Vítězslav Nezval a jeho vztah k přírodě


10.03.2026

Nerozumné a evidentně nemoudré zacházení s přírodou je v současné době neoddiskutovatelným jevem. Lidské kontakty s přírodním životním prostředím mají rozmanitou motivaci, obsah, formu a intenzitu. Od povrchně, jen okrajově registrovaných vjemů tvořících pouze vedlejší, mlhavou kulisu k jiné činnosti, až po pozorné, emocionálním nábojem posilované zážitky, které vedou k trvale pozitivním vztahům. Mnohostranné působení přírodního životního prostředí na člověka náleží k nezáměrnému vzájemnému kontaktu.

Poznávání přírodního životního prostředí a zejména vytváření kladného vztahu k jeho hodnotám se uskutečňuje ve dvou základních rovinách. Jednou z nejvýznamnějších forem, jak posilovat vztah člověka k přírodě, je bezesporu literatura. V tvůrčím procesu spisovatele, básníka, se uplatňuje umělcovo vědomí jako složitý jev. Hraje ve vztahu literární umění a čtenář nenahraditelného zprostředkovatele. Pozitivní změny ve vědomí ovlivněné literárním dílem zanechávají významný podíl na utváření vztahu k přírodě.

Pokud například básník osobitým způsobem ztvárňuje skutečnou ekologickou podstatu a ve svém díle k ní zaujme pozitivní nebo i kritický postoj, ovlivňuje výrazně ekologické myšlení a jednání čtenáře. Formuje ho a progresivně působí na jeho individuální vědomí. Z toho vyplývá, že v obsahu sdělovaného literárního díla spočívá dvojí význam - vědění o současné ekologické situaci světa a individuální vědění a postoj spisovatele. Proto dobré literární dílo do určité míry vždy odráží realitu, odhaluje vztah subjektu a objektu, tj. poznává systém hodnocení dané situace v praxi literárního umělce.

Dobré literární dílo, takové, které alespoň v některých částech nabádá svého čtenáře k zamyšlení nad vztahem člověka k přírodě, tento vztah kultivuje a dokáže na něho svými specifickými prostředky působit mnohdy daleko intenzivněji než čistě rozumové poznání a logické myšlení. Současnou dobu charakterizuje honba za ziskem za každou cenu, bez ohledu na negativní dopady na přírodu.

Sledovat vztah spisovatele - básníka k přírodě není až tak složité. Ve výčtu jmen a díla básníků angažujících se ve prospěch ekologie bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Vzpomeňme alespoň na některé: František Hrubín - Poledne ženy, František Branislav - Na jaře, Vítězslav Nezval - Edison, Automobil, Kaktusy, Josef Suchý - Prázdné místo, S.K. Pokračovat ve výčtu autorů, kteří se nechali unést ekologickou lyrikou, by bylo možné do nekonečna.

Čtěte také: Sbírka V přírodě: Hlubší pohled

Vítězslav Nezval - život a dílo

Vítězslav Nezval (* 26. května 1900, Biskoupky - † 6. dubna 1958, Praha) byl jedním z nejvýznamnějších českých básníků, spisovatelů a překladatelů 20. století. Byl klíčovou postavou české literární avantgardy, spoluzakladatelem a hlavním teoretikem poetismu a vůdčí osobností Surrealistické skupiny v Československu. Jeho rozsáhlé a žánrově pestré dílo zahrnuje poezii, prózu, dramata, eseje i filmové scénáře.

Vítězslav Nezval se narodil v obci Biskoupky u Moravského Krumlova do rodiny venkovského učitele Bohumila Nezvala. Dětství prožil v Šemíkovicích na Vysočině, což silně ovlivnilo jeho ranou tvorbu a vztah k přírodě. V roce 1911 nastoupil na gymnázium v Třebíči, kde maturoval v roce 1919. Po maturitě se zapsal na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, ale již po roce přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval filozofii a moderní filologii. Studium však nikdy nedokončil a plně se věnoval literární činnosti.

Ve dvacátých letech se Nezval stal ústřední postavou mladé umělecké generace. V roce 1920 se stal členem uměleckého svazu Devětsil, který sdružoval avantgardní umělce různých oborů. Spolu s Karlem Teigem formuloval program nového uměleckého směru - poetismu. Nezvalova sbírka Pantomima z roku 1924 je považována za manifest poetismu. Obsahuje básně, vizuální básně, scénáře a hříčky, které plně odrážejí principy tohoto směru.

Na počátku 30. let se Nezval, ovlivněn svými cestami do Francie a setkáními s André Bretonem a Paulem Éluardem, stal hlavním propagátorem surrealismu v Československu. V tomto období se jeho tvorba zaměřila na podvědomí, sen, psychoanalýzu a automatické psaní. Vznikly klíčové surrealistické sbírky jako Žena v množném čísle, Praha s prsty deště a Absolutní hrobař. Z prózy je nejvýznamnější surrealistický román Valérie a týden divů, který byl později úspěšně zfilmován.

Během druhé světové války a německé okupace se Nezvalova tvorba přiklonila k vlasteneckým a historickým tématům. Po roce 1945 se Nezval plně ztotožnil s politikou Komunistické strany Československa, jejímž členem byl od roku 1924. Po únorovém převratu v roce 1948 se stal jedním z hlavních představitelů a propagátorů socialistického realismu. Jeho poválečná tvorba, jako skladby Zpěv míru nebo Z domoviny, byla poplatná dobové ideologii a oslavovala budování socialismu.

Čtěte také: Dílo "V přírodě"

V posledních letech života trpěl Vítězslav Nezval zdravotními problémy. Zemřel náhle 6. dubna 1958 v Praze na srdeční infarkt a spálu. Nezvalovo dílo je mimořádně rozsáhlé a rozmanité. Nezval byl také významným překladatelem, především z francouzštiny. Nezvalův život a dílo jsou neoddělitelně spjaty s jeho levicovým politickým přesvědčením. Od roku 1924 byl členem KSČ a její politiku aktivně podporoval po celý život. Účastnil se politických procesů v 50. letech a veřejně podporoval rozsudky, například v procesu s Závišem Kalandrou, svým bývalým surrealistickým kolegou.

Přes kontroverze spojené s jeho poválečným působením zůstává Vítězslav Nezval jednou z největších a nejvlivnějších osobností české literatury 20. století. Jeho avantgardní tvorba z 20. a 30. let, zejména v rámci poetismu a surrealismu, je považována za vrchol české moderní poezie. Ovlivnil celé generace českých básníků a umělců. Jeho díla byla mnohokrát zhudebněna a zfilmována (např. Valérie a týden divů v režii Jaromila Jireše). Jeho hra Manon Lescaut je stálicí na repertoáru českých divadel.

Dílo Vítězslava Nezvala

Nezval byl představitel poetismu a surrealismu, po válce oficiálního proudu poezie. Byl básníkem, prozaikem, dramatikem, překladatelem a věnoval se publicistické a teoretické tvorbě. Od roku 1920 byl členem Devětsilu. K jeho dílům patří:

  • Básnická prvotina
  • Poetistická skladba Podivuhodný kouzelník (1922): básnický autoportrét, kouzelník učí člověka chápat krásu světa, tím kouzelníkem je sama poezie (včleněn do sb. Básně noci)
  • Sbírka Pantomima (1924): programová manifestace poetismu, obsahuje básnický manifest Papoušek na motocyklu, hříčky, kaligramy, scénky - Depeše na kolečkách, cyklus Abeceda - asociace představ z tvaru písmene
  • Sbírka polytematická básnická skladba Edison (1928): oslavuje tvůrčí činnost člověka; vliv společenských událostí; osobnost vynálezce je inspirací, ale promítá se i vlastní básníkův vztah k modernímu světu a lidem; často najdeme protiklady - radost x smutek, život x smrt (př. 30. ad a)
  • Sbírky Pět prstů, Skleněný havelok (1932), Zpáteční lístek (1933): zaznívá v nich kritika doby, ale i víra v lepší budoucnost (Pět prstů), vyzývá k revoltě proti měšťáckému světu (Skleněný havelok), oznamuje konec epochy cizopasníků (Zpáteční lístek - báseň Vyzvání na cestu)
  • Sbírka Žena v množném čísle (1936)
  • Sbírka Praha s prsty deště (1936): krása Prahy, prolínání minulosti a přítomnosti

Současně vydal anonymně jiný typ poezie ve sbírkách věnovaných postavě věčného studenta Roberta Davida (sb. 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida, sb. 100 sonetů zachránkyni věčného studenta Roberta Davida, sb. Mír je narušen dělnickými demonstracemi, do jejichž čela se prodral gymnaz. profesor, který sám v sobě spatřuje novodobého Marata a rád by si zahrál na Velkou francouzskou revoluci.

Svazek přináší dva Nezvalovy romány z let 1932 a 1933. V prvním, v němž se autor snaží zachytit snovost jako protipól reálného života, kreslí obraz snílka o revoluci po francouzském způsobu, který se vetře v čelo městské spodiny a vede ho drancovat obchody v malém městě, kde vypukla sociální vzpoura. V druhém, usilujícím obrodit prózu absurdními prostředky a využívajícím náhody jako kompozičního prostředku, jde o vztah muže a ženy při jejich zájezdu do Bratislavy. Obě práce vycházejí podle prvních knižních vydání.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Druhá Nezvalova básnická sbírka, klíčové dílo poetismu - typicky českého avantgardního směru. 2. vydání v Díle. česká a slovenská poezie 1954-1960. Kromě sbírky titulní obsahuje svazek básně, shrnuté do souborů "Malá Atlantida", "Planá růže", "Švábi", "Tesknice". Základní, avšak zároveň i podstatná část díla jednoho z nejvýznamnějších českých básníků 20. Menší poetistický triptych: 1. Abeceda 2. Básně na pohlednice 3. Obsáhlou studií uvedený výbor z básníkova díla obsahuje nejpříznačnější ukázky z jeho básnických sbírek a úryvky z jeho próz, jež dokládají, že byl nejen velkým básníkem, ale i myslitelem nevšední myšlenkové hloubky a šíře.

Knihu, vybavenou i stručným životopisem a bibliografií, obohacují četné dokumentární fotografie.Edice: Klub přátel poezie; sv. 1 Obálku a vazbu s kresbami ilustrátora navrhl Oldřich Hlavsa. Obsahuje: Melancholičtí upíři -- Jitro -- Říkadla -- Štyrský a Toyen -- Pražská domovní znamení a další verše. Jedna z nejslavnějších surrealistických básnických sbírek. Nezval se zde pokusil zachytit pocity, které v něm vyvolává Praha, chce ji vidět „jako její syn a jako cizinec“ a zároveň „jako dceru dnešního odpoledne a velmi vzdálených století“.

Defilují zde důvěrně známá místa jako jsou Hradčany, Židovský hřbitov, Trojský most,Václavské náměstí, Národní muzeum, Staroměstské i Malostranské náměstí, Kampa, Stromovka, jsou zde verše věnované V + W, J. Ježkovi, J. Štyrskému či J. Mukařovskému. Téměř surrealistická procházka milovaným městem z let 1937-1938 vychází podle původniho vydaní s autorovými fotografiemi. Editor Jakub Sedláček. "...je to básnický deník vedený exaltovaným pocitem naléhavé krásy všeho, co člověk může na procházkách Prahou uvidět. Je-li zamilovaný.

Surrealisticky laděné pásmo, vydané poprvé koncem 30. let 20. První svazek přináší čtyři překladatelská díla základního významu z prvního období básníkovy translační činnosti z let 1927-1931: výbor z Poea, úplný překlad tehdy známého básnického odkazu Rimbaudova a Mallarméova a část Baudelairových Květů zla. Překlady těchto čtyř básníků vznikaly z nespokojenosti s dosavadní podobou těchto básníků v češtině a z přání dát českému čtenáři odkaz průkopníků moderní poezie v moderním básnickém znění. Druhý svazek překladů Vítězslava Nezvala. Svazek uspořádal Milan Blahynka.

Silně autobiografická próza V. Soubor básní vydaných k příležitosti Nezvalovy Třebíče 1990 opatřených doslovem Milana Blahynky (Nezvalova první knížka pro děti), který básně připravil i k vydání. Za ilustrace byly použity obrázky Jiřího Trnky z tisku SNDK Z říkadel - Pražská domovní znamení (1965). Básně z cesty 1933. Známá sbírka veršů, v nichž autor sdružil své dojmy z cest po Francii, Alpách a severní Itálii. Toto vydání bylo pořízeno podle vydání z roku 1957, které si autor sám redigoval. Pravopis je upraven podle nových pravidel. Celoplátěná vazba v kartonovém pouzdře 22-014-66.

Do svazku zařazené dramatické práce (tištěné i rukopisné) "patří k neprávem přehlížené části Nezvalova básnického dramatického díla". Pomáhaly probojovávat a podílely se na vývoji české divadelní avantgardy a mnohé z nich jsou pravé jevištní básně, které - říká autor sám - chtějí dávat divákovi onen druh dojetí, jejž nazýváme poezií. Edice Dílo Vítězslava Nazvala. Její autor, básník Vítězslav Nezval, ji napsal na námět klasické zápletkové komedie "pláště a dýky" španělského dramatika Calderóna. Příběh o lásce dvou granadských dvojic plný záměn, vášní a soubojů. Příběh demaskované iluse. Erotická próza s autobiografickými rysy zaznamenává první smyslná jinošská vzplanutí a je zároveň i lyrickou sondou do zatuchlých maloměstských mravů v době krátce před l.

Výbor představuje básníka nejen jako velkého mistra slov, ale především jako tvůrčího ducha. Verše z básnických sbírek, poém, úryvky z divadelních her jsou prolínány dokumentárním pásmem výňatků z básníkovy korespondence a z kritik jeho díla a provází je fotografický materiál a výtvarné projevy autora. Knihu uzavírá kalendárium básníkova života a díla a informace o posmrtně vydaných knihách. Část nákladu vydána s mikrodeskou (ukázky z díla recituje V.

Básně psané podle autorova komentáře „automatickou metodou“. Tri menšie prózy V. Nezvala z roku 1930. Barvitá báseň, jež začíná obrazy radostného jitřního hodování ve vesnické přírodě a postupně se prolíná do mnohotvárných obrazů, v nichž se spojují nečekané asociace, vidiny minulosti a osobní vzpomínky. 2. vydání, po bibliofilském 1. Lyricko-epická báseň oslavující J. V. Kniha jasně ovlivněná surrealistickou poetikou. Obálka J. Satirická báseň napsaná v červnu 1939 jako součást rukopisu knihy Pět minut za městem. Rukopis se z rukou zatčeného cenzora dostal do rukou gestapa - Švábi museli být z knihy Pět minut za městem odstraněni. Poetické eseje V. Nezvala.

Jedenáctý svazek Spisů zahrnuje tři básnické sbírky z let 1937-1952. Zatímco v "Absolutním hrobaři" (1937) kladl si Nezval za úkol "usilovat o spontánní a systematickou objektivizaci a konkretizaci racionálně subjektivních, z asociativního automatismu prýštících obrazů", pokusil se ve "Velikém orloji" (1949) vyjádřit rodící se senzibilitu a měnící se lidskou citovost a smyslovost po 2. světové válce. Reflexivní lyrika s autorovým krédem životního optimismu, vřelého vztahu k lidem a dětem, k práci a rodné zemi. Pokroková tematika je zahrocena v ostré odsouzení měšťáckých přežitků a několika básněmi protestuje proti kolonialismu. Obsahuje: Veselá Praha -- Překlady libret -- Pásma -- Písně. Uspořádal Milan Blahynka. Básně vydané] u příležitosti 1.

Obsahuje: Z domoviny -- Chrpy a města. První sbírka dalšího svazku Nezvalova Díla, "Z domoviny", je autobiografická lyrická evokace vzpomínek na dětství, rodiče, rodnou vesnici, 1. světovou válku. Oslavuje rodnou zemi a odhaluje rozdíl minulosti a budovatelského zítřku. V nedokončených pamětech, které byly v roce 1957-1958 otiskovány v časopisu Kultura, vzpomíná Nezval na své mládí a začátky své literární dráhy až do let třicátých. Toto životopisné vyprávění je přerušováno četnými úvahami o problémech umění, jež svědčí o Nezvalově všestranném uměleckém nadání i širokém rozhledu.Citlivé portréty Nezvalových přátel a vpravdě básnicky zachycené dojmy z uměleckého kvasu 20. a 30.

tags: #vitezslav #nezval #vztah #k #prirode

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]