Aktuální cíle Evropské unie směřují k maximálnímu využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny a k pokrytí i dalších energetických potřeb. Jedním z hlavních trendů je výstavba fotovoltaických a větrných elektráren. První rozsáhlá instalace fotovoltaických elektráren v České republice proběhla před více než deseti lety. Významným způsobem ovlivnila také elektrizační soustavu, kterou v Česku provozuje společnost ČEPS, a.
Obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou takové zdroje, které se z lidského pohledu prakticky nevyčerpají a dokážou se přirozenou cestou relativně rychle obnovovat. Patří sem přírodní procesy, jako je sluneční záření, proudění vzduchu, koloběh vody nebo třeba biologické procesy.
Transformace elektroenergetiky směrem k OZE přispívá k obecné nezávislosti na fosilních palivech v místě jejich instalace a dekarbonizaci výroby elektrické energie. Je otázkou, zda nevytváří závislost na nerostných surovinách jiného druhu, jako jsou vzácné kovy, ale ta už se netýká provozování soustavy.
Obnovitelné zdroje energie hrají klíčovou roli v proměně energetiky a jednou v ní možná budou tvořit naprostou většinu. Vedle výhod, mezi něž patří nevyčerpatelnost zásob a udržitelný provoz, mají však i své slabiny. Proto se nejspíš nedočkáme toho, že by v budoucnu energetiku ovládl jediný, ideální zdroj energie. Půjde o to postupně budovat vyvážený energetický mix, který kombinuje obnovitelné, bezemisní i nízkoemisní zdroje tak, aby byla zajištěna dostupná, stabilní a dlouhodobě udržitelná výroba energie.
Využívá sluneční záření, s jehož pomocí vyrábí díky solárním článkům elektrickou energii. Je to v současné době nejrychleji rostoucí zdroj energie na světě. Například v roce 2024 se na světě postavily fotovoltaické elektrárny o celkovém instalovaném výkonu přibližně 597 GW. Fotovoltaika je silně závislá na počasí a pro optimální výkon potřebuje dobré světelné podmínky.
Čtěte také: Praktické řešení: Vestavné koše
Větrná energie se využívá nejčastěji k výrobě elektřiny pomocí větrných turbín. Na celosvětové produkci elektřiny se podílí asi z 8 %. V některých zemích je však, na rozdíl od ČR, výrazně víc zastoupena.
Na rozdíl od některých dalších technologií na výrobu obnovitelných zdrojů není využívání vodní energie žádná novinka. Když „přeskočíme“ vodní mlýny a různé jednoduché vodní turbíny hojně využívané od průmyslové revoluce, máme tu vodní elektrárny, jejichž boom nastal v první polovině 20. Vodní elektrárny dosahují vysoké účinnosti i mimořádně dlouhé životnosti. Díky možnosti regulace výkonu a rychlé reakci na změny poptávky po elektřině hrají důležitou roli při stabilizaci elektrizační soustavy.
Geotermální energie získává teplo ze zemské kůry. Geotermální energie patří mezi nejstabilnější a nejspolehlivější obnovitelné zdroje na naší planetě. Je k dispozici v průběhu celého roku bez ohledu na počasí i denní dobu. Většinou se využívá ve formě horké vody nebo páry, která se získává především z rezervoárů v oblastech se sopečnou činností.
Využívání biomasy (spalování dřeva, štěpky, pelet apod.) ale i bioplynu se dá využít k decentrálnímu vytápění nebo i pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (kogenerace). Díky spalování biomasy mohou za přijatelnou cenu vytápět obnovitelnými zdroji energie i běžné domácnosti, které by si nemohly nebo nechtěly pořizovat sofistikovanější technologie, jako jsou například tepelná čerpadla nebo fotovoltaika.
S účinností od 24. 1. 2023 došlo k podstatným úpravám zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále v textu uváděn jako "stavební zákon") ve vztahu k výrobnám energie z obnovitelných zdrojů.
Čtěte také: Význam obnovitelné energie
Nově je úkolem při zpracování jakékoliv územně plánovací dokumentace, zejména však územního plánu nebo jeho změny, vyhodnocovat potřebu vymezení plochy pro výrobu, a to včetně ploch pro výrobu z obnovitelných zdrojů. Tento požadavek se bude týkat zastavěného a zastavitelného území. V nezastavěném území bude možné naopak výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 1 MW a více, jako druh veřejné technické infrastruktury, vyloučit, nikoliv však bez dalšího, ale pouze z důvodu jiného veřejného zájmu.
Rozhodným kritériem, jaké rozhodnutí takový záměr bude vyžadovat, bude celkový instalovaný výkon výrobny a její účel. V případě, že výrobna bude sloužit k zásobování elektrickou energií konkrétní stavbě (ve vazbě na její spotřebu - do distribuční soustavy bude vyváděno pouze přebytečné množství vyrobené energie) a její celkový instalovaný výkon bude do 50 kW, pak bude stavební úřad posuzovat pouze stavební úpravy spojené s instalací výrobny, přičemž stavební úpravy dle ust. § 79 odst. 5 stavebního zákona nevyžadují vydání územního rozhodnutí ani územního souhlasu.
| Zdroj | Podíl na energii z obnovitelných zdrojů |
|---|---|
| Biomasa (mimo domácnosti) | 25,54 % |
| Biomasa (domácnosti) | 40,18 % |
| Vodní elektrárny | 3,60 % |
| Bioplyn | 11,57 % |
| Biologicky rozl. část tuhého komunálního odpadu | 1,87 % |
| Kapalná biopaliva | 7,31 % |
| Tepelná čerpadla | 4,56 % |
| Solární termální systémy | 0,37 % |
| Větrné elektrárny | 1,17 % |
Zdroj: MPO, Obnovitelné zdroje energie (2020)
Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %). Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární.
Akcelerační oblasti mohou být vymezovány za účelem zjednodušeného povolování obnovitelných zdrojů energie (v současnosti fotovoltaických a/nebo větrných elektráren) a s nimi související infrastruktury. V případě jejich vymezení se poté jedná o předem posouzené oblasti, ve kterých budou tyto záměry nejméně v rozporu s omezeními vyplývajícími z ochrany jiných veřejných zájmů, např. ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnosti civilního letectví, ochrany ložisek strategických surovin, památkové péče nebo také ochrany lázní a léčivých zdrojů.
Čtěte také: České startupy a energie
Akcelerační oblasti vznikají na základě požadavků vyplývajících z práva EU a dále s ohledem na plnění cílů EU a ČR v oblasti klimatu a na posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR.
Předpokládá se, že první akcelerační oblasti by mohly být vymezeny v druhé polovině roku 2026. V současnosti lze vymezovat akcelerační oblasti pouze pro větrné elektrárny a pro fotovoltaické elektrárny.
tags: #vestavba #obnovitelne #zdroje #informace