vlhkost a možnost si časem sedat.

Ovčí vlna nabízí jedinečné izolační vlastnosti. Tepelná vodivost je srovnatelná s minerální vatou a zůstává téměř neměnná i při zvýšené vlhkosti. Navíc výborně tlumí hluk. Nevýhodou je až více než dvojnásobná cena oproti celulózové izolaci.

Izolace z technického konopí se vyrábí z rychle rostoucích rostlin, které během svého životního cyklu váží velké množství uhlíku. Konopí má dobré tepelně izolační vlastnosti a je velmi odolné vůči vlhkosti, i když méně než ovčí vlna.

Sláma je dostupný a levný materiál vznikající jako zemědělský odpad. Je ekologická, biologicky rozložitelná a váže značné množství uhlíku, často má tedy nulovou nebo dokonce zápornou uhlíkovou stopu. Nevýhodou jsou horší izolační vlastnosti, a proto je nutné ji používat v tlustších vrstvách, například v celých balících.

Desky z dřevních vláken se často vyrábějí z odpadu pil. Jsou ekologické, biologicky rozložitelné a mají dobré izolační vlastnosti. Nevýhodou je citlivost na dlouhodobou vlhkost, proto vyžadují pečlivé konstrukční řešení. Cenově tato izolace vychází podobně jako konopí či vlna.

Ekologické izolace mohou nahradit konvenční materiály, jako je polystyren, PIR či PUR pěna a přitom zlepšit celkové parametry konstrukcí. Při výběru je třeba zohlednit řadu faktorů.

Konopný Beton (Hempcrete)

Stříkaný konopný beton, známý jako hempcrete, představuje dokonalou symbiózu starověkých znalostí a moderního inženýrství. Základem tohoto biokompozitu je konopné pazdeří, což je dřevitá, vnitřní část stonku technického konopí. Tato surovina byla po dlouhá desetiletí považována za vedlejší produkt při výrobě vláken, ale dnes je ceněna pro svou lehkost a vysokou pórovitost.

Pazdeří se v přesném poměru míchá s pojivem na bázi vápna a malým množstvím vody. Vápno zde hraje klíčovou roli, protože funguje jako přírodní konzervant, antiseptikum a primární ochrana proti požáru.

Konopí roste extrémně rychle a během svého krátkého vegetačního cyklu pohltí obrovské množství oxidu uhličitého. Výsledný dům tak po celou dobu své existence funguje jako trvalé úložiště uhlíku, což mu dává negativní uhlíkovou stopu.

V oblasti tepelné izolace má tento materiál součinitel tepelné vodivosti přibližně 0,07 W/mK. Zatímco polystyren funguje pouze jako bariéra, masivní stěna z hempcretu teplo akumuluje a postupně uvolňuje, čímž vytváří stabilní vnitřní teplotu bez výkyvů. Díky své otevřené a členité pórovité struktuře dokáže stěna o tloušťce třiceti centimetrů pohltit a utlumit hluk až o 44 dB.

Ideální uplatnění nachází stříkaný konopný beton v novostavbách s dřevěným skeletem, kde v jednom kroku nahrazuje výplňové zdivo, tepelnou izolaci i zvukovou bariéru. Je však neocenitelný i při záchraně starých domů.

Ekopanely ze slámy

Z lisované slámy se vyrábí tzv. ekopanely, které jsou poslední dobou opravdu vyhledávané především pro svoji pevnost. Společně s čistou obilnou slámou tvoří ekopanely ještě recyklovaný papír, kterým je obalen povrch. Kormě toho, že výborně akumulují teplo a snižují tak náklady na vytápění, mohou ekopanely sloužit také jako samonosné příčky, použít se dají na půdních vestavbách i jako obvodové zdi. Díky slámě umí ekopanel absorbovat přebytečnou vlhkost a protože je jádro slisované a obsahuje tak minimum vzduchu, jedná se o prakticky nehořlavý materiál. Je také poměrně lehký, takže manipulace s ním a instalace je snadná.

Hrázděné Stavby a Ekologické Materiály

Každým rokem zanikne několik dalších staveb z již tak nepříliš četného fondu hrázděných staveb či domů s podstávkou a hrázděným patrem. Tyto stavby se nacházejí většinou v krajích, kde po válce došlo k výměně obyvatelstva a nyní patří k chudším. Na vině bývá prostá neúdržba, deklarovaný nedostatek financí pro zásadní zásahy.

Z tepelnětechnického i památkářského hlediska je nejvhodnějším materiálem původní jílová výplň „Ausfachung“. Pro údržbu stávající výplně je třeba počítat s občasným doplněním vypadlých a vyplavených částí. K doplnění je třeba použít materiál s podobnými vlastnostmi, jako je chybějící část.

Pokud je třeba nahradit u starší hrázděné stavby dodatečné vyzdívky plnými cihlami, jsou k dispozici nepálené cihly z lehčeného jílu. Tepelněizolační vlastnosti jsou horší než u níže uvedených materiálů, výhodou je tepelná akumulace a neprůvzdušnost.

V případě hrázděné konstrukce je nutné zajistit, aby nedocházelo ke kontaktu dřevěné konstrukce s kondenzátem, protože by to mohlo vést k iniciaci napadení dřeva houbami, ale i hmyzem. Nenasákavé izolační materiály, jako jsou pěnové polymerní desky nebo vodu nevedoucí minerální vata, nejsou pro dřevo přítomné v konstrukci vůbec vhodné.

tags: #venkovní #líc #ekologicky #materiál #vlastnosti

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]