Emise a kvalita ovzduší ve Středočeském kraji

Zpráva o životním prostředí ve Středočeském kraji je zpracována na základě rezortních a mimorezortních dat dostupných pro daný rok hodnocení.

Ovzduší

Emisní situace

Kvalita ovzduší ve Středočeském kraji je dlouhodobě ovlivňována průmyslovým charakterem kraje, hustou dopravní infrastrukturou a vysokými intenzitami dopravy v návaznosti na aglomeraci hlavního města a její okolí, a rovněž také hustou rezidenční zástavbou s lokálními topeništi. Aktuální situace je pak podmíněna meteorologickými podmínkami.

Emise znečišťujících látek ve Středočeském kraji v období 2008-2018 kolísaly od počátku sledovaného období a také v posledním meziročním srovnání 2017-2018 klesly. Největší pokles v průběhu celého hodnoceného období byl zaznamenán u emisí VOC o 34,5 % a dále také u emisí NOx, a to o 31,3 %.

Emise TZL vyprodukované ve Středočeském kraji celkově 98,1 tis. t, pocházely především z malých stacionárních zdrojů (74,0 %), mezi které patří mimo jiné i vytápění domácností. Stejně tomu bylo i u emisí CO, pro které tento zdroj představuje 68,8 % z celkového emitovaného objemu 88,4 tis. t.

Emise SO2 celkově 15,2 tis. t byly emitovány především z velkých stacionárních zdrojů (74,9 %), kam se řadí i výroba elektřiny a tepla. Emise Nox, jejichž celková produkce činila 25,0 tis. t, byly v kraji produkovány zejména mobilními zdroji (55,9 %). Emise NH3 s celkovou produkcí 9,9 tis. t souvisely v kraji zejména se zemědělskou činností, především s chovem hospodářských zvířat (98,2 %). Vznik emisí VOC 25,5 tis.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Středočeský kraj má vzhledem ke své centrální poloze na křižovatce hlavních silničních tahů a spádovému území pro denní dojížďku do Prahy značnou emisní zátěž z dopravy. Na území Středočeského kraje bylo v roce 2018 vyprodukováno cca 14 % celkových emisí jednotlivých látek v ČR, což je nejvíce po Hl. m. Praze.

Většina emisí (s výjimkou CO) má však ve sledovaném období 2008-2018 v závislosti na vývoji národního hospodářství klesající nebo alespoň stagnující trend, což je důsledkem plnění legislativních povinností, dodržování emisních limitů a neustálého zlepšování technologií s důrazem na snižování vlivu na životní prostředí.

Kvalita ovzduší

Imisní limit pro ochranu lidského zdraví vyjádřený denními 8hodinovými klouzavými průměrnými koncentracemi ozonu 120 µg.m-3 byl v roce 2018 překročen na 2 stanicích v kraji - Kladno střed města a Ondřejov. Rovněž byl překročen imisní limit pro ochranu lidského zdraví pro 24hodinovou koncentraci PM10 50 µg.m-3 na 2 lokalitách v kraji - Kladno-Švermov a Beroun. Imisní limit 1 ng.m-3 pro roční průměrnou koncentraci B (a)P byl v kraji v roce 2018 překročen na 2 lokalitách - Kladno-Švermov a Brandýs nad Labem. Ostatní imisní limity nebyly na stanicích státní sítě imisního monitoringu v kraji překročeny.

Voda

Jakost vodních toků v hodnoceném období 2017-2018 byla v kraji mezi I. až V. třídou jakosti. Velmi silně znečištěná voda V. třídy byla zjištěna na Zákolanském potoce, Blanici, dále pak na úseku Bakovského potoka, potoka Výmola, řek Výrovka, Mrlina a Skalice. Na Vltavě byla vyhodnocena jakost vody převážně jako neznečištěná a mírně znečištěná (I. a II. třída jakosti).

V rámci monitoringu koupacích vod bylo v kraji v koupací sezoně 2018 sledováno 37 koupacích oblastí. Voda nebezpečná ke koupání byla zjištěna v jezeře Poděbrady a jezeře Ostrá v důsledku vodního květu, masivního výskytu sinic.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Vodní hospodářství

Problematickou oblastí je hydrologické sucho, které postihlo Středočeský kraj v roce 2018, a následné ohrožení zásobování obyvatel pitnou vodou. Z hlediska povrchových vod jsou nejohroženější obce, které využívají vody povrchové z toků s malým povodím a vydatností, z hlediska podzemních vod jsou nejohroženější obce, kde se pro jímání podzemní vody využívá kopaných studen a mělkých vrtů. Mezi nejohroženější lokality patří Rakovnicko a Kladensko.

Odpady

Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele se snížila na 591,5 kg. I přes tento pokles se však jedná o nejvyšší hodnotu v rámci ČR. Nárůst produkce komunálních odpadů v posledních letech souvisí především se zvýšením produkce biologicky rozložitelného odpadu v důsledku zavedení jeho separace, a tím i evidence produkce.

Celková produkce ostatních odpadů na obyvatele v kraji stoupla meziročně 2017-2018 o 10,3 % na hodnotu 3 612,9 kg. Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele v období let 2009-2018 klesla, a to o 41,8 % na 199,0 kg. Produkce nebezpečných odpadů je spjata zejména se sanacemi starých ekologických zátěží.

Průmysl

Ve Středočeském kraji se díky výhodné poloze blízko hlavního města a díky tokům větších řek soustřeďuje velký počet průmyslových zařízení.

• Do kategorie Energetika v tomto kraji spadá 13 zařízení, patří sem zejména elektrárny a teplárny, ale také rafinérie v Kralupech nad Vltavou či kompresní stanice zemního plynu.
• Do kategorie Výroba a zpracování kovů spadá 30 zařízení, jedná se např. o slévárny, tavírny, výrobu slitin, výrobu kovových výrobků či povrchové úpravy kovů.
• V kategorii Zpracování nerostů je v provozu 9 zařízení (např. výroba cihel, vápna, skla, keramiky).
• Ve Středočeském kraji je také silně zastoupen chemický průmysl, v roce 2018 zde bylo v provozu 36 zařízení spadajících do této kategorie.

Příroda a krajina

Zemědělská půda a ekologické zemědělství

Zemědělská půda v roce 2018 zaujímala ve Středočeském kraji dle katastru nemovitostí 658,6 tis. ha, tedy 60,3 % území kraje. Rozloha orné půdy činila 544,6 tis. ha (82,2 % zemědělské půdy) a rozloha trvalých travních porostů činila 73,2 tis. ha (11,1 % zemědělské půdy). Jedná se tak o kraj s nejvyšším podílem zemědělské půdy v ČR a vysokým stupněm zornění zemědělské půdy.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Středočeský kraj se vyznačuje vysokým podílem zemědělské půdy, která je obdělávaná konvenčním způsobem hospodaření, podíl ekologicky obhospodařované půdy na zemědělské půdě je tak v krajském porovnání nízký. Podíl v roce 2018 činil 3,2 %, přičemž celková rozloha půdy v režimu ekologického zemědělství byla 21,4 tis. ha. V roce 2018 ve Středočeském kraji hospodařilo celkem 346 ekofarem z celkového počtu 4 596 ekofarem v ČR.

Ochrana území a krajiny

Rozloha všech zvláště chráněných území Středočeského kraje (bez překryvů) v roce 2018 činila celkem 118,6 tis. ha, tj. 11,5 % území kraje. Na území kraje se v roce 2018 nacházelo či do něj zasahovalo 6 velkoplošných zvláště chráněných území s celkovou rozlohou 109,8 tis. ha. Jednalo se o chráněné krajinné oblasti Blaník, Český kras, Český ráj, Kokořínsko - Máchův kraj, Křivoklátsko a Brdy.

Kromě toho se zde nacházelo 301 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze 15,6 tis. ha. Mezi ně patřilo 13 národních přírodních rezervací, 21 národních přírodních památek, 79 přírodních rezervací a 188 přírodních památek. Dále bylo do roku 2018 vyhlášeno celkem 19 přírodních parků o celkové rozloze 104,6 tis.

tags: #emise #Středočeský #kraj #data

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožení Mravní Výchovy
• Co zabalit na školu v přírodě
• Teorie a Zásady Ekologie a Ekonomiky
• Ochrana životního prostředí hrou
• Zábava s dětmi v přírodě